Kancelář Tsukikageho

pro **Akasuna no PiliKKa** Sun 26 May - 22:24

First topic message reminder :

Kancelář Tsukikageho - Stránka 5 454088-balalaikaoffice

Celý svět žije v bídě, ale tu tedy nečekejte.. proč si neužívat, když vás nikdo neohrožuje? Luxus, knihy, svitky, velká okna a výhled. Proč neukázat, že na to máte..
Sám Tsukikage je považován za nejsilnějšího člověka světa, takže nejspíš není radno zahrávat si s ním!

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 19:07

Čo iné som mal robiť, než jej pohľad oplácať? No nič, tak som aj robil po celú dobu, kým ju to asi prestalo baviť alebo to začalo byť divné, čo teda trochu bolo. Prešla k oknu, kde si začala vychutnávať pohľad von, čo mne bolo za ten čas už trošičku otravné, no nie viac ako sťažovanie na schody. To prichádzalo snáď od každého. Zostal som v tichosti, do ruky som uchopil zase nejaký papier, no moc som jeho obsah nevnímal. Viac než tomu som sa venoval vetám v hlave, väčšina z nich otázky, no ani jedna odpoveď...

pro Michiko Fri 19 Jul - 21:00

Jak jsem se tak nakláněla z okna mávla jsem ve vzduchu jen tak rukou abych odehnala vosu a prstýnek, který mi byl větší padal spokojeně dolů. What?! Naklonila jsem se ještě víc a šup, z pohledu osoby v kanclu to vypadalo, že jsem prostě vypadla.
Ve skutečnosti to bylo ale záměrně abych nemusela letět po schodech dolů...a za tu dobu by mi ho někdo mohl čórnout!
Dopadla jsem na nohy do podřepu a koukla se nad sebe. "Fííha...taková výška."
Zamumlala jsem a zvedla prstýnek ze země.
Byl to boží pocit a už jsem v hlavě plánovala odkud skočím příště jen tak.
Nejlepší by bylo skočit z nějakého létajícího summona, to bych si připadala jak parašutista.
Odhrnula jsem si vlasy z tváře a obešla budovu abych se dostala ke vchodu.
Zase jsem se vysoukala po schodech a s širokým a spokojeným úsměvem vešla do kanclu. Došla jsem k pohovce a zase se tam uvelebila.
"Tak.. jaké máš vlastně volné mise. Ne že bych nějakou chtěla jen by mě to zajímalo..čistě teoreticky."

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 21:11

Trošku prekvapene sa mi rozšírili zrenice v očiach, keď som zahliadol, ako vypadla z toho okna. Zároveň som však vedel, že je schopná ešte pristáť na nohy, tak ako by to spravila väčšina iných Shinobi, čo by vypadli z okna. A z tejto výšky... mala by na to aj dosť času. Ale akási povinnosť ma donúti napriek tomu vstať a vykuknúc z okna aby som sa presvedčil, že sa tam neroztiahla na zemi, prípadne so sebou niekoho nevzala. Ale predpoklady som mal zasa správne, nestalo sa tak, takže som sa akoby nič vrátil do kresla. O chvíľku sa Michi vrátila do kanclu a rozvalila sa na pohovke. Len ma trochu, vlastne už druhýkrát za moment, prekvapilo to, že sa spýtala na misie.
Ak nijakú nechceš, nemá zmysel sa o nich ani baviť. Odvetím jednoducho, ak chce misiu počuť, rovno aj splniť. A to som pochyboval, že by nejakú ochotne splnila, zvlášť také, čo som mal aktuálne na mysli.
Niečo sa ešte nedoriešilo. Pripomeniem napokon, je divné, že práve ja a práve na takú tému, no nechávať si v hlave stále zmätok a otázky v takej veľkosti som nehodlal. Chcel som vedieť, čo proste bude... sám som si na túto otázku odpovedať nedokázal, ani na nejakú jej podobnú. A k tomu sa mi v hlave ešte aj vmiešal ten rozhovor pri jazere... hotový guláš!

pro Michiko Fri 19 Jul - 21:16

"Pff... já jen kdybych náhodou nějakou chtěla."
Zamrmlala jsem a protáhla se, pak jsem se na něj zase koukla a nandala si ten prstýnek pro který jsem skočila.
"Tak řeš.." Odpověděla jsem mu na to jednoduše a naklonila hlavu na stranu. Jak jsem měla vědět nebo snad i tušit že se o tom chce bavit? On...kamenný xicht?

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 21:28

Tak ti len tak náhodou potom jednu priamo pridelím. Odvetím prosto, neviem síce čo také ovláda, ale veru ani to by nebolo zlé zistiť. Napokon hrabnem rukou po skrinke, vytiahnem ďalší, snáď najhrubší obal zo všetkých, ktoré je teraz možné zahliadnuť, a začnem v ňom hľadať.
Prečo sa tak vôbec stalo? Prestal som na chvíľu listovať a pozrel som na ňu. Pochybujem, že len tak prišla s úmyslom opiť ma a pozvať ma k sebe. A ak to bol fakt jej zámer, tak veru toho ešte budem musieť veľa prehodnotiť. A zas uveriť tomu, že by sme si tak "padli do oka"... nie, na to som to bol moc ja xD, aby som niečo také prijal, hoc by tak aj kľudne mohlo byť. Chvíľu na ňu ešte pozerám, všímam si jej reakciu, až nakoniec zas skloním hlavu a ďalej pokračujem v hľadaní práve jej spisu, ktorý by sa tu vraj mal nachádzať.

pro Michiko Fri 19 Jul - 21:32

Nad jeho otázkou jsem nadzvedla obočí a pak se ušklíbla.
"To si se takhle ptal každé? To je jako se ptát proč prší. Prostě se to stalo...samo..nějak. Jestli tě to uklidní tak jsem to fakt neplánovala. A sama už jsem vlastně pila od rána."
Hodila jsem si vlasy na jednu stranu a trochu se zamračila.
"Jen tak mimochodem nepřišlo mi že by jsi se bránil, takže by jsi se měl zeptat i sebe proč se to tak stalo."

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 21:55

Naklonil som mierne hlavu, otázka sa mi rysovala vlastne z každej jej odpovede.
Pýtať sa? Nie. Na to pri iných nezostal čas. Odvetil som jej, v tejto odpovedi bola zároveň ďalšia, prečo to vôbec riešim? Pretože som nekonal rovnako ako pri ostatných, hoc som najprv chcel. A teraz by som taktiež rovnako nekonal...
Donútila si ma piť, je pochopiteľné, že šlo vtedy normálne myslenie preč. Odvetil som, zas naopak bolo otázne to, prečo som v pití pokračoval... no to je proste veľa otázok. Na chvíľu som sa jej prestal ale venovať, keď som našiel jej spis. Niečo som si tam o nej prečítal načo som sa na ňu zas pozrel.
Ráno som mal tak isto odlišné od všetkých ostatných. Poviem napokon asi tú najpodstatnejšiu a pre mňa aj najzvláštnejšiu vec... Tu trochu očakávam, že odpoveď, ktorú asi chcem počuť, mať nebude, preto ma skôr zaujíma, ako sa na to díva ona, ako to berie...

pro Michiko Fri 19 Jul - 22:01

"Á chápu takže ty vlastně ty kterým se s tebou podaří vyspat ráno prostě zabíjíš. Šlus šmitec jako by se nic nestalo. Milé.."
Začala jsem si namotávat pramínek zase na prst a sledovala to.
"Pil jsi pak vlastně sám..nesnaž se to svalit na mě."
Poznamenala jsem a začínala se vytáčet..ach ta moje povaha. Jestli vybuchnu tak vybuchne on a budeme v sobě...nejspíš.
"Proč? Řekla jsem ti že se nebojím tak jsi mohl pokračovat v tom co jsi dělal předtím."
Na chvíli jsem se na něj zase trochu zamračeně koukla a vrátila se k sledování toho jak namotávám ten pramínek.

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 22:12

Zostanem chvíľu ticho, neviem či mám vôbec na prvé reagovať, ale asi nie. Hoc sa každé rána vždy nekončili vraždou, ale to som nevidel ako potrebné spomínať. Občas som sa proste len tak vyparil, ešte skôr, než sa obeť stihla zobudiť, a tým pádom ani nebola obeť...
Nehádžem vinu na teba, ale sama by si mala vedieť, že keď sa už raz piť začne, tak to potom ide už samo. Sám som o tom proste vedel svoje, ale tiež to tak nemusí byť u každého. Potom som zase zostal ticho, keď povedala to posledné. Hodil som tu hrubú zložku na stôl a vstal som, presunul som sa k oknu a zahľadel som sa zamyslene von.
Veď som aj tak spravil. Poviem až po nejakej chvíli, letmo na ňu kuknem a potom zas odvrátim pohľad von.

pro Michiko Fri 19 Jul - 22:14

"He?"
Tak teď jsem to vůbec nechápala.
Sledovala jsem jeho záda a snažila se dobrat k nějakému závěru ale nic.
Hee?!!! Jo ták..jako že nemluvil nebo co? Heee!?
Vážně jsem teďka nějak nevěděla co že to dělal.

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 22:28

Skloním trochu hlavu, pohľad upriem na priestor dole, pričom jej neodpovedám. Bolo fakt očividné, že sme v poriadne blbej situácii, keď vlastne nikto nič nevie, nechápe a netuší.
Pokračoval som v tom... prehovoril som po chvíli, otáčajúc sa od okna čelom k nej- ...čo som robil predtým. Zopakoval som v podstate to isté len pomalšie, možno aby túto moju vetu pochopila správne. Kým to hádam že skúša, mne zase behá po rozume otázka práve na túto vetu...

pro Michiko Fri 19 Jul - 22:35

"Oh..jo tohle." Najednou mi to docvaklo a měla chuť jsem se plácnout do čela.
Jen jsem mlčela protože jsem hledala slova...nebo vlastně jsem přemýšlela co mám říct.
Ani jsem si na to nevzpomněla že neprotestoval ani v normálním stavu.
"No..hm..tos pokračoval." Vypadlo ze mě nakonec jen tohle a rozpačitě jsem se koukla jinam protože jsem nemohla uvěřit tomu, že jsem ho nepochopila hned napoprvé a musel mi to opakovat jak nějakému debžoutovi.

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 22:44

Keď to pochopila, prestal som zas vnímať otázky v mysli a začal som vnímať ju. Presunul som sa k stolu, oprel som sa oň zboku rukami a začal som prechádzať pohľadom po všetkých tých papieroch. Čakal som asi predsa len trošičku inú reakciu, ale zároveň som jej to, pri tej mojej celkovej zhovorčivosti, nemohol ani vyčítať. Po chvíli som sa na ňu zase pozrel, či to ticho nepreruší, pretože aktuálne ma fakt nič nenapadalo.

pro Michiko Fri 19 Jul - 22:48

"A to bylo...teda, no dobře nebo špatně?"
Promluvila jsem nakonec protože jsem pořád nedokázala určit jestli to bere jako chybu a chce zapomenout nebo co?
Podařilo se mu s tou jeho "hovorností" mě naprosto zmást, že jsem si už ani nebyla jistá jak se jmenuju.

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 22:57

Keby poznám odpoveď na túto otázku, bolo by to jednoduchšie. Odpoviem jej a zase presuniem pohľad niekde preč. Odlepím sa opäť od stola, prejdem k oknu, ktoré otvorím a nakoniec sa posadím len bokom na parapetu, aby som mohol aj dýchať čerstvý a chladný vzduch. V tejto situácii je pre mňa čerstvý vzduch nutný... a zároveň sa môžem dívať aj dnu aj von.
Ktorú z tých možností by si chcela radšej počuť? Spýtam sa po chvíľke, keď sa nadýcham lepšieho vzduchu a zas na ňu prejdem pohľadom.

pro Michiko Fri 19 Jul - 23:01

"Hmm..." Zamrmlala jsem a na tu pohovku si lehla, dala si ruce za hlavu a čučela do stropu...táákže na mě v podstatě přes opěradlo neviděl.
Musela jsem chvíli přemýšlet a pak se zamračila.
"Nevím." Zamumlala jsem protože jsem netušila proč to tu vlastně sakra rozebírám. V podstatě jsem to dělala jako on, ráno čus a nevracej se, jestli se vrátíš něco ti uříznu. Booožeee!!!
Na chvíli jsem zavřela oči a zase přemýšlela.
"Asi že to bylo dobře?"
Promluvila jsem znova po chvíli a trošku se zamračila.

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 23:15

Keď iba niečo zamrmlala, už to som vzal ako odpoveď, takže som odvrátil pohľad a presunul som ho zasa von. Svietilo tam len pár lámp, čo bolo asi jediné, čo som si tak viac všimol. Inak som ani poriadne nevnímal, že niekam hľadím. Keď som ale započul druhú odpoveď, prebral som sa z menšej neprítomnosti a pozrel som zas dnu, nie síce na ňu, keďže mi to operadlo nedovolalo, ale niekde na jej smer. Možno som začínal mať na jazyku ďalšiu vetu, ale tou treťou odpoveďou ma úplne umlčala, takže som zostal len ticho kukať a nič nehovoriť. Zamyslene som len hľadel, neuvedomujúc si, že zas vstupujem do miernej neprítomnosti, keď sa v tom rozmýšľaní akosi stratím. Dokonca mi napadne aj niečo neobvyklé, čím by som celé toto naše rozmýšľanie akoby vymazal, no to z hlavy okamžite dostanem von. Tichšie si povzdychnem a privriem trochu oči, zároveň netuším, čo povedať.

pro Michiko Fri 19 Jul - 23:20

To jeho mlčení bylo prostě....awr!.. na to aby se člověk šel akorát zastřelit.
Prudce jsem si sedla abych na něj viděla a zamračeně ho sledovala.
Pak jsem jen protočila očima a zase si lehla.
Zakryla jsem si hřbetem ruky oči a možná se snažila usnout...ne to ne, jen jsem čekala až se k tomu nějak vyjádří i on. Zatím jsem to byla skoro jen já.

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 23:28

Naďalej ešte nejakú chvíľu nič nevravím, trčím pri okne a nemo sa dívam niekam mimo. Nakoniec si ale aj začnem uvedomovať, že to takto nemôže proste zostať, len ticho. A tiež dlžím vyjadrenie. No od okna sa postavím až ešte o nejakú chvíľu, keď začnem cítiť, že toho chladu z vonka je na mňa už veľa. Takže vstanem, trochu viac k sebe stiahnem plášť a okno zavriem. Nato sa otočím a pomaly prejde po celej kancelárii až k stene a potom zas naspäť až k stolu. Hoc som si vravel, že už vôbec to, že nad tým rozmýšľam je odpoveď pre ňu, nieje to tak. Tak isto ani pre mňa, ešte keď si aj začnem uvedomovať, že sa asi skôr moje pocity nakláňajú ku kladnej odpovedi.
Som na tom... podobne. Prehovorím po zjavne dosť dlhšej chvíli, neustále sa uprene dívajúc len na nejaké slepé body v miestnosti, ktoré som raz za radom prestával vnímať.

pro Michiko Fri 19 Jul - 23:35

Ticho..ležela jsem a přemýšlela nad tím co vlastně chci.
Dotknout se ho...he?! počkat ne nic takového nechci. Ani náhodou, proč bych to měla chtít? Směšné.. pfff potřebovala bych panáka..ne rovnou celu flašku, nebo misi mimo vesnici. Nebo cokoliv díky čemu budu zase normální. Vážně jsem jak puberťačka..a ještě k tomu jak zam...NE! Vymítám tě ďáble!!!
Neklidně jsem se ošila a povzdechla si. Tak jo..zvednout se, požádat o misi a šupky dupky pryč.
"Hm?"
Najednou jsem otevřela oči jako v nějakém hororu a dala pryč tu ruku.
"Hm?" Přimhouřila jsem oči jestli jsem slyšela dobře a sedla si.
Takže..?
Kdyby to šlo měla bych nad hlavou jeden obří otazník.

pro **Uzumaki Arashi** Fri 19 Jul - 23:43

Otočil som sa, prešiel ku naproti ležiacemu gauču od toho, na ktorej ležala ona a posadil som sa. Rovno som sa aj oprel, zaklonil hlavu a nahlas som vydýchol.
Počula si správne... som na tom podobne... Uistil som ju v tom, že sa to len nezdalo, ale že sa to fakt stalo a ja som fakt niečo také priznal. Hold zázraky sa dejú, všade a všetkým... Zase som vystrel hlavu normálne, otvoril som oči a pohľad som upol na Michiko, netušiac ako sa v tomto pohneme ďalej i napriek tomu, že krok to bol fakt veľký.

pro Michiko Fri 19 Jul - 23:51

Ehe..
Najednou jsem si stoupla a přešmejkla se přes ten stolek. Stála jsem před ním a vypadala jak nějakej naspeedovanej magor protože jsem to udělala až moc rychle.
Jak seděl opřela jsem se rukama vedle jeho hlavy takže neměl kam utéct.
Vlastně tohle většinou dělali kluci ale..ehm za to já nemůžu.
"He?" Zase ze mě vypadlo a koukala jsem na něj jak na cvoka.
"Takže? to jako.." nedořekla jsem to a dala rychle pryč ruce když jsem si to uvědomila.
Zmatený pako..to jsem teď byla, koukla jsem se na svoje dlaně jako bych nemohla uvěřit co jsem udělala udělala krok dozadu.
Za mnou byl ale ten stolek takže jsem trochu ztratila rovnováhu a sedla si na něj.
"Ou.."

pro **Uzumaki Arashi** Sat 20 Jul - 0:00

Hodím na ňu fakt prekvapený výraz, čo je po dlhej dobe aj jasne vidno, keď sa tak presunie rýchlo predo mňa a ešte ma aj rukami tak trochu uväznila.
Začal som na ňu kukať jak puk, nič nevraviac, len čakajúc čo robí.
Nakoniec si ale uvedomím, že to spravila len z prekvapenia, čo usúdim z jej slovnej reakcie.
No bližšie jej k tomu nepoviem nič, neviem totiž čo.
Prejdem si napokon len rukou po vlasoch a pritom začnem skákať očami kade-tade, len stále uvažujúc, čo vôbec povedať.
Takže... Začnem, samozrejme nedokončím, keďže vetu ani nedomyslím a tak celé to moje "takže" zostane len tak visieť vo vzduchu.

pro Michiko Sat 20 Jul - 0:04

Pro boha! Zabiju ho...přísahám bohu že ho zabiju za tu jeho komunikaci.
Prohrábla jsem si vlasy a koukla se na něj.
"Nemáš třeba...hlad? Ne to je blbost vlastně...lidem by to bylo divný."
Zašmrdala jsem si pod nos protože jsem nevěděla co dál říct.
"Ale vlastně bych pro to mohla dojít a donést to?"
Koukla jsem se na hodiny a zase na něj.
Boha mojho...co to melu? Od kdy dělám donáškovou službu?!

pro **Uzumaki Arashi** Sat 20 Jul - 0:18

Pokrútil som trochu hlavou do nesúhlasu, nie nato, či som hladný, ale na to, že by šla po jedlo preč.
Iba jediným znamením rúk som vytvoril klona, ktorého som po jedlo poslal.
To som sa už ale od-oprel, vystrel a ruky si v lakťoch položil na kolenách.
Bol som k nej bližšie, ale to som aktuálne ani moc nevnímal.
Už tu toho na to zaznelo viac, no jedno som sa ešte nedozvedel. Čo mám teraz očakávať?
Spýtal som sa nakloniac trochu hlavu.
Mám zostať žiť s takým divným pocitom?
Mám snáď čakať, že sa niečo také zopakuje?
Alebo že bude niečo iné, či naopak všetko zostane tak ako je?
Fakt som v tej hlave mal guláš, ale už trochu preriedený, keďže som už aspoň čo-to vedel, a čo to som si aj uvedomoval.

pro Sponsored content

Kancelář Tsukikageho

Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho