Jezero Oto

"Kayami, co to povídáš.... Samozřejmě, že on a já..." zaregistrovala jsem jeho jméno.
"Takže ty jsi Rei... Chceš si se mnou hrát Reii-kun-chan?" další zvláštností mé povahy bylo podivné spojování několika přípon za jmény.

Reii-kun-chan?! Té holce hráblo, jak jinak... pane bože na to hrát co mám asi říct, vypadá roztomile, ale podle mě to bude jak Reina. Takže pěkná mrcha. Potom jsem jí však nejistě odpověděl. "No, možná i jo." Ty její přípony za jedním jménem mě docela překvapili. "A jak se jmenuješ ty?" Zeptal jsem se ještě.

"Jin.. Mé jméno je Jin," vlasy se mi nadšeně zavlnily.
Vytáhla jsem z tašky plyšáka, kterého jsem sotva obejala oběma rukama. Zabíral v ní všechno místo.
"Tohle je Kayami-sama-kun-chan-sensei..." pronesla jsem vážným hlasem Reiovým směrem.

Jin, krásný jméno, to taky nevěstí nic dobrého, Kayami-sama-kun-chan-sensei.?! Ona si vážně dělá srandu ne? To bych nevyslovil za rok..., "Krásné jméno Jin-chan." Potom jsem se však podíval na toho plyšového plyšáka xDDD. "Těší mě Kayami-sama." To -sama jsem tam řekl protože- bláznům se nemá odporovat.

Na tváři se mi objevil blahosklonný úsměv.
Posadila jsem se vedle Reie, zatímco Kayami putoval do mé tašky s poznámkou.
"To není pro vaše oči, Kayami-sama-kun-chan-sensei."

Teď otázka co teď přijde, no rozhodně bude sranda. Ušklíbl jsem se a zadíval na Jin."Co přesně jsi myslela tím "hrát"?" Ze

Sklonila jsem se k němu trochu níž a prsty přecházela po hrudi.
"Hrát..." šeptla jsem s nádechem fanatismu. Můj dech se zrychlil.
Následně se stalo něco nečekaného. Doteď byl můj výraz snesitelný, dá se říct ještě normální. Teď se však mé rty roztáhly do úsměvu a v očích mi blesklo. Mohl čekat, že slovo hrát u mě bude mít velmi krutý význam.

Ušklíbl jsem se. "Tak si se mnou hrej pokud na to máš." S úšklebkem na tváří jsem se jí díval do očí.

Přišel jsem k jezeru a všiml si dvou postav. Když jsem přišel blíž zjistil jsem o koho se jedná.
No tak to radši půjdu jinam.
(Přesun)

Takumi

Došel sem k jezeru a začal sem si protahovat nejdřív krk, potom ramena, předloktí a zápěstí a nakonec třísla, stehna a lýtka.

Přišel jsem za ním.
"Dáme souboj?"
Super mohl bych si ověřit svoje schopnosti

Takumi

Můžeme, ale nemáš strach jít proti někomu dospělímu, kdo je dvakrát takovej a o hlavu vyšší? Řekl sem s pozdviženým obočím.
Sakra, jak já tydle děcka nemam rád. Vypadaj jako malý a bezbranný a pak se vytáhnou s nějakejma zabijáckejma fíglema... Pomyslel sem si zamračeně.

"Ne"
Bez váhání jsem odpověděl.
Poté jsem se postavil do bojové pozice.

Ihned poté co to řekl jsem se na něj vyřítil.
Odrazil jsem se a nohou mu mířil přímo na obličej.

Takumi

Natočil sem se k němu bokem(čímž sem mu uhnul z cesty) a pravou nohou sem ho kopnul do pravé holeně.

Ve chvíli kdy mě kopnul jsem si ho druhou nohou přichytnul a srazil ho společně se mnou na zem.

Takumi

Jen sem víc rozkročil nohy, pokrčil kolena a předklonil se, takže sem jeho pokus o mé podražení ustál. Když byl ale na zemi, okamžitě sem mu chytil pravou ruku a nasadil sem páku na loket.(pokud nevíš jak to vypadá, tak si lehnul na zem, chytil ti objema rukama tvoje zápěstí a tvoji ruku si dal mezi nohy, potom začal zvedat boky a tahat ti za ruku, což vyvíjí tlak na loketní kloub-je to dost bolestivý-)

Tak jo uděláme to zajímavější.
Když mi chytnul rukama zápěstí, z ruky mi vyjelo hned několik ostrých kostí, které ho na ruce dost ošklivě pořezaly.
Hned na to jsem se od něj odprostil a o kousek vzdálil.

Takumi

V momentě kdy mi zasáhl ruku, sem bolestivě syknul, pustil sem jeho ruku, udělal sem kotoul v zad a postavil sem se z něj.
Co to sakra bylo?... Kosti z jeho těla?
Z ruky mi stékali úzké pramínky krve. Trochu sem zahejbal s prstama na ruce. Dost to bolelo, ale dalo se to snýst. Každopádně sem nechal tu ruku volně viset podél těla.
Do pusy sem si dal kunai, ze zadního pouzdra sem vytáhl ocelové lanko a uvázal sem ho kolem kunaie.
Potom sem kunai vzal do ruky a hodil sem ho Memphistovi po pravém stehni.

Když jsem zahlédnul kunai, prudce jsem odskočil do leva.
Poté jsem se na něj vrhnul se zaťatou pěstí.
Eště jeden zásah

Takumi

Když ho kunai minul a on se na mě vyřítil, tak sem zatáhl za ocelové lanko a drát s kunaiem se omotal Memphistovi kolem nohou a já sem mu je podtrhnul tím, že sem zatáhl.
Uvědomil sem si, že bude mít asi dobrou regeneraci, protože na ruce neměl po těch vysunutejch kostech ani památku. Útočit na nějaké svaly teda nemělo cenu. Použít výbušnej lístek proti spolubojovníkovi z vesnice nepřipadalo v úvahu. Moje vyhlídky moc veselé nebyli.
Zatáhl sem za lanko a uvolnil sem mu nohy. Kunai i lanko sem schoval zpátky do pouzdra.
Končím s tréningem, prohrál sem.

Faito

Pomau jsem došel k jezírku, protože Reina se ještě nevrátila. Uviděl jsem krvácejícího Takumiho a toho Kaguyu. Opřel jsem se o strom a díval se na ně.

"Hm"
Sakra to bylo na mě až moc rychlý ani jsem si neotestoval svoje schopnosti.
Vstal jsem a opucoval jsem se, poté jsem si šel sednout po strom.

Takumi

Oj, oj, oj... taková ostuda... Ale o to teď nejde, musim si to někde ošetřit a pak jít vydělat nějaký peníze... Mám tu ale čekat na toho chlapíka, co mě pustil do rezidence...
Pomyslel sem si trochu sklesle, trochu naštvaně a vydal sem se k jezeru. Věděl sem že u vody roste hodně bylin, co pomáhají zastavit krvácení a opravdu sem tam nějaké našel. Utrhl sem pár jejich částí, ve kterých byli účinné látky(většinou byli v květech) potom sem je rozemnul v ruce a vmasíroval sem si je do ran.