Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Tady se trénuje.

"Jsem Senzibil, mě neoklameš." ušklíbnu se a prohrábnu rukou vlasy.

ten chlapík mezi nás dal růži. Podívala jsem se na něj a pak zpět na Shizuku.
"To si s ním ještě vyřídím a s tebou taky. Máme stále spolu nevyřízené účty a pokaždý nám do toho někdo skočí. Jsi dobře chráněná, ale takhle se nikdy nic nedozvíš." vstáhla jsem ruku k té růžu a vzala si jí. Pak jsem se otočila na jednotky ANBU a natáhla si kápi.
"Teď už víš co to znamená Shiz. Víš kde mě najdeš, když si budeš chtít promluvit ve dvou, jednou ti to umožním. Pak už ne." a projdu mezi těmi muži k Neurovi.
"Díky, že jsi přišel." syknu k němu a vyskočim na Daga.
Do sídla?
"Jo." vznesli jsme se, ještě jsem stačila mrknout na Yuua a poslat všem vzdušný polibek ( ) než jsem defnitivně odletěla (přesun)

"Senju? Jmenuji se Sasuke Sarutobi..zapamatuj si mé jméno Uchiho!!" křiknu na něj a vezmu do ruky KOngyoi Nyoi, kterou mám na zádech.
"Moje jméno bude poslední, co uslyšíš."

"Jo, jednou..." zašeptám.

Juu,zas na mě mrká a pusinky...jsem zamilován?..ne...jo...ale vždyt Ty se zamiluješ do každé..ale vzala si růži..to už hodně žen..nekažmi to svědomí diskuze v hlavě skončila rudý jako ředkvička,mávám Dámě která si vzala mou růži "Asi už mi hrabe.."

Viděl jsem jak odletěla a křup si v prstech.
Moje chyba Senju a Sarutobi je to stejný skoro.

Skočíme vedle Sasukeho.,,Klid Sasuke po boji s Akatsuki tu nechceme další konflikty né dnes."

"A Uchiha bude vždy jen všivý Uchiha." zasměju se a otočím se na ANBU.
"Ne, ale tohle je podle všeho nebezpečný ninja."

"Mě neoklameš. Zmiz, máš poslední šanci." zasměju se a podívám na ANBU.

Nojo ale pokus byl.
Vyvolal jsem z chakry orla,na kterého jsem nasedl a odletěl.

"Zajímavá technika. Assasin-chan zítra bude mít radost." zasměju se a vrátím se do kanceláře.

Přišel sem nikoho sem neviděl tak jsem si lehl pod strom

Reina odletěla a já jsem byla naštvaná. Otočila jsem se a vší svou silou jsem praštila do stromu. Kůra se pod mou pěstí rozdrtila a a rozdrala mi kůži na ruce. Sakra! Sakra! opakovala jsem stále dokola.

všiml sem si Shizuko přišel sem k ní a řekl jí ´Co to děláš´vytáhl sem obvaz z batohu a obvázal ji rány´Bud klidnější´

"Já jsem naprosto v klidu." zavrčela jsem. Sedla jsem si a opřela se o strom. Nechala jsem Tasua aby mi ruku obvázal.

Pomalu se přibelhám a usměju se "Proč obvazy?" poškrábu se na hlavě "Mohl bych to výléčit v mžiku" usměju se

vyskočil sem na strom řekl´Daburu Suiken no jutsu´uřízl sem špičku stromu
seskočil dolů a pokusil sem se vyřezat srdce docela se mi povedlo udělal sem v něm dírku a tou provlekl nějakou šnůrkou co sem našel v batohu dal sem to shizuko ´mohl by se hodit k tvému krystalu´

"To je dobrý." odpovím Yuuovi.
Podívám se na Tasua. "Děkuju Tasu-sama. Je krásné." usměju se na něj. Vezmu si ho a schovám do batohu, jako krystal od Reiny a Tekera. Nepotřebovala jsem, aby mi teďkom brali mou pozornost.
Stoupla jsem si. "Tak jo, jdem vylést na ten zatracený strom!"

´Vzpoměn si na mou radu´

Blížím se na místo a už z dálky vidím toho machra, co vyhrožoval svým ledíčkem. Když ho trpí Shizuka, tak ho přežiju taky. Došla jsem ke skupince ninjů.
" Ahoj Shizu, zdravím Yuu." pronesu směrem k nim. Toho cizáka ignoruji.
Volným tempem vykráčím na strom a pohodlně se usadím na jedné větvi.

Kývla jsem. Zavřela jsem oči. Soustředila jsem se na čakru. Snažila jsem se být uvolněná a co nejvíce v klidu. Když jsem si myslela, že jsem připravená, rozeběhla jsem se ke stromu. Téměř jsem dosáhla na první větev. Ještě několik rychlích kroků a byla jsem tam! Posadila jsem se na ni. "Jo." zakřičela jsem. "Děkuju za radu, Tasu-sama!"

"Zdravím" zamávám na příchozí dívku.
"Zlepšujete se slečno" usměju se na Shiz.
"Taky bych měl potrénovat" zasměju se

"Mikomi?" podivila jsem se. "Ahoj."