Tréninkové místnosti

First topic message reminder :

Tady se trénuje.

Pozvednu obočí.

"Vážně? A copak skvělého ovládáš?" optám se se zájmem a bedlivě sleduju, jestli za tím nebude nějaká bejkárna.

"HMMM!" Náhle vyskočím na nohy a prejdem dva metre pred Mikomi. "Tak sleduj!"
Kage bunshin no Jutsu

Pri mne sa objavili dva klony.

"Hmmm to je dobré. Znám. Ani svýma očima nepoznám originál." usměju se.

"Ale jen tohle ti na titul Hokage stačit nebude." dodám vzápětí.

"Stanem sa silným, toto je len začiatok." Prejdem zasa k Mikomi a posadím sa vedľa nej, kým klony niekam odbehnú.

"Tak možné to je, neříkám že ne. Taky jednou budu silná. Mám dobrou motivaci." pravím zamyšleně.

"To by som rád vedel akú." Otočím sa telom smerom k nej. "A čo budeš robiť, kým sa vyliečiš?"

"Chci se stát S ninjou, a to zase souvisí s mým klanem... no, je to složitější." zamumlám spíš pro sebe.

"A až se vyléčím tak zase začnu trénovat se svým týmem. Tedy doufám, poslední dobou se tu scházíme jak švábi na pivo. Kde ty máš vůbec svůj tým?"

Chvíľku ju mlčky sledujem, neviem čo mám odvetiť na toho S ninju, no po chvíľke zasa spustím. "Môj tým? Ja ani neviem, senseia som nevidel dosť dlho a mal som mať v týme ešte nejakého chlapca, ale toho som videl len raz, ani neviem kde je, možno aj zomrel."

"Eh... říkáš to takovým tónem jako bys oznamoval, že zítra bude možná pršet... I když je fakt, že máme člena týmu podobného rázu. A jestli umřel, tak leda tak na lenost." povzdechnu si.

"No ale jestli se ti fláká sensei, tak je to hodně nanic. Já si totiž sama nevím vůbec rady a když už dostanu nápad co se naučit, zatrhne mi to Hokage." dodám načuřeně.

"Eh, no ale ja neviem čo s ním je. Zdal sa mi divný už keď som ho stretol." Nechápavo sa pozriem na Mikomi hneď ako dopovie niečo o hokagem. "Čo ti zatrhol?"

"Aaale, chtěla jsem se naučit jednu techniku, ale tu mají k mání jen v Suně. Chtěla jsem se tam vydat, ale sama nemůžu. Jak má člověk zesílit, když nemá přístup ke vzdělání a Hokage s ním jedná jako s dítětem?" zatvářím se značně nespokojeně.

Objavil som sa kúsok od Mikomi a Hisagiho, no bol som za stromom, tak, aby ma nebolo vidno. Po chvíľke som sa im ukázal a pozdravil ich.

"A prečo si." Ako som si všimol Mikominho senseia tak som stíchol. Chcel som práve rozprávať o ňom, a o tom, že by jej pre zvitok mohol ísť on.

My o vlku a vlk za stromem.

"Heh... d-dobrý den sensei..." vypravím ze sebe a schovávám za záda zafačovanou ruku.

Chvíľku som sa obzeral okolo, no Shizuki nikde. Na ich reči som nijako nereagoval, nerád sa miešam do záležitostí iných. "Ako pozerám, Shiz tu nie čo?" Jej ruku som si nestihol všimnúť.

Shiz? Žeby to bolo to dievča z Mikominho týmu? Asi hej. Mlčky som pozoroval Mikomi a nehybne sedel.

Myslím, že jsem zrudla jak rajče a doufala jsem, že to není v tom šeru vidět. Zarytě koukám do země a soukám ze sebe odpověď.

"V-víte ona... tu taky nějakou dobu nebude. Je... v nemocnici."

"Č-čože? V nemocnici??" Nechápavo som pozeral do tmy v okolí. "Prečo je v nemocnici??"

Čo je s Mikomi? Je nervózna. Hľadím pred seba, aby som to Mikomi nesťažoval aj svojím zvedavý pohľadom.

"Byla se projít v lese před Konohou. A napadla ji nějaká žena. No, naštěstí můj havran vycítil, že je něco v nepořádku a pomocí Byakuganu jsem to místo našla a trochu Shiz pomohla. Má poraněné nohy, takže jsem ji odnesla do nemocnice." snažím se to říct stručně a co nejklidněji.

Rezignuju a zraněnou ruku už neschovávám. Hlavně ať z toho není žádná aféra.

"Sa-kra č-čo to?" Dosť zmätene som sa priblížil k Mikomi a všimol som si jej ruku, ktorú som jej vzal do svojich dlaní a prezeral si ju, hneď potom ako som si k nej kľakol. "Ošetrili hneď aj teba, to som rád." Palcom jednej ruky som jej jemne prešiel po dlani a pustil ju. "Čo presne sa stalo sa ťa nebudem teraz pýtať, zbytočne by som ťa zaťažoval, a to by som nerád, no toto sa musí riešiť." Vstal som a otočil sa dvom geninom chrbtom. A to som mal v pláne ich čo najskôr učiť ako sa brániť proti genjutsu, ksoo..

Hmmm? Sledujem Mikominu ruku v dlaniach jej senseia, ale len moment, keď sa zasa obzriem stranou. Pri konohe napadli genina??

"Mě to nezatěžuje sensei..." dodám trochu rozpačitě.

"Mnohem víc mi vadí, že si mě vzali doktoři do parády a já nemůžu ani hnout prstem, natož použít Juuken."

Zadívám se na svou ruku poněkud naštvaným pohledem.

"Nie nie... necháme to na neskôr." Zamyslene som stál otočený smerom od nich. "Nemôžeš byť nahnevaná na lekárov, robili svoju prácu." Pozrel som sa smerom do zeme, trávnatej zeme.

To, aby sa človek bál ísť za bráni dediny sám. A vlastne možno to je dôvod prečo Hokage nechcel Mikomi pustiť samú do Suny. Pri pomyslení na Mikomi sa na ňu aj letmo obzriem.