Kancelária Kazekage

Vstúpila som. "Dobrý deň Kazekage-sama" usmejem sa ako som to vedela iba ja."Moje meno je Kushina Uzumaki a toto je môj žiak Techi Nomochi chcem vás požiadať či by sme nemohli ostať vo vašej dedine"

Vôjdem dnu a pokloním sa. Rozprávanie ponechám radšej na Kushine.

Aiko Naihi

,,To meno mi niečo pripomína, keby som len vedela čo." napadlo jej v duchu a premerala si obe postavy.,, Tak hovoríte, že chcete u nás trvalo ostať." nadýchla sa.,, Ale kde mám záruku, že sa nebudete snažiť sabotovať našu vesnicu alebo, že sa nepokúsite o krádež alebo nejaký atentát?" spýtala sa zo zvedavosti.,, A či to vôbec dlho zostanete." usmiala sa.

"Dávam svoje slovo, a kľudne budem prisahať na pamiatku môjho muža Minata!" Poviem trocha smutne pri spomienke na Minata

Aiko Naihi

,,Ou tak to už bude fakt vážne teda." napadlo ju a pohľadom si znova premerala Kushinu.,, A ako dlho sa plánujete zdržať v Sunagakure no Sato?" spýtal sa opätovne zo zvedavosti.,, Aby som vedela na čo sa mám pripraviť keď vás tu budem mať." usmiala sa milo.

"Dokiaľ to bude možné,pretože sme pôvodne s Konohy, nechcem aby ste mali kvôli nám problémy chceme tu ostať iba do tej doby dokiaľ budeme mocť" usmejem sa a pohladím Techiho

Aiko Naihi

,,To čo sa deje v Sune je záležitosť Suny a nie Konohy." prehovorila pokojne.,, Čo sa bude odohrávať za týmito bránami aj za nimi ostane a nikto nám nemôže diktovať aby sme robili inak ako tradície kážu nám." usmiala sa.,, Preto máte pobyt v Sune voľný." prikývla.

Usmejem sa a potom pozerám na Kazekage. Zostávam ticho. Užívam si ten pocit ako ma Kushina hladká. Nič také som nezažil. Preto to pre mňa bolo príjemné. Nikdy som nezažil hebký dotyk. A teraz konečne som našiel osobu, ktorá ma má rada.

Usmejem sa "Ďakujeme a ešte jedna vec máte tu niekde niečo voľné ako byt alebo niečo ?" zasmejem sa

Aiko Naihi

,,Samozrejme obhliadnite sa po vesnici. V obytnej oblasti by mali byť ešte nejaké voľné byty." ubezpečila ich Aiko.,, Takže si vyberte čo sa vám páči a môžte sa tam nasťahovať pokojne a bez problémov." ujistila ich.,, Som rada, že ste tu." doplnila.

"Ďakujeme dovidenia " mierne som sa poklonila.A odišla som (presun)

Poklonil som sa tiež a povedal:"Bolo mi cťou vás vidieť Kazekage."a poberám sa za Kushinou.(presun)

Kedže ten mladý sa dáko nechystal ísť tak som sa postavil pred dvere a zaklopal nechcel som bez vyzvania vstúpiť .

Aiko Naihi

,,Vstúpte." odpovedala jednoducho a pohľadom sledovala papiere pričom ich rukou len lenivo prehadzovala.

Sonozaki Ayu

Toulala jsem se vesnicí, dokud jsem nepřišla před budovu, kde měla svoji kancelář Kazekage. Všimla jsem si dvou, mně naprosto neznámých osob, jak právě vycházejí ven. Na chvíli jsem se za nimi ohlédla, ale v zápětí jsem zamířila do budovy ke kanceláři. Přededveřmi už někdo stál, tak jsem předpokládala, že klepal. Jakmile jsem došla ke dveřím, zaslechla jsem Kazekage, jak ho vyzvala dovnitř. Přemýšlela jsem, jestli mám počkat anebo jít dál, ale nakonec jsem usoudila, že nemohla tušit, kdo všechno čekal před kanceláří. Vstoupila jsem tedy dovnitř a pozdravila jsem ji.
"Dobrý den, sensei." Usmála jsme se mile.

Namiesto mňa tam vstúpila nejaká kunoichi ale ja som nemienil čakať a tak som vstúpil tiež. Zatvoril som dvere a pozdravil ,,Dobrý večer prajem Kazekage,, a jemne som sa uklonil.

Aiko Naihi

,,Ahoj Ayu." usmiala sa keď ju videla vstúpiť.,, Čo ty tu tak odrazu?" spýtala sa jej a pohľadom zbehla na neznámu postava chalana.,, Dobrú." odzradravila a čakala aj na jeho reakciu alebo prípadnú otázku.

,,Dáma má prednosť,, a o krok do zadu som sa posunul a čakal kým oni skončia.

Sonozaki Ayu

"Já počkám, času mám víc než dost a nikam nespěchám."
Omluvně jsem se na něj usmála, protože jsem ho vlastně před chvílí předběhla. Potom jsem se otočila na Kazekage a naznačila jsem jí, ať to první vyřídí s ním. Ustoupila jsem pár kroků dozadu, opřela jsem se o stěnu a trpělivě jsem čekala.

Aiko Naihi

Aiko len pretočila očami keď videla ako sa nedokážu na niečo spoločnom dohodnúť.,, Pokojne môžte ísť aj obaja domov." zasmiala sa keď ich sledovala.,, Tak buď alebo tak sa vyjadrite obaja naraz nech to mám z krku." rozhodla nakoniec.

Sonozaki Ayu

Jééé, tak příště se na slušnost vykašlu. Napadlo mě v duchu. Přistoupila jsem tedy k jejímu stolu a řekla jsem jí důvod mé návštěvy.
"Etooo, přišla jsem kvůli přivolávací technice...Slyšela jsem něco o tom, že je přímo vesnice, kam si ninjové chodí pro svitky a plní zkoušky, ale nic moc o tom nevím...Chtěla bych se to naučit a podepsat svitek se summonem, ale čekám, že mi k tomu řeknete více." Zamyšleně jsem na Kazekage koukala a čekala jsem, co mi odpoví.

Aiko Naihi

,,Jááj tak Kuchiyose." usmiala sa.,, Existuje krajina s názvom Kemono no Sato kde sa podpisujú zvitky a vykonávajú skúšky na to či si hodná vlastniť Kuchiyose." začala Aiko a pozerala stále na Ayu.,, Ak prejdeš tak ti ho dajú ak nie tak nie v každom prípade..." zašepkala, vytiahla papier a začala písať.,, Máš povolené si dôjsť pre skúšku do Kemono a tu máš papier." doplnila, zrolovala zvitok s povolením a podala jej ho.,, Drž sa Ayu a keď sa vrátiš už ťa chcem vidieť so zvieratkom." prikývla.

Sonozaki Ayu

"Arigatooooo." Celá jsem se rozzářila a nadšeně jsem převzala od Kazekage svitek s povolením. "Pokud mě tedy omluvíte, dojdu se domů připravit a vyrazím co nejdříve...A nebojte se, budu se snažit a snad to zvládnu." Usmála jsme se a snažila jsem se myslet optimisticky i když jsem netušila, co mě čeká. Navíc jsem se chystala úplně poprvé sama opustit vesnici, což pro mě bylo také velice zajímavé. Jen mě trápilo, jestli tu vesnici vůbec najdu. Přešla jsem ke dveřím a ještě jsem se otočila ke Kazekage. "Pokusím se brzy vrátit...Zatím nashledanou, sensei." Odešla jsem z kanceláře a zavřela jsem za sebou dveře.

Prikročil som trocha viac ku stolu Kazekage keď ta kunoichi odišla. ,,Tak Kazekage sama môžem začať? "Táto Kazekage sa mi zdala v pohode ale teraz no neviem neviem" pomyslel som si a čakal čo ďalej.

Aiko Naihi

Aiko sa len lakťami oprela o stôl a spojila končeky prstov oboch rúk pričom jej pohľad ostal na tom chalanovi, ktoré si poriadne premerala.,, No môžeš." prikývla pokojne a nechala ho hovoriť.