Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Místo pro trénink

Povzdechla jsem si. "Pravda je, že zrovna nevím, kde mi hlava stojí."

''tak si urči jeden den a v ten den jdi někam do přírody a uteč od problémů které máš na ten den a vše si srovnej v hlavě''

"To je dobrý nápad, ale momentálně jsou zkoušky, takže to nepůjde." Ucítila jsem ostrou bolest v hrudi. Hlavu jsem otočila na druhou stranu, tak aby mě neviděl. Pevně jsem přitiskla rty k sobě a zavřela oči.

''jsi určitě v pořádku ?''
přišoupl jsem se k ní blíž a snažil jsem se naklonit tak abych viděl na její tvář

Otočila jsem se k němu zpátky "Ano." usmála jsem se. Ale v očích mi mohl vidět, že to není pravda.

''lhát se nemá''
pověděl jsem potichu
''no tak, já tě neukousnu za to když budeš upřímná''

Sklonila jsem hlavu. "To nemá..." zašeptala jsem.

''pověz mě pravdu''
řekl jsem potichu

všiml jsem si že Shiz bolestí omdela ...
co sní ... do nemocnice nebo ke mě ... v nemocnici si jí nechají dlouhou dobu a budou na ní dělat testy tak to ... asi ne
''snad se na mě nenaštveš''
pověděl jsem k ní a vstal jsem a jí jsem vzal do náruče a šel jsem i sní do mého domu (přesun i se shiz konoha 14, promiň nechci to tu takto nechat nedohrané =) snad se nebudeš ráno zlobit)

*Dnes už to vyjde* říkal jsem si sám pro sebe při příchodu na cvičiště.
Postavil jsem se na velké prostranství a kousl se do prstu.

Zavřel jsem oči a doufal, že to dnes nebude ten malý slimáček. Trochu se mi zamotala hlava, a tak jsem oči otevřel.

*Ka-Katsuyu?* vykoktal jsem si v hlavě a zíral na tu výšku.

*Hai, já jsem Katsuyu a ty jsi? Kde je Tsunade-sama?*

*Já jsem Uzumaki Allii, podepsal jsem svitek o vyvolávání, jsem nový student stařenky.*

*Student, stařenky?! Myslíš Tsunade-sama?*

*Hai* usmál jsem se.
*To se jí určitě nelíbí, Allii-san.*

*To vážně ne, hlavně jí to neříkej, prosím. Nechtěl bych dostat další ránu* zašklebil jsem se a dodal, *děkuji, Katsuyu. To bude vše, rád jsem se s tebou seznámil, příště se lépe poznáme, ano?*

*Hai, já tebe taky ráda poznala, Allii-san. Budu se snažit nic neříct. Uvidíme se*

Sklouzl jsem dolů a počkal, až se vypaří.
'Poof'
Oklepal jsem si ruce a následně vyskočil radostí "Stařenka bude určitě ráda z mého pokroku." řekl jsem si tiše pro sebe a sedl si pod nejbližší strom. Pak jsem chvíli přemýšlel, jak jsem s ní vůbec komunikoval.
*Za chvíli budu muset procvičit Shosen Jutsu a Chakra no Mesu, ale to aspoň chvilku počká*

Pocítil sem, jak se lehce otřásla země. Otočím se a uvidím velkého slimáka a osobu, kterou sem v životě neviděl. (Bo-bože, co to je?)
Chvíli jsem to sledoval, než slimák zmizel. Po chvíli jsem si uvědomil...

(To musím mít! Jako další techniku po Housenka no jutsu a vrhnu se zas na trénink.)

V dálce jsem uviděl nějakého genina trénovat katonovou techniku.
Přitrajdal jsem si to blíž a pozdravil ho.
"Tak jak jde trénink" zeptal jsem s úsměvem.

Trénovala jsem trochu stranou od ostatních a nikdo mě neviděl. Měla jsem docela dobrý pocit z toho co jsem se naučila. Řekla bych, že už nevypadám tolik jako to neohrabané kuře, které se tu učilo 32 úderů.

Tedy doufám...

Možná potřebuju někoho, kdo mě svou sarkastickou poznámkou zase srazí k zemi.

Protáhla jsem se a pak si lehla do trávy.

"Čau, no mohlo by to jít líp," pozdravím s úsměvem na tváři.
"To co jsi vyvolal to byla Katsuya že?" zeptám se zvědavím hlasem.

"Hai, tušíš správně. Ještě jsme se neviděli, tak.. já jsem Uzumaki Allii." Pousmál jsem se a podal mu ruku.

Natáhnu ruku: "já jsem Katsuro Sato, těší mě."

Postavím se a pořádně se protáhnu. To byl zase spánek. Podívám se po okolí. ,,Zdravím Allii a Katsuro."

"Čau, čau Seito.. Nechám vás tu osamotě, asi budete teď něco řešit. Rád jsem tě poznal Katsuro. Zatím se mějte" mrkl jsem a chystal se k odchodu.

.Přesun.

Otočím se na Seita a pozdravím ho: " Čau, jak ses vyspal? Tady Allii umí Kuchiyose no jutsu...naučíš mě ho taky někdy?"

Když jsem si dost odpočala, vstala jsem a protáhla si svaly. Zlehka jsem našlapovala a přišla blíž k místu, kde byli ostatní. Pořád jsem zůstávala skrytá za stromem a pozorovala jejich trénink. Překvapilo mě, že po dlouhé době zase cítím takovou zvláštní věc.

Ach bože, zase mě chytá sentimentální nálada. Co to se mnou je?

Otočím se na Katsura. ,,No první musíš vědet co cheš přivolávat, tedy jaké zvíře. Pak jít za Hokagem zeptat se asi to má a pak ještě musíš podepsat smlouvu, já ti můžu jen ukázat pečetě, ale jaké chceš zvíře to bude na tobě." Usměju se.

"Ty máš Salamandra, že jo?" Mohl bych se ho naučit přivolat?" zeptám se zvědavě. Poté upřu pohled na Seita a napínavě čekám, co mi odpoví.

,,No, nevím asi by nebylo lepší možná něco jiného, protože já jsem se ho naučil kvůli tomu, že mám suiton tak se hodí. Ty máš katon, ale asi bys chtěl fakt chtěl tak bys mohl." Podívám se na něho a čekám jak se rozhodne.

"Hmm, to je pravda, že mám katon. Tak snad ještě orel, co si o tom myslíš ty?" pousměji se na Seita a čekám, jestli mi to schválí. (Pff... doufám, že hokage bude mít ten svitek.)

,,Jo myslím, že orel by byl fajn. Tak pak si někdy zajdi za hokagem pro svitek a smlouvu." Usměju se a posadím se na zem.