Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"H...Hai a až budu mít trochu času a bude tady pořádek skočím pro rodiče jsou tesaři." Pak jsem odběhl kousek dál a vytáhl jsem svitek a odpečetil jednu tykev, z té se okamžitě začal hrnout zlatý prach a pomocí něj jsem odklízel i značně velké kusy domů. "Takhle to bude rychlejší." Celý ztrápený jsem se pokusil o úsměv, ale moc mi to nešlo.

Chytila jsem ruku, kterou mi dal. Pak jsem se na něj otočila.
Asi máš pravdu, já........ je toho na mě poslední dobou trochu moc.
Propletla jsem svoje prsty na ruce s jeho. Nechtěla jsem už nic řešit. Chtěla jsem prostě být s ním a pustit to z hlavy. Věděla jsem ale, že bych měla pomoct, jenže to bylo tak složité, měla jsem pocit, že se svět začíná pomalu skládat ze samých ignorantů.
Ještě jsem s úsměvem kývla na toho kluka, který odklízel sutiny pomocí písku. Měla jsem pocit, že mě už nemůže nic překvapit a tak jsem se ani nezarazila nad tím, že má stejnou schopnost, jako Yoko.

Příjdu k tomu klukovi se svitkem.Ahoj. pozdravím ho

Domy už byly zajištěné, proti nečekaným sesuvům. Civilní obyvatelstvo se začalo navracet do ulic a pomáhat s opravami. Nedokázala jsem už ani spočítat, kolikrát se mi podobný obrázek naskytl před očima. Pomáhala jsem tedy starým a nemocným s jejich návratem do zatím ne zcela opravených domů. Práce bylo stále dost.

"Ahoj." Odpověděl jsem mu a rukama jsem dirigoval Sakin jako dirigent v opeře.

Držel jsem se s ní za ruku a jen se usmíval.
Tak kam zatím půjdeme? V Konoze se tak moc nevyznám.

Naklonila jsem hlavu na stranu.
Etoo... to myslíš vážně? Já se tu docela vyznám, přece jenom, často jsem tu byla s Narutem, ale většina z toho co znám je zbořená, víš?
Na tváři mi hrál pobavený výraz.

Další pracuje to je dobře. řeknu si a šel jsem dál.Pomáhal jsem starým lidem a dětem.Kso tohle bude dlouhý den. pomyslím si.Potom jsem to předal jiným ninjům a šel se podívat na střechy hodně střech bylo na spadnutí.Všiml jsem si Naomi-sama skočil jsem k ní.Omlouvám se Naomi-sama,ale tenhle dům za chvilku spadne. ukážu na velký dům.

No nebo můžeme dělat poněkud nudnější činnost a to je oprava vesnice.
ucedil jsem ironicky a přitom se usmál.

Ten dům o kterém mluvil Shew vážně začal padat. "Hele jestli se chcete vykecávat udělejte to někde jinde." Ukázal jsem na ten dům a skoro všechen Sakin do něj narazil tak aby začal padat na druhou stranu, ale moc se to nedařilo, jen ho to zpomalilo.

Naklonila jsem hlavu na stranu.
No, když už jsme tady, možná by jsme měli pomoct... rozhlédla jsem se kolem a povzdechla si.
Vlastně to jsem měla v plánu dnes dělat, dokud si mi do toho nevlezl ty, usmála jsem se na ně.
Takže se jde opravovat? Pak jsem si všimla domu, který kousek od nás padal. Jediné co jsem mohla udělat, abych ho zastavila byla jako vždy hromada klonů. Vážně by jsem měla srdečně děkovat Samehadě za zásobu čakry jakou jsem měla. Poskládala jsem v rychlosti pečetě a zhruba šedesát vodních klonů se pokusilo dům na chvíli zastavit. Celkem se jim to dařilo, ale rozhodně se jim to nemohlo dařit dlouho.

Všiml jsem si klonů.Gatsuuga! narazil jsem do domu a hořejšek se roztříštil na kusy takže by měl být v rovnováze nestalo se tak padal na druhou stranu skočil jsem zpět k Mikomi a z hlavy mi tekla krev od nárazu.

"Vydrž to ještě chvíli." Tohle mě dost vyčerpá... Vytáhl jsem znova svitek a odpečetil dalších 5 tykví, z těch se Sakin vyhrnul dost velkou rychlostí, obkroužil dům a začal ten dům drtit, rozpustily se i tykve takže to bylo slušné množství.

Probleskl jsem přímo pod budovu a předstíral jsem pečeti a najednou se proti budově valila rázová vlna (gravitační, ale nikdo to nemůže vědět ) Padající sutiny to nasměrovalo tak, že se zbortili do středu domu a nikoho již neohrožovaly. Začal jsem trochu rychleji oddechovat.

Co to bylo? podíval jsem se jak rychle se ten barák zbortil do středu.Kso má hlava tolik ran už nevydrží dostal jsem jich už hodně nejdřív mi ji spáli ta holka čajem pak se 2 praštím o zem a teď tohle. řeknu si.

Sakin se stáhl zpět ke mě. "Tak tohle bych neměl dělat." Oddechoval jsem.

Můj dech se už zase ustálil a já se ještě znovu rozhlédl po okolních lidech. Nakonec můj pohled znovu mířil k Roko.

Klony jsem nechala vyvolané. Na co plýtvat čakrou, když jsme se stejně chystali pomáhat. Kývla jsem na Taschera.
Super práce, vážně.... vypadal unaveně.
Jsi v pořádku?

Přišel jsem k Tasherovi.To je tvoje práce?

Už jsem v pohodě. Tohle bylo proti tomu našemu boji na zkouškách jako běžet do mírného kopce.
Usmál jsem se na ni.
Ohlédl jsem se na toho kluka.
Je to i vaše práce.

Mě připadá,že jste hlavní práci udělali vy tři.Ty Taschere potom tahle holka a ten kluk vzádu. usměju se

Mírně jsem zavrtěla hlavou.
Radši mi to nepřipomínej............ nechci na to myslet, na mé tváři se na moment objevil vážný výraz, ale potom se tam zase rozhostil úsměv.
Takže jdeme opravovat?

No co se dá dělat asi se do toho budeme muset pustit.
Usmál jsem se.
Každý přispěl svojí troškou síly.

(Sakra, kvůli Roce totálně jiná osobnost. PROOOOOOOČ???? )

Když jsem se vydýchal tak se všechen přivolaný sakin rozlétl po nejbližších troskách a odnášel ho na jednu véééééélkou hromadu. (Láska? )

Odskočil jsem od nich k tomu klukovi(Aishi) Co to je za jutsu?