First topic message reminder :

Toshio Ookami

,,Ani nie lenže tu niekto zahovára." pousmial sa a pritiahol si ju k sebe znova.,, Ako znela podmienka?" zopakoval ale na odpoveď ani nečakal.,, Upratať papiere taaaakže." doplnil a čakal na to ako zareaguje Shirio.

Šteniatko si šikovne otvorilo potichu dvere a prestrčil sa cez tesnú medzierku. Zo slušnosti ešte za sebou zavrel dvere labkou. Potom sa len otočil smerom k obrovskému.,, Keď raz budem veľký, tak budem väčší." napadlo ho a v tichosti sa priblížil. Vyskočil na stoličku a následne na stôl . Tam sa posadil a začal vrtieť chvostom. Jemne naklonil hlavu na pravú stranu stranu a urobil psí kukuč.,, Shirio chan." zaštekal.

Všimla jsem si, jak se dveře pootevřely a následně zavřely. Na stůl vyskočil Toshiův pes. Kdyby jsem ho už neviděla, tak jsem netušila čí je. Pohladila jsem ho po hlavě.

Pa len jemne pokrútil hlavou a následne sa celý otriasol. Otvoril tlamu a na stôl položil malú krabičku.,, Trošku je oslintaná krabička ale do kožucha sa mi nezmestil." ospravedlnil sa Pa.,, Ale obsah je neporušený. A pozdravuje Toshio." zaštekal a zavrtel chvostom.

Ruku jsem z jeho hlavy sundala a sledovala jsem, co dělá. Dívala jsem se na krabičku na stole. Jakmile mi oznámil, že pozdrav, hned jsem věděla, co v ní je. Tak nějak jsem znervózněla. Však jsem to na sobě nedala znát. Sáhla jsem po krabičce. Byla oslintaná, tak jsem ji otřela. Prsty jsem ohmatávala její hladký povrch. Rozmýšlela jsem, zda-li ji mám hned otevřít. Nakonec jsem ji dala do kapse. Kdybych ji otevřela, tak bych nejspíš omdlela. Chtěla jsem si ten pocit vychutnat, až tu budu sama. Oči mi jen zářily. Tak nějak jsem se oprvé za hodně dlouhou dobu přirozeně usmála.

Pa už len zbadal úsmev na tvári Shirio a vedel, že jeho misia bola splnená.,, Príjemný deň slečna." zaštekal a zmizol v obláčku dymu.


Toshio Ookami

Objavil sa v tichosti rohu kancelárie.,,Dobrý." pousmial sa a ako prvé pristúpil k Tasuovi.,, Nechcem byť hnusný ale potrebujem niečo prebrať s Lady Mizukage osamote." zašepkal a odprevadil ho za dvere, ktoré za ním aj zavrel. Potom sa otočil k Shirio a prišiel tesne k nej. Posadil sa na okraj stola.,, Hafánek doniesol darček?" spýtal sa.

Pa zmizel v obláčku kouře. Pak se tam objevil Toshio a podařilo se mu Tasua vyprovodit z kanceláře. Chtěla jsem namítnout, že před dveřmi ještě stojí spousta jiných, kteří by si rádi vyptali misi nebo něco podobného. Posadil se na okraj stola. Ruku jsem dala do kapse a sevřela jsem v ní krabičku. Neřekla jsem nic a nedala nijak najevo odpověď. Ale mohl si všimnout toho úsměvu, který pořád přetrvával na mé tváři.

Toshio Ookami

Toshio pozorne sledoval SHirio a videl na jej ten krásny úsmev.,, No takže pokiaľ sa neprejavili vedľajšie účinky tak potom Pa prišiel na čas." napadlo mu v duchu a pousmial sa.,, Takže tu asi Pa už prišiel skôr ako ja." zašepkal.,, Otvorila si to už?" spýtal sa jej zo zvedavosti.

"Ne, ještě neotevřela."
Podívala jsem se na něj. S krabičkou jsem si hrála mezi prsty.
"Čekala jsem na ten správný okamžik."

Toshio Ookami

,,Tak správny okamih hovoríš." pousmial sa a nahol sa dopredu k nej.,, A kedy asi tak myslíš, že bude správny čas hm?" spýtal sa jej zo zvedavosti.,, Už je na tebe jasne vidieť, že dlho to nevydržíš." usmial sa v tichosti a zadíval sa jej do očí.

"Ne, nevydržím. Ale když se zaměstnám, tak třeba ano!"
Krabičku jsem pevně sevřela.

Toshio Ookami

,,V tom prípade cez tie dvere neprejde ani jedna dušička a cez okno už vôbec nie." usmial sa.,, O to sa postarám. Pokiaľ neuvidím ako otvoríš tú krabičku." zasmial sa.,, Ja viem, že to chceš otvoriť, priam po tom túžiš." podpichol ju pokojne Toshio a čakal na jej reakciu.

"Ty si nedáš a nedáš pokoj, dokud to neotevřu, co?"
Nečekala jsem na odpověď, protože jsem ji znala. Prsty jsem přesunula na spodek krabičky. Palcem jsem tochu zabrala a krabička se s tichým cvaknutím pootevřela. Však jsem ji pořád nechávala zavřenou.

Toshio Ookami

,,Ja sa nikdy nevzdám toho čo chcem to by si už mohla vedieť." zašepkal a žmurkol na ňu.,, No tááááák SHirio chan, ja viem, že to nevydržíš. Len jedno otvorenie, jedna chvíľka, jeden jednoduchý pohyb otvorenia krabičky." odpovedal spokojne.

Na jeho naléhání jsem krabičku otevřela. Sice jsem to chtěl moc, ale takhle jsem to mohla na někoho svést.
Horní víčko krabičky jsem otevřela. Z černého pozadí na mě zářil prstýnek. Doslova mě vybízel, abych se ho dotkla. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Zvedla jsem druhou ruku a ukazováčkem jsem se ho dotkla. Podívala jsem se na Toshia.
"T-to..."
Ani jsem nemohla nic říct.

Toshio Ookami

Len s úsmevom na tvári sledoval jej prekvapený výraz na tvári keď videla obsah krabičky. Potom zaregistroval jej pohľad. Nahol sa ešte bližšie a pobozkal ju na pery.,, Veď som ti to predsa sľúbil." zašepkal.,, Potrebuješ s tým pomôcť?" pousmial sa s otázkou.

"Když budeš tak laskav."
Řekla jsem přiškrceným hlasem. Krabičku jsem mu podala.

Toshio Ookami

,,Ak nám tom trváš miláčku." usmial sa a zobral si tú krabičku. Postavil sa zo stola a kľakol si na jedno koleno pred Shirio. Vytiahol prsteň a zaklapol krabičku. Pozrel Shirio do tváre.,, Tak Shirio Terumi, vezmeš si ma?" spýtal sa jej ale odpoveď už dostal minule tak jej len nasadil prsteň.

Klekl si přede mě a znovu zopakoval ta slova. Nečekla na odpověď a rovnou mi nasadil prsten. Přece jsem je zopakovala.
"Ano."

Když vykopl Toshio toho neznámého ninju. Opět jsem tak nějak automaticky kývl na pozdrav. Byl jsem už dost otrávený z toho nekonečného čekání, ale měl jsem zvláštní tušení, že se tam děje něco důležitého. Proto jsem nechtěl nijak rušit. Proto jsem to nedal vůbec znát. Jen jsem si znovu sedl na lavičku a začal si pročítat seznam misí a nejnovější rozdělení týmu v Kiri. Přeci jen mi to pomáhalo alespoň trochu zahnat dlouhou chvíli. Zabraný do čtení jsem zase přestal vnímat okolní svět.

Opět mě vyrušil nějaký hluk, ven vyletěl nějaký ninja... Z ležérní pozice na lavičce sem akorát pootočil hlavu, jestli se neděje nějaký zlomový bod, který by mi pomohl se odsud dostat. Ale bohužel, tak jsem vrátil hlavu zpět a pouze sem si přemítal, co se tam tak důležitého asi může dít.
... Hodina za hodinou a stále se nic nedělo... Pomalu se mi začaly zavírat oči a doháněla mě ospalost.
Oya! Popřál jsem si na dobrou noc a tak nějak.. Usnul...

Lehce jsem sebou cukl. Protože jsem nevědomky musel na nějakou dobu usnout. Proto jsem nejdřív zamrkal očima abych zaostřil co se kolek mě děje. Potom jsem si oči protřel a uklidil svitky které mi zůstali po včerejšku ležet na klíně. Když jsem byl hotov Postavil jsem se a trochu se protáhl. Bylo evidentní, že fronta se stále ani o píď nepohnula vpřed. Proto jsem si řekl, že nemá cenu tu jen vysedávat a odešel na toaletu na konci chodby. Tam jsem si opláchl obličej a vyčistil zuby. Potom jsem si oholil raní strniště a opláchl se vedou po holení. Když byla veškerá raní hygiena vyřízena. Zašel jsem si ještě na toaletu. Po chvilce jsem vyšel ze dveří plný energie do nového dne. Nejlepší bylo, že jsem se nemusel ani sprchovat. Protože jsem se prostě jen proměnil na vodu a vypudil všechny nečistoty. Takto snad dobře vonící a svěží jsem si sedl zpět na lavičku proti kanceláři. Vytáhl jsem ty rozečtené svitky ze včerejška a znovu se do nich začetl. Už jsem dokonce začínal doufat, že snad někdo vybuchne bomba. Jen aby už bylo konečně co dělat. Protože nečinnost byla pro mě horší utrpení, než odřezávání živého masa z těla.

Prišiel som pred kanceláriu a pozdravil ostatných a potom si sadol na lavičku ktorá tam bola.Zatvoril som oči a rozprával sa s rokubim o mojich plánoch a o tom čo chcem po mizukage.

Když přišel ten kluk. Které ho jsem viděl někdy v minulosti. Můj démon se začal podivně kroutit a působil jako dravec. Který zavětřil kořist. Ten prcek má v sobě Rukubiho. Já si chci urvat kus toho slimáka. Už dlouho jsem neměl žádnou vydatnou krev. Dábelský smích. Nech toho. Ještě tě vycítí i on. A já budu mít problém. Pokud tvou přítomnost odhalí vedení Kiri. Okřikl jsem ho rázně.

(Veškerá debata probíhá v mysli. Jen pro jistotu to píšu. )

Ako som sa tak rozpraval tak Rokubi mi zrazu povedal ze sa neciti dobre ze citi niecu pritomnost ako keby demona ale nevie co to je tak som mu povedal ze nech na to kasle.

(Dobre moj rozhovor tak isto )

Toshio Ookami

,,Roztomilá." usmial sa Toshio, zodvihol sa a pobozkal ju na pery.,, Tak teraz sa venuj práci nech sa vesnica bez teba nezrúti."" zašepkal potichu a postavil sa za ňu a ako ANBU ju musel neustále strážiť.