Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Místo pro trénink

"Jsem zvědaá, jak to dopadne.." Odpověděla jsem zamyšleně a pak mě něco napadlo. "Umm nechceš někam zajít? Třeba se jít projít nebo.." na chvilku jsem se zadívala před sebe a pak jsem se na něj znovu s úsměvem podívala.

"Rád." Svižne som vyskočil na nohy a natiahol k nej ruku... aby som jej pomohol vstať. Aj ja som... zvedavý.

Přijdu a dívám se kde je Katsuro. Jak ho vidím pod stromem jdu rovnou k němu. ,,Promiň, že to tak trvalo." Lehce se usměju.

Usmála jsem se, ruku přijala a s její pomocí jsem se postavila na nohy. Poděkovala jsem Futoshimu a protáhla si ztuhlé svaly, od toho sezení.
"Hmm.. Tak kam teda? Máš nějaký nápad?" Zamyslela jsem se a podívala jsem se na oblohu. Slunce pomalu zapadalo.

"No dobře, aspoň sem si odpočinul" trošku se zamračím. "Ale teď k tomu důležitému... nechtěl si mi něco říct nebo ukázat?"zeptám se zvědavým hlasem.

,,Jo to." Vytáhnu z kapes nějaké zbraně. ,,Tady máš 60kunaiů, 60shurikenů, 5fuma shurikenů. Ber to jako dárek." Usměju se. ,,Sakra já vědel, že na něco zapomněl na výbušné lístky. Dokoupíme."

Spoiler:

Po náhlom objatí som nás oboch premiestnil.
(Presun)

"Takže si nezapoměl, to sem rád." odpověděl sem s vděčným výrazem na tváři. "A ty lístky už nemusíš, to si dokoupim sám. Musíme zajít za Hokagem a říct mu o misi, že je dokončená." A pozoruji Seita, co udělá.

Přišel jsem na cvičiště.
"Čau Seito, Katsuro." Pravil jsem s mávnutím. A vydal se k vodní hladině.
Říznul jsem se kunaiem do palce u ruky a složil pečetě.
"Kuchiyose no jutsu!" Vykřikl jsem a přiložil dlaň k zemi.
*PUF*
Objevila se známá smečka psů.

Pakkun :
"Čau! Co potřebuješ?"
Já:
"Máte teď něco na práci?"
Pakkun:
"Né nic."
Já:
"Já myslel, že si dáme čas na seznámení."
Pakkun:
"... Dobře."

,,No psal jsem mu vzkaz, šak když tak za ním běž asi chceš, až přideš tak tu mám nějaké techniky." Posadím se pod strom. ,,Pokud chceš začít hned můžem a pokud ne tak si na chvíli odpočinu."

"No zajdu za ním, až se něco naučím...nijak obzvlášť to nespěchá."
"A o jaké techniky přesně jde Seito? Nenapínej mě a říkej" pousměji se a čekám.

Zahrabu do kapes a po chvíli vytáhnu dva svitky. ,,No ten první je taijutsu Konoha Senpuu(D), takový základ. No a ta druhá je Katon: Housenka no Jutsu(C)." Opřu se víc o strom. ,,S tou první ti pomůžu, s tou druhou se budeš muset porvat sám."

"Huh, Katon: Housenka no Jutsu? To jsem se chtěl naučit... a Konoha Senpuu moc nevím o co jde, můžeš mi dát svitek ať si to přečtu?" slušně poprosím s jiskrama v očích. (Konečně už se budu tréninku věnovat naplno!)

Hodím mu svitky a postavím se. ,,No Konoha Senpuu vypadá nějak takhle." Soustředil jsem se a skočil do vzduchu tam jsem udělal pár otoček a nohou narazil do stromu. ,,Aaa to bolí." Usměju se a foukám si na nohu. ,,Radši to zkoušej na něčem jiném."

"Docela dobrý" pousměji se. Chvíli potom začnu s čtením svitku. Když ho dočtu podívám se na Seita a řeknu mu:"To by mohlo jít ale na kom to mám zkusit, nic mě nenapadá."

Probrala jsem se pod stromem. Nejspíš jsem musela usnout. Promnula jsem si oči.

Vzala jsem kusp papíru, který jsem našla v kapse a tušku. Lístek jsem si položila na nohu a začala psát. Písmo jsem měla kostrbaté, ale dalo se to přečíst, tak jsem to nějak zvlášť neřešila...
Zapískala jsem na prsty a ke mě se vznesl holub. xD Papírek jsem mu připevnila na nohu. "Tak leť." řekla jsem a dívala se jak se zmenšuje až po něm nezůstala ani památka.
Pohodlně jsem se opřela o strom. Zase se mi začalo težko dýchat. Zavřela jsem oči a snažila se uvolnit, třeba by to pomohlo, aspoň trochu.

Konoha Senpuu docela už ovládám...ještě přijdu na pár triků a vytrénuju do dokonalosti.(Heh, mohl bych možná zkusit Katon:Housenka no Jutsu?)

Přijdu na volnou plochu a složím pečetě Katon: Housenka no Jutsu...

Před sebe plivnu jen jednu velkou kouli a to je jediný, jako by to bylo Goukakyuu no jutsu.

No moc mi to nejde povzdechnu si, ale já to nevzdám a zkouším to znovu a znovu!

přišel jsem přes bránu konohy rovnou na tréninkové místo
tak konečně zpět v konoze
začal jsem pomalu s tréninkem

Stoupla jsem si. Už mě nebylo pořád čekat až se tu objeví. Vyrazila jsem k domovu.

spozoroval jsem nějakou dívku a chvíli jsem sen a ní díval
tu jsem v konoze ještě neviděl
pomyslel jsem si a prohlížel jsem si jí asi tak 3 minuty a po té jsem se vrátil k tréninku

Postavil jsem se a pořádně se protáhl. Podíval se na Katsura. ,,Tak co jak to jde?"

Pomalým krokem jsem mířila ke cvičišti.
Ještě stále jsem se nedočkala odpovědi. Hlava mi třeštila. Nebylo to však z toho, že by se mě snažil ovládnout. Vlastně poslední dobou jsem nepocítila, že bych v sobě někoho měla. Co se to děje?! optala jsem se sama sebe. Trochu jsem doufala, že konečně něco pocítím, ale opět nic. Prsty jsem si masírovala spánky. "Tohle je horší než po tom zapečetění!" postěžovala jsem si.

seděl jsem u stromu a odpočíval jsem a při tom jsem viděl Shiz jak si mluví sama pro sebe
''po jakém zapečetění ?''

Trochu mě něčí hlas rozhodil. "J-já myslela, že jsem tu sama." podívala jsem se na něj. "Čtyřocasýho." ruku jsem si dala na břicho.