First topic message reminder :

Toshio Ookami

,,Ani nie lenže tu niekto zahovára." pousmial sa a pritiahol si ju k sebe znova.,, Ako znela podmienka?" zopakoval ale na odpoveď ani nečakal.,, Upratať papiere taaaakže." doplnil a čakal na to ako zareaguje Shirio.

Toshio Ookami

So záujmom čítal text zápisníka keď ho niekto vyrušil a začul svoje meno. Jednou rukou zaklapol zápisník a pohľadom prešiel po dvoch postavách pred sebou.,, Hovorí sa to o mne." odpovedal pokojne.,, Tak teda potrebujete odo mňa niečo?" zaskočil sa.,, Chcú autogram, chcú autogram, chcú autogram." dúfal v mysli a čakal na ich reakciu.

No Mizukáge dono říkala, že nám budete dělat senseie. Řekla jsem se smíchem.
Mě a tady Yuně. Chytila jsem se jí.

Toshio Ookami

,,Aaaaaaaaaaaaaa, prečo sakra nikto nechce autogram?" kričal v duchu no navonok bol úplne pokojný.,, Hovoríte teda, že Lady Mizukage vás poslala ku mne do môjho imaginárneho tímu?" pousmial sa spokojne a zhlboka sa nadýchol.,, Fakt?" spýtal sa ešte raz pre istotu.

Ach nebudem tu dlhšie čakať. Povedal som si a pomaly sa postavil.Pozrel som sa na všetkých a pomalu odchádzal. Nemienil som tu čakať dlhšie predsa som chcel ísť už na misiu.Obyšiel som tie dve dievčatá a toshia a išiel ďalej. Myslím, že si ma absolutne nikdo nevšímal.Nevedel som či vedia o mne, že som jinchuuriky, alebo či som taký nezaujimavý ale dosť ma to naštvalo a keď som vyšiel z budovy tak som hneď išiel k jazeru.( Presun )

Ano poslala a nerada vám beru iluze, ale myslím že už imaginární není. Zasmála jsem se a chytla se Natsuki. Při čekání ne odpověď našeho senseie jsem si všimla že odchází ten kluk co se předtím na něco ptal Keimiho. Nevypadalo to že by se chtěl rozloučit tak jsem za ním aspoň zavolala ahoj. Pak jsem se znovu otočila na senseie.

Toshio Ookami

,,Takže už nie je imaginárny." povzdychol si a na chvíľu schoval tvár do dlane.,, No dobre teda." prehovori po chvíli, stiahol ruku a druhou odložil zápisník do vrecka.,, Očividne nebudete lenivé tak asi pôjdeme hneď na začiatok." nadýchol sa.,, Ale radšej na nejakom príjemnejšom mieste než pred kanceláriou." doplnil.,, Tak aspoň miesto vyberte vy a veďte ma." pokynul rukou a čakal.

Začala jsem přemýšlet kam jít i když jsem měla v plánu něco trochu jinýho. A máte nějaký návrh sensei? Nevím totiž co si pod příjemnějším místem představujete.

Toshio Ookami

,,Pre mňa za mňa môžte vybrať hoc aj prvé miesto čo vás napadne." odvetil spkojne.,, Len sa mi nechce preberať osobné veci pred kanceláriou kde prechádza každý moment nejaká osoba." vysvetlil a rozhliadol sa naokolo.,, Tak ideme?" spýtal sa.

Tak pojďme někam na jídlo, mám docela hlad. Navrhla jsem.
Náš sensei mi vůbec nebyl sympatický, připadal mi moc umachrovaný.
V restauraci se dá sednout a mluvit v klidu. Tak nějakou vyberte, když to budete platit a jdeme. Řekla jsem ze smíchem

Toshio Ookami

,, Devušky moje zlaté jedinečné." nadýchol sa Toshio.,, Niečo si na začiatok ujasníme." zdôraznil.,, Ak sensei povie, že máte niečo vybrať. Tak niečo proste vyberiete a nepýtate sa kam alebo prečo. Proste tam pôjdete a sensei to zaplatí len musíte ísť. Kapišto?" spýtal sa no na odpoveď nečakal.,, No hop hop vyberte niečo." popohnal ich, odlepil sa od steny a šťuchal ich aby sa pohli tiež.

Tak dobře jen se ještě rozloučím s Keimim a pak něco vymyslím. Odběhla jsem za ním. Promiň už musím jít ještě jednou díky za ten obrázek kdybys mě třeba hledal budu na ubytovně mezitím vymyslím jak ti ho oplatit, obejmula jsem ho a usmála se. Tak zatím ahoj. Rozběhla jsem se zpátky k těm dvoum. Takže pokud jste ještě nic nevymysleli navrhuju jít do okolí Kiri tím se vyhneme hádce o tom kdo bude platit.

Toshio Ookami

Toshio sa zastavil a počkal si kým sa jeho študentka vráti.,, Očividne to musí sensei zobrať opäť do rúk a rozhodnúť." povzdychol si.,, Takže devušky keďže sa rozhodnúť neviete tak sa jesť nepôjde ale ideme k tomu najbežnejšiemu miestu v celej Kiri." zdôraznil.,, Ideme k jazeru, kapišto?" dodal a už ich šťuchal vonku.

Fajn tak se jde k jezeru. (přesun)

Bol som rád že sa im môj obrázok páči, potom prišiel Matiro a spýtal sa ma akého senseia som dostal. Priradili ma do týmu Ataru, k geninom. Povedal som Matirovi a potom sledoval Yunu a Natsuki. Vylétli na chlápka co měl být jejich sensei. O něčem se dohadovali. Mezitím Matiro odešel a ani sem musnestihl říct ahoj. Pak se Yuna vrátila a obejmula mě. Celej sem zmrzl ale pak sem jí obejmutí opětoval. Nakonec se rozhodli že odejdou k jezeru. Jelikož sem se strašně nudil kráčel sem pomalu za nima a pak si blízko sedl na strom. (presun)

Šla jsem chodbou. Otevřela jsem dveře kanceláře. Někdo tam stál. Klon se postavil a změnil se na vodu. V tu rázu jsem věděla, co se tu všechno stalo. Povzdechla jsem si.
Když tu jsem, tak sem nikdo nejde a když je tu klon, nahrnou se sem tolik lidí!
Pousmála jsem se. Přistoupila jsem ke stolu.
"Takže ty by ses rád vrátil, říkáš."
Chvíli jsem hledala ve spisech, než jsem to našla.
"Tasu Yamada."
Bratr předešlé kage, to zase bude!
Pomyslela jsem si a čekala jsem křik nebo něco podobného, co jsem celou dobu slýchala, když jsem nastoupila do funkce. Však moji skvělou náladu nemohlo nic zmařit. Ale nedávala jsem ji na sobě znát. Pak jsem našla na stole papír. Začala jsem si pročítat, co bylo na papíře a stále jsem čekala na odpověď.

Uff... Konečně sou ty schody zamnou. Jen doufám že je nebudu muset vyšlapávat moc často. Pomyslel jsem si a pomalu si to pochodoval ke kanceláři Mizukage-dono.
Tak! Ještě protáhnutí..., nasadit úsměv, dobrou náladu, to zvládneš promítl jsem si v duchu a zaklepal na dveře kanceláře.

Přišel jsem ke kanceláři a tam už stál nějaký genin. Pouze jsem mu kývl na pozdrav a sedl si na lavičku proti dveřím. Protože jsem čekal ve frontě až po něm.

Podle vzhledu a očí usuzuji, že je to nějaký zkušený ninja mnohem vyšší hodnosti než jsem já.
Pokouším se zdvořile nabídnout, aby onen muž šel přede mnou. Určitě za Mizukage-dono nejde jen tak, musí nést něco důležitějšího.

Pokusil jsem se o takový ten naučený úsměv. Protože jsem se sám o sobě smát až tak moc neuměl. Ne, že bych měl něco proti tomu klukovi. Díky, ale to nebude nutné. Nejdříve si vyřiď to co potřebuješ a potom půjdu já. Času mám dost. Řekl jsem pokud možno milým hlasem a potom si začal číst nějaké svitky, kde byli informace o nukeninech mimo bingo knihu a jiné záznamy o Kiri.

Pokývl jsem na souhlas.
Tak jak vidím se zdvořilostí a slušností první pojdeš, no uvidíme jací lidé se tu objeví dál Pomyslel jsem si a zalehl na lavičku, kde jsem přemýšlel o mé, prozatím neurčité budoucnosti.

´Takže tu máte pro mě místo pokud potřebujete důvod tak ovládám hyoton.´Jen sem se na ni díval a čekal sem na odpověd Nová mizukage vypadá fakt nádherně

"Nějaké místo by se možná našlo."
Pokrčila jsem rameny. Podle jeho papírů, byl jounin a ten by se docela hodil!

Dočetl jsem všechny svitky které jsem si sebou přinesl a více méně se seznámil s věcmi, které se v Kiri událi po dobu mé nepřítomnosti. Všechno jsem si uklidil do brašny kterou jsem měl připevněnou k opasku. Musel jsem se postavit a trochu se protáhnout. Nebyl jsem totiž typ který byl zvyklí jen tak zahálet. Potřeboval jsem dostat nějakou práci a nebo misi. Hlavně co nejdříve.

´Tak mizukage co se bude dít dostanu nějakej tým?´Jen sem se na ni usmíval ale už mě to tu začínalo hrozně nudit

"Když si někdo přijde pro senseie, tak nejspíš."
Odpověděla jsem. Věděla jsem, že za dveřmi je zase fronta lidí.