Hory obklopujúce Iwu

First topic message reminder :

Hora Tsuchi je domovom Yonbiho a nachádza sa výbušný íl. Hora obklopuje ľavú stranu dediny.

Hora Do-san je domovom Rokubiho. Hora obklopuje pravú stranu dediny.

"Kono?!" udělal jsem pečeť a když se přede mnou objevil, tak jsem ho vtáhl do svého sharinganu a objevil se na druhé straně Iwagakure.
"Tak..Teď jsme tu sami...Babko."

Zamračeně jsem ho sledovala. "Slizkej hade...." odfrkla jsem si a zaútočila.

"Stará opice Enma? Stará bába má starou opici Enmu." ušklíbl jsem se a zaútočil s mečem.

Už som Kabuta videl byakuganom a s orlom som sa k nim približoval.

Enma se přeměnial na.. tyč xD a já s ní vykryla Kabutův útok. "Ukážu ti starou bábu ty vykopávko!!" zahřměla jsem a přaštila ho.

"Kuchiyose no jutsu!" přivolal jsem Mandu II.
"Vezmi si oběd!"poslal jsem ji na orla.
"Katon:Dai endan!" poslal jsem na Tsukiko obrovskou ohnivou bombu.
"Pročpak neudělá kage bunshin? Už jsi tak stará, že na to nemáš co?"

Ako som uvidel Mandu II orol ihneď vzlietol vyššie, tak aby ho nedočiahla. Sakra s tým hadom to bude problém. Vytiahol som kunai a dal som naň výbušný lístok. Hodil som to smerom na Mandu II, tak aby jej kunai letel priamo na oko.

Nejprve jsem vyvolala stěnu ze země aby mě ochránila před výbuchem. Potom jsem složila několik pečetí. "Kage bushin no jutsu!" vykřikla jsem a kolem se rozmístilo pět stařenek xDDD. "Doton: Doryuu Taiga!!" vykřikla jsem a všech pět se vrhlo na Kabuta xD.

"Pět? babi, ty máš docela výdrž.."
Když mě smetlo bahno, tak jsem tvořil pečetě.
"Fuuton: Shinkuuha!" zeď se z části rozbila a kloni byli zničeni.

Kunai Mandu II zasiahol do oka lístok vybuchol hneď na to, teda nastala explózia na jej hlave. "Teraz toho hada nejako doraziť, ale ako? Na toto fakt nie som stavaný." Lietal som v okolí na orlovi v bezpečnej vzdialenosti.

"Katon: Karyū Endan!" vykřikla jsem a poslala na něj bombu.

Přišel jsem...

Když jsem uviděl,co se tam děje,tak jsem se schoval... a tajnými cestičkami pomalu došel tam,kde jsem měl výhodnou pozici,odkud jsem mohl zaútočit na všechny a přesto jsem byl chráněn.. tam čekám a pozoruji

dal jsem ruce k sobě a oheň okolo mě létal. Docela jsem byl spálený.
"Yamata no jutsu!"Mé tělo se roztrhlo a vylezla z něj obrovská osmi hlavá hydra.

"To se mi nelíbí...takhle se tu promenádovat.. ještě chvíli a bude tu doceladost našich lidí... a to nechci..." říkal jsem si pozorujíc hydru...

Zamračeně jsem to sledovala a přemýšlela, co dělat.

Zoskočil som o orla tak, aby som padal smerom pred hlavou Mandy II. "Buď alebo."
Snažil som sa hada trafil do druhého oka, na ktoré had ešte videl, pritom som si dával extrémne pozor.

(Smortne...Asi neumíš číst..začala válka, Iwagakure byla taky zapojena..a všichni jsou na svých určených stanovištích..Iwagakure je nyní prázdná..stejně jako ostatní vesnice.)

"Doton: Doryuu Taiga!" vykřikla jsme a země pod Kabutem se rozbahnilo, než se stačil vylovit poskládala jsem pečetě. Za mnou se objevili dva klony. Poskládala jsem několik pečetí a za mnou se začala objevovat zvláštní bytost. Nabírala barev, přestávala být průhledná... byl to bůh smrti.

Hydra se převrátila na záda. A já vylezl z jedné její tlamy.
Ty pečetě. "CO chceš dělat?! Stará papriko!!!" zakřičel jsem na ni.

Hada som zasiahol a kompletne som ho oslepil. Tesne predtým ako som padol na zem ma zasa nabral môj orol a vyletel so mnou do výšky. Pozeral som na Tsukiko. "Ona snáď?!"

Usmála jsem se. "Jsem šílená..." zamumlala jsem tiše a rozeběhla se ke Kabutovi. Moje dva klony taky. Oba dva na něj zaútočili a mezi tím, co on se zabýval jimi, já ho chytila za ramena. Bůh smrti zvedl ruku, po které mu sjeli dlouhé červené korále. Ponořil ruku do chakrové postavy před sebou. Prudce to ve mě trhlo. Bolelo to.. strašně to bolelo! V ústech jsme cítila krev. Můj šat se roztrhl a z hrudi mi vylezla bohova ruka. Vyplivla jsem krev a stiskla zuby k sobě. Ruka se natáhla a vjela Kabutovi do břicha.

Sledoval som čo sa deje. "Takže predsa len."

ještě předtím, než do mě vlezla ruka smrti, tak pravé ruky se mi objevil čakra skalpel a šáhl jsem jí doprostřed hrudi. Zasáhl jsem srdce.
Ne!! Co je to za pocit?! To není dobré!!
Roztřesenýma rukama jsem se snažil udělat jutsu.
"Ne...Moje techniky?!"

Poriadne som sa pozrel čo Kabuto robí. Čo to, on?

Dýchala jsem přerývavě a mělce. "U-už tu dlouho.. neb-udu... ale udělala jsem to-tohle pro svou vesni-ci... pro svého pradědu... někdo jako-ty nemá prá-vo dýchat stej-ný vzduch! Ti lidé boj-ovali za svou zemi, za své přáte-le... ty jsi jen od-pad a zasloužíš si smr-t... je mi lí-to že tě už ne-uvid-ím umírat ty had-e... ale moje ob-ěť nebude marná..." vykašlala jsem krev a otočila se na Futoshiho. Usmála jsem se a rty naznačila :"Vzkaž Tsunade,... že to zvládla dob-ře...!" zamumlala jsem. Ruka se do mě začínala pomalu vracet. Věděla jsem, že toho už moc nevydržím. Hleděla jsem Kabutovi do očí a usmívala se. Jdu za tebou.. dědečku!!