Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Tady se trénuje.

Pribehnem k trom dreveným stĺpom v zemi a na jeden sa posadím. Rozbalím zvitok, ktorý mi dal Hokage a začnem sa z neho učiť.

V obličeji mám výraz, který nevyjadřuje žádné emoce. Možná kapku únavy a naprosté rezignace.

"Edgar-sama. Nechápu, co vás nutí nazývat našeho Hokage slovy jako "baka" nebo "aho"." havran si cosi nesrozumetelného zavrkal pod zobák.

I když to poslední "baka" se hodilo spíš na mě...

Co teď? Prohrábla jsem si vlasy a pohodila jimi, což je můj zvyk, pokud o něčem přemýšlím. Povzdechnu si. Vysadím Edgara na větev a jdu zase meditovat na vodní hladinu.

Dá mi trochu práci úplně se zklidnit a zbavit se vnitřího hlasu, který mi momentálně našeptával samé nelichotivé věci. Aktivovala jsem byakugan, oči přivřela a vnímala všechno a nic kolem sebe. Zvláštní pocit. Jako kdybych byla mimo tělo.

Čas trochu si dát do těla.

"Byakugan!"

Rozhlédla jsem se po celém prostoru na trénink. Neunikne mi ani myš. Pousmála jsem se a dala se do tréninku taijutsu, přímo na vodní hladině. Šlo to skvěle, dokonce i velice efektivní přemety. No nebýt ninja, stanu se akrobatem. Přesto je to docela nuda, když tu nejsou ostatní...

Když už mě trénink přestal bavit, vydala jsem se do spletí uliček Konohy, hledat si lepší zábavu.

přesun

Stojím pred vodou a hľadím do nej. Chuunin, nikdy som nad ničím takým neuvažoval, ale možno by sa mi to podarilo. Alebo nie?

Začal jsem cvičit techniku. *tohle by neměl být žádný problém*

Po dvou a půl hodinách tréninku jsem se spokojil s dočasným výsledkem a vydal jsem se do kanceláře hokageho. *snad se nebude zlobit kvůli tomu svitku* (přesun)

Prišiel som medzi stromy a nevedel čo robiť. Chvíľku som len tak postával, no potom začal ako šialený udierať do stromov technikami Fuuton: Hakke Kuushou a Fuuton: Hakke Hasangeki. Všetko okolo mňa som ničil a búral.

došel jsem pomalu ze zadu K Futoshimu
''ehm''
řekl jsem a při tom jsem trochu zakašlal

Asi 6 metrov od nás padol na zem strom, a spôsobil otras. Vtáky sa rozleteli po okolí. "ČO?!"

Vešla jsem do tréninkových místností a rozhlédla jsem se. Vyhlédla jsem si jedno místo u stromu a když jsem tam zašla zastavila jsem se. Niajak jsem si nevšímala okolí. Vytáhla jsem z brašničky svitek s technikou a otevřela jsem ho. Naposledy si důkladně projela všechny pečetě. Pak jsem ho položila rozložený před sebe. Tak začneme...
Pomyslela jsem si a hned na to jsem se kousla do prstu a začala skládat pečetě.
"Kuchiyose no Jutsu" Řekla jsem a přiložila dlaň na zem. Kolem mě se rozprostřel kouř a když zmizel stál přede mnou Kamaitachi. Zvíře se rozhlédlo a pak jeho zrak spočinul na mě.
Co po mne žádáš? Zazněl mi v hlavě jeho hlas.
Kamaitachi, chci s tebou natrénovat jednu techniku. Určitě víš o kterou se jedná. Chci se naučit techniku Fuuton: Kiri Kiri Mai a zjistila jsem, že k tomu jsi zapotřebí i ty
Ano.. K tomu jsem zapotřebí i já..
Naposledy mi zaznělo v hlavě a já přikývla. Pak jsem rychle složila pečetě. "Fuuton: Kiri Kiri Mai.." Řekla jsem a čekala. Po chvilce se zvedl vítr, zformoval se do víru, ale pak zmizel. A Kamaitachi tam stále stál. Nezměnil se na vítr, tak jak to psaly ve svitku.
Nevadí.. Pomyslela jsem si a zkusila to znovu. Stalo se znovu to samé.
Kso, kde jsem udělala chybu?! Zeptala jsem se samy sebe a zkoušela to dál. Bohužel stále s tím samým výsledkem.

''kam mam teď jít ?''
zamumlal jsem

"So mnou!"
Po tom ako som ho pohltil som zmizol aj ja.
(Presun)
- https://nsgoon.forumczech.com/t445p860-senju-tvr#27424

Nevěděla jsem stále, co dělám špatně, tak jsem si zamračeně sedla na zem a do ruky vzala svitek. Začala jsem ho znovu pečlivě studovat, ale něco mi stále unikalo. Ale co?
Přečítala jsem řádek jeden po druhém a znovu si dokola opakovala pečetě.

Prišiel som zasa na miesto, kde som pre chvíľkou búral stromy a v diaľke som si všimol Yoko. Oprel som sa teda o jeden zo stromov, ktorý bol k Yoko najbližšie, no stále ďaleko aspoň 12 metrov a sledoval som čo bude robiť.

Šla jsem na cvičiště. Nechtělo se mi spát a tak jsem si šla protrénovat techniky. Byla už tma, ale bylo mi to jedno.
Dala jsem ruce do znamení ptáka.

Zhluboka jsem se nadechla a složila pečetě. "Kujaku Myoho: Kemono!" Čakra se mi zvedla do víšky a zformovala se do bestile.

Udržela jsem ji. Teď útočit. Začala jsem bestií pohybovat. Byli to krátké trhavé pohyby.

Po chvilce jsem svitek dala stranou a s povzdechem vstala.
Znovu..!
Soustředila jsem se a složila pečeťě. "Fuuton: Kiri Kiri Mai.." Tentokrát s e vítr přede mnou zvedl víc, znovu se zformuloval do víru, ale pak zmizel.
"Kso.." Sykla jsem a zkusila to znovu, ale opět neúspěšně. Zamračila jsem se.
Moc usilovně se na to soustředíš..Na chvilku to zkus dělat v klidu..
Zkusím to..
S povzdechem jsem to zkusila znovu a ne tak usilovně. Výsledek byl o něco lepší, ale Kamaitachi tam stále stál.
Pečetě byli perfektní, tak co se pokazilo?
Zeptala jsem se samy sebe a složila svitek. Dneska už jsem neměla náladu pokračovat.
Děkuji Kamaitachi můžeš jít.. Usmála jsem se a plácla sebou do trávy. Lasička zmizela a já zamyšleně pozorovala oblohu.

Keď som videl Yoko ako skončila s tréningom, tak som šiel k nej. Akonáhle som sa k nej dostavil, tak som ju pozdravil. Pozrel som nsa oblohu, ktorú sledovala aj ona. Niečo tam je??

Ze zamyšlení mě vytrhl až povědomý hlas. Odpoutala jsem se od oblohy a překvapeně se posadila. "Futoshi? To už jsi se vrátil?" Zeptala jsem se prudce, ale pak jsem si uvědomila, že plácám akorát blbosti. "Zachránili jste nakonec Mikomi?" Zeptala jsem se s úsměvem.

"Vrátil... a áno Mikomi je však teraz v nemocnici." Zahľadel som sa na miesto vedľa Yoko, na trávu. "Smiem?" Narážal som na posadenie sa vedľa nej.

"A bude v pořádku?" Zeptala jsem se ustaraně. "Jistě.." Dodala jsem opět s úsměvem.

Posadil som sa do trávy hneď vedľa Yoko. "Dúfam, že áno, zajtra ju pôjdem pozrieť, keď som ju tam vzal bola v bezvedomí." Pozrel som sa s mierne prižmúrenými očami na ženu sediacu vedľa. "Nie je ti zima?"

"Aha, Mikomi bude určitě v pořádku.." Usmála jsem se a nevěděla jestli tu otázku směřoval na mě, ale stejně jsem odpověděla. "Trochu.." Přiznala jsem a pokrčila rameny. "A ví se proč unesli Mikomi? A co se vůbec stalo s jejím únoscem?" Zeptala jsem se a zvědavě naklonila hlavu na stranu.

"Únosca je mŕtvy, a pravdepodobne chcel byakugan." Tiež som naklonil hlavu do strany no nevedomky. "Ak je ti zima, tak by..."

"A ví se z jaké vesnice pocházel, nebo to byl nukenin?" Zeptala jsem se znovu.
"Tak by?" Zeptala jsem se na jeho nedokončenou větu a usmála jsem se na něj.