Hokage monumenty

"Nie nevadí ale lichotí mi to ..."
Zasmejem sa
"Vieš keby si ma ale spoznala tak v 12 či v 15 to som bol číslo skoro ako teraz ale robil som veľa bláznovstiev .
Určite by si neverila že som to ja .
No a že veľa som dokázal ?
To môžeš aj ty veď máš ešte veľa pred sebou preto viem že to zvládneš .

"Bláznovství?" Usmála jsem se a zvědavě ho pozorovala.
"Co například? Vytopil Hokagemu kancelář?" Plácla jsem to první, co mne napadlo.Pak jsem se usmála.
"Hai, chci vymyslet nějakou novou techniku, co bych tu po mě zanechala nebo tak.." Přikývla jsem a pak dala ruku před pusu a zívla. Byla jsem ospalá, ačkoliv jsem se to snažila nedávat najevo.
Muselo být určitě pozdě..

Otevřela jsem oči a porozhlédla se. Venku už dávno nebyla tma a já jen zaraženě pozorovala okolí.
Já usnula.. Tady? Nic lepšího se mi stát nemohlo..
S tou myšlenkou jsem ještě chvíli setrvala a vstřebávala fakt, že jsem tady proseděla celou noc.

Ja som tu tiež zaspal no ja som bol takú malú chvíľu hore .
Keď som si všimol že už je hore aj ona tak som trochu tichším hlasom k nej prehovoril.
"Dobré ránno ....
Akosi sme tu nakoniec obaja zaspali .
No ale nieje to tu naštastie najhoršie miesto na prespanie ."
Usmial som sa jej smerom .

Otočila jsem se na něj.
"Dobré.." Odvětila jsem.
"To není, bylo tu celkem příjemně.." Dodala jsem a pak se na chvilku zamyslela.
"Na dnešek něco v plánu máš? Já pravděpodobně buď půjdu zjistit, jestli se na Velitelství nestalo něco nového a nebo půjdu trénovat.." Pravila jsem zamyšleně a tentokrát pozorovala z monumentů odpolední Konohu.

"Už jsem říkala, že mi to nevadí.." Usmála jsem se.
"No, ale moc zajímavých věcí dělat nebudu, spíš jen zjistit novinky a vyhledat Kazekage" Dodala jsem po chvilce.

Utíkám přes monumenty a zakopl jsem znovu o kámen.

Kso! ty kameny mě štvou. řeknu a běžim dál těsně vedle nějaký ženský (Yoko)

"Nevadí pri mojom šťastí sa určite niečo stane aj keď snáď to už pominulo .
Inak vieš že si asi jediné dievča čo som videl z takouto farbou vlasov ?"
Usmejem sa na ňu a toho nemotoru som si okrem toho že tadeto prebehol ani nevšimol.

Asi bych se jí měl omluvit. řeknu si v duchu a jdu zpět. (přesun)

Otočila jsem se na něj a pousmála se.
Chlapce okolo jsem si všimla, chtěla jsem se zeptat, jestli je v pořádku, ale to už zase odešel. Jen jsem nad tím zavrtěla hlavou a při Narutovo poznámce jsem si automaticky vlasy prohlédla, pak jsem toho nechala.
"Jediná? To je ta barva, tak.. Zvláštní?" Dodala jsem se smíchem.
"Máš podobnou.." Podotkla jsem po chvilce, když jsem si ho prohlédla.

Usmial som sa
"Je to možné len som chcel uznať že ti to fakt sedí proste krása ."
Ako som to povedal spomenul som si že som niečo podobné hovoril Kushine teda mojej mame .
Hmm ... v tedy som ju videl prvý krát ale asi aj naposledy .
Keby som ju len teraz našiel .
No dosť negatívnych myšlienok!
"Ale vážne takúto farbu má máloktorá .
A tie farby ktoré sú málo videné sú jedinečné ešte keď sa napríklad ako k tebe hodí."

Oddělil jsem se od Smortna a šel zpět na cvičiště./přesun/

Usmála jsem se.
"Tak.. Díky" Nevěděla jsem, co na to říct a vypravila jsem ze sebe to první, co mi na mysl přišlo. Ale zároveň jsem tušila, že on to zřejmě řešit nebude.
"Umm, mě je to jedno. Buď půjdu najít modrookou černovlásku a poptat se na situaci a nebo trénovat. Co navrhuješ ty?" Zeptala jsem se.

"Tak ja by som skúsil ten tréning no ...
A keď to nepôjde môžeme zájsť za tou černovláskou .
Alebo ak ani to tak to nechám na tebe a pôjdeme kam uznáš za vhodné."
Odpoviem z úsmevom.
"No alebo kto vie ak sa niečo bude diať tak ta určite zavolajú či nie?"

"Hai, to máš zřejmě pravdu. Jen.. Musím se zeptat na Sunu, hlídky se neozývají a chci vědět, jestli PiliKKa něco neví.." Dodala jsem a pousmála se.
"Hai, tak s tréninkem.. Můžeme i tady?" Zeptala jsem se a pak spojila ruce k sobě a vytvořila pečetě.
"Bunshin no jutsu.." Vedle mě se objevil klon a já jen čekala na jeho odpověď.

"Umm, tak dobře nebo můžeme jít jinam. Pokud se mi ho podaří hodit.. Kam.. Kam ho vlastně mám hodit?" Opět jsem složila dosti pomatenou větu a snažila se jí nějak zakecat úsměvem.

"Dobře, tak.. Do tréninkových místností?" Nadhodila jsem.
"Já.. Zkusím to ve formě Shukaka, získám patřičnou chakru. Nečekám, že se mi to dnes podaří.. Ale zkoušet to musím.." Dodala jsem a pak aniž bych čekala na odpověď vyrazila do tréninkových místností. Naruto pravděpodobně půjde za mnou.
(Přesun)

Šiel som za ňou .
(presun)

Procházela jsem se po monumentech a očima hledala kohokoli, kdo mohl mou sensei spatřit.
Tak co mne čeká? Zabije mě, takže je to celkem jedno.
Tiše jsem se ušklíbla.
Musím se jí omluvit. Také jsem to přehnala.
Posadila jsem se na hlavu čtvrtého. Vítr mi čechral vlasy a já si jeden pramen natočila na prst v přemýšlivém gestu.
Dnes je krásně...

Vstala jsem a zamířila pryč.
Takhle ji v životě nenajdu...

(Přesun)

dorazila jsem na skály bylo odtud vidět na celou Konohu byla tma a Konoha byla nádherně nasvícená posadila jsem se na jeden kámen přitáhla nohy k tělu a sledovala tu krásu a přemýšlela o Nefrit, nové vesnici.....kupodivu i Hokagem.