Kancelář Tsukikageho

pro **Akasuna no PiliKKa** Sun 26 May - 22:24

First topic message reminder :

Kancelář Tsukikageho - Stránka 4 454088-balalaikaoffice

Celý svět žije v bídě, ale tu tedy nečekejte.. proč si neužívat, když vás nikdo neohrožuje? Luxus, knihy, svitky, velká okna a výhled. Proč neukázat, že na to máte..
Sám Tsukikage je považován za nejsilnějšího člověka světa, takže nejspíš není radno zahrávat si s ním!

pro Michiko Mon 24 Jun - 17:20

"Jasně mami."
Zamumlala jsem a zaklepání nějak odignorovala. Kdo by to vnímal s tím alkoholem v krvi.
"Kolik lidí tě takhle vidělo?"
Odtáhla jsem se po chvíli od jeho krku a koukla se na něj.

pro Kaomi Mon 24 Jun - 17:43

//Aj xD Gomen, nečetla jsem si co tu provozujete před tím ;D Takže, radši mizím ^^''

Chvilku jsem jen tak postávala, ale nikdo se neozýval, proto jsem ping-pongáč hodila do okna a doufala že to prorazí, ale jen se odrazil a vrátil se zase ke mě. Pech... Přivřela jsem oči a znovu jsem se podívala na dveře, do kterých jsem vpálila i ping-pongáč, za pomocí chakry. Netušila jsem jestli ping-pongáč proletěl skrz, nebo tam udělal jen díru, protože jsem ihned rychle zdrhla, ale tak nudila jsem se!

Přesun

pro **Uzumaki Arashi** Mon 24 Jun - 17:48

// Je to pre zdravie tvojej postavy xDD A možno aj mojej xD

Zaklopanie... akosi nevnímal ani on, pretože toho alkoholu v tele fakt nebolo málo, a asi bola aj zlá príležitosť pustiť sem niekoho. Aspoň v tejto chvíli. Následoval ešte potom nejaký buchot, akoby niekto niečo hodil do dverí, no tie sa tak ľahko preraziť nedali, keďže ani neboli len tak z nejakého lacného dreva. Chvíľu ich pohľadom hypnotizoval, no nakoniec sa na ne vykašľal, keďže sa zdalo, že je už pokoj. Tak si nakoniec aj tak jeho pozornosť získala Michi, keď nahodila otázku.
Musíš byť konkrétnejšia, väčšina ľudí nepozná ani len moju tvár. Pošepkal, zvedavšie sa na ňu pozerajúc. Mohol totiž odpovedať na to, či ma videli ľudia opitého, alebo bez masky, alebo s iným než kamenným výrazom, alebo tak uvoľneného, a proste fúra ďalší vecí, čo niesom alebo nevidno keď sa správam ako robot.

pro Michiko Mon 24 Jun - 17:58

"Myslela jsem tím kolik lidí tě vidělo uvolněného a ne jen s tím výrazem "řekni něco špatně a zabiju tě"."
Ušklíbla jsem se a na chvíli se koukla ke dveřím.
Pak jsem se koukla zas na něj a čekala na odpověď.
Vlastně jsem se asi měla zeptat na to kolikrát takhle uvolněný vůbec byl..

pro **Uzumaki Arashi** Mon 24 Jun - 18:03

Uhm, povedzme, že ten počet sa dá ukázať na prstoch na rukách. Vystúpil mu kútik, taktiež aj tajomne privrel oči a slabo naklonil hlavu. Bolo to ozaj tak, strašne malý počet ľudí, ktorých posledný pohľad bol azda asi práve na mňa... tie rána, no, tie také uvoľnené nikdy neboli. Preto to vždy s nimi dopadlo trochu zle. Ale Michiko nemal chuť zabiť ani za triezva, keď tak otravne zostávala v kancelárii, tak možno ju aj minie nejaký horší dopad po tom, čo už bude z tohto stavu vonku.

pro Michiko Mon 24 Jun - 18:06

"Zajímavé."
Ušklíbla jsem se a na chvíli se piercingy znova ocitly v ďolíčkách.
"Celkem smutné.."
Poznamenala jsem pak a protáhla se.
"V tom případě si moc neužíváš, života a tak. No ale zase na druhou stranu někdo v téhle vesnici být zodpovědný musí."
Zakřenila jsem se, já tu snad byla ta nejméně zodpovědná osoba a nejen tady...na celém světě.

pro **Uzumaki Arashi** Mon 24 Jun - 18:19

Neužívam? Z tvojho pohľadu to tak byť môže. No nedokážeš si asi predstaviť ten skvelý pocit, keď niekoho pripravuješ o to, čo má rád. Keď cítiš strach, ktorý ide od všetkých ľudí... Vtedy si ešte len užívam. A hodlám to ešte určite zacítiť... do budúcna určite. Trošičku sa o tom rozrečnil, raz za čas vydal z úst niečo čo bolo dlhšie než dve vety, no potom pravdaže stíchol. Zodpovednosti v tejto dedine bolo asi toľko čo cukru v soľničke. Takmer žiadna, len pár výnimiek. Keby som tiež ako oni, celé by to padlo. Takže moja povaha tu nutná bola, nech už sa zdala hocikomu hocijaká.

pro Michiko Mon 24 Jun - 18:26

Jen jsem mlčky protočila očima a začala pohledem těkat po kanceláři.
"Jak dlouho tu budeš muset trčet?"
Zeptala jsem se po chvíli a koukla se zase na něj.
Zvědavě jsem nadzvedla obočí a neznatelně přimhouřila oči.

pro **Uzumaki Arashi** Mon 24 Jun - 18:40

Len pokiaľ sa niečo nevyrieši vo väzení... teda, pravdepodobne. Odvetil, dalo sa tu ľahko vytvoriť ďalšieho klona, ale keď to potrebné nebolo tak ten návrh zatiaľ ani nevyslovil. Jedno ale bolo isté, tá chuť piť sa mu vrátila, čiže ten návrh zrejme čoskoro padne tak či tak.

pro Michiko Mon 24 Jun - 19:15

Zamručela jsem a koukla se na prázdnou flašku.
"Řekni že máš někde ještě jednu schovanou.."
Znova jsem na něj upřela oči s nadějí, nemusel vlastně ani odpovídat..neměl jí tu.
Ksoo..

pro **Uzumaki Arashi** Mon 24 Jun - 19:32

Ani, pravda, neodpovedal, veď obaja vedeli, že také tu teraz už nenájdu. Ale aspoň sa mohol trochu pousmiať pri jej nádejnom pohľade, po dlhom čase sa mi mohlo niečo aspoň zazdať také, aby som to mohol nazvať "roztomilé".
Počuj... čo takto nechať tu klona a... Spýtal sa nakoniec, teda respektíve začal návrh len nedokončený. Ten návrh by padol tak či tak, možno aj od nej, keby ju to napadlo, no jemu už vysmädlo tak akurát.

pro Michiko Mon 24 Jun - 19:36

Nemusel to ani dokončit abych najednou stála na nohou.
"Honem, honem."
Popohnala jsem ho a trochu přimhouřila oči na dveře protože se mi zdálo, že se hýbou.
Pomalu jsem se začala šourat ke dveřím a soustředila jsem se na každý krok abych nezakopla o svou vlastní nohu.

pro **Uzumaki Arashi** Mon 24 Jun - 19:55

Trochu ho udivila tá rýchlosť, bolo aspoň vidno, že nieje sám kto má ešte chuť na pitie. Vstal z kresla, vytvoril tu svojho, tentoraz vodného dvojníka, načo už iba vyšiel z kancelárie von. Počkal kým vyjde aj Michi, načo zavrel dvere a vybral sa s ňou niekam preč.

Presun

pro **Uzumaki Arashi** Thu 18 Jul - 2:13

Vrátil som sa do kancelárie, kde už v kresle panoval klon. Akonáhle ma zbadal, vstal a už sa chcel sám zrušiť. No ukázal som mu, nech tak nespraví. Pristúpil som k stolu, predal som mu nejaký papier, a poslal som ho preč. Následne som sa usadil za stolom, nohy som si vyložil na jeho kraj, a pohodlne som sa oprel. Zo stola som ale vzal jednu prázdnu fľašu alkoholu, na ktorú som prižmúril oči. Patrila mne, bola predsa vždy ukrytá v poličke, tak... Odrazu z nej iba zostali črepy, ktoré popadali na zem, a taktiež mi trochu porezali ruku, načo som dlaň otvoril a nechal padnúť aj to, čo z tej fľaše zostalo. Nervy? Jop, tie som teraz, ešte aj z toho väzenia, určite mal!

***

Ubehlo, ani neviem koľko času, kedy som sa nakoniec na celé úradovanie, spočívajúce v sedení a nudení sa, z vysoka vy...kašľal. Nechal som to tu zas len na klonovi a pobral som sa preč.

~Presun~

***

Vrátim sa naspäť do kancelárie, kde nahradím opäť svojho klona. Tentoraz sa ale nezvalím na stôl, ale výnimočne sa začnem hrabať v spisoch a rôznych iných informačných papieroch. V hlave mi pritom samozrejme aj vŕta to, ako najlepšie narušiť aktuálny... "mier"...

pro Michiko Thu 18 Jul - 17:58

Cestou sem, jsem snad každého provrtávala pohledem a aspoň na chvíli se cítila zase jako já. Ta kterou nic nezajímalo, nic jí nevyvedlo z míry a už vůbec si nikoho neoblíbila...jen se bavila. S rukama v kapsách jsem došla před kancelář a moje jistota zmizela. Sakra..chovám se jak puberťačka. Zamračila jsem se ještě víc a opřela se o dveře zády. V ruce jsem držela tašku a chvíli potichu nadávala. Pak jsem se přestala opírat a zaklepala. Jako obvykle jsem nepočkala na vyzvání aspoň něco se nezměnilo a otevřela trochu dveře. Ale jen tak abych mohla dovnitř strčit ruku s taškou a nebylo na mě vidět. "Přicházím v míru náčelníku." Prohlásila jsem a pak jsem do dveří čutla špičkou boty aby se otevřeli pořádně. Zakřenila jsem se a vešla, nohou jsem dveře zase zabouchla a dala mu tašku na stůl. "Když jsem ti to vypila tak tady máš další aby jsi jí schoval až zase přijdu." Strčila jsem ruce do kapes, byla tam flaška toho co si tu ukrýval předtím.

pro **Uzumaki Arashi** Thu 18 Jul - 18:18

Len donedávna som sa prehrabával v tých zložkách a trochu skúmal, koho tie papiere vôbec každého skrývajú. Veľmi nadšený som, až na pár výnimiek, teda nebol. Z tohto hľadania ma vyviedol až príchod vecí, ktoré zažil môj veľmi šikovný klon, ktorého som tu zanechal ešte pred tým, než som šiel navštíviť väzenie. Ostal som seknutý v činnosti, uvedomujúc a prijímajúc všetko nové, čo ku mne príde.
Aké... zaujímavé. Vyjde mi z úst po tom, čo to všetko vstrebám a pustím veci, ktoré v rukách mám. Teda nejaké papiere a zase papiere. Zo skrinky na stole som si vytiahol fľašu čistej vody, ktorej som sa napil a na stoličke som sa otočil chrbtom k dverám. Pohľad som zapichol na okná, zamýšľajúc sa a pritom popíjajúc tú vodu.

Kým zaznelo zaklopanie, fľaška bola už prázdna a hodená v koši, ktorý sa pri stole nachádzal. No ja som naďalej sedel otočený k oknu, hoc som započul to klopanie. Tušil som, že nemusím ani povoliť vstup, preto akonáhle som začul, že sa dvere aj otvorili, som sa začal na stoličke obracať zase čelom k stolu. Kým som tak aj spravil, na stole už sa nachádzala taška, nuž a môj pohľad smeroval samozrejme na osobu, ktorá tu tašku doniesla.
Plánuješ sem znova zájsť? Spýtal som sa zo zvedavosti, už teraz sem vlastne prišla, ale skôr som sa pýtal zas do budúcna. Zároveň som sa natiahol po taške, vytiahol som z nej starú známu fľašku a len tak letmo som si ju obhliadol. Následne som ju položil na stôl a pohľad som uprel na Michi, v tvári len poker-face.

pro Michiko Thu 18 Jul - 18:23

"No jelikož jsem shinobi v této vesnici a ty jsi kage tak jsem asi budu chodit často. Však víš, pro mise a tak." Pokrčila jsem nenuceně rameny. "Oh vlastně ne..mise ne." Zamrmlala jsem, kdykoliv jsem měla mít misi elegantně jsem se z toho vymluvila a nebo poslala někoho za sebe. Sledovala jsem ten jeho poker-face a uniklo mi uchichnutí, bylo vtipné ho takhle vidět, když už jsem ho viděla se i smát. "Vzala jsem správnou? Nebyla jsem si jistá jestli je to ona."
Kývla jsem směrem k té flašce.

pro **Uzumaki Arashi** Thu 18 Jul - 18:36

Zvláštne, mal som skôr pocit, že shinobi z tejto dediny vyhľadávajú všetko len nie túto miestnosť. Obzvlášť by som to čakal v tvojom prípade. Skonštatujem, no akoby to skôr len zamrmlem pre seba. Moje slová sa vlastne vyplnia, keď doplní, že misie nie. Tým v podstate vyčerpá všetky dôvody, prečo za mnou chodiť zo stránky shinobiho. Ale to viac ani neriešim, keby aj, tak ma skôr zaujímajú dôvody ostatné.
Vzala. Odvetím so slabým prikývnutím, po ktorom fľašku rovno aj vezmem a obzriem sa po mieste, odkiaľ som vyťahoval tú predošlú. Keď ho nájdem, umiestnim ju tam a to tak, aby si ju nešlo ani všimnúť. Aké jednoduché... Následne sa otočím a upriem na ňu pohľad, určite sem neprišla len kvôli tej fľaške.

pro Michiko Thu 18 Jul - 19:04

Spokojená s jeho odpovědí, že jsem vzala dobrou jsem se rozvalila na gauči a znova si uvědomila jak je sakra pohodlný!! "awr.." potichu jsem spokojeně zapředla a protáhla se.
Chvíli jsem zase skenovala kancl jestli se tu něco nezměnilo a nakonec jsem skenovala jeho.
"Jo..abych nezapomněla. Kde kupuješ svitky? Přijdou mi hezčí než mám já."
Nadzvedla jsem obočí a naklonila hlavu trochu na stranu.

pro **Uzumaki Arashi** Thu 18 Jul - 19:14

Kým sa ona začala zase váľať na gauči, ja som sa zatiaľ postaral o tašku, ktorá skončila taktiež v koši a rovno som aj spratal tie zložky do obalov, ktoré som poukladal na stôl do trochu väčšieho poriadku, aby som to tu nemal také roztrúsené po stole. Keď to už mám, pozriem sa zase na ňu práve v momente, keď ma začala "skenovať".
Nemusím ich kupovať, je to tu nimi zásobované až-až. Odvetím, hoc sám viem, že túto informáciu počuť ani nepotrebuje. Je mi jasné, že zrejme naráža na ten zvitok, ktorý som jej tam, pomocou klona-šikovníčka xD, zanechal. Preto aj viac menej zostanem čakať nato, ako bude pokračovať, keďže reakciu naň by som spoznal veru rád... aj keď to niekde v sebe popieram, ale môj pohľad asi vraví jasne, že ma to zaujíma.

pro Michiko Thu 18 Jul - 19:18

"Škoda, ty jsi zřejmě zásobovaný vším až až.." Poznamenala jsem a trochu mi cukly koutky nahoru.
"Je hold škoda, že jsi tak náhle odešla.." pronesla jsem po chvíli část z toho svitku. "Co bys dělal kdybych neodešla?" Propalovala jsem ho zvědavým pohledem a ani o kousek se nepohnula.

pro **Uzumaki Arashi** Thu 18 Jul - 19:26

Na to prvé som nereagoval, na to druhé zas reakcia neprišla hneď. Nebol som tam totiž presne ja, no celkovo asi tuším, čo mohlo i klonovi tak behať hlavou.
Ktovie. Najprv poviem takú... dosť zvláštnu odpoveď, vlastne nič nové jej nepovediac, pričom som sa pozrel niekam inam než na ňu. Takým hlavným a chvíľovým bodom pre moje oči sa stali práve tie zložky na stole, ktoré som ale pravdaže aktuálne nevnímal.
Možno by sa aspoň nejako dostalo šance neodchádzať so zmätkom v hlave. Stále jej síce nepoviem, čo také by v tej situácii bolo možné podniknúť, no pravdepodobne to ani neplánujem. Skôr hodlám pokračovať v rozhovore argumentom, ktorý som jej dal teraz...

pro Michiko Thu 18 Jul - 20:03

Kdo ví? Zopakovala jsem po něm v duchu celkem nasupeně ale udržovala jsem si ten svůj neutrální xichtík.
Až když potom zase promluvil jsem si začala namotávat pramínek vlasů na prst a zamyšleně na něj pořád čučela. "Musela jsem něco vyřídit, kdybych přišla hodně pozdě dlužila bych ještě víc." Zamrmlala jsem a přestala si namotávat ten pramínek. Celkem jsem si to vyčítala a když jsem zjistila, že si to vyčítám vyčítala jsem si že si to vyčítám xD.

pro **Uzumaki Arashi** Thu 18 Jul - 20:13

Zostal som ticho, len prikývnuc na jej dôvod, prečo musela tak náhle zmiznúť. Popravde mi to bolo jedno, kam a prečo ušla, no aspoň som to teraz vedel. Zostal som na ňu hľadieť od stola, prstami som pritom potichu do radu klopkal po stole a tou druhou som si opieral hlavu. Vlasy mi samovoľne viseli tak, ako som mal hlavu naklonenú a občas som si ich musel aj odhrnúť z tváre, aby mi nezavadzali v pohľade na Michi. Zostalo tu, aspoň na chvíľu, ticho...

pro Michiko Fri 19 Jul - 18:58

Když začal klepat prsty o stůl neznatelně jsem přimhouřila oči a naklonila hlavu na stranu.
Mlčky jsem na něj zírala a zírala.
Nějakou chvíli to takhle zůstalo, nakonec jsem od něj odvrátila hlavu a zvedla se.
Došla jsem k oknu a přitiskla se na něj. "Slušnej výhled." Poznamenala jsem a dál koukala z okna.
Po chvíli jsem odstoupila a otevřela okno, vyklonila jsem se z něj a koukala se pod sebe na nějaký osůbky.

pro Sponsored content

Kancelář Tsukikageho

Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho