Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

" Hmmm...to by se nám mohlo hodit... " zašeptal jsem." V tom případě my co ovládáme Raiton bychom měli útočit na originál....a pokud by přišla i ta vaše kočka tak by mohla odlákat klona...což by bylo vážně vhodné... "

"Dobře souhlasím !!" (S kočkou musíme počkat na Assasina není to 100% povolené musím se pak ještě zeptat)

Pozorně jsem všechny poslouchala, hlavně proto, že jsem momentálně měla uši opravdu skoro všude. Musela jsem se pod maskou malinko pousmát, zdálo se, že se situace vylepšovala, kdyby tu byl opravdu někdo s Hachimonem, byla by to moc dobrá zpráva.

Shirayuki-hime

Pozorně jsem naslouchala všemu, co se zde řeklo. Pak jsem tiše zavrčela a Kinjiki, která se mi mezitím motala mezi nohama se rozeběhla pryč. Doufala jsem, že Iseul s Kotou a Ran'nou budou ve vesnici.
Mohlo by to pomoct. A mě nebavilo jenom tady sedět a koukat se...
Postavila jsem se a zamířila k Roce. S jistotou jsem mohla říct, že je to ona, cítila jsem to z ní.

Klidným krokem jsem se vydal na místom, kde byla Roka s ostatními. Opřel jsem se o nedalekou zeď a s úsměvem pod maskou poslouchal tu jejich válečnou poradu. (Stejná maska jako měl Kakashi, ne jako mají Anbu.)

Skočil jsem na jeden z domů.Nemůžu to,ale udělat nechci zradit konohu,ale zase pro ně by to bylo lepší. pomyslím si.

Zatřásl jsem hlavou, čímž jsem se dostal z mé hlavy a udiveně jsem se koukl před sebe na ní
ha ! omdlela, jistě jsem jí překvapil mou neutuchající silou
Zasmál jsem se a uklidil jsem si kunai do kapsy, po té jsem si z ní vytáhl provázek a tím jsem jí spoutal ruce za zády
Kdybych jí teď zabil, neřekla by mi žádné informace, zanesu ji do vězení tam to z ní dostanou
Pomalu a opatrně jsem z ní vstal, a po té jsem si jí tak nějak nešikovně vzal ze země a hodil jsem si jí přes záda, nebyl jsem zrovna silák, takže mi dávalo zabrat ji unést
héé ??!! ta je tlustá !
Vylezl jsem i s ní z budovy a zamířil jsem si to opuštěnými uličkami směrem do vězení, nechtěl jsem aby mi někdo vyfoukl mou slávu
- přesun

Zacítil jsem Taikiho.Já ho zabiju! zmizel jsem(přesun)

Byakuganem jsem zahlédla známou chakru.
Hmm... Můj student... Dva...
Přimhouřila jsem oči.
Krucinál v tak nevhodnou dobu se snaží zabít navzájem?
Když se za nimi vypadal Shew, odevzdaně jsem povzdechla.
Tihle tři spolu rovná se malér. Oni ani nevědí, že jsou spolu v týmu, chtěla jsem je nejdřív pozorovat, prohlédnout si je. A když se do toho připlete ještě Inuzuka se sebevražednými sklony, můžu jít skočit z mostu. Po chvíli přemýšlení jsem se rozběhla za nimi.

(Přesun)

Zůstala jsem stát opodál, na střeše školy. Jedna z mála budov, která vydržela jako zázrakem toto dosavadní běsnění. Obyvatelé byli evakuováni a já tak měla čas na menší odpočinek. Snažila jsem se nemyslet na katastrofické scénáře, aby si vedle mého těla odpočinula i duše. Podle výrazu v mém obličeji se nedalo poznat, jestli se mi to daří.

Doběhli jsme do ulic.
Na hrudi už mne nic netlačilo, což byla úleva. Hledala jsem pohledem nepřítele, nakonec jsem jen vyskočila na jednu ze střech k Mikomi.
"Pokročili jsme nějak?"

Ja som skočil k nej nevedel som vôbec čo sa tu dialo preto som ostal ticho a počúval som nech viem na čom sme .
Len som teda aspoň pozdravil

Kývla jsem těm dvěma na pozdrav.
"Pokročili. Ticho před bouří." pravila jsem zamyšleně, s pohledem upřeným do dálky.
"Naštěstí jsou už obyvatelé Konohy v bezpečí. A těch pár jouninů co tu zůstalo ví do čeho jdou."

Dlaň jsem měla na hrudi. Měla jsem teď neovladatelnou touhu se chránit. Bála jsem se toho pocitu, kdy se nemohu nadechnout, ale doufala jsem, že přejde. Přece jen to byla jen chvíle a už jsem byla v pořádku, jen trochu nervózní. Porozhlédla jsem se.
"Nějak to zvládneme. Hlavně, že už zbývá jen on. Sanbi byl nejhorší." cuklo mi v oku.
"I když ho vlastně porazilo Oiroke..."

"Vy dva, Seito, Naomi, možná se objeví ještě Assasin, i když nechápu co tu dělá..." promnula jsem si spánky. Nechtěla jsem na to myslet, hrozilo že se mi rozskočí hlava.
"Ta chakra byla originál, nemůže to být dvojník... ale stejně tomu pořád nevěřím..."

Oběvím se dál od souboje a pouze jsem pozoroval.

Když jsem tak poslouchal různé zvuky okolí tak jsem zaslechl i rozhovor Mikomi a Shijin.Po chvíli jsem k nim přiskočil." Ta chakra byla originál...protože je to Assasin...ale jen díky Itachimu....nevím jak přesně se to stalo...ale vím kdo ví jak se to celé událo.... " řekl jsem.

Dál jsem se znuděně opíral o stěnu budovy a pozoroval hemžení těch ninjů z Konohy. Měl jsem masku, takže mi nebylo vidět do tváře. (maska jako Kakashi)

( Tak se nezblázněte. Když si vás nikdo nevšíma, tak by se nudil každý. )

Seděla jsem v podřepu na okraji střechy a pohledem hlídala ten nafukující se klon. Nelíbilo se mi, že ostatní ztrácí pozornost. Vlastně by jsem byla nejradši, kdyby se tu konečně objevil nějaký ten člověk s Hachimonem. Mých šedesát klonů bylo rovnoměrně rozložených po okolních střechách a pár taky dole na ulici. Stejně jsem si ale nebyla jistá, jestli to bude stačit. Jeden z mých klonů byl také poblíž skupinky, ve které byla i Mikomi a Shijin, zatím se ale nijak nevyjadřoval a jen poslouchal.

Odkašlal jsem si, aby si všimli, že jsem tady. Po celou dobu jsem poslouchal jejich rozhovory.
"Myslím, že by Hiraishin no jutsu, mohl pomoci.." vytáhl jsem z brašničky několik kunaiů na drátku.
"Toho výbušného klona, bych mohl zapečetit do trojúhelníkové pečetě, ale to bude vyžadovat trochu větší přípravu."

Na údiv nebyl čas. Vyskočila jsem na nohy a začala se rozhlížet po možných únikových cestách.
"Hiraishin... už jsem docela zapomněla." pousmála jsem se.

Klon, který byl poblíž skupinky k nim přiběhl.
Rychle pryč, každou chvíli to bouchne!!
Všechny moje klony se mezitím začali rychle stahovat.