Kancelář Tsukikageho

pro **Akasuna no PiliKKa** Sun 26 May - 22:24

First topic message reminder :

Kancelář Tsukikageho - Stránka 2 454088-balalaikaoffice

Celý svět žije v bídě, ale tu tedy nečekejte.. proč si neužívat, když vás nikdo neohrožuje? Luxus, knihy, svitky, velká okna a výhled. Proč neukázat, že na to máte..
Sám Tsukikage je považován za nejsilnějšího člověka světa, takže nejspíš není radno zahrávat si s ním!

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 21:05

Zabolí ťa toho ešte veľa, o to sa neboj. Prehlásil akoby také varovanie, či skôr len taký oznam, ktorý očakával pre jej budúcnosť. Tak isto ale bolo varovanie aj z jej strany na klonovu, čo samozrejme bral ale skôr iba ako zbytočný výkrik do tmy.
Trasie ma od strachu. Znudene reagoval na jej významné varovanie, načo iba podvihol svoju pravicu. Michiko sa záhadne začala dvíhať z pohovky do vzduchu, akoby ju unášal vzduch.
Postele existujú aj v hoteloch, v ktorom sa mimochodom nenachádzaš. Skús hľadať možnosť ležať niekde inde. Po tejto vete klon mávol rukou, čím umožnil to, že sa Michiko pomaly začala vzduchom presúvať k otvorenému oknu. Ak nemala nič iné ako dôvod prítomnosti, tak...

pro Michiko Sun 23 Jun - 21:15

"Skvěle! Já bolest ráda."
Zasvítilo mi v očích a zazubila jsem se.
Když jsem se začala vznášet jen jsem dál ležela ve vzduchu.
"Páni tohle je taky pohodlné. Máte ještě nějaké triky na pohodlí?"
Se zájmem jsem k němu natočila hlavu.
"Pff...jste takhle nudný pořád?"
Zamrmlala jsem když mě začal směřovat k oknu a rovnou použila pečeť, místo mě teď byla u okna lampička ze stolu.
Objevila jsem se vedle něj a nevinně se culila jako sluníčko.
"Ups.." Pronesla jsem když mi došlo, že stojím..možná bych měla vážně odejít než nadělám problémy jenže problémy jsou tak lákavé!

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 21:24

Vyzeralo to tak, že klon asi javí moc malý záujem, keďže kľudne mohol rátať s tým, že takto ľahko ju von nedostane, a napriek tomu bol presvedčený, že to vyjde. Otočil hlavu na ňu, chvíľu na ňu pozeral a nakoniec obrátil pohľad inam. Lampa sa len tak zas vrátila k nemu, načo ju vrátil aj na pôvodné miesto.
Pomôž mi pochopiť... prečo tu chceš nasilu zostať? Prehovoril, veď už neležala, tak čo tu ešte chcela? Predpokladal, že si ale zase ľahne. Bolo to jak s muchou, ani tej sa nedá zbaviť, maximálne keď ju zabijete... tak trošku to bolo aj teraz v tejto situácii.

pro Michiko Sun 23 Jun - 21:29

"Chtěla jsem si užít tu pohovku ale teď..."
Zakřenila jsem se a prostě mu dala ruku okolo ramen.
"..co se takhle přestat tvářit tak upjatě?"
Než to stačil postřehnout takhle jsem ho dovedla k pohovce a drcla do něj aby si sedl.
Pak jsem začala pochodovat po kanceláři a prohlížet si věci jako by se nic nedělo.
"Hodně knih.." poznamenala jsem zatímco jsem jednou listovala a nakonec jí vrátila na místo.
Zase jsem vytáhla další a koukla se na něj.
"To jsem četla, to je fajn."
Zakřenila jsem se a přešla k jeho stolu.
"Žádná fotka jo? Vy jste vážně upjatej."

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 21:38

Klon si ani nestihol poriadne uvedomiť, ako sa odvážila hodiť mu ruku okolo ramien, a už sedel na pohovke, zatiaľčo ona behala po kancelárii a zdá sa, že všetko skúmala. Klonove oči na ňu opäť uprene pozerali, bez jedinej prestávky, bez jediného pohľadu niekam inam.
Fotky? Vyvolávajú len zbytočné emócie a spomienky, niečo také by mi tu bolo len na jedno... a k tomu, na fotke by sa nachádzali maximálne ľudia, ktorých som sa zbavil. Prehovoril k tomu, nemal som nikoho, ani som nechcel nikoho. Tým pádom, koho by som mal aj na fotkách? Pochopiteľne nikoho. A do budúcnosti, myslím, že nejaké fotky sa na stole ani objaviť nemali.
Klon po odpovedi zostal ticho, s robotickým výrazom, ktorý na Michiko stále hľadel. Zvláštne, že taký robot môže byť, po dávke alkoholu, vlastne rovnaký ako je teraz Michiko...

pro Michiko Sun 23 Jun - 21:43

Zvedla jsem oči od jeho stolu k němu.
"Strašidelný.." poznamenala jsem to jak čučel a sedla si do jeho křesla.
"Sakra..tohle je taky pohodlný. Kolik to stálo proboha? To není fér že ty si tady dřepíš na něčem takovém a mě z toho co mám u sebe bolí záda."
Postěžovala jsem si a opřela se, ani mi nedošlo že jsem mu přestala vykat.
"Hm..mít fotky těch, kterých jsi se zbavil by bylo fajn. Něco jako ročenka." Zašklebila jsem se a pak si prohrábla vlasy.
"To bych se měla v nejbližší době taky vyfotit aby jsi tam měl co dát."
Protáhla jsem se a otočila se dokola.
Boží..!
"Tak a máš tu..." ještě jednou jsem proskenovala pohledem místnost. "..nějaké pití?"

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 21:55

Mohlo to byť aj nepríjemné, stále na ňu kukal, stále a stále, proste to neprestávalo z dôvodu, že sa správala inak než druhí. A na také správanie som nebol ani zvyknutý, čiže klon samozrejme tiež nie. No, a zatiaľ čo ona komentovala pohodlie kresla, klonove oči ju iba úspešne prebodávali, bez slovnej reakcie.
Za takých okolností by tu namiesto kníh boli foto-albumy. Celkom vážne prehovoril, za ten čas sa toho veľa stalo, veľa toho zomrelo a veľkú časť z toho som spravil svojou zásluhou. Potom to už boli len moji pešiaci... Nakoniec padla otázka o alkohole, inak o látke, ktorej som sa ja vyhýbal.
Nie. Jasná, stručná a krátka odpoveď, ktorá ju mala uspokojiť. Nič viac, už len zas ten prepichujúci pohľad, ktorý neprestával.

pro Michiko Sun 23 Jun - 22:01

"Komu by to vadilo? Já myslím že by to bylo fajn."
Zašklebila jsem se a pak přimhouřila oči.
"To jako vážně?.."
Zamrmlala jsem a protočila očima.
"Všechno abych si zařídila sama...jo jen tak mimochodem. Ty toho moc nenakecáš co?"
Povzdechla jsem si a vzala si ze stolu nějakou složku.
"Rukojmí.." poznamenala jsem a už jsem byla u dveří.
"Hned jsem tady. Jestli se sem nedostanu nebo tu nebudeš složka přijde o život."
Pekelně jsem se zašklebila a zmizela.
Seběhla jsem o patrno níž a vtrhla někomu do kanclu. Po dlouhém vyhrožování a přesvědčování o tom že to chce kage jsem zabavila jednomu ze zaměstnanců flašku.
"Dostaneš za to určitě bonus."
Křikla jsem když jsem odcházela.

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 22:07

Odpovede sa nedočkala... žiadnej. Maximálne opäť len pohľadu, ktorý ju odprevadil až kým nezmizla. Keď už tu ostal sám, vstal a vrátil sa do kresla. Usadil sa, ruky uložil na stôl a čakal, kedy sa vôbec tá baba vráti. Sám netušil, prečo ju tu trpí. Stačilo by použiť jednu techniku, a bolo by po starosti. No, asi bol klon teraz moc trpezlivý a moc sa ovládal, pretože iné vysvetlenie tu bolo nemožné nájsť.

pro Michiko Sun 23 Jun - 22:09

Rozrazila jsem dveře a zabouchla je za sebou nohou.
"To křeslo mělo být moje."
Zamrmlala jsem a hodila tu složku zpět na stůl.
Pak jsem před něj otevřela už otevřenou flašku a opřela se dlaněmi o stůl.
"Předpokládám, že se mě chceš zbavit že? Tak mi jen ukaž že nejsi jak starý dědek kterému vadí jakákoliv změna a napij se. A já pak odkráčím do noci."

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 22:19

Zrenice v jeho očiach sa pri pohľade na fľašku fatálne zúžili, akoby mal vlastne skôr len v oku nejakú špinku v tvare tenkej paličky. Alkohol a ja... to bola dvojka asi ako Tom a Jerry xD. Pohľad klona sa čoskoro dvihol na Michiko, keby to dokázal, už by ju prepichol doslova.
Občas vás všetkých nechápem. Prehovoril nespokojne, občas sa teda fakt našli divné prípady s ešte divnejšími požiadavkami.
Kde mám vôbec záruku, že potom zmizneš? Ja sám by som niečo také, v tvojom prípade, tiež nedodržal. Predsa len ešte prehovoril, ale napriek tomu čo sa mohlo stať, sa nakoniec trochu napil. Hneď fľašu ale položil na stôl, trochu ju odsunul a teraz ten pohľad upriamil na obsah fľašky. Čo teraz? Chuť bola, ale triezvy stav, v ktorom si riziko uvedomoval tiež...

pro Michiko Sun 23 Jun - 22:23

"Chytrý.." Poznamenala jsem když se zeptal kde má záruku.
"Žádnou nemáš." Zakřenila jsem se a dotčeně se zamračila.
"Nevím jak tam u Vás ze země upjatých lidí ale u nás znamená napít se tohle.." Vzala jsem si flašku a pořádně se napila, rovnu dva loky.
"Vidíš ten rozdíl? Usrkl jsi si jako nějaká panička která pije svůj koktail a drbe ostatní."

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 22:33

Fajn, tak nechaj paničku osamote a nájdi si spoločníka na pitie. Prehovoril, no pohľadom fľašku neopustil. Nakoniec tak ale spraviť musel, záchrana bola nejaký spis, do ktorého sa začítal. Veľmi síce text nevnímal, ale ani nevnímal alkohol či chuť naň. Pokojne sa oprel, nechal oči behať po texte a neriešil, či ona bude mať nejaké pripomienky, či tu niečo spraví alebo neviem čo iné.

pro Michiko Sun 23 Jun - 22:36

"Ale no tak."
Vytrhla jsem mu ten spis z rukou a hodila ho za sebe na podlahu.
Přisunula jsem k němu tu flašku a nadzvedna obočí.
"Neslyšíš jak šeptá...napij se..napij se? Nebo chceš abych ti sem takhle chodila každý den? A věř mi, že i kdyby jsi se mě zbavil chodila bych sem jako duch a nenechala tě být."
Usmívala jsem se jako sluníčko a piercingy které jsem měla ve tvářích teď byly přesně v ďolíčkách.

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 22:49

Tým, že mu vzala spis si opäť zaslúžila jeho pohľad, ktorého ani nehlo k tej fľaške, hoci naň Michiko upozorňovala.
Iste... duch... o tvoju dušu by som sa postaral tak, že by si túto možnosť nemala. Nie, nebolo to povedané prehnane. A spraviť tak ho to nútilo čoraz viac, pretože otravná bola viac než dosť. Ale čo tam po tom, ak by prestal zvládať svoje správanie, zrejme sa zničí. Takže nakoniec tu fľašku chopil do ruky, načo do seba vylial značne väčšiu časť alkoholu, keďže túto stratu bolo na fľaške po dokončení napitia vidieť. Tak či tak, fľaša sa zas ocitla na stole a oči klona boli teraz zavreté. Prečo asi?

pro Michiko Sun 23 Jun - 22:54

"Tak to udělej." Pokrčila jsem lhostejně rameny a sedla si na kraj stolu.
Sledovala jsem mlčky jak se napil a protočila očima.
"Do tebe dostat trochu pití je horší než nakrmit dítě."
Poznamenala jsem a napila se, pak jsem tu flašku položila opět před něj a začala se zase rozhlížet po místnosti.
Nevěděla jsem kam se vrtnout a měla jsem tooooolik energie!
"Jestli ti jde o to, že pak někomu vykecám jak se kage ztřískal nebo tak tak mi můžeš věřit, že si to zítra pravděpodobně nebudu pamatovat."
Mávla jsem rukou a koukla se na tu flašku, přemáhala jsem se abych jí nevypila celu a jemu nic nenechala.

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 23:05

O chvíľu už oči ale zas otvoril. Pohľad sa mu už znova upriamil na tú fľašu, pričom odignoroval všetko čo vravela. Nakoniec sa po ňu natiahol, vzal ju do ruky a opäť sa napil. Samozrejme si opakoval, že keď to pôjde do tuhého tak sa zlikviduje, ale... odrazu sa len otočil k polici s knihami, chvíľu sa tam hrabal až sa otočil naspäť. V ruke držal menšiu fľašu, nie práve slabého pitiva, ktoré položil na stôl.
Nechápem, prečo to robím... no začaté sa zvykne dokončiť. Vravel to skôr sebe než všeobecne, akoby sa uisťoval, že to nieje z tej neskutočnej chuti piť, čo ale až taká pravda nebola. No nech to bolo hocijak, už niečo v sebe mal a raz za čas niečo také neuškodí.

pro Michiko Sun 23 Jun - 23:09

Když se otočil zpět s flaškou otevřela jsem pusu a ukázala na něj.
"Já to věděla!"
Vítězoslavně jsem se zasmála. Já už jsem pila skoro od rána, takže normální člověk by se teď válel na zemi. Jenže já nebyla normální...jak většina lidí tvrdila.
Začala jsem tu flašku zkoumat a nakonec jsem jí otevřela a ochutnala.
"Maj got... boží."
Překvapeně jsem nadzvedla obočí, jak tu mohl schovávat něco tak dobrého a nenapít se?!
Natáhla jsem k němu s tou flaškou ruku ať si jí vezme a pohledem přešla na tu druhou.

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 23:17

Otázka skôr mala znieť tak, že prečo tu vôbec mám niečo také, keď nepijem? Ale to je v podstate fuk, zjavne som to tu mal práve pre takéto prípady. Po tom, čo to ochutnala tú možnosť dostal aj klon, a už sa jej ani nebránil. Trochu toho do seba hodil, vrátil ju naspäť na stôl a na moment sa neprítomne zahľadel na dosku stola.
Vieš... nikdy som si nemyslel... že budem popíjať s niekým... ako si ty. V jeho hlase už znel... ironicky podaný humor? Niečo také. Inak povedané, prízvuk, ktorý za inej okolnosti u neho absolútne neexistuje.

pro Michiko Sun 23 Jun - 23:20

"He?"
Dotčeně jsem se na něj koukla a napila se.
"No dovol...jak s někým jako jsem já?"
Zamrmlala jsem a na chvíli nafoukla tváře. Znova jsem se napila a položila flašku na stůl. Vzala jsem si tu druhou, tu jeho a taky se napila. Dál jsem seděla na kraji stolu a na něj jsem se dívala vlastně skoro přes rameno.

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 23:27

No, veľmi ho teda netrápilo, že by ju to urazilo alebo čo. To by mi nevadilo teda v nikoho prípade.
Mám to snáď popisovať? Si niekto, kto sa mi sem votrel, nechcel odísť a nakoniec tu s tebou popíjam. Niekoho ako ty... som zvykol rovno zabiť. Trošku lepšie jej to objasnil, načo už bez váhania vzal... už ani neviem ktorú fľašu, a napil sa. Následne si podoprel hlavu rukou, načo začal blbo hľadieť... asi na vstupné dvere.

pro Michiko Sun 23 Jun - 23:30

"Myslím že jsem to řekla už párkrát. Jestli ti to pomůže udělej to..ono je to vlastně jedno."
Ušklíbla jsem se a pokrčila rameny.
Nebála jsem se smrti...někdy to prostě přijít musí. A díky své drzosti jsem k tmu už hodně krát neměla daleko. Když jsem postřehla jak civí na ty dveře protočila jsem očima.
"S tím tvým upřeným pohledem by jsi měl přestat. Vždyť ty dveře vystrašíš... ne ale fakt, často takhle zíráš na lidi?"

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 23:38

Už to nemá cenu, zabiť sa ťa bude dať aj inokedy. Akoby šlo o bežnú vec, len mávol rukou a prestal civieť na dvere. Zas si to s nimi vymenila, keď na ňu teraz pozeral. Ale už nie tak uprene, oči mu už zabiehali aj kde-tam po kancelárii a všade-možne.
Vadí ti to snáď? Spýtal sa, zdá sa, akoby posmešne, pričom neodolal a znova si trošku odpil.
Často... často? Presne ani neviem, pred mojim zrakom väčšina ľudí uteká. Možno sa len pokúšam vydobyť to isté aj u teba, čo povieš? Mykol hlavou, vyzývajúc ju k nepotrebnej odpovedi, ktorá by mu vlastne aj tak len prešla cez hlavu a skončila by úplne zabudnutá. Asi tak, ako skončí zjavne táto noc...

pro Michiko Sun 23 Jun - 23:43

"Mě ne..jsem na pohledy úchylů zvyklá."
Ušklíbla jsem se a zase se napila, položila jsem láhev na stůl a stoupla si. V tu chvíli se mi podlomila kolena, ještě že jsem se chytla stolu.
"Pusť mě tam."
Kývla jsem na křeslo.
"Ty si tam můžeš sedět po zbytek tvého života."
Zamrmlala jsem a s přidržováním jsem se dostala za křeslo a opřela se o knihovnu, takže jsem byla za ním.

pro **Uzumaki Arashi** Sun 23 Jun - 23:52

Ten druh pohľadu to ale teda nieje. Upozornil, nie, úchyl som fakt nebol, alebo som to teda o sebe nevedel. Možno keď mám vypité... no, bohvie čo všetko vtedy som. Natiahol sa po fľašu, napil sa a podvihol hlavu hore, keďže sa zrazu nachádzala za ním.
Pravda, preto začnem to sedenie už odteraz. Vyhlásil, ostal sedieť, azda sa aj víťazne pousmial, a zas si k ústam pritiahol jednu z tých flašiek, ktorú oficiálne dokončil. Ostala už len jedna, po ktorú sa ešte nenaťahoval, keďže snáď po prvýkrát myslel aj na druhých, a chcel jej trochu aj nechať.

pro Sponsored content

Kancelář Tsukikageho

Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho

Re: Kancelář Tsukikageho