Hranice Rýžové země

First topic message reminder :

Hranice rýžové země

Na hranicích rýžové země je po dvou metrech ukryt kurai shotonový krystal, který zaznamenává pomocí vibrací u Reiny příchod cizince.

Okolo těla se objevila tenká blanka. Ta začala pohlcovat ostatní ninjutsu.

Když jsem hořel tak všechno zvířectvo zmizelo. Ohořelý jsem ležel na zemi.
"Kuchiyose...no...jutsu." vydechne naposledy a před ním se objeví temná postava.
Orochimaru
"Ale ale, docela jste zřídili moji gardu." vytáhl jsem Kunai.

"Jo, zvládli jsme to!" zajásám když uvidím poražené sféry.
"Předčasné zajásání." našpulím rty.
"Vidím, že sis pořídil nové oči, copak se ti stalo s těma starýma? Že by šedý zákal? To je to stáří Orochimaru."

Usmála jsem se a chtěla jsem složit ruce podél těla, ale zastavila jsem se v polovině pohybu a úsměv mi ztuhl na rtech, když jsem uviděla onu osobu. Zatrnulo ve mě a hypnotizovaně jsem na nj hleděla. Byla jsem vystrašená? Možná, ale nehodlala jsem to nikdy přiznat nahlas. Potlačila jsem třas a v duchu jsem si vynadala.
Zaťala jsem ruce v pěst. Nepochybně to byl on. Ty oči, ten pohled.. Orochimaru..

,,Ale, ale zase ty?" Upírám zrak na Orochimara.

"Fracek Senju."
"Vtip ti opravdu nechybí, Sarutobi Sasuke." podívám se na něj.
"Ty jsi kdo?" ukážu na slečnu.

"Tobě chybí úcta ke člověku. Naše mise byla získat informace, byli jsme ale napadeni. Takže, co teď?" otočím se na své společníky.

,,Rozhodnutí nechám na tobě Sasuke, ty si velitel této mise." A stále upírám zrak na Orochimara.

Zakroutím hlavou, abych se trošku zbavila toho divného pocitu svírajícího mi žaludek. Ignnoruji Orochimarovo otázku a podívám se na Sasukeho a Seita.
"Myslím si, že jen tak nezmizí. Naší misí bylo získat informace, měli bychom jí dokončit.." Svými slovy, si ale vůbec nejsem jistá..
"Ale jak řekl Seito, rozhodnutí je to na tobě.." Pokrčím rameny a podívám se na Sasukeho.

"Odsud už neodejdete..Zvlášť ne ty." ukážu líně na Seita a tak rychle, že to ani nezareagoval jsem po něm vystřelil Kusanagi, které se mu zabodlo do břicha.
"Teď vy dva. Shinra Tensei." namíří rukou na Yoko a Sasukeho, vzápětí do nich narazí silná smrtící vlna.

Stihl jsem to vidět sharinganem, ale bylo to tak rychlé, že jsem nestihl uhnout. Proto jsem se jen nahnul tak, aby mi Kusanagi nezasáhl důležitý orgán. Klekl jsem na kolena vytáhl Kusanagi a z těžka oddechoval. Hm, tohle na takovou srandu nevypadá.

Písek zmírnil můj náraz a stačil zachytit i Sasukeho, bohužel na Seita jsem to nestihla.
Stejně jsem i přes písek prudce narazila zády do stromu a svezla jsem se po něm dolů.
Je silný..
Pomyslím si a postavím se. Vzápětí na něj vyšlu písek, protože ke mě stojí otočený zády.

Ou, tak takhle bolí dostat Shinrou. Zvednu se z trosek a protáhnu se.
"Ninpou: Kawara shuriken." udělám pečetě, ze země se zvednou kusy a letí na Orochimara jako shurikeny.
"Seito.."

"Shinra tensei!" roztáhnu ruce a veškeré jejich útoky odrazím. Viděl jsem útok, protože to viděli oči mých poničených sfér. Náš rinnegan je propojený. úžasné doujutsu..
"Umíte něco lepšího?"

,,Hm hlavně že ty umíš něco bez těch očí." Zašklebím se na Orochimara. Přece to nemůže používat furt dokola. Pomyslím si, složím pečetě. ,,Suiton: Mizu rappa." Z úst se vyvalí na Orochimara voda.

"Ksoo.." Zaklela jsem a zvedla jsem se ze země. Setřela jsem si pramnek krve, který mi mezitím vytekl z úst a usmála jsem se.
Když budeme útočit najednou mohlo by to vyjít.. Jaký byl ten interval mezi jeho technikou? Nemohla jsem si vzpomenout, ale stejně to pěkně rychle zjistím.
Pro sebe se usměju a zakřičím na Sasukeho.
"Sasuke? Zmizte, nebo tohle taky schytáte.." Rychle složím pečetě a pomocí Shunshin no jutsu se přemístím za Orochimara. Využiji toho, že se musel soustředit na Seitovu techniku a složím poslední pečeť.
Musím to stihnout! Stojím těsně vedle něj a vykřiknu.
"Fuuton: Atsugai!"

"Doton: Doryuu heki!" vyplivnu na zem bahno, které se spevní a vytvoří velkou hlíněnou zeď. Vezmu Seita a rychle šplhám, skáču jako opice sním nahoru.

Vítr mě rozsekal na polovinu.
"Tak, co teď? Seneijashu!" Otočil jsem se na Yoko a omotal ji hadama. Jeden Had otevřel tlamu a vylezl z ní Kusanagi.

,,Yoko." Díval jsem se na ni z vrchu. Podíval jsem se na Sasukeho. ,,Musíme jí pomoct." Vytrhl jsem se z jeho sevření a skočil na zem. Složil jsem pečetě. ,,Suiton: Mizu rappa." Vyplivl jsem z úst před sebe vodu. Znovu jsem složil pečetě. ,,Suiton: Suiryuudan no jutsu." Z vody předemnou se vytvořil drak a letěl na Orochimara. Jak jsem se díval na Orochimara tak jsem ho viděl zdvojeného. Sakra, ztratil jsem už moc krve a čakry. Za chvilu už budu mimo v tomhle tempu.

Byla jsem zaskočená. Jak to mohl přežít?!
Hadi se mi začali plazit po těle a já si rychle obalila tělo pískem, a zároveň tak i hady. Písek hady jednoduše rozmačkal, ale jednoho jsem si nevšimla. Písek nestačil reagovat a já jediné, co jsem udělala bylo, že jsem se snažila meči vyhnout, ale přesto mi poranil bok. Hada jsem se rychle zbavila a odskočila od Orochimara dál. Na ránu jsem nedbala, zvládla jsem i horší..
Zajímalo mě něco jiného.
"Proč, proč tohle všechno děláš? Jaký máš důvod? Pomsta? Síla?.."

Drakovi se velice šikovně vyhnu.

"Proč tohle dělám? Pomsta a touha stát se nejdokonalejší bytostí. Lidský život je pomíjívý. Dosáhneš cíle a pak..Pak zemřeš. Tvá snaha byla marná, celý život žiješ jen proto, abys umřela. Já jsem nesmrtelný. Žiju věčně."

"Nejsi nesmrtelný. Oba víme, že existuje technika, která tě dokáže porazit."
Shiki Fuuin..Co to dělám? Nezbláznil jsem se?
Udělám první tři pečetě. Z adamantiové tyče se zvednou dvě ruce a dají mé od sebe, abych nemohl pokračovat.
"E..Enmo, co to děláš?!" zakřičím na ni.
"Nedovolím ti, abys použil tu techniku!" zakřičí opice.

,,Hm a na co ti bude věčný život když lidé kolem tebe budou umírat? To ti nevadí žít pořád sám jen sám?" Upírám zrak na Orochimara, ale taky zároveň oddechuju a nabírám síly, abych se vůbec udržel na nohách.

"Nikdy jsem se nezajímal o ostatní. Ostatní jsou jenom nástroje! Nástroje, které je třeba vybrousit, využít a pak otupělé vyhodit a zničit. Vždy příjdou noví a noví, nové pokusné krysy a nové skvělé nástroje, které čekají jen na to, až je někdo využije!!"
"Ty..Umíš...Shiki..Fuuin?!" zahlédl jsem Sasukeho pečetě. Ne..Musím se ho zbavit.
"Tak už konečně chcípni!" vyplivnu Kusanagi po Sasukem takovou rychlostí, že to nemohl zaregistrovat.

"Kso.." Snažím se vyhnout Kusanagi pomocí tyče, ale jen co jsem se pohnul, Kusanagi mi probodl levé rameno.
"Eh.." vyplivnu krev a pomalu seskočím dolů ze zdi. Enmy ruce chytí čepel Kusanagi a vytáhnou ho ze mě. Mrští mečem k nohám majitele.
Prokletý Kusanagi.

"Věčný život.." Zašeptám. Pak se pousměju. "Tak neskutečně lákavá představa. Narození a smrt tady vždycky bude a každý z nás se s ní musí vyrovnat.. Ale vždycky se najde někdo jako ty.. Vyvrhel, který jen kvůli tomu, že jeho srdce pohání posmta chce zničit vše, co ti, kteří se smrti nebáli vybudovali..." Zmlkla jsem a pak jsem si dadala odvahy. "Utíkáš před smrtí Orochimaru? To se jí tak moc bojíš?" Ušklíbla jsem se a znovu jsem na něj poslala písek.
"Ohnivá vůle, vůle bojovat až do posledního dechu. To je to co ty nemáš a nikdy mít nebudeš!" Vykřikla jsme a hned na to složila pečetě. "Fuuton. Mugen Sajin Daitoppa!"
Podívala jsme se na Seita a Sasukeho. Nevypadali moc dobře.
"Jste v pořádku?" Zeptala jsem se jich.