Orochimarova východní skrýš

First topic message reminder :

Spoustu cel, laboratoří a mrtvých pokusných morčat.

Ze skrýše byly vyňaty všechny informace a svitky ohledně orochimarových pokusů a plánů bude sloužit jako vězení a mučírna. Popřípadě ke koncentračnímu tréninku...

"Mokuton no jutsu." v letu udělám pečetě a zachytí nás dřevěné trámy.
Tohle jutsu..Sakra, nikdy se k němu nepřiblížíme.

Celkem to se mnou trhlo. Ale to jsem ani moc nepostřhl. Spíš jsem se soustředil na to co bude.

"Hm Hm..Mokuton." ušklíbl jsem se.
DNA Shodaimeho...Tu sílu jsem vždycky chtěl vlastnit.

"Změníme prostředí." nakloním se k Seitovi a zašeptal mu.
Odhalím sharingan a hodíím kouřovou bombu.

Hm hm.."Utečeš, ale neschováš se!"

Vejdu zpět do skýše a hledám DNA Karin.
"Mám ji." V jedné cele jsem našel umírajícího starce.
"O..Orochimaru?!" křikne, když mě uvidí.
"Hahaha! Tvůj zkomírající život, skvěle poslouží! Kuchiyose Edo tensei!" vytvořím potřebný rituál a tělo starce se změní v tělo Karin.
"Hm hm hm." složím ruce na hrudi.
"Vítej zpět Karin."

Pomalu jsem otevřela oči a rozhlédla se kolem.
,,Co tu.." nedořekla jsem, protože jsem viděla Orochimara.
,,Orochimaru-sama?" zamrkala jsem zmateně.

"Pojď semnou..Budeš opět dělat v Akatsuki." Zasmál jsem se a vydal se pryč.
(přesun Aka sídlo.)

Zmateně jsem přikývla a vydala se za ním.
(Přesun Aka sídlo)

Přišel jsem k východní skrýši... spíše mě k ní Pakkun zavedl.
Pakkun:
Tak tady to je. Ukázal packou směrem ke vchodu...
Já:"Díky..." Usmál jsem se a oba jsme vešli dovnitř.
"Tak teď kde přesně?"
Pakkun:
Pojď za mnou.
Následoval jsem Pakkuna a rozhlížel se kolem dokola.

Juousou
Odvlekl jsem dceru feudálního pána a vrhl se na kuře, které leželo na špinavém stole.
Pustil jsem se do něj a Otsuki(dceru feudálního pána xD) jsem nechal ležet na zemi.

Vešli jsme do jedné cely, byly z ní slyšet zvuky.
Zabral jsem za kliku a udělal první krok dovnitř.
"Huh...?"
[Co to sakra je?]
Všiml jsem si dívky ležící v pravo.
[To musí být ona. Ale jak to udělám?]
"Hej ty tam!" Křikl jsem.
"Kdo je to děvče vpravo?"

Jousou
"Tohle?" vyhrkl jsem s plnými ústy.
"To je dcera feudálního pána." zbytky kuřete jsem vyplivl na zem a pak jsem se šíleně rozchechtal.

"Tak mi ji vydej... a nic se ti nestane." Dopověděl jsem a ruka mi začala modře jiskřit.
"Ale pokud chceš bojovat tak si posluž."

Jousou
"MUHAHAHAHAA!!!" rozchechtal jsem se a na pravé ruce se mi objevila sekera, se kterou jsem se vrhl na Infiho.

Rychle jsem udělal Raiton: kage bunshin který se vrhnul na Joushoua.
[Když ho Joushou rozřízne jeho celé tělo bude zelektrizováno...]
"Heh..." Uchechtl jsem se.

Jousou
Odskočil jsem stranou a z mého těla vyrostlo spoustu přísavků.

Tohle nevypadá vůbec dobře... pomyslel jsem si a odskočil kousek dozadu.
Klon pořád běžel k němu, snažil se ho seknout.

Jousou
Nabil čakrou přísavky a vypustil na něj obrovskou kouli energie.
MuhahahahaaA!!!

Klon zmizel.
[Tak... Poznámka pro sebe : Nepřibližovat se.]
"Fajn... jak chceš!" Křikl jsem a poskládal pečetě.
"Zkus uhnout." Uchechtl jsem se a natáhnul ruku před sebe.
"Raiton : Raijū Hashiri no Jutsu!" V mé ruce se objevilo modré jiskření které nabralo podobu dvou bleskových psů kteří se okamžitě rozběhli na Josoua.

Jousou

"Argh !" rozeběhl jsem se naproti psům a čekal, co mi střetnutí s nimi udělá. Pokud by se mi podařilo dostat až k Infimu, bylo mým cílem dokončit tento boj..

[Co to sakra dělá vždyť...]
Než jsem stačil myšlenku dokončit tak psi se "zakousli" do Jousoua.
Celým jeho tělem proletěl elektrický náboj.
"Heh... to bylo snadný." Pousmál jsem se a otočil se na o děvče.
Pomalým krokem jsem se vydal k ní.

Jousou

Po zakousnutí jsem máchl sekerou do psa, abych ho z nohy dostal. Jak na mě paralýza rychle zapůsobila, stejně rychle také zmizela.
Huh? Fajn.

Rozletěl jsem se proti němu se sekerou místo ruce. "Rozříznu ti vejpůl !"

[Cože?... On ještě není mrtvej? Tohle bude trochu těžší ...]
Poskládal jsem pečetě a počkal až bude u mě.
Pomocí Shunshin no jutsu jsem se dostal na druhý konec místnosti.
[Čakra mi pěkně rychle dochází.]
Využil jsem jeho rychlosti a toho, že bude mít problém s tím uhnout a hodil jsem po něm 3 raitonem nabité senbony.

Jousou

"Už mě pomalu začínáš sr*t!"
Pomocí trysků jsem se začal otáčet, bořil jsem sloupy a všechno okolo. Celá skrýš se pomalu začínala sesypávat a kousky stropu se rozpadaly. Senbony odrazily letící šutry a já pokračoval na Infiho.
Ruce se mi přetransformovaly do podoby dvou "iontových děl".
"Pokud tu mám zemřít já, půjdeš se mnou!"
Z obou děl začala vyzařovat záře, už byly skoro připravené k vystřelení.