Řeky, potoky, lesy

Pomaly som šiel popri rieke. Hm, posledné dni sa nič zaujímavé nedialo.

Prišiel som aj s levíčom pri rieku a posadil som sa na zem. levíča začalo naháňať motýľa a ja som sa na ňom musel zasmiať. Ježíš tu je strašná nuda... ja chcem niekoho zabiť! Zamumlal som si pre seba a predo mňa sa postavilo levíča. Pohladil som ho po hlave. Tentokrát na mňa nezaútočilo a ja som sa len usmial. Vezmem ťa k sebe? Levíča dalo hlavu na stanu akoby nevedelo čo hovorím. Po chvíli začal mávať chvostom a skočil na mňa a olizoval ma a sem tam ma na hrudi poškrabal.

Pozrel som sa na levíča a potom som sa postavil. Tak poď už ideme... Šiel som pomaly do sídla. Levíča m následovalo.
(presun)

Po dlhej ceste som sa konečne mohol vzdialiť od rieky. Cestou som si všimol ešte nejaké čerstvé stopy, ale veľa pozornosti som im nevenoval a pokračoval som ďalej svojou cestou. (Presun)

Přišli jsme k jezírku s vodopádem (xD). Jen jsem pokynula hlavou a všichni, kromě Yuki naskákali do vody. Nakonec ke mě přiběhla Shi a vtáhla mě i s oblečením do vody. Já tě zabiju! Ticho. Vždyť to máš skoro jako plavky. Skočila na mě a potopila mě. Vynořila jsem se, hodila jsem mokrými vlasy a pak jsem potopila já Shi. V tu chvíli se na mě vrhl Tenshi a Taiyem. Yuki to jen lhostejně pozorovala ze břehu.

Vylezla jsem z vody a prohrábla jsem si vlasy. Sbalila jsem věci a odešli jsme. (přesun)

došel jsem do lesa a přišel jsem k jednomu potoku u kterého byl chládek a nesvítilo sem slunce a lehl jsem si u něj

Běžela jsem po cestě a sharinganem prohledávala okolí. Někde přece musí být!! Někoho jsme zaregistrovala... rozeběhla jsem se k místu. Všimla jsem si muže ležícího u potoka, už chtěla odejít, ale pak jsme se zarazila. "Vy?!" Už zase?!

uslyšel jsem někoho křičet a lehce jsem pootočil hlavu jejím směrem
co ta tu chce ?
''sice jsem vás nezabil ale nemusíte za mnou za to dolézat''

Svraštila jsem obočí. "Velké sebevědomí!" odfrkla jsem si. "Hledám... Neura Uchiha asi neznáte... co?" pomalými kroky jsem k němu došla.

''umm, ne... neznám''
podíval jsem se směrem do nebe

Vzdychla jsem si. "Aha..." Chvíli jsem tam jen tak stála, než jsem se dokopala k dalšímu mluvení. "Mám ještě jednu otázku..."

''jakou''
zamumlal jsem s nezájmem

"Proč jste mě nezabil? Akatsuki snad jdou po vesnicích ne? Ani jste mě nemučil, nezajal... proč?" naklonila jsem hlavu na stranu. Vrtalo mi to hlavou už od rána..

''kdybych vás zabil bylo by to moc jednoduché''

"Máte rád složité věci?" pozvedla jsem obočí. "Ale stejně to nechápu..."

''kdybych vás zabil, nastoupil by po vás další... a po tom dalším další a takto by to šlo pořád do nekonečna, kazekage je jen titul který může mít každý idiot kterého zvolí starší rada''

"Děkuji za kompliment!" ušklíbla jsem se. "A mohu tedy vědět, proč jste v Akatsuki, když vám zabíjení nepřítele přijde jednoduché a zbytečné?"

''pomsta a plnění rozkazů, zatím sem nedostal rozkaz zabít kazekage'' zamumlal jsem opět

"Ach tak..." pokývala jsem hlavou. "Akatsuki potkal Kazekage ale nezabil ji, protože nedostal rozkaz, kazekage potkala nukenina, ale nezabila ho, protože na to nemá čas... nepřijde vám to komické?"

''už jsem si zvykl, náš život je hold komický''

"Naopak, náš život je tragický!" pousmála jsem se. "Co tu zase děláte? Jdete domů? Nebo zase rybařit?" naklonila jsem hlavu.

''v mém pokoji bylo moc vedro tak jsem si zašel do lesa na odpočinek''
díval jsem se do nebe a na ní jsem se nedíval

"Ummmm hai... chápu..." kývla jsem. "No tak si tu nerušeně odpočívejte, třeba na vás narazí jiný Kage, co bude mít čas a vy rozkaz jej zabít!" pokrčila jsem rameny. "Kdyby jste tu viděl modrovlasého muže, řekněte mu, že ho hledám, ať se vrátí do Kiri!" otočila jsem se k odchodu.

''neudržíte si ovečky pohromadě ?'' zamumlal jsem a zasmál jsem se