Hranice Rýžové země

First topic message reminder :

Hranice rýžové země

Na hranicích rýžové země je po dvou metrech ukryt kurai shotonový krystal, který zaznamenává pomocí vibrací u Reiny příchod cizince.

Dorazil jsem k hranicím rýžové země. Jen jsem se tak trochu pousmál a rozhlédl se... Bylo to už dávno, co jsem tady byl, ale stále jsem si to moc dobře pamatoval. Ach...ty staré časy... Povzdechl jsem si.
Nemohl jsem letět na drakovi, určitě by si mě všimli a teď už to nemohlo být jen tak. Udělal jsem jednu jednoduchou pečeť a poslední, co šlo vidět, byl můj malý úsměv, než jsem prostě zmizel...Meisaigakure no Jutsu...

(upozorňuji, že tato technika neguje veškeré schopnosti ... čich, čakru, doujutsu, které by ho mohlo vidět... ninja se dá objevit jen vlemi chytrým shinobim, který si včímá okolního prostředí...tedy poryvy větru, chvilkové změny prostředí nebo tak... nebo třeba sluchem, ale jelikož Akihiro je z Kiri a plus ještě v tomhle je mistr, takže jeho težce uslyšíte a taky težko zaregistrujete... tak žádné prostě vidění, cítění a podobně...)

Dorazili jsme na hranice rýžové země, kde jsem se teprve zastavil."Takže jsem tě doprovodil. Řekl jsem ti, že tě dovedu kam budeš chtít, takže buď můžu pokračovat s tebou nebo se vrátím. Je to na tobě..." V duchu jsem si zase jen povzdechl.

Doloudal jsem se za ním. "Kam budu chtít?" Zapřemíšlel jsem "Za Mizukage."

Jen jsem si povzdechl."Tam tě nemůžu vzít... Slíbil jsem ti, že tě vezmu zpátky kam budeš chtít. To už si budeš muset domluvit ty sám... Buď se teĎ vrátím a nebo ještě půjdu s tebou. Rozhodni se..." Řekl jsem neutrálně a sledoval okolí.

"A já s ní chtěl něco probrat..." Pak jsem se na něj podíval. "Hele, když mě k ní vezmeš tak se ti nic nestane, maximálně to jen zlepší situaci."

Teď jsem se mu podíval do očí."A co by se mě mělo stát co?" Zvedl jsem tázavě obočí."Já se nebojím těch ostatní, co jsou v Oto a vlastně ani Reiny. Není to tím, že bych si myslel, že je dokážu všechny zvládnout a nebo se vypořádat z mou nevýhodou, kterou mám, ale nebojím se smrti a rozhodně ne toho, co by mě mohl někdo udělat. Na to jsem toho zažil, až moc a prožil víc ztráty, úzkosti, zoufalství a ano i strachu, než by sis myslel. Takže se rozhodni, jestli mám už jít nebo tě ještě dovést dál." Potom jsem teprve odvrátil oči."Můžeš se pak domluvit s ní, jestli ti někam povolí jít. Jediné, co pak můžu udělat se za tebe jen přimluvit, ale myslím, že bych moc velké slovo tam neměl. A nebudu tě nikam bez jejího souhlasu pouštět, jak Mizukage tak Otokage. Misi už jsem splnil, takže si nebudu přidělávat další problémy..." Tím jsem to zakončil...

"Hele, když mě k ní nevezeš tak Reina má nějký divný období, citlivka jak ****, tak mě vezmi k Mizukage a já se s ní doluvím, protože jestli vyloženě chce, aby Reina věděla že Kiri ji unáší geniny, tak to klidně řeknu , ale kdyby nechtěla tak si něco vymyslím."

Zamračil jsem se."Tak ty mi vyhrožuješ?" Došel jsem blíž k němu a stále jsem se mračil."Poslouchej mě dobře... Já už dál nic podnikat nebudu a řekl jsem ti, že tě odvedu a to taky udělám. Snažil jsem se splnit misi a zároveň ti pomoct, tak mě sakra tady nevyhrožuj! Pokud bude Reina chtít něco udělat, vezmu to na sebe a věř, že ji znám moc dobře a dokážu si to zařídit. Ani nevíš, co jsem pro ni v minulosti dělal a nebo jaké bylo naše další setkání a rozhodně neznáš mě!" Byl jsem už dost vytočený, ale pomalu jsem se zase uklidňoval."Kdyby si to věděl, tak si toto jistě nezkusíš. Máš ohromné štěstí, že jsme se setkali v této době a ne o pár let dříve, protože by mě bylo jedno, jestli by si se vrátil živý nebo mrtvý..." Potom jsem si jen vydechl rozhlédl se znova kolem sebe."Pokud se nechceš rozhodnout, tak to udělám po svém... Je to na tobě..."

"Tak jo jdeš se mnou až za Reinou a taky mi ji poůžeš najít v Kanclu určitě není."

Přikývl jsem, ale zároveň si povzdechl. Já to věděl... ale... nemohl jsem ho pustit... vybral sis to sám ty paličáku. To máš z toho, že chceš pořád někomu pomáhat... ať je to kdokoliv...
Potom jsme bok po boku vyrazili...
(přesun)

(přesun)

Preletel som týmto miestom .
Mieril som do dediny .
A bol som vo výške tak 5m .
To bolo len pre istotu bol som tu popravde som tu bol prvý krát .

Přišel jsem k hranicím a podíval se na vesnici. Ach jo. Připomíná mi to staré časy. Chvíli jsem tam jen tak stál a vymýšlel, jak to udělat.

(presun)

Teď tam půjdu jen tak z lehka. Kolem mě se utvořila voda. Poskládal jsem pečetě a z vody se objevil klon. Klon se okamžitě rozeběhl do vesnice, ani jsem neděla žádné henge, protože teď to nebylo potřeba. Já si zatím sedl.(přesun klon)

Otevřel jsem pomalu oči a přenesli se na mě informace z klonu. Hmm, zajímavé. Znovu už tam nejdu, nemá to cenu. Zůstal jsem sedět a rozhodl se ještě chvíli čekat, možná budu mít štěstí a Shew vyjde sám.

Faito

Celou cestu jsem se soustředil na tři kunaie, do kterých jsem vložil chakrové body. Zasunul jsem je a doběhl jsme na hranice. Skrz křoví jsem se podíval na kluka sedícího u cesty. Pousmál jsem se. To je on... řekl jsem si a hodil kunai tak, aby se zabodl do země vedle něj.

Všiml jsem si toho kunaie, jak se zabodl vedle mě. ,,Nuda. Čekal jsem Shewa, ale to ty asi nebudeš." Podíval jsem se směrem ke křoví. (Ty jsi asi nový, tak do budoucnosti si prosím hoď do podpisu techniky, jaké umíš, protože co není psáno není dáno. Taková malá rada.))

(Jo, jsme nový, ale jména technik ti nic neřeknou a celé techniky se mi tam nevejdou. Hodím tam ale odkaz do charakteru. A mimochodem- mám to psáno v charakteru).

Faito

Výborně... řekl jsem a vystoupil z křoví. Co tu chceš?

(Ach, tak to sorry. Tak v tom případě ok, jestli to máš v charakteru. )
,,Já? Už jsem pomalu na odchodu." Kolem mě se začala pomocí kamene tvořit voda. Uvidím, jestli bude dělat problémy, tak mizím. Nemám náladu na boje.

Faito

Obávám se, že ne. Reina Kana s tebou chce mluvit. shunshinul jsem se za něj a zkusil mu dát ránu do zátylku. Takovou, po které pokud možno lehne.

,,Ooo, Reina Kana? Ale já s ní nechci mluvit." Usmál jsem se, ale to už jsem stál na nohách, protože jsem musel odskočit do boku, jinak by mě udeřil. Na zemi se opět začala formulovala voda a já se díval do země, jak to jde. ,,Ještě něco máte na srdci? Protože já jsem na odchodu."

Faito

Jo...abys toho nechal a šel okamžitě se mnou. Jsem poručík ANBU a stejně víš, že nemáš šanci...Ty vodní techniky stejně nebudou fungovat. začnu mluvit a zkouším jeho reakce (v ideálním případě začne ta voda mizet). Znovu jsem se shunshinul a zkusil ho udeřit do tváře (tentokrát zepředu).

,,Už mám nějaké zkušenosti, takové řeči na mě nemají vliv." Usmál jsem se a poskládal pečetě. Viděl jsem, že opět už byl skoro u mě, avšak ta troška času stačila. ,,Pozdravuj Reinu." Mizu no jikuukan. Moje tělo se rozprsklo na vodu, takže Faito letěl s pěstí asi dále a já prostě zmizel.

Faito

Pousmál jsem se nad pohledem, jak se snaží vyvolat jutsu, ale nic se neděje, takže můj úder mu přerazil nos. Pravou rukou jsem ho chytil za flígr a levou jsem vytáhl wakizashi. Stačí jediný tah, abych tě zabil. Jdeš se mnou... řelk jsem vážně.