Domeček Kana - Karasu

Shiki

"I ty jedna." políbím jí ještě naposled a nasadím si masku. Vyjdu společně s ní ven.

(společně přesun)

S Shikim dojdeme domů. Nějak jsem jako tělo bez duše jdu udělat večeři, to udělám jen obložený talíř a k tomu houstičky, položím to na stůl pro SHikiho.
"Najez se, určitě máš z cesty hlad." pohladím ho a jdu do koupelny. Tam stojím před zrcadlem a automaticky si češu vlasy

Jídla se ani nedotknu a postavím se zády ke zdi koupelny vedle dveří. "Nedávej si to za vinu. Za nic nemůžeš, však on přijde. Uvidíš."

"jo myslíš? Ten na to moc nevypadal." dočesala jsem se a položila kartáč a opřela se o pult. "Aspoň, že jedna vesnice to přijala. Teď ještě tu druhou a máme to za sebou." vyjdu z koupelny a jdu si sednout na gauč. Pro mě to byl najednou nezvyk být s někým i po večerech v domě, byla jsem zvyklá na samotu a většinou kanape u Tsuchikage v kanceláří, když pracovala do noci.

"Všcihni jsme byly takový." usměju se na ní a lehnu si na gauč, složíc jí hlavu do klína. Zadívám se jí do očí. "Zvládneme to, spolu."

zabořím mu prsty do vlasů. "Díky." usměju se hladím ho ve vlasech, pak se natáhnu pro šunku a sním ji.
"Chceš taky?" držela jsem jednu šunku nad jeho pusou

Usmívám se na ní a poté nečekaně chňapnu po šunce jako hladová piraňa.

"Málem jsem přišla o prsty." podala jsem mu další šunkua k tomu kousek houstičky. "Měl by sis jít odpočinout. Měl si náročný den." pohladila jsem ho po tváři

Potutelně na ní mrknu a vezmu si další kousky. "Ani ne, bylo to spíš jako taková hezká procházka. Vynervovaná ale příjemná." usměju se na ní.

"Jo a já z toho byla na prášky." ušklíbla jsem se a natáhla se pro papriku. "Půjdeš i na tu tu druhou, vedl sis u Hokageho velice dobře, jak jsem tak viděla, z tebe by byl skvělý Tsuchikage."

"Půjdu. Jen...nevím jak mě tam přijmou, s Kumou jsme se vždy víceméně ignorovali." odvětím. "Já a Tsuchikage? Dobrý vtip." ušklíbnu se.

"to nebyl vtip." konstatovala jsem a vychutnala si cherry rajčátko hezky pomalu .
"Kumo je přívětivá, když jsem tam byla já, přijali mě velmi mile."

"Víš co bude zajímavé? Jestli dohodneme pakt o neútočení i s Kumo. Kolem nás bude potom možná zuřit války Kumo a Konohy, s tím, že my budeme dál žít svoje normální životy." zapřemýšlím nahlas.

"No ano to je zajímavý. Ale podle mě válku KOnoha s Kumo jen tak mít nebude, leda by jedna z nich zaútočila první." vezmu si další rajčátko

"Možná máš pravdu...kdo ví co bude..." řeknu a zahledím se do stropu.

"Nad čím uvažuješ?" podám mu ještě houstičku se salámem a paprikou

"Chmm" rychle spořádám další porci. "Nad tím, co jsi řekla, že by ze mě byl dobrý Tsuchikage...prostě...nějak mi to nepřijde."

"proč ne? Mě se to zdá jako dobrý nápad. Většina kage jsou ženy, a podle mě vesnici neuškodí pevná mužská ruka. Navíc nerada bych tě převyšovala." a podám mu další houstičku se šunkou a okurkou a já sama si vezmu papriku

Opět již po několikáté dojím co je mi dáno. "Stejně...i kdybych se Tsuchikage stal...tak z tebe by byla manželka Tsuchikage." vypláznu na ní jazyk. "Ne?"

"To ano, ale pořád je to míň než samotná Tsuchikage a já se spokojím s tím, že můj snoubenec bude vážená osoba. Protože pak večer doma to bude obyčejný muž." políbím ho na čelo a pak ho začnu lochtat

"Vždy to bude jen obyčejný muž." odvětím. Náhle mě však začne lechtat. Začnu se ošívat a nahlas se smát. Po chvilce si jí přitáhnu k sobě a vtisknu jí dlouhý polibek. "Může mít někdo větší štěstí, než já?"

opětuju jeho polibek a pak reaguju na jeho otázku: "já?" ušklíbnu se. "Lorde Tsuchikage nejste příliš znaven?"

"Ale copak Lady, snad už nechcete jít do postele." odvětím a pohladím jí po tváři.

"Abych pravdu řekla sire, uvítala bych to, o politice můžem diskutovat i tam." mrkla jsem na něj a cvrnkla jsem ho do čela