Nemocnice v Listové

First topic message reminder :

Konoha Nemocnice, zde se léčí všichni zranění.


-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

V nemocnici jsou přítomné dvě NPC Iryo supešalisuto xD (Lékařský specialista).
Shizune a Sakura Haruno.

,,Vidíš to." Hodil jsem mu obvaz na ruku a pak přešel k dangu. Vzal jsem ho a vrazil ho do koše co nejhlouběji to šlo. ,,Tak a je to!" Sedl jsem si na židli a sledoval hvězdy. ,,To bych nikdy ne-nemo....Chrrr." Než jsem dořekl větu, zavřely se mi víčka a já už spokojeně dřímal.

Nechala som to všetko tak a rýchlo som použila iné henge a vyšla som z nemocnice preč.

(P.S=odkazujem po Reine že vás oba zabije a já sa k nej pridám!!! )

"Nj, já to říkal." Chytl jsem obvaz a spokojeným výrazem jsem si obvázal sharinganovou ruku. Pak jsem přešel k Seitovi, vzal ho do náruče a položil do vedlejší postele.
"Achjo." zakroutil jsem pobaveně hlavou a šel si sednout na parapet.

Nedokázala jsem se ani hnout.
Prostě jsem tam nakonec zůstala stát se zářivým úsměvem na tváři a bezeslova.
Díky bohu...
"Jsem opravdu ráda, že už jste vzhůru." prohodila jsem nakonec první věc, která mě napadla.
Začíná se nám to tu nějak plnit... Hmm... Zajímalo by mne, jak to teď bude s hlídkou. Už jsem si na ni začínala zvykat.

šla jsem na každodenní prohlídku stavu assasina tentokrát jsem s sebou táhla i lízu která se ovšem musela bránit "Sakra přestaň...jestli tam uděláš ostudu tak tě nechám sníst !" Líza se teda upokojila a já všla do pokoje a nevěřila jsem vlastním očím "He ?...ty si vzhůru ?" líza využila mé nepozornosti vyškubla se mi a skočila ke shinjin aby jí zase podrbala

Rozesmála jsem se a nechala Lízu, aby mi seděla na klíně.
"Dobré ráno." pozdravila jsem Naomi.
Mezitím jsem začala Lízu drbat za uchem a poslouchala, jak vrní.
Tenhle den je čím dál lepší... Dokonce i chakry už mám zase dost,abych mohla trénovat.
"Uhm... Naomi-sensei... Jak to teď bude s hlídkami?"

"Postačí pár lidí když už je tady šípková růža vzhůru"
Líza:Jo...přesně tam...pokračuj" sem tam se trochu zavrtěla

"Hmm..." trochu nepřítomně jsem Lízu hladila tak, jak chtěla.
"Ani se odsud nehnu." ušklíbla jsem se.

"Včera jsem okolo sebe nechala Ashi úplně klidně projít. Kdyby... Kdyby mě to napadlo, nic by se nemuselo stát."

"kdo je ashi ?"

"Ashi Inuzuka. To je ta, co se včera pokusila o ten únos. Znala jsem jí. " kysele jsem se ušklíbla.

"Nedokázala jsem nic udělat. Jen jsem tam tupě stála a nic..." zarazila jsem se.
Už zase si jen vylévám srdce a stejně je mi to k ničemu.
Povzdechla jsem a zavrtěla hlavou.
"A to jsem věděla, že se má něco stát. Proto jsem tak rychle odešla uprostřed mise."

"jo.... jen se vyplač děvče...vše bude dobré"

Zatvářila jsem se překvapeně.
Já snad pláču?
Dostala jsem tik do oka a pak jsem se začala smát.
Začíná toho být na mě nějak moc...
"Nehodlám brečet, jen zesílit. Příště už nechci být tak bezmocná."

"To bylo jen tak" zasmála jsem se nervozně

"Uhm..."
Někdy jí vážně nerozumím...
Dál jsem nepřítomně hladila Lízu.
...A možná i proto jsem hrozně ráda, že právě ona je můj sensei.

lehla jsem si do postele kde ležel předtím assasin

Na chvíli jsem se ztratila ve svých myšlenkách.
Pak jsem trhla hlavou, abych se vrátila do reality.
Rozhlédla jsem se po pokoji a po všech příchozích.
Najednou je tu tak... Útulně...

Koukal jsem otevřenou pusou na ty dvě.
"Hlídek nebude potřeba, a vylez z tý postele. Zalehneš Tobira!"

SVezl jsem se z postele na zem.

"Zííív.." dal jsem si ruku před pusu a hlasitě zíval.

"Huh... Hokage-sama..."
Už jsem si na ně vážně zvykla...
"Myslela jsem, že než se uzdravíte, ještě tu budeme hlídat. Pro jistotu." jemně jsem se pousmála a pak se podívala na Naomi a pak na Tobira.
My ale budeme tým...

"Ale, koukejme kdo se to probudil." S úsměvem jsem sledoval Tobira.
Dneska, půjdu domů. Je načase něco dělat..
"Vážně? Já už myslel, že jsem zdravý až až. Vlastně teď i krásný, když jsem spal měsíc." na tváři se mi objevil menší úšklebek.

Jistě, Ashi to určitě ocení, jestli se o ten únos pokusí znovu...
Pokrčila jsem rameny a dál hladila Naominu mluvící kočku Lízu.
Poslouchala jsem, jak vrní.
"Zvykla jsem si na to."

Otočila jsem se na Tobira.
"Mimochodem zaregistroval jsi včera, co za tebou volala Naomi-sensei?"

"Heh, to se povedlo tati." rozespale jsem si promnul oči.

"Ne, co říkala?" s výrazem andílka, který má v ruce odjištěnou bombu, jsem se otočil na Shijin.

"Jsi s námi v týmu." zavrněla jsem sladce a čekala na jeho reakci.

Trhl jsem hlavou, jak jsem uslyšel nějaké hlasy. Zjistil jsem, že ležím na posteli, což mě překvapilo, když jsem usnul na židli. ,,Bože lidi, tu se nedá ani spát." Otočil jsem se na bok a pokoušel znovu usnout.

"V týmu? Na to nemám čas, zítra mě Děda sennin přivolá a bude mě učit senjutsu." zatvářil jsem se vyděšeně.