Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Místo pro trénink

"Tak já vyrazím hned teď" pousměji a pomalým krokem odcházím.
Cestou všem zamávám na rozloučenou. (přesun)

,,Ok." Sednu si pod strom a dívám se kolem asi neuvidím někoho známého.

Kuchiyose... orel povídal?

Mírně jsem se usmála. Ta nostalgie... Jsem zvědavá jak si ten kluk povede. Vykráčela jsem na strom a schovala se v listí. Třeba se tu ještě bude dít něco zajímavého.

S hrůzou si uvědomím, že podřimuju na větvi. Z toho mohl být pěkně tvrdý pád. A rozhodně nejtrapnější zranění, jaké se mi kdy povedlo.

Fakt, mě aby pořád někdo hlídal, protože já už se neuhlídám...

Plácnu se do čela a lkám nad svou šikovností a "talentem". Chvíli ještě sedím a čekám, než se mi navrátí síla a nebudu tolik ospalá. To jsem ten trénink tak přehnala?

Poté se postavím na nohy a pohybuju se v korunách stromů. Může mě prozradit jen šustot listí. Halt nejsem žádný malý havran.

přesun.

Přišla jsem na své oblíbené místo a aktivovala byakugan. Rozhlédla jsem se po okolí, ale kromě ptáků ve větvích mi nikdo nedělal společnost.

Je na čase se trochu protáhnout. Začínám od nejpomalejších pohybů a postupně zrychluji. Netrvá dlouho a lítám po tréninkových prostorách tak rychle, až se divím, že se nepotkávám. Chvíli jsem na zemi, chvíli na stromech, a pak seskakuju z výšky na vodní hladinu.

Docela záhul tu čakru tak rychle překoncentrovat. Ani bych se nedivila tomu, kdybych se nedobrovolně vykoupala.

Vejdu pomalu do tréninkových místností a porozhlédnu se po vhodném místě. Po chvilce ho najdu a rozejdu se tam.
Naposledy otevřu svitek s novou technikou. Přejedu očima po pečetích a pak svitek zase zavřu. Zavřu oči a soustředím se, poté začnu skládat naučené pečetě. Po chvilce dokončím poslední a řeknu. "Doton: Doryuu Joheki" Čekám a po chvilce se ze země zvedne jen do výšky mého pasu malá zeď, která se po pár vteřinách rozpadne. Tak tohle bude trvat mnohem déle, než jsem si myslela.. Ušklíbnu se a znovu pokračuji v tréninku.
Po několika dalších neúspěšných pokusech zeď dosáhla 1 metru a vydržela stát tak minutu. Zamračím se a sednu si pod strom. S dotonem moc zacházet neumím a proto musím trénovat mnohem víc
Zamyšleně hledím do slunce a chvilku klidně oddechuju.

Pokračovala jsem v tréninku a měla v úmyslu po větvích stromů vystoupat do pořádné výšky. Už už jsem vyskakovala a pomocí čakrových jehel jsem měla v plánu zasáhnout terč, hluboko pod sebou. Náhle mě zaujala přítomnost dvou neznámých siluet.

Není to nikdo koho znám...

Zastavila jsem se a seděla na vrcholku jednoho stromu. Byla jsem skrytá v listí a čekala, co se z toho vyvine.

"V tom prípade teda urobím všetko, čo bude v mojich silách. Vieš ale, že to chvíľu potrvá."
Nukenin šiel viac dopredu a vytvoril pečať. Začal sa sústrediť.

Tak tohohle muže neznám... Zajímalo by mě, co to tam vyrábí. Tiše sedím a pozoruju ho. Druhá postava není ještě tak dobře vidět, ale podle její čakry se zdá, že zatím nic nedělá.

Nezbývá mi než si počkat...

Kizushini Makoto

Dal som svoje ruky k telu a zhlboka som sa nadýchol.
"Objavil som dve osoby. Pochybujem, že ktorákoľvek z nich bude Hyuuga, ale mohli by sme ich prípadne využiť ako rukojemníkov. Ideme do toho však spolu, takže kto pôjde skôr ?"

Chvilku ještě hledím na oblohy, ale pak mě díky Shukakovi zaujme cizí chakra. Přetočím pohled na dvě neznámé postavy. Chvilku je pozoruji a všimnu si, že vytváří pečetě.
Nikdy jsem je tady neviděla, ale v Konoze znám jen pár lidí. Ale.. Nikdy si nemůžu být jistá vším..
Složím nenápadně pečeť a nechám si tělo obalit pískem, do písečného brnění. Pro jistotu.

Vidím, že se ten cizinec otáčí na postavu, která je momentálně vzdálenější. Neslyším co říká, ale necítím se dvakrát v bezpečí. Ani nevím, o co se to tady pokoušel. Co teď?

Klid. Třeba je to planý poplach...

"Henge."

Místo mě seděl na větvi malý nenápadný havran.

Kizushini Makoto

"Tak teda skočím najprv po tej osôbke, ktorá je bližšie."
Na ruke sa mi objavil chakra skalpel a ja som začal ťať do stromu, na ktorom sa mala nachádzať Mikomi, ktorú som však nevidel.

Chuunin *1 (konoha)
Stojím si kúsok od miesta, kde sú votrelci. "Čo povieš? Zaútočíme hneď alebo počkáme?" Pozrel som na jedného z kolegov pri mne.

Chuunin *2 (konoha)
"Najskôr vydáme signál dedine, že tu máme niekoho koho nechceme." Usmial som sa a spravil pečate.

Sakra co dělá? Byla bych nadávala, ale mohla jsem pouze naštvaně krákat a máchat křídly.

Copak je tu povoleno kácení stromů? Zrušila jsem henge a dál se pomocí čakry pevně držela na stromě. Namířila jsem ruku směrem k cizinci a z dlaně vystřelila několik čakrových jehel. To by ho mělo naučit chovat úctu k přírodě.

Kizushini Makoto

"Nepáči sa mi to, cítim tu príliš veľa rozličných chakier, sme na zlom mieste."
Dal som ruky pred seba a niektoré ihly vykryl skalpelom, iné ma naopak zasiahli ale nie do životu nebezpečných miest.
"Máme zmapované miesto, vrátime sa sem inokedy."

Hyuuga Sayuri

"Žiadne inokedy nebude."
Prebehla som okolo Makota a chytila ho za ruku.
"Ideme na to."

Překvapeně nakloním hlavu na stranu. Tohle se mi, ale vůbec nelíbí..
Dál je zamračeně pozoruji. Podívám se na strom a uvidím tam dívku.
Přemýšlím, jestli se do toho zaplést, nebo ne. Po chvilce vstanu a dál je sleduji. Pokud bude zle, zakročím.., ale pokud jsou to vetřelci, vesnice už o nich musí jistě vědět..

Chuunin *3 (konoha)
Vytiahol som signalizačnú svetlicu a vystrelil nad seba. Vo vzduchu sa rozprskla. "Upozornenie hotové."

Chuunin *1 (konoha)
"Výborne!" Rozbehol som sa smerom k votrelcom. Spravil som pečate po ceste.

Chuunin *2 (konoha)
Ja som sa len mierne pomrvil a spravil pár krokov dopredu. "Som pripravený."

Hmmm. Tak tady je máme.

Vyskočila jsem do výšky a zkoncentrovala čakru do svých dlaní. Je to rychlejší než tahat shurikeny a kunaie. Vyslala jsem po nich ještě větší sprchu čakrových jehel. Přitom jsem se soustředila na měkký dopad.

Těsně před tím, než jsem se dotkla země, jsem přestala střílet jehly a pomocí kotoulu ztlumila pád. Stála jsem pár metrů od dvou neznámých a sledovala jak moc jsem je poranila.

Kizushini Makoto

"Dva krát na ten istý trik neskočím."
Potiahol som za ruku Sayuri a roztočil ju tak, aby predo mnou vytvorila obranu z kaitenu, čo sa aj stalo.

Hyuuga Sayuri

"Teraz je tá chvíľa."
Počas točenia sa som vyhodila ťažší predmet pripevnený na lanku. To omotalo Makotovu druhú ruku a vyhodilo ho predo mňa. Stále som sa ho druhou rukou držala a ako náhle sa dostal na strom, využil všetok tlak, ktorý pritom vznikol, aby vyhodil aj mňa. Pustila som lanko a letela priamo na Mikomi.

Vidím, jak na mě jeden z těch podvínů letí. Nemám čas na pečetě!

"Fuuton: Reppushou!" sepnula jsem ruce a ode mne letěl vzdušný vír, který měl za úkol změnit směr letu neznámé ženy. Při troše štěstí ji odhodí zpět na jejího parťáka.

Kizushini Makoto

Ako sa ku mne Sayuri približovala, opäť som ju chytil za ruku a spoločne s ňou sa odrazil od stromu.
"Je čas zatancovať si. Nezabudni, teraz som ja tvoj zrak."

Hyuuga Sayuri

"Bude to prvýkrát bez Kazukiho sprievodu, ale zvládneme to."
Dopadli sme na zem vedľa Mikomi. Nechala som Makota viesť. Vyzeralo to skutočne ako tanec, pohybovali sme sa súmerne a bez jediného zlého kroku. Rukou, za ktorú ma Makoto držal, som sa chystala zasadiť ranu juukenom na to miesto, kam ma posunie.

Chuunin *1
Počas behu som si zväčšil ruku a Sayuri aj s Makoton som odpálil stranou. Boli pri sebe, nepredstavovalo to pre mňa problém.


Chuunin *2
Môj tieň sa náhle predĺžil a smeroval k votrelcom. Ktorých partner odrazil.

Kizushini Makoto

"On pôjde prvý."
Zatiaľ čo ja som letel preč, Sayuri som hodil rovno na Chuunina 1, ktorý tak následne schytal škaredú ranu juukenom. Ja som sa chytil kmeňa stromu a vyskočil vysoko do vzduchu.

Hyuuga Sayuri

Rana Juukenom bola tak silná, že ma hneď aj odrazila naspäť k Makotovi. Vo vzduchu som ho objala a začala sa aj s ním šialene točiť. Spoločne s ním sme potom vytvorili kaiten vo vzduchu, ktorý letel priamo na chuuninov (podobným spôsobom, ako to spravil Rock Lee a Neji v Naruto Shippuuden Movie 3).