First topic message reminder :

Toshio Ookami

,,Ani nie lenže tu niekto zahovára." pousmial sa a pritiahol si ju k sebe znova.,, Ako znela podmienka?" zopakoval ale na odpoveď ani nečakal.,, Upratať papiere taaaakže." doplnil a čakal na to ako zareaguje Shirio.

,, Přeci jen jsem gennin a ti sou si buďto podle učení senseie rovni nebo nebo využívání jako takový jejich pomocníci kterým se pomáhá zdokonalovat jen pro vlastní dobro. Tam kde jsi sou všichni rovni jsou rozděleny a podle toho se tak chovají. Tím pádem bych ti asi těžko překážel, ledaže by jsi byl ten typ co má "pomocníky", což očividně nejsi, pokud se o svůj tým staráš tak, že by jsi k nim jen tak nikoho dalšího nebral. Mé sebevědomí trochu pokleslo, ale tímto proslovem jsem měl pocit malé jiskřičky v dáli cesty.

Toshio Ookami

,,Vo svete shinobi si nikto nie je rovný. Na to si musíš zvyknúť, budeš neustále pokorovaný a podceňovaný okolím. A priznajme si." usmial sa.,, Ako chceš konkurovať aspoň na chvíľú údernej jednotky takého typu ako sú moje študentky? To sú shinobi vhodné do prvej línie alebo na úderné a tajné misie. Ako chceš zaručiť, že nebudeš zaostávať a nestaneš sa terčom nepriateľov?" spýtal sa ho.,, A ak by sme si boli všetci rovní potom by nastal chaos, pretoťe v tomto svete si svoje miesto vydobije len ten najsilnejší." zdôraznil.

,,A kdo tu mluví o rovnosti postavení? Já mluvím o rovnosti v týmu, kde se rozhodne jaká část úkolu komu připadne a toho že tam kde jsi jsou lidé takto rovni nemůže nikdy nic takového jen tak nastat. S tím že mě budou lidé podceňovat, urážet a podobně... S tím bych si nedělal hlavu, ti lidé takový jsou... Buďto dokážu že stojím za to aby mě uznali a nebo pokud to jsou tací lidé, že nikoho neuznávají tak je nechám být. Pokud mi tedy nebudou stát v cestě.
V takovémto světě by nastal nastal chaos, o tom není pochyb, ovšem pořád zůstává to, jaká je to rovnost. A nejsilnější? Znamená snad nejsilnější krutost a boj? Sice ne vždy, ale také je tomu tak a proto jsou tu tací co budou následovat nejsilnějšího proto jak se chová, s rovností k ostatním a ti mu nedovolí padnout a budou ho následovat, aby tento chaos nenastal."
,,Ookami-sensei, teď budeme jednat na rovinu bez okolků prosím.
Podle čeho asi tak usuzujete, že bych se vám nehodil? Nejsilnější budu pravděpodobně v noci, kde po zvládnutí Kuchiyosen dokáži přivolat přítele Hayateho a doletět na místo určění. Dále, v boji mě učil utec, nedokáži příliš využívat ninjutsu, s otcem jsem trénoval hodně taijutsu, neříkám že jsem sem specializovaný, ale zase tak špatně na tom nejsem, dle mého názoru".
Upřímně? Co by jste ode mě očekával?

Toshio Ookami

,,Čo by som od teba očakával?" zopakoval potichu Toshio.,, Len jednu jedinú vec." podotkol.,, Byť užitočným a zbytočne neprekážať tímu v rozvoji a úspechu." odpovedal mu pokojne a neustále sledoval jeho reakcie.

Užitečný a nepřekážet... Promítal jsem si v duchu... Pokoušel jsem si zachovat chladnou hlavu, ale šlo to čím dál víc z kopce... nekonečný rozhovor, ale cítil jsem že rozhovor s tímto shinobi by my mohl i v případě neúspěchu dále pomáhat ve vlastní seberealizaci... Ale po chvilce jsem si uvědomil to, že jeho smýšlení se mi líbí, pořád chce důkaz a já mu ho musím dát!

"Vidím, že jako začátečnický gennin, ti asi nebudu moci nabídnout nějaký prokazatelně dobrý důvod proč mě v týmu mít."
Napřímil jsem se,nasadil upřímný úsměv a spolu s odhodlaným výrazem ve tváři jsem spustil
"Ale, jedno vám zde mohu slíbit, pokud by jste mě vzal, věřím tomu a přísahám na svou čest, že litovat toho ani v nejmenším nebudete!"

Toshio Ookami

,,Slová, sľuby a prísahy. Nič viac než len história vypúšťaná do vetra, ktorá upadne do zabudnutia." odpovedal Toshio.,, Poznal som shinobi už aj oveľa silnejšieho než ktokoľvek iný. Jeden jediný sľub dal v živote a nehľadiac na svoje schopnosti, nehľadiac na svoje skúsenosti a nehľadiac na to kým bol ho nedokázal splniť. A odvedy pre neho neboli sľuby ničím." zdôraznil.,, Slová sú pekné na diplomatickej pôde lenže slovo nikoho nie je pre mňa ničím, no slovo shinobi je zákon. Lenže na to nazývať sa shinobi nestačí nosiť pásku na čele. Shinobiho totiž nerobia slová ale skutky. Preto sa ťa pýtam." nadýchol sa Toshio a zadíval sa na neho.,, Si ochotný dívať sa smrti do očí?" spýtal sa ho.

"Přísahu jsem vyřkl jen proto, že tady a teď vám očividně nemohu dát nic víc než slova, slova upřímná... Ovšem máte pravdu. Slova bez skutků nemají význam. Ale i tak je to jediná věc co vám nyní můžu dát." Rozhlédl jsem se a podíval se Ookami-sensei přímo do očí a řekl: "Pokud se jednou podíváte smrti do očí máte dvě možnosti. Buď se necháte zabít při další příležitosti, nebo vezmete osud do svých rukou a budete s ní bojovat. To že jsem zde, znamená pouze jediné, a to, že z těchto očí strach ani v nejmenším nemám!"

Pozrel som sa na Toshira a povedal : Tak už sme obaja pokročili ďalej, pomalu sa dostávame na spoločné myšlienky a celkom si rozumieme.Zo začiatku to ale bolo ťažké.A čo ty ? Chvilu som sa odmlčal a dodal : V čom sa špecializuješ ?Hneď ako som dohovoril som sa zamyslel a spital Rokubiho : Myslíš, že nám ten ostrov pomôže ?

Rokubi : Verím v to.

Ja : Dobre dúfam, že spolu to dokážeme.

Po mojom rozhovore v myšlienkach som sa pozrel na dvere či náhodov niekto nevýde a pri tom stále čakal na odpoveď Toshira.

Já se zaměřují převážně na šerm, taijutsu a ninjutsu. Odpověděl jsem mu s klidem a doufal,že už brzy Toshio ukončí tu svou hru na kočku a na myš.

Pekné.Povedal som a potom bol ticho lebo som už nemal čo povedať.

Toshio Ookami

Toshio sa len potichu zasmial a sledoval toho chlapca.,, Taký ľahkovážný prístup k smrti. Ale si len dieťa čo sa čudujem." usmial sa spokojne Toshio.,, Budiš ak hľadáš poznanie a utrpenie tak ho u mňa nájdeš." odpovedal spokojne.,, Pre dnešok tréning môjho tímu skonči, zajtra ráno príď k jazeru a možno to prežiješ." pokrčil ramenami.,, Teraz sa choď pripraviť." dodal.,, Ďalší." prehovoril nahlas nech sa vyprázdni všetko ľudstvo pred dverami.

Volajú ťa. Povedal som Toshirovi keď som počul, že ho zavolali od vnútra.

Jo díky za upozornění. Poděkoval jsem mu, ač jsem to sám moc dobře slyšel. Vešel jsem tedy do kanceláře a pozdravil všechny vespolek. Potom jsem došel ke stolu. Přišel jsem ohlásit svůj návrat do Kiri a zažádat o nějakou misi nebo práci. Potom jsem se zadíval na ruku Shirio. Páni to vypadá jako snubní prsten. Řekl jsem s mírným úsměvem. Tak to vám ze srdce blahopřeji. Dodal jsem a myslel to upřímně.

Pousmál jsem se na Ookami-senseie a v duchu si řekl Asi si neuvědomuje, že i dítě může může mít svůj né příliš zábavný příběh příběh, ale co hlavní je, že mě přijal. Pak sem trochu zlehkovážněl a řekl " Jasně, už se těším" a pousmál jsem se.
"Děkuji, nashledanou zítra" pověděl jsem a vydal se ke dveřím. Cestou jsem potkal ninju co byl po mně na řadě. Pokývl sem na pozdrav a znovu se pousmál.
Na chodbě jsem potkal toho dalšího co trpělivě čekal na své povolání do kanceláře. Pozdravil a popřál hodně štěstí a odešel. Sice jsem nevěděl kdo a co je, ale menší úspěch u Ookami-sensei mi pozvedl náladu.

Keď Toshiro odyšiel, tak som konečne mohol znova konverzovať s Rokubim.Hovorile sme o celkom normálnych veciach a hlavne o budúcnosti.

Během jejich rozhovoru jsem tam jen seděla.
Očividně si tu všichni vystačí i beze mě.
Pomyslela jsem si. Připadala jsem si zbytečná. Klidně jsem si mohla dát dovolenou a nic by se nestalo.
Pak do místnosti vešel Toshiro. Opřela jsem se v křesle.
"Práci si sežeň jakou chceš. Na misi sám jít nemůžeš pokud nechceš geninskou misi."

Ojojoj. Co jsem provedl, že je tak podrážděná? Proběhlo mu v mysli. Ale nechtěl si to ještě zhoršit tím, že by provedl něco drzého. No a Chuuninská mise by nebyla? Zeptal se raději opatrným hlasem. Mizukage byla přeci jen hodně neodhadnutelná. Někdy jako sladký med, jindy nebezpečnější než ta její jedovatá hydra.

Po dlhom rozhovore ktorí sa odohrával v mojej hlave som si povedal, že to ešte vydržím a zostanem tu čakať. Asi dvesto krát som sa postavil a zase si sadol.
Na koniec som zostal stáť a oprel sa o stenu. Vytiahol som si svoj meč a potom som začal niečo hľadať po kapsách.Potom som konečne vytiahol z kapsy brusny kotúč malých rozmerov a začal si brúsiť meč.Ukludňovalo ma to a aspoň som zabil čas.

No neřekla mi k tomu ani slovo. Tak jsem si odvodil, že evidentně pro mě nic nemá. Možná příště. No tak tedy děkuji za váš drahocenný čas. Příjemný zbytek dne. Uklonil jsem se a složil jednoduchou pečeť, po které jsem zmizel v obláčku bílého kouře. (přesun)

Moja čepel bola tak nabrúsená, že by som ňou presekol aj titán. Už som myslel, že od nudy začnem trénovať tu na chodbe.V mysli som išiel vybuchnúť.Kedže ja som bol asi ten najnetŕpezlivejší chalan v kiri. No musel som to vydržať takže som si vytiahol knihu a začal si čítať.

Toshio Ookami

,,Dobre teda." prikývol keď odišiel Toshiro.,, Ďalší." zavolal Toshio a dúfal, že už tam nikto nie je.

Z čitania ma vytrhol výkrik.Hneď som vyskočil a vošiel do vnútra a povedal : Dobrý deň Mizukage a dobrý deň pán Toshio. Chcel by som vás požiadať o trening na ostrove v Kumo ktorí sa volá želví ostrov.Chcel by som sa tam zlepšiť v mojich schopnostiach ovládať bijuu. Čo na to hovoríťe ?

( To to asi môže vyriešiť len Shiro, takže si na ňu počkáme )

Toshio Ookami

,,Tréning Bijuu na tom ostrove." napadlo Toshiovi v duchu.,, Ako si predstavuješ, že chceš ísť trénovať na územie mimo aliancie?" spýtal ho zo zvedavosti.,, Predsa len nemôžme ťa samého poslať na takéto územie a zase nemôžeme vyslať na druhú stranu veľa shinobi s tebou ako doprovod aby sme neohrozili bezpečnosť vlastnú." zdôraznil Toshio.,, Nemáš nejaký vedľajší plán ktorý sa zameriava na spojenecké územie?" dokončil.

(Vyriešiť môže len ona, ale pokecať si môžem aj ja )

Tak mal som dostatok času porozmýšlať o týchto veciach a napadlo ma, že som tu bol perd nejakým časom pre misiu takže by sme mohli miesto tej prvej dostať misiu zameranú na tú to vec.Proste by sme išli ako tím na ten ostrov a zatial čo by som ja trenoval tak by oni dávali pozor a trénovali tiež predsa len to miesto je na tréning ako stvorené.Takže by sa to vykompenzovalo. A myslím, že môj sensei by s tím súhlasil.
A ak si dobre pamätám tak Raikage bol priatelský na zraze takže takáto službička by len pomohla trochu spevniť puto medzi tímito dvoma dedinami.Po mojom dlhom monologu som sa pousmial a čakal na odpoveď.

"Kumogakure není s námi alianci. Samého tě tam rozhodně nepustím. S návrhem, aby jsi tam šel s týmem je celkem dobrý."
Zamyslela jsem se.
"Musela bych se nejprve domluvit s Raikagem. Ale moc se mi tě nechce někam posílat."
Řekla jsem zamračeně. Ale pravdou bylo to, že pokud začne válka, tak budeme potřebovat každou pomoc.