Toshio Ookami

,,Ani nie lenže tu niekto zahovára." pousmial sa a pritiahol si ju k sebe znova.,, Ako znela podmienka?" zopakoval ale na odpoveď ani nečakal.,, Upratať papiere taaaakže." doplnil a čakal na to ako zareaguje Shirio.

"No, že ty to tu uklidíš a já můžu jít v klidu domů."
Zachovala jsem si vážnou tvář.

Toshio Ookami

,,Noo a keďže je tu upratané smiem ísť domov aj ja." prikývol.,, A keďže máme rovnaký domov, rovnakú izbu a dokonca spoločnú posteľ myslím si, že môžme ísť aj spolu. Predsa len cieľ cesty máme obaja rovnaký." nadhodil a pritisol si ju ešte bližšie k sebe.,, Nie tak?" spýtal sa.

"Možná máme stejný cíl, ale cesty jsou různé."
Ruce jsem oddělala ze stolu a položila jsem mu je na ramena.

Toshio Ookami

,, Tak potom by bolo treba tieto dve cesty predsa len spojiť nie?" navrhol jej a skôr než stihla pokračovať sa jemne zohol apričom ju zobral do náruče.,, Tak čo môžme ísť miláčku?" spýtal sa keď sa narovnal a pevne stál.,, Povedz mi ešte raz, že ma nenávidíš. Z tvojich úst to znie tak vzrušujúco." zašepkal potichu ešte.

Vzal mě do náruče. Nevím proč, ale připadala jsem si trapně.
"Proč to chceš slyšet? Slova nemají význam, dokud je nemyslíš vážně."

Toshio Ookami

,,Pretože si taká roztomilá keď to hovoríš s toľkou láskou a nehou ako nikto iný na svete." pousmial sa a prišiel s ňou až k dverám. Tie následne otvoril jeden z klonov.,, Ide sa domov." ubezpečil ju a odišiel z kancelárie smerom do vily. Klon zavrel dvere a následne sa všetky rozpadli.

Prišiel som pred kanceláriu a rázne na ňu zaklopal. Kedže to vyzeralo na dlho sadol som si na lavičku a čakal.

Jounin

Přiběhl jsem ke kanceláři.
"Promiňte, pokud jste chtěl něco Mizukage, tak právě odešla na sraz kagů. Právě jsme se to dozvěděl."
Stoupl si zády ke dveřím.

,,To je v poriadku aj si počkám,, povedal som tomu chlapíkovi a pohodlnejšie som sa posadil na lavičku

Jounin

"Jak si přejete."
I nadále zůstal stát u dveří.

Dorazila jsem ke kanceláři. Před dveřmi stál jounin. Kývla jsem na něj, že může odejít. Byl rád, že si může dát pauzu. Přistoupila jsem k Atarovi.
"Chtěl jsi něco?"

Po celkom dlhom čakaní som sa konečne dočkal ,,Á zdravím Mizukage-sama,, postavil som sa z lavičky ,,Vraveli ste pred nedávnom že ma budete potrebovať ale ako vidím poradili ste si aj bezo mňa, takže ak nemáte pre mňa nejakú špeciálnu úlohu rád by som vás poprosil o nejakú misiu,,

Maduro Hoozuki

,, V Mizukageho miestnosti bola možnosť cítiť slabý vánok, ktorý mohol prúdiť po koži ľudí zavretých v miestnosti " Zrazu sa v strede miestnosti ozval ako keby rýchly závan vetru a pred Mizukageho stolom stál človek zamaskovaný v čiernom plášti z ANBU maskou na hlave, pričom mu na plášti svietil znak Mlžnej vesnice. ,, Maduro vystrel pravú ruku k tvári, pričom si chcel dať dole masku no okrem Mizukage si všimol ešte 1 človeka. " Maduro si masku nechal na tvári a svoju ruku dal späť k telu. * Dlho sme sa nevideli, že Mizukage-sama? * Len čo Maduro začal rozprávať dával najavo, že jeho návšteva nie je každodenné pozdravenie, ale ide o to, že sa chce o svoju osobu informovať. ,, Maduro si kľakol, zavrel oči a jednu ruku dal do pečate a položil na zem " Maduro ochvílu prudko otvoril oči a ruky dal opäť do polohy vedľa teľa, pričom stále kľačal. * Tak čo Mizukage-sama? *

"Ano, Ataru. Chci aby jsi se připravil na převzáví meče. Až budeš připravený, tak přijd."
Otočila jsem se za hlasem.
"Vzkutku."
Otevřela jsem dveře do kanceláře a vešla jsem dovnitř. Sedla jsem si do křesla a pustila jsem se znovu do papírování.

"Pripraviť sa na prevziate meča bez meča? Hm ale ako?" zamyslene som vykročil preč odtiaľto. Ale potom som sa zastavil a ešte sa opýtal ,,Mizukage-sama žije ešte niekto kto bol vlastníkom jedného z mečov ale už ho nevlastní ? ,,

"Ano."
Odpověděla jsem poněkud stroze.

,,Menovite by ste nemohli prosím?,, "Si robí zo mňa srandu, prečo má takú nevrlú náladu" pomyslel som si a čakal na odpoveď nech môžem ísť dotíčného/nú hľadať.

Toshio Ookami

Toshio prišiel až k hlavnej budove a pozrel doo otvoreného okna kancelárie.,, Ešte, že tak." potešil sa a už po chvíli edel na parapetnej doske okna. Zbadal Shirio otočenú k nemu chrbtom a nejakého shinobi. Keďže vošiel potichu len položil ukazovák na pery aby naznačil tomu shinobimu nech je ticho. On len pokojne sedel.

"Proč to chceš vědět?"
Zvedla jsem hlavu a podívala jsem se na něj.

,,O šermiaroch viem celkom dosť ale iba zo zvitkov a keď mám možnosť sa z niekým kto meč vlastnil stretnúť a prípadne si od neho vyžiadať nejaké rady. Predsa len raz zažiť je viac ako niekoľko krát čítať,, niečo mi tu nesedelo prečo Mizukage robí okolo toho také bububu a nevie hovoriť na rovinu

"Zrovna ta osoba není ze šermířů. Poslední šermíř byl zabit a ona ten meč řekněme převzala. Jenže se stala jistá událost, tak ji byl odebrán. Nevím jestli ti bude nápomocna."

,,Hm,, zamyslel som sa a nakoniec povedal ,,Aj tak mi ho prosím vás povedzte keď si nebudem vedieť radi tak by som ju vyhľadal,, "Hm takže Ona " pomyslel som si a čakal na odpoveď

"Pracuje v knihovně."
Což mi připomíná že bych se tam měla jít podívat a vypůjčit si svitky.
"Roka Hoozuki."

"Ďalší Hoozuki?! Ach jaj" ,,Dobre Ďakujem Mizukage-sama keď budem pripravení prídem,, potom použil Suiton Shusin no jutsu a po mne tam ostali akurát kvapky vody. (Presun)