Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Tady se trénuje.

Pozoruji cvičné panáky "Jedenáct malých panáčků..." rychle tasím katanu a jednou rukou udělám pečeť "Ritsu ga jōshō" nic se neděje..po chvilce udělám krok,následně se změním ve velmi rychlou a těžce spatřitelnou osobu,vypadám jak šmouha...za šmouhou zůstávají ve vzduchu okvětníí lístký růži..Šmouha proběhne mezi panáky a na opačné straně jsem zas já okem spatřitelný,zasunu katanu "Jedenáct malých panáčků...přišlo o svou hlavičku" než dopadnou okvětní lístky růží které zůstali na trajektorii mého pohybu,všem cvičným panákům upadne hlava...
"Jo to by šlo" zasměji se a čumím do nebe

Všimol som si Yuuho. Vidno, že nie je taký lenivý ako som si myslel, aj jeho je sem tam vidieť ako trénuje. Usmial som sa. "A mal by som si po niečo skočiť."
(Presun)

Porozhlédnu se.
Potřebovala bych nějaké loutky.. Cvičební panáčky nebo něco takvého..
Zahlédnu jakýsi sklad ve kterém se nachází všechno potřebné. Postavím před sebe dvě nehybné figuríny s vykreslenými terči na životně důležitých orgánech.
Perfektní..
Ušklíbnu se a podívám se na každou zvlášť. Doufám, že tohle jsem ještě nezapomněla..
Pousměju se a vytáhnu z brašničky senbony nenaplněné jedem.
Ty jedové si budu muset šetřit..
Zavřu oči, napočítám do pěti a pak vyskočím do vzduchu.. Senbony vypustím naráz jak z pravé ruky, tak z levé..
Po chvilce dopadnu na zem a podívám se kam jsem se strefila..
"Ksoo.." Povzdechnu si, že z 10 senbonů důležité orgány trefilo jenom 6 z nich. A do srdce jsem se netrefila ještě ke všemu nestrefila ani jednou..
Budu to muset zkusit znovu..

Neustálého poskakování po stromech jsem už měla taky dost. Je na čase zopakovat si techniku, kterou mám nejradši.

Seběhla jsem do poloviny kmene a seskočila stranou od ostatních. Vypadá to, že je tu dost místa. Sepla jsem ruce a řekla:
"Fuuton: Reppusho!"

Vytvořila jsem tak větrný vír, který zvedl prach a hnal se kupředu. Posekal nejbližší křoví, rozvířil popadané listí a po nějaké době se rozplynul, až po něm zbyl jen nepatrný vánek. Hm, v kombinaci se shurikeny, nebo Shinjiho technikou ohnivé podstaty, by to bylo mnohem nebezpečnější. Nicméně v bezprostřední blízkosti by to taky dokázalo pocuchat fasádu.

"Mno, na C techniku to není zas tak marné." mimoděk jsem zvedla pravý koutek, což je u mě známka spokojenosti.

Zasa som sa objavil pri svojom týme. (Jikūkan Idō)
"Čaute... mám pre vás darček!"

"Dobrý den, sensei." odpovím a rozhlížím se po ostatních členech svého týmu, zda se náhodou neukážou.

"Ahoj Mikomi!" Usmial som a z vačku som vytiahol jeden z troch cukríkov, ktorý som Mikomu hodil. "Hop... chytaj."

Chytím tu věc a trošku se podivím. Dneska se budeme krmit bonbonama? xD
"Děkuju pěkně, snad po tom neztloustnem a nezlenivíme." uchechtnu se.

"Mali by byť bez cukru." Skočil som k Mikomi a vytiahol som z vaku dymovú bombu.
"Kemuridama alebo inak povedané, dymová bomba." Bombu som mal položenú na otvorenej dlani priamo pred Mikomi. "Čo ťa napadá, keď ti ju takto ukazujem?" Usmial som sa.

Schovávám bezhlavé panáky do boudy "Možná sem jim hlavy sekat neměl" usměju se a tahám panáky

Dívala jsem na bombu a příliš o tom nepřemýšlela.

"Hm, napadá mě jediné. Že pokud to bouchne, tak mě to nemusí s mým byakuganem příliš trápit."

Vzhlédla jsem od svitku. Uviděla jsem senseie. Schovala jsem ho zpátky a šla k nim.

Chvíli se přehrabuji v kupě rozbitých panáků....nakonec si vezmu tři mírně poškozené a cupitám s nimi na plácek.
Rozmístím je vedle sebe s metrovými rozestupy.Poodejdu od nich asi o patnáct metrů.
Rychle udělám pečetě a vdechuju okolní vzduch,náhle jej prudce vydechnu čímž stvořím velkou čepel "Fūton: Shinkūha" čepel letí velkou rychlosti k třem panákům...šmik a panáci jsou rozpůlení..
"Ujde,jdu to uklidit" a capkám směrem k panákům rozseknutým na dvě části.

"Vlastně jsem nad tím přemýšlela už včera." odpovím. A byla to svatá pravda.

"Hm, a hlavně o tom, jak by z takové bomby byli nadšení právě Uchihové." zašklebím se jedovatě. Já ty angoráky fakt nežeru.

"Mimochodem, Shizuka a já už zvládáme chůzi po stromech." dodám s úsměvem.

"Vážne? To som veľmi rád." Usmial som sa. "Ste obe veľmi šikovné! Som na vás hrdý!" Nemá rada Uchihov...

Kývnu hlavou, že je to pravda.

"Škoda jenom, že nevíme jak je na tom Shinji. Včera jsem akorát viděla jak si natloukl..." snažím se při té vzpomínce nezasmát.
"A pak vyhlásili ten poplach... a všichni se někam ztratili." zavzpomínám na své včerejší obavy.

"Ale povedal som vám, aby ste trénovali." Zmätene som sa prizeral. "Nuž, ale asi to bol príkaz niekoho, kto má vyššiu moc ako ja."

Po úklidu harampádí do boudy,dojdu k studentům "Na moment odejdu...jdu za Hokagem po svitek,za chvilku jsem zpět" usměju se,zamávám a již skáču pryč.

Přesun Senju čtvrť

"Nestraťte se." zamávám mu.

"Byl to nějaký chuunin, jenom plnil rozkaz. Připadala jsem si jak nemohoucí dědeček. Schovaná v úkrytu... " odpovím a furt mě to trochu žere.
"Ale trénovala jsem celý den, takže jsem nic nezameškala." dodám rychle.

"To o tý bezpečnosti je pravda. Nerada bych umřela dřív, než se naučím všechno co chci. Ještě mi toho hodně zbývá."

"Neboj sa, budem sa snažiť o to, aby som ťa toho naučil čo najviac."Pozrel som na strom kúsok pri mne. "Hmmm..." Posadil som sa a oprel sa o kmeň stromu. Takže Shizuka sa učí zo zvitkov, to je dobre, pretože ja ju nemám aké techniky naučiť. Shinji má youton, so Shizukou by sa mohli spoločne učiť. A Mikomi, je Hyuuga, tú by som mohol učiť zasa ja.