Hokageho kacelária

First topic message reminder :

Hokageo kacelária

-kancelária guľatého tvaru sem sa chodí pre vyplaty z misii, po misie, popripade po zvitky z technikami...


Pohled ze shora.

Hokage Konohy:

Po dlouhém spánku mě probudila Will..Měl jsem sto chutí si pořádně zařvat, ale viděl jsem její roztomilý obličej tak jsem se jen pousmál, utřel si kapající sliny z obličeje, zamžoural a zaječel to slovo "Dále".

drcla jsem do Neura aby se pohnul, když jsem slyšela slovo dále.

Když jsem došel tak jsem přišel jen mezi samý maskovance...ale uviděl jsem ni jednohno který mi tak nevadí. "Čau Shinjiro. Už jsem se "to" naučil celkem ovládat." Řekl jsem uspokojeně. "Hele." Z napřažené ruky mi vylétl řetěz, ale když jsem si všiml těch dvou u dveří tak mě přepadla zlost a řetěz proletěl těsně kolem hlavy Reiny. "Kso..." Rychle se mi vrátil do ruky a já nasadil pohled: To já ne!

prudce jsem se otočila
"HEJ dávej pozor!" pod maskou mi vyjela žilka na spánku

"Kdo? Já? Já nic neudělal..." Ve lhaní jsem byl skoro amatér. "Kdyby jsi neměla tu masku tak by se toi nestalo!" Dodal jsem nakonec.

"Vážně nestalo?" zamračila jsem "Ještě jednou to uděláš, tak si mě nepřej." otočila jsem se na Neura "a ty pohni, nechci tu zase skejsnout bůh ví jak dlouho."

"Ne nestalo...ježibabo!" Zase se někomu povedlo mi pokazit náladu...měl jsem chuť si z ni udělat živý terč, i když bych to spíš odnesl já.

"Cos to řekl?" měla jsem tu tendenci se vytrhnout Neurovi a střískat toho kluka jako malý děcko

Hej zrzečku nech jí. Půjdeme? Lehce jsem jí tlačil směrem ke kanceláři.

"Že jsi žebibaba a něco ještě přidám...radši bych byl se všema Bijuu v jedné ístnosti jak s tebou." To o tom bijuu jsem myslel smrtelně vážně. "Kyuubi je určitě lepší společník jak ty." Tímhle jsem ji chtěl donut nějak, aby si sundala masku. Toho druhýho maskovance jsem absolutně ignoroval.

otevřela jsem pusu tal to bylo moc.
"Pusť mě na něj já ho zabiju." vybuchla jsem vzteky

Klidni se víš kvůli čemu tu jsme. Nesahá ti ani po paty a nejspíš to stejnak na vždy zůstane řadový genin tak co?

"co si to Hokage nechává ve vesnici?" utrousila jsem se a otevřela radši dveře kanceláře a táhla Neura za sebou

Vešli jsme do kanceláře. Stále jsme byli nehmotní a drželi se za ruce, abychom nemuseli být v normálním stavu. Nechal jsem za sebou zavřít nějakého ninju a stáli jsme v kanceláři sami s hokagem.

Konečně jsem se objevil v Hokageho kanceláři.''Gome..Vzpomínali jsme na stará léta'',řekl jsem polohlasně,avšak lhaní nebylo mou silnou stránkou.Posadil jsem se na jedno ze sedátek a uviděl že se tváří nějak podivně.''Stalo se něco ?''Zeptal jsem se nevrle a čekal jestli odpoví.

A já ještě rozdýchávala toho genina předtím
Prej ježibabo....to vypadám až tak blbě? a podupovala jsem špičkou kozačky a pak se tam objvil zase někdo
"Eh promiň.....vidíš že tu stojíme?" obořila jsem se na toho týpka

''Hmm..?''Pootočil jsem hlavu na někoho kdo promluvil.''Promiň..Ale já stojím,nebo spíše sedím frontu,takže vám nic nemůže vadit..''Řekl jsem chladně.Jak já nemám rád ANBU..''Navíc nemám náladu..Na ANBu v přechodu'',řekl jsem víceméně pro sebe ale stále dost nahlas.

"vážně? že jsem tě tu neviděla."



(hele nech te si ty urážky tak stará nejsem tady je Reině jen 20 let kam na to chodíte )

"Jo a lepší lež už by jsi si vymyslet nemohl?" Ani jsem mu nevykal. "A ty mlč ježibabo jedna." Otočil jsem se zpět na Minata. "Tak co vám říkal?" Tentokrát jsem mu už, ale zase vykal.

''Tak to asi máte problémy se zrakem ctěná členko ANBU'',řekl jsem aniž bych se na ni otočil a podíval se na Dana.''...Nic zvláštního,něco týkajícího se naší poslední společné mise'',řekl jsem polohlasně a podíval se na Reiny nohy.Sakra?Od kdy nosí ANBu podpatky..Proč se mi zdá že není ANBU.''Mohl bych znát vaše jméno?''Řekl jsem zničeho nic a pozvedl hlavu.

''Proč ne?Konečně by to mohlo vyjít..''Řekl jsem a postavil se na nohy.A kde může být zbytek týmu?Problesklo mi hlavou,když jsem pomalu vycházel.''Tak pojďme'',řekl jsem a zamířil směr cvičiště.(přesun)

"YOSH!" (přesun)

Přišel jsem přímo ke kanceláři ve které sídlí Hokage.
Zaklepal jsem a opřel se o zeď. "Snad tam je...dám Minatovi čas, aby se vzpamatoval...já nevím jak mu pomoct. Sakra...já bych mu chtěl nějak pooct, ale tohle je něco co vyléčí jen čas, i když by neměl být sám já s tím nic neudělám."