Kancelária Kazekage

Aiko Naihi

,,Vstúpte." odpovedala jednoducho a pohľadom sledovala papiere pričom ich rukou len lenivo prehadzovala.

Aiko Naihi

Aiko len pohľadom pozrela po prichádzajúcej postave.,, Hmmm Jay." zašepkala potichu.,, Konečne si dorazil. Dúfam, že Hokage dodržal pravidlá ktoré boli stanovené." usmiala sa a čakala pričom zároveň sledovala aj mimovoľne papiere.

Aiko Naihi

,,Cestou sa zastav za Rukim, za tvojim senseiom. Mal o teba strach a bol z toho mimo keď sa dozvedel, že ťa uniesli." doplnila nakoniec keď videla, že odchádza.

Yukio Takai

Prošel snad celé město a nakonec se rozhodl, že zkusí něco jiného. Rozhodl se zkouknout, jak je na tom kazekage.
Došel nakonec před kancelář a zaklepal. "Nachází se zde někdo?" zeptal se a nakoukl dovnitř. Poté vlezl do místnosti a rozhlížel se.

Aiko Naihi

Aiko len lenivo ani len nezodvihla pohľad a znudene prevracala strany papierov.,, A teba neučili slušnosti?" spýtala sa ho potichu akoby ani nevnímala, že vošiel do miestnosti.

Yukio Takai

Díval se stále po místnosti a zahlédl tu kopu papírů. Otočil se a pohlédl na dveře. "Však jsem klepal, nebo ne?" zamumlal si pod vousy, ale neřekl to moc nahlas. "Omlouvám se Kazekage-him..sama " opravil se. Netušil, jak ji má oslovit a udělal takovou poklonu, že se čelem málem dotknul země. "Jestli mohu být tak smělí a zeptat se, nepotřebujete s něčím pomoci?" zeptal se jak nejlépe to uměl.

Aiko Naihi

Aiko sa ani neuráčila zodvihnúť pohľad len ďalej listovala v papieroch.,, Na veci ktoré by som potrebovala zariadiť by to chcelo ANBU jednotky a nie prcka, ktorý vytiahol päty z akadémie prvý raz." pousmiala sa potichu a študovala papiere.,, Má tvoja návšteva nejaký konkrétny význam?" spýtala sa.

Yukio Takai

Když si všiml, že ho anprosto ignoruje, otočil se na patě a nyní k ní byl zády. "Jen jsem chtěl vidět vás Kazekage-sama a zkusit, jestli nepotřebujete něco od *prcka* třeba s něčím pomoct." řekne a udělá pár kroků v před."Tak já radši zmizím, potřebuju zatrénovat na té mé rychlostní technice" řekne a čapne dveře a chystal se už jít pryč.

Aiko Naihi

,,Každý z vás uteká ste riadny zbabelci." povzdychla si Aiko.,, Ani jeden nevydržíte v tejto kancelárii pol minúty naviac." dodala nahlas.,, A aj ty tak zbabelo zdrháš?" spýtala sa ho.,, Predsa len si neprišiel len pre takú blbosť ako je jedna otázka tak povedz pravý dôvod." podotkla.

Yukio Takai

"Ještě neodcházím, nebo snad ano?" řekl a pustil kliku. Otočil se a došel ke stolu, za kterým právě seděla. Rozhlížel se po jejím stole, kde měla v celku bordel. "Jsem zde abych ...vlastně ani nevím. Bylo by dost blbé sem přijít jen tak že? Popovídat si a tak. Tu tak sedíte celé dny a myslel jsem, že by to přišlo vhod." řekne s úsměvem. Nyní už nebyl tak zdvořilý, ale to snad vadit nebude.

Aiko Naihi[b]

,,Tak je pravda, že celé dni trávim v tejto kancelárii celkom osamote ale čo mám robiť keď som slobodná? Mňa nič nezaväzuje len povinnosť k svojej vesnici." informovala ho.,, Sem tam keď mám chuť si užijem voľnosti a potom sa sem vrátim. Jednoduché." odpovedala.

Yukio Takai

"Tak si najděte nějakého muže přeci, nebo to je problém? Slečna vašeho postavení by s tím neměla mít problémi." řekne a opře se o její stůl. "Takže..takže vám nevadí má přítomnost? Nic důležitého nepotřebuju, ani žádnou zprávu důležitou nenesu, sem tu jen tak." řekne. Zadíval se na ni a snažil se odhadnout, kolik má let.

Aiko Naihi

,,Niečo také nepotrebujem." pokrútila hlavou.,, Zbytočne by ma to zaťažovalo mne stačí niečo s čím sa pobavím, pohrajem a potom pôjdem do práce. Takže potrebujem uspokojiť svoje potreby, city ma nezaujímajú. A nevadí mi tvoja prítomnosť." doplnila.

Yukio Takai

Zarazil se. "Jak myslíte něco, s čím se pobavíte a pohrajete?" zeptal se a pohlédl se na ni. "To máte nějaké domácí zvířátko? A nebo, to moc dobře a si nechápu" řekne a pohlédne na stů. Vypadal celkem pevně a na rohu nebyli papíry, tak se na něj posadil. Nechal si z hlavy sjet kápy, aby měl vidět celý obličej.

AIko Naihi

,,Narušenie bezpečnosti Sunagakure no Sato." vyskočila okamžite zo stoličky keď pocítila narušenie piesku.,, Ktorý bastard opäť niečo skúša." naštvala sa a vybehla preč.

Yukio Takai

Kazekage něco vykřikla a pak zmizela. Chvilku tam tak stál díval se. "Mám jít za ní či ne .... hmmm" přemýšlel a rozhlížel se v okolí. Nechala ho tu totiž samotného. Pohlédl na dveře, nikdo nešel. Pomalu obešel stůl a posadil se do její židle. Byla dost pohodlná a ta se rozhlížel kolem, aby se mohl co nejdřív vypařit, kdyby někdo vyšel.

Aiko Naihi

O chvíľu vošla do svojej kancelárie.,, Ospravedlňujem sa zato, že som musela odísť ale..." zasekla sa v strede vety keď videla kde sedí.,, Chceš zomrieť rýchlo a bezbolestne alebo ťa budem mučiť celé mesiace krutou a pomalou smrťou?" spýtala sa naštvane.

Yukio Takai

Seděl tam tak, chtěl si dát ještě nohy nahoru, ale to už neriskoval. Pak pozoroval strop a neuvědomyl si, že slyší kroky. Když někdo vyšel do místnosti, použil jutsu a ihned se ukázal v rohu místnosti. Byla to dost velká rychlost, takže to nešlo moc dobře postřehnout. "Omlouvám se, ale když jste mě tu nechala tak samotného." řekl jako omluvu a díval se na ni. "Nějaká třetí možnost by nebyla?" zeptal se a pohlédl na její stůl.

Isayama Miya

Když jsem odcházela z restaurace, ten ignorant, co se neumí ani představit, na mě ještě cosi volal, ale já mu nerozuměla.
Prošla jsem Sunou a celkem rychle trefila do kanceláře Kazekáge.
Došla jsem ke dveřím zaklepala a čekala.

Sonozaki Ayu

Dorazila jsem před budovu Kazekage, i když jsem vůbec netušila, jestli tu je. "Tak, tady sídlí vůdce naší vesnice." Oznámila jsem Akiovi a vběhla do dveří, kde mě čekaly kilometrové schody. Svižně jsem je bez jakékoliv známky únavy vyběhla a zastavila jsem se až na posledním schodku. Můj zrak padl na neznámou dívku, která stála u dveří a vypadala, že tu už nějakou chvíli čeká. Klidným krokem jsem došla až ke dveřím a zaklepala jsem. Věděla jsem že ona už nejspíš klepala, ale to mi nezabránilo, abych to zkusila i já. Mlčky jsme si ji prohlížela, protože jsem ji v životě neviděla a zajímalo mě, kdo to je. No nahlas jsem nic neřekla a jen jsem se postavila ke stěně, kde jsem trpělivě čekala, až nás Kazekage, pokud vůbec byla v kanceláři, pozve dál. Akio mi pořád mlčky seděl na rameni a začal si čistit zobákem peří.

Isayama Miya

Na klepání nikdo nereagoval, a tak jsem čekala přede dvěřmi.
Po chvíly přišla nějaka holka se zvláštní věcí na rameni.
"Ahoj" usmála jsme se na ni.
AAA co to má za věc u sebe ? TO je zvíře?