Hory obklopujúce Iwu

First topic message reminder :

Hora Tsuchi je domovom Yonbiho a nachádza sa výbušný íl. Hora obklopuje ľavú stranu dediny.

Hora Do-san je domovom Rokubiho. Hora obklopuje pravú stranu dediny.

pták který narazil do zdi vylétl před Onokim a hodil po něm pár výbušných bobků xDD

"Saigo ni Jinton: Dasutobaria !"
Kocka sa zväčšila odo mňa až k Deidarovi a pohltila aj jeho. Vovnútri sme boli iba my dvaja, nič iné sa tam nedostalo (ani bobky xP).
Na túto techniku miniem poslednú svoju chakru, ale aspoň vezmem svojho bývalého študenta so sebou.

Nech ta to ani nenapadne hnusny stary spelnivy dedo! Ked rozsiroval kocku bomby sa dostali do jeho tela KATSU!!!!

Sbohom.
Ako náhle som miniatúrnymi bombami povybuchoval, všetko v obrovskej kocke sa premenilo na prach. (KONIEC)

Bol som prach a poletoval som si sem a tam (AU!)

"Hm hm hm..Musím Reině nahradit člena Akatsuki." zasměju se a odletím do sídla.

2 tsuchibushin sbirali jil a cistili ji a pak ji polikali

plni Tsuchibushini se vraceji zpet do kancelare

Prišiel som na horu, kde už bolo všetko pripravené. Posadil som sa za stôl a napil sa minerálnej vody.
Musíme dúfať, že Sasori-dono príde.
Dvaja shinobi stáli vedľa mňa, ako ochranka a ANBU boli rozostúpení po hore pre prípad nebezpečenstva.

Shinobi ma prišli informovať o správe od Hokageho.
Takže už to začalo?
"Začnite signálom, aby sa všetci pripravili. O ôsmej sa stretneme pred bránou."
Shinobi prikývli a rozbehli sa do dediny. Ja som zrušil stretnutie a išiel baliť svoju kanceláriu.
(Presun.)

Prišiel som na horu a spoločne s ANBU sme zapečatili veľkú nádobu do menšieho zvitku. ANBU naň aktivovali pečate a ja som si zvitok vložil do brašne.
Možno v Konohe nájdeme nového jinchuuriki.
Išiel som pred hlavnú bránu dediny.
(Presun.)

(Nevím kde přesně je ta hora, tak to napíšu rovnou sem.)
Cestou jsem se převlékl do Hiruka a společně s Kuretou jsme zde čekali na Tsuchikageho.
"Jak já nesnáším čekání."

Mile jsem se usmál a hodil očkem po Sasorim v tom slušivém... "převleku" dá-li se to tak nazvat.
"Nějak si to čekání ukrátíme." povzdechl jsem si a začal si hrát s pavouky.

"Ukrátíme? Baka, musíš být připravený, tohle není hra." okřikl jsem ho.
Zatracený Deidara, že by žil v tomhle klukovi!?

Zatvářil jsem se tragicky a propíchl si dlaň senbonem.
"Když jinak nedáte... Kuchiyose no jutsu!"
Oblak bílého kouře se rozplynul a kousek od nás stála má pavoučice. Pohladil jsem ji po hlavičce.
"Za chvíli tu bude tolik pavouků, že budu připravený na cokoliv." pousmál jsem se. Muhehe... a ještě budou schovaní potvůrky jedny...

"Jak roztomilý pavouk." ušklíbl jsem se, no pod Hirukem to nešlo vidět. Hiruko jen netrpělivě pohodil ocasem a zase ho schoval.

Už už jsem se nadechoval, abych Sasorimu řekl, že on je mnohem roztomilejší, ale nakonec zvítězilo mé plaché já. Kousek ode mne se prohnal ten zvláštní ocásek, který mi vždycky něco evokoval.
"Pěkný ocas." konstatoval jsem a dál se věnoval svým pavoukům.

"Nebyl by tak pěkný kdyby tě i jenom škrábl." zahučel jsem.

S obdivem v očích jsem na něj pohlédl. Je tak odměřenej... To je super.
"Ale to já vím, právě to se mi na tom ocásku líbí." na tváři se mi objevil nepatrný úsměv.
"A vy byste mě přece neškrábnul." podíval jsem se na něj s důvěrou a zároveň trochu provokativně.

Všechny čtyři jsme byli konečně v Iwě. Rozhlížela jsem se po okolí, hledala známou osobu, prozkoumávala okolí... až jsem jej uviděla.
"Ráda tě vidím... dědečku..." dívala jsem se na rusovlasého muže.

"Hm, tebe jsem tu nečekal." zachrčel jsem uvnitř Hiruka.

stála jsem Pilice po boku a dívala se na Sasoriho

"Vážně? Mě to přijde jako docela milé setkání..." odvětila jsem klidně. "Opravdu jsem ráda, že tě vidím i když mě moc netěší, že ještě stále patříš ke zlu... důvod našeho setkání je ti jistě dobře známí... chtěli bychom, aby jsi se přidal k nám, na naši stranu, na stranu své rodné vesnice, své rodiny... na tu správnou stranu." dívala jsem se na něj stále upřeně, hypnotizovala jej očima.

Upřeně jsem sledoval Kazegake, kterou jsem už jednou viděl. My že jsme zlí? Přísahal bych, že jsem dobrák od kosti, co na tom že jsem kdysi odkrouhl své rodiče? Každému občas ujede ruka... Ať se Sasori rozhodne jak chce... já v tom mám jasno. Hladil jsem pavoučka, který mi lezl po dlani.