okolní území

First topic message reminder :

(Berte to jako výlet, jako nějaký tábor. Vy jste děti, my vedoucí. xD)

"Ne tak rychle...Katon: Hibashiri!" zakřičel jsem a vyslal na ní oheň."Fuuton: Kamikaze!" rychle jsem dořekl a kolem ní se udělalo tornádo.

"Hai seznámili. Yoko Ayme a mohu říct, že jsem ráda, že jsem vás zde potkala. Jste totiž přesně taková, jak jsem o vás jak od Pili.. teda Kazekage-sama tak od ostatních slýchávala. Jste opravdu tak laskavá a silná Mizukage-sama." Usmála jsem se. "A omlovuám se, jestli jsem vás nějak zdržela, jen netuším, jestli už půjdeme do svých vesnic nebo tady ještě zůstaneme.." Odvětila jsem zamyšleně.

Zasmála jsem se. ,,Tak to opravdu nevím, kdo tohle o mě říká..Ale děkuji." usmála jsem se. ,,A v pořádku..Nezdržela jsi mě...Také ještě nevím, jak to bude, ale zřejmě budeme už brzy odcházet." odpověděla jsem jí na otázku.

"Ty....BAKA!?" zakričala som naňho a pomocou, Shunshin no Jutsu, som sa dostala zaňho. "Vyhrala som...priznaj si to konečne...!" zakričala som naňho a priložila som mu katanu ku krku.

Nechtěla jsem dál sledovat boj. Otočila jsem se a polamu od nich ocházela.

"Uznávám...prohrál jsem..." zaskučel jsem. "dlužím vám vysvětlení..." řekl jsem do ticha.

Dala som mu preč katanu a otočila som ho k sebe. "Počúvam..." povedala som mu unavene. Pľúca ma boleli.

"Kdyby se Chiyo neobětovala...byla by jste mrtvá...parazit je stále ve vás..jenom už nemáte pečeť. Tak jako já. Když jste zemřela zmizela moje pečeť...proto jsem vás musel probodnout mečem...aby zmizela moje pečeť..." řekl jsem jí. "Netušil jsem že vás někdo zachrání...a tak jsem se vás rozhodl zmrazit...nevyšlo to, tak jsem je nechal ať vás oživí...omlouvám se že jsem je nechal...." řekl jsem jí a odložil jsem katanu.

Zatvárila som sa zmätene. "Ale...toto ste mi povedať nemal, to viem aj sama..." a prekvapene som sa naňho pozrela.

"To co jste chtěla říct...Vám někdy v bližší budoucnosti řeknu..." řekl jsem jí a unaveně jsem si opřel hlavu o její rameno.

Yoshiro Uchiha napsal:Přišli jsme a já spatřil Assasina.
"Sensei?" Přiběhnul jsem k němu a už jsem nebrečel (už jsem totiž dospěl ^^ :-D ) "Jste to vy?"

"Yoshiro!" otočil jsem se k němu a poplácal po zádech.
"Jsem to já..Jak se daří? Slyšel jsem, že jsi Jounin, dotáhl jsi to daleko." usmál jsem se na něj.

"Vy jste naživu? Jó.. Jounin jsem.. Ale bez týmu.. Kin se přidal ke Kirigakure no Sato a o Kazuyovi víte.."

"Jo vím." pousmál jsem se.
"Kabuto mě oživil, bojoval jsem proti týmu Hitomi. No nic, asi bychom už měli jít domů..Pohřbít mrtvé..Slyšel jsi o Kosukem?"

"Aha..No..Jako párkrát jsme měli společnou misi myslím.. co je s ním?"

"Obětoval se. Setkal se s Kisamem, před tím, než ho zapečetil, dostal ránu." pousmál jsem se.
"Co mám udělat s byakuganem?"

Odišla som preč, ako som kráčala uvidela som dvoch ninjou rozprávať sa. "AH! Chorí ninja!" zakričala som a ukázala naňho prstom.

"Cože? Aha.. To je mi líto.. Netuším. To rozhodněte vy."

"Hm..myslím, že by se měl vrátit k Hyuugům. No nic..Zbal se, a půjeme domů." rozloučil jsem se a šel najít Hitomi.

Došla som k ninjovi, z divným účesom. "Umm...gomene že otravujem...ako ste na tom chorí ninja?" spýtala som sa ho a usmiala som sa.

Zaslechla jsem hlas Yuuki. To už skončili s bojem? zeptala jsem se sama sebe. Vyšla zpoza stromu. Viděla jsem jak mluví s mým bývalým velitelem.

Otočil jsem se na příchozí.
"E? Jasně." Usmál jsem se.
"Děkuji za optání."
Hned jsem se otočil na Assasina.
"Jasně."

Obzrela som sa, "Shizuka-chan! Kde ste zmizla?" spýtala som sa jej a pribehla som k nej. "Ako sa máte?" dodám.

Uviděl jsem Hitomi a políbil ji.
"Přišel jsem se rozloučit."

"Nemohla jsem se dívat na to, jak bojujete." smutně jsem se na ni podívala.
"Dobrý den, tak už jste také zde." usmála jsem se na velitele.

Otočil jsem se na Shizuku.
"Jojo, bylo mi potěšení s vámi spolupracovat."