Domeček Kana - Karasu

Došli jsme k mému teď už našemu domu.
"Pustíte mě princi? Ráda bych otevřela." usmála jsem se a vytahovala klíč

Shiki

"Jak si přejete, má princezno." odvětím a opatrně jí postavím na nohy.

vděčně se usměju a odemknu dveře, poté je otevřu a ukážu mu ať jde dovnitř. Já sama pak za sebou zavírám a zamykám, klíč nechávám v zámku.
"máš hlad?" zeptala jsem se ho a šla rovnou do ložnice rozestlat postel, "Nevím jestli tu pro tebe budu mít něco na sebe na spaní." dívala jsem se zamyšleně do skříně

Shiki

Letmo se rozhlédnu po domě. "Ne, nemám hlad díky." odvětím a poté přijdu k ní. Ze zadu jí obejmu a začnu jí líbat na krku. "Nechceš mě doufám navléknout do noční košile, že ne?" optám se provokativně po chvilce.

"Ne to bych ti neudělala. I když vypadal bys komicky." neubránila jsem se té myšlence. Jeho dotyky byly příjemné. Ve finále jsem ze skříně vytáhla obyčejné velké tričko a otočila se na něj
"To ti bude." položila jsem mu ho na hruď a vysmekla jsem se mu. Vzala si svou noční košilku a šla se do koupelny převléknout. Pak jsem se vrátila

Shiki

Usměju se a zatímco se Reina převléká v koupelně, já si svlékl oblečení až na spodní prádlo a navlékl jsem se do trička. Věci jsem poskládal do volné části skříně a katanu opřel o zed kousek vedle. Poté Reina vyjde z koupelny jen v noční košili. Vykulím oči a zůstanu stát jako přimražený. Na obličeji mi hraje široký úsměv.

"Co je?" zčervenaly mi tváře a byla jsem v rozpacích, pak mi došlo, že mě asi takhle nikdy neviděl a vlastně já jeho taky ne, pak jsem se osmělila a přišla k posteli
"Nebyl si náhodou unavený z nedostatku chakry?" popíchla jsem ho a a sedla si na postel

Shiki

"Sluší ti to." odvětím mile, položím se na postel a strhnu jí vedle sebe. Dlouze jí políbím a rukou jí pohladím po tváři. "Víš, ta únava začíná nějak odeznívat." řeknu provokativně.

"ale ale ale. Čím to asi bude." přikryla jsem nás a zhasla světla v ložnici a lehla si na bok, abych k němu byla čelem. "Říká se, že co se ti zdá v novém domě se ti vyplní. Tak přeju hezké sny." šeptnu mile a propletu svou ruku s jeho

Shiki

Políbím jí a přivinu jí k sobě. "Dobrou krásko." šeptnu ještě.

"dobrou." pípnu a už zavírám oči a padám do světa snů v teplém a něžném objetí mého teď už snoubence.

Shiki

Probudím se poměrně brzy. Reina ještě spí, potichu vyklouznu z postele tak abych jí nevzbudil a zapluju do kuchyně připravovat snídani.

probudím se o hodně později, ale v posteli sama. Teď jsem si říkala, jestli to nebyl jen sen, ale katana opřená o skříň a zvuky v kuchyni, mi to vyvrátily. Zamžourala jsem a pak líně vstala a přešla do kuchyně v největší tichosti. Opřela jsem se o futra a sledovala jak Shiki kuchtí. Musela jsem se usmívat

Shiki

Plně se věnuju přípravě, takže si ani nevšimnu Reiny stojící ve dveřích. Až po chvilce když se otočím se snídanovým tácem. "Šípková růženka se probudila. Dobré ráno, krásko. Je libo snídani do postele?" mrknu na ní.

"No proč ne." rozzářila jsem se a vrátila se zpátky do postele, vysloveně jsem do ní skočila a přikryla se až po bradu

Shiki

Zasměju se a přejdu až k ní pokládajíc jí tác na kolena, může si všimnout, že většina věcí na táce jsou její oblíbené. "Snad jsem si to pamatoval dobře." nervozně se poškrábu vzadu na hlavě.

"Máš dobrou paměť, ano. Dáš si semnou?" optám se ho a s tácem se trochu posunu a udělám mu místo vedle sebe a napiju se čaje a do ruky si beru toast a zakousnu se.
"mmm...vynikající. Takže o to jestli zemřeme hlady se bát nemusím." polochtala jsem ho pod bradou

"Když tak pěkně prosíš." usměju se na ní, sednu si vedle ní a provokativně ukousnu kousek jejího toastu. "Snídaně mi jdou, ale počkej na oběd. To nevím jestli tvůj žaludek vydrží, moje jídla jsou většinou jako polykání Amaterasu." ušklíbnu se.

"Hej vem si svůj." ohradila jsem se a přivlastnila si toast. "Máš pravdu jsem zvědavá, co mi uklohníš. Už jsi byl za Tsuchikage se ohlásit, že jsi zpět?" opřela jsem se o jeho rameno a dál si vychutnávala svou snídani.

Zasměju se. "No, byl jsem tam. Ohlásil jsem se, došel jí pro pití...znáš to." poznamenám ironicky. "A když mi nedala žádnou práci tak jsem hned vyrazil za tebou." usměju se na ní a ukousnu si toastu.

"poslala tě pro pití?" zasmála jsem se. "A co budeme dělat dnes? Další souboj?" ušklíbnu se "Ale měli by jsme ti přestěhovat věci ke mě ne? Nebo budeš holt chodit v noční košilce."

"Jo, potvora jedna." řeknu předstíraně naštvaným hlasem. "No asi bych začal s těma věcma, neříkám že ta noční košilka není pěkná, ale s tím si nedělej starosti. Pokud ti nebude vadit, že ti zaplním další skříň." vypláznu na ní jazyk. "Vezmu to naráz s klonama."

"jedna celá půlka skříně je tvoje, zbraně si ukládám za tajné dveře ve skříni. Je to praktické." usmála jsem se a dojedla. "Byla to skvělá snídaní, drahý." políbila jsem ho
"Mám ti jít pomoc?"

Dojíme snídani, vezmu tác a odložím ho na noční stolek. Poté udělám pečeť vytvořím 4(oblečené) stínové klony a pošlu je pro věci. "Tak nějak se mi odtud nechce." zašeptám jí do ucha, políbím jí a přitom jí hladím po tváři.