Sídlo klanu Kuga

First topic message reminder :



Toto sídlo vlastní lékařská rodina s dcerou Natsuki. Jedná se o docela rozlehlé sídlo s velkým množstvím obytných prostorů, vlastním tréninkovým dojo a rozlehlou japonskou zahradou, kde se dá krásně odpočívat.

Ale, Ataru se nechce lísat, nechce si hrát, hmm to je špatný, nasadila jsem smutný obličej. Chuděrka Nat se bude muset zabavit sama. Povzdechla jsem si. V duchu jsem se smála na cele kolo. Ach jo, co já jen budu dělat ....

Povzdychol som si Ona sa chce iba hrať... ale ja jej nemôžem povedať nie... takže jedine na ňu pristúpiť Ataru si mile rád zahraje... A pokiaľ bude Natsuki-chan poslúchať možno jej aj božtek daruje... provokačne som sa usmial na ňu a striehol som ako lovec na svoju korisť. Po malých krôčkoch som sa k nej približoval ako mačka ktorá sa plíži za svojou korisťou.

Rozesmála jsem se, tak možná i pusu věnuje, no počkej. Nechala jsme ho dojít jen na kousek od sebe. Pak jsem se odrazila, skočila na něj a srazila ho na gauč. Chytila jsem mu ruce. Hmm, když budeš hodný, Nat ti taky možná pusinku věnuje. Přejela jsem mu rty po bradě a zase jsem zvedla hlavu nahoru. Ale zatím nejsi. V mžiku jsem z něj slezla a odběhla ke schodům a tam na něj vyplázla jazyk.

To zrazenie na gauč ma prekvapilo a skôr ako som po nej stihol chmatnúť bola zase preč. Veď počkaj ti mrška jeda... mrška si no.. Keď mi prešla jej perami po brade ešte viac ma to nakoplo ako tej jej výpad. Teraz som bol už prebratí úplne. No počkaj.. mazle... z týmito slovami som sa rozbehol za ňou.

Jen jsem se mu smála. Zase jsem ho nechala doběhnout skoro k sobě, pak jsem se rozběhla po chodech a když už mě skoro měl, skočila jsem přes bok schodu dolů.

Išiel som po nej.. na schodoch som ju už už mal keď som sa po nej vrhol zoskočila dole a ja som hodil peknú držku na schody. Nevydal ani hláska ani som sa nepohol.

Zamračila jsem se. Bála jsem se, že si něco udělal, na druhou stranu to byl jonin a tohle už na mě zkoušel. Povzdychla jsem si. Ale co, i kdyby mě chytil, zase mu uteču, s úsměvem jsem došla k němu. Klekla jsme si k němu na schod. Jsi v pořádku sluníčko?

No okrem narazeného nosa asi nič..... zamumlal som a použil Henge aby moja tvár vyzerala pekne dobytá z toho nárazu. Nechýbala tam hrča na hlave, krv z nosa a úst a pravdaže jedno trochu opúchajúce oko. Takto dobití som sa otočil na Natsuki Asi to nič nieje... povedal som pokojným hlasom.

Poznala jsme, že je to henge, protože jsme si ho prohlížela, než jsem k němu došla a když jsem si klekala a protože jsme jako dítě doktoru věděla, že mu taková boule tak rychle nenaskočí. Jak ty můžeš být jonin, potřásla jsme hlavou a rozesmála se. No tak nic nebude, řekla jsem se smíchem, pokrčila rameny a sešla dolu po schodech, aniž bych se otočila. Doufám, že toho simulování nechá, ta honěná mě baví víc.

Iba som sa zaškeril bol som zase normálny a vyskočil som hneď za ňou. Nemôžem lebo ja nie som jounin... Iba Tokubetsu Jounin... vyplazil som jazyk. A upozornil som ju... tajne som jej šiel chytiť ruku... aby som ju konečne dostal.

Opravdu? Ty můj chudáčku. Došla jsem až k němu a dala mu ruce kolem krku. Otřela jsem se mu o obličej a otočila nás, abych byla zády ke schodům. Zlá Nat tě trápí, že? Dala jsem ruce dolů a opřela si mu je o hrudník. Natáhla jsme hlavu, jako bych ho chtěla políbit. A ještě chvíli bude, zasmála jsem se a rukama se od něj odrazila dozadu. Rychle jsem se otočila a vyletěla po chodech nahoru.

Zase ma len naťahovala a čakal som kedy zase niečo vyvedie. A hoci som to očakával nezabránil som jej v tom. Neviem prečo asi ma to začalo baviť No tak ako chceš... pomyslel som si po tom čo sa odo mňa odrazila a ja som to ustál. Predsa len Natsuki nebola ťažká váha a ja som na svojom tele nejaké tie roky makal. Chvíľu som čakal a následne som sa rozbehol za ňou...

Vběhla jsem k sobe do pokoje, nechala otevřené dveře a postavila se za ně.

Bežal som sa ňou a vbehol som za ňou do izby. Obzerám sa všade na okolo ale nikde ju nevidím. Zohol som sa či náhodou nie je pod postelou ale nič. Rozmýšľal som kam asi mohla zmiznúť a podišiel som bližšie k posteli.

Kousla jsem se do rtu, abych se nesmála a neprozradila se, když mě hledal. Nakonec jsem to nevydržela. Se smíchem jsem na něj skočila a shodila ho na postel. Ale pan je zase v posteli, ty musíš být ooooooopravdu unavený, asi tě budu muset nechat spát.

Aaaaaa...... reval som celý čas kým som padal na postel a ešte chvíľu potom. Bol som zabraní do myšlienok a ona na mňa len tak bafne... vydýchol som si keď sme sedeli na posteli a ona na mne. Rukami som ju pevne chytil a nemienil som ju pustiť.

Ale, koukla jsem se na ruce, které mě drželi, abych se nemohla zvednout, tak už jsme se probrali? Už jsme ochotni mazlit se s Natsuki? Nasadila jsem zvědavý výraz. Ale Nat už si není jistá, jestli se s tebou chce mazlit, budeš ji muset přesvědčit.

Moje ruky jej vbehli ešte pod tričko ktoré bolo volné kedže ešte mala stále to moje. Jemne som ju hladil v oblasti pása. Tak asi budem musieť byť dosť presvedčiví.... povedal som jej a dal jej bozk. Dá sa povedať že touto hrou ma navnadila po tej túžiť ešte viac a tak v tom bozku bola obsiahnutý všetok môj hlad po nej.

Polibek jsem mu oplatila. Budeš se muset víc snažit, provokovala jsem ho. Klidně jsem se na něm posunula tak, abych seděla přímo na jeho....Trošku jsem se zavrtěla. Ale ty nemáš snahu, hmm snad abych vážně šla a nechala tě spát. snažila jsme se nesmát. Hodlala jsem ho ještě chvíli provokovat.

Môj... hneď dal o sebe vedieť a tak ho mohla cítiť. Oooo... no tak asi budem musieť pridať... povedal som slastne a začal som jej dávať jemné bozky okolo pier a vždy som to zakončil slastným bozkom na jej perách. Takto som to robil stále a zároveň moje ruky jej jemne prechádzali po chrbte od dola až hore. Pri jej podprsenke sa iba zastavili a odopli ju a pokračovali dole a zase naspäť hore....

Chvíli jsem se nechala líbat. Jen jsem si přes rukáv vytáhla rozeplou podprsenku ven. Pak sem se mu odtáhla vrchem těla, aby mě už nemohl líbat. Uděláš pro mě něco? Zeptala jsem se a na tváři se mi objevil šibalský úsměv. Abych si to pojistila, trošku jsem se zavrtěla.

Hm... pre teba všetko Natsuki-chan... povedal som celý bez seba a zase som mal jednu myšlienku a to všetko smerovalo na Natsuki.

Tak tu chvilinku počkej. Než se stačil pohnout, vyskočila jsem a vyběhla z pokoje. Za chvíli jsem byla zpět. Zase jsem si na něj sedla. Chyběla jsem ti? Zeptala jsem se a políbila ho. Teď bych chtěla tu spolupráci, zasmála jsem se. Dej ruce nahoru. Počkala jsem až to udělal a přivázala ho za ruce k posteli.

Nevedel som čo má v pláne a tak som ju poslúchol. Jasne že si mi chýbala... načahoval som sa po jej perách. Keď povedala že mám dať ruky hore nevedel som prečo... možno som to aj tušil ale dal som ich hore. Cítil som že mi ich zviazala o postel. N..natsuki? opýtal som sa vykolajene lebo som ju nepoznával. toto by som do nej nikdy nepovedal.

Promiň sluníčko, věnovala jsem mu dlouhý polibek, ale když tě nechám si semnou hrát, zčervenala jsem, nedopadne to dobře, protože se ani jeden neovládneme. Ale chápu, že máš svoje potřeby a tak si budu hrát já s tebou. zašklebila jsem se na něj. Sice mi budou chybět tvoje dotyky, ale já už to nějak přežiju. Vytáhla jsem s kapsy šátek a zavázala mu oči.