Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Tady se trénuje.

´no vidíš´usmál sem se na ni

"Koukám, že ti to jde taky." usměju se. Inu holky to mají co se týče ovládání čakry snažší.
"Počkej až přijde to potrhlo Shinji." zachechtám se trošku škodolibě.

"Jdu zkusit novou,mnou vyvíjenou techniku" odejdu kousek a postavím se asi dvacet metrů naproti stromu "To snad bude stačit" podrbu se na hlavě

"Tak trénujte. Nesmíte tu jen ležet." svá slova mířím k Yuu.
Taky bych si měla vyzkoušet novou techniku. pomyslím si.
Seskočila jsem dolů. "Ještě jednou." Nahromadím čakru a tentokrát vyjdu k první větvy pomalu.

"Shinji?" vzpomínám. "Jo to je ten třetí v týmu, co?" nějak jsem nedávala pozor když se představovali.

Sleduju jak ostatní trénují. Nevím co roupama. Pomaličku se z větve spustím hlavou dolů. Drží mě jen nahromaděná čakra. Vzhůru nohama vypadá všechno zajímavěji.

Usměju se na Shiz a otočím se zpět ke stromu udělám pečeť "Bara no gyorai" po vyslovení máchnu oběma pažemi proti směru hodinových ručiček a skoro jako bych si lehl ve vzduchu,načež se začnu šílenou rychlostí otáčet,po chvilce mě začnou obklopovat květý růží....při maximálních otáčkách se rozletím proti stromu a udeřím do něj...Létají třísky,celý strom se třese,až jim nakonec proletím a strom se káci k zemi...samozřejmě v bezpečné vzdalenosti od studentů.
Dopadnu na kolena "Jooo,jdeto,ale nástup je pomalý" poškrábu se na hlavě

Kráčím po větvi hlavou dolů tam a zpátky.
"Přesně ten. A málem se mě pokusil zabít. Naštěstí nechtěně." dodám s vážným výrazem.

Nic ji na to neřeknu.
Uslyším rámus. Koukám jak padá strom. "No páni." Seskočím dolů. Z batohu vytáhnu onen svitek, který jsem si četla včera. Zdobil ho symbol "zakázaná". Rozbalila jsem ho s znovu si ho přečetla.

Rukou čistím šat od třísek a kůry,třepu si vlasy,které jsou poprášeny pilinami "Pfuj,ale nezadřel jsem si třísku" zasměju se sám sobě a pokračuju v očistě

všiml sem si toho svitku co si čte shizuko přišel sem blíž a zašeptal jí do ucha ´Co zakazaného si čteš´

"Všechny techniky Kujaku Myouhou jsou kinjutsu. Může je ovládnout jen ten, kdo prošel výcvikem hvězdy a navíc to má nepříznivý vliv na zdraví." vysvětlím situaci.

Dál si hraju na netopýra. Ten sadista Yuu má teda hodně zvláštní techniku, pomyslím si. No, neměla bych se flákat.

Dostanu nápad jak využít a zdokonalit právě nabytou dovednost. Začnu na té větvi trénovat taijutsu. Napřed zkouším údery proti neviditelnému soupeři, pak přejdu i do výkopů a pomalu zrychluju tempo. Zvláštní pocit když mám nebe pod nohama.

Vešla jsem do tréninkových místností. Vyhlédla jsem si svůj oblíbený strom. Z dályk jsem uviděla další postavy, ale moc jsem jim nevěnovala pozornost. Posadila jsem se ke stromu a vytáhla onu flaštičku s jedem.
Nejdřív senbony budou jednodušší, ale musím být opatrná..
Pomyslím si a vytáhnu z brašničky pár senbonů, které před sebe rozložím do trávy. Pak je jeden po druhém začnu opatrně namáčet do jedu.

Vyskočím za tu holku na větvi a řeknu ji ´Asi se ti nelíbím že proto mně ignoruješ klidně neodpovídej ale já se ti představím Tasu Yamada hlavní větev klanu pocházím z kirigakure no sato je mi 19 let a jak se jmenuješ ty?´

Přestanu chvíli mlátit do imaginárního soupeře a podívám se na toho cápka, co ke mně mluví. Představit se vlastně můžu taky.
"Já jsem Hyuuga Mikomi. Nemám moc důvěry k cizincům. To snad chápeš." pravím.

´Možná ve mně máš cizince ale neměla by být shizuka pro tebe taky cizinec protože ji znám bydlela v našem domě a pochází z kiri´

Očista dokončena,jdu k blízké boudě kde jsou nějaké věci na trénink.Vlezu dovnitř a po chvíli vynáším prvního cvičného panáka..to udělám ještě 10x a začnu panáky rozmisťovat po plácku.."Jedenáct panáčků,hmmm" podrbu se na hlavě

Uvidím, jak se jed v senbonech usadil, vezmu je do rukou. Vážně jsou naplněné a lahvička z poloviny prázdná.
Povzdechnu si a zastrčím si vlasy za ucho, protože mi teď překáželi a padali mi do očí.
Z pouzdra vytáhnu Katanu. Znovu najdu onu malou dírku a opatrně do ní vyliju celý obsah lahvičky. Když je prázdná zavřu jí a schovám zpátky do do brašničky. Jed z Katany odkapává dolů.
Musím to tam nechat zaschnout, jinak bych mohla ublížit i sama sobě..
Ušklíbnu se nad svou myšlenkou a položím Katanu do trávy. Hned na to se zvednu. Možná bych si mohla trošku zatrénovat.

"Možná bych to tak měla brát. Ale ostatní lidi z týmu ji přijali. Nehledě na to, že teď je doma tady, v Listové." zamyslím se.
"Když jsem viděla, že se spolu bavíte, usoudila jsem, že je to v pořádku." odvětím.

´Jen sem ti chtěl todle říct všiml sem si v dálce někoho povědomého yoko ale radši ji nebudu otravovat jen sem slezl ze stromu a zavolal na ni ´Čau yoko´

Když odešel, usoudila jsem, že je na čase pokračovat v tréninku. Vyskákala jsem výš, do koruny stromů, ale tak, abych měla ostatní na doslech.

"Hmm?" Zaslechla jsem povědomí hlas a zamžourala jsem na postavu v dálce. Zahlédla jsem.. Tasu?
Jen jsem mu zamávala na pozdrav a dál jsem se věnovala písku, který se mezitím shromáždil pode mnou.

Zrazu som sa objavil pod stromom, blízko pri Shizuke. (Jikuukan Idou)
Hneď ako som sa tam objavil som si prezeral všetkých v okolí. Veľa...

´Čau všeci zase se někdy stavím´přesun kiri