Hranice Kumogakure

Hlavní stan spojenecké armády. Nachází se zde obrovský komplex bílých budov.

"jsem zde tsunade-sama" mrkl jsem na tsunade-sama

Dorazil som na miesto a posadil sa na kmeň stromu na zemi. Zatvoril som oči a sedel na mieste.

Dorazila jsem se svými ninji na místo.
"Tak, kde všichni jsou?"

"ja jsem zda tsunade-sama"a posadil jsem se na zem

*přišel sem a postavil před tsunade*
"ahoj, tsunade"
*zatvářil se mile*

"Ty...mi...tykáš..?!" oči se ji ztmavily a celá zrudla. Sevřela pěst a roztřásla se vzteky.

"ehm.....nooo.....to je.....sakra"
*schoval se za nejblišší strom*

"On to tak nemyslel Tsunade-sama." Uklonil jsem se ji a stoupl před strom, kde se schovával.

"Tsunade-sama, potřebuju s vámi mluvit o mém zdraví." pošeptal jsem ji a sledoval jak rychle mění její tvář barvu.

"Itachi ustup!!" Těžce jsem se pohybovala vpřed a mávala pěstí.

*vykoukne zpoza stromu*
"hmm...sice nevím co si tam říkají, ale itachi jí určitě tyká!!!"
*pomalu se přiblíži k tsunade-sama aby slišel o čem si povídají*

"O tvém zdraví?!" zastavila jsem se.
"Děje se něco Itachi?"

"Nic se neděje, jen jsem se chtěl zeptat, co se stalo s mojí chorobou, na kterou jsem zemřel. A taky jestli jsem teď v pořádku. Tsunade-sama, vy jste nejlepší lékařský ninja, musíte to poznat."

"Hm.." Prohlédla jsem si ho od zhora až dolů. "No vypadáš dobře." usoudila jsem. "No dobře, prohlédnu tě." Společně jsme vykročili k velké budově, nejvyšší z celé série budov, které se tu nacházeli.
Otvírala jsem dveře, až jsem našla jednu menší místnost, byla tam i postel.
"Itachi lehni si."

"Hmm." zabručela jsem a otevřela mu pusu. Jazyk měl normální barvu, přitiskla jsem své ucho na jeho hrudi...Tep pravidelný, srdce čisté..U pravé ruky se mi objevila zelená čakra a zkontrolovala jsem ho od hlavy až k pasu.
"Zřejmě si plně zdravý...Ale radši bych ještě udělala krevní testy." Vytáhla jsem si svou lékařskou brašničku, vytáhla zní injekci, desinfekci a vatový polštářek. Nahmatala jsem Itachimu žilku na pravé ruce a vyčistila mu kousek kůže. Naplnila jsem jeho krví celou ampulku a pak mu přitiskla k žilce polštářek s desinfekcí.
"Hm, nebylo to potřeba, Sanbi už to zřejmě zahojil." Podívala jsem se, když jsem uzavřela ampulku s krví a uschovala ji do brašničky.

"Hai, děkuji Tsunade-sama." řekl jsem a společně jsme odešli před budovu.

"Jdu něco odnést do nemocnice Kumo. Vzkažte to, kdyby někdo náhodou přišel." pomalým krokem jsem se vydala k vesnici. Mé sako ve větru vlálo společně s vlasy.

"Tak co, ještě nikdo nepřišel? Hm.." poškrábala jsem se na nose.

Objevila jsem se u hranic vesnice. Očima jsme těkala po okolí a hledala nějakou povědomou tvář.

"Ne." oznámil jsem Tsunade.

přišel jsem k divce ktera se tu zrovna objevila opřel jsem se o strom a řekl "ahoj jak jse jmenuješ"

Ááá..Kazekage!" podívala jsem se na starou známou.
"Zdravím, jaká byla cesta? Pojďme, půjdeme do hlavní budovy, co říkáte?"

Stále som sedel na tom istom pni stromu a počúval som, čo sa deje. Moc som toho však nepočul, pretože som bol trošku ďalej od ostatných. Nikto ku mne nešiel, tak som nemal dôvod rozprávať.

*šel sem za hikari Idate ke Akasuna no PiliKKa*
"čau, jak je, já jsem polkin a ty??