Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

,,Říkám já jsem pěkný pořád." Usmál jsem se a podíval se na něho. ,,Ale jo, kdybych tě potkal náhodně, tak bych to viděl tak na 55." Znova jsem se trošku napil a pak láhev lehce podal Assasinovi. ,,Dáš si starče?"

"Ts," ušklíbl jsem se a skrčil ruku tak, že se objevily bicepsy.
"Je mi 30 a ne dík. Žiju zdravě," pozvedl jsem toust, ze kterého vysela paprika a kus rajče společně se sýrem.

,,Nějak se ti zvýraznily svaly. Co si dáváš do toho jídla? Steroidy?" Podíval jsem se podezíravě na něho a na svoji ruku radši natáhl rukáv, protože takové bicepsy zrovna nemám. ,,Žij zdravě, pij zdravě." Nadzvedl jsem láhev a znovu upil, už jsem se pomalu blížil ke konci.

"Ne, to je čistá dřina a v toustu je jen zelenina," uchechtl jsem se. Nacpal jsem do sebe poslední sousto svého toustu.
"Včera jsem vynalezl dvě techniky Mokutonu," ušklíbl jsem se.

,,Dvě? Hm, na hokageho to ujde." Nalil jsem do sebe poslední zbytky sake a láhev odložil. ,,Zatímco si byl mimo, podařilo se mi ovládnout kámen."

"Všiml jsem si," pravil jsem s úsměvem.
"Ještě mám v plánu vytvořit něco pořádného obranného a lékařského, když už tady Allii není,"

,,Takové techniky se budou hodit." Pokýval jsem hlavou a uvažoval jestli si objednat ještě jednu láhev nebo ne. Už se mi lehce začaly červenat líce a já chytal tu správnou náladu.

"To určitě budou, ale asi na to moc nemám. Lékařské techniky jsou moc složité, já byl spíše na bojová ninjutsu, případně i genjutsu. Mám v hlavě několik nápadů, ale bude to chtít další studování," přimhouřil jsem oko.
"Už nepij, nebudu tě tahat domů, já musím do kanclu,"

,,Každému jde něco jiného." Lehce jsem se usmál. ,,Do kanclu ti tak pozdě už nikdo nepřijde."

"Já vím, ale mám tam práci. Kdybych nemusel, tak bych už dávno asi někde spal. Musím se taky připravit na zítřejší Výcvik přežití..Doufám, že tihle studenti nezmizí, jako ti ostatní.." povzdechl jsem si.
"Jsem asi prokletý,"

,,Uvidíme jak dlouho vydrží." Trochu jsem se usmál. ,,Možná jsme na ně moc tvrdí." Pomalu jsem vstal a zaplatil sake. ,,No nic, já asi odcházím do říše spánků. Takže, se dobře připrav na zítřek, měj se." Pomalu jsem se otočil na odchod. ,,A prokletý nejsi, to bych musel být možná dědičně i já, ale to mi moje osobnost nedovoluje." Ještě jsem se usmál a pak zmizel.(přesun)

"Tvrdí? Řekl bych, že až moc měkký, jasně, dobrou noc." ušklíbl jsem se a zamával mu. Pak jsem sám odešel.

Procházel jsem ulicí a bystrýma očima vyhlížel své žáky.
Několika lidí už jsem se na ně zeptal, ale vypadalo to jako kdyby se propadli s země. A já se pro jistotu tvářil jako kdybych tu nebyl. Nestíhal jsem jejich trénink. Samozřejmě, té babičce jsem prostě musel pomoct s těžkým nákupem. A když jsem je hledal minule, spadlo mi něco do oka. Předtím mi přeběhla přes cestu černá kočka a raději jsem zůstal doma. Dnes bohužel povinnosti volaly a já je najít musel.

Dorazil jsem do ulic a hledal senseie."Sakra doufám že budu mít v týmu nějakou holku.Jestli ne tak budu muset večer zase navštívit lázně."celou dobu jsem si četl Ichi Ichi.Takže jsem nekoukal na cestu a najednou jsem narazil do nějakého týpka."Hej dávej pozor na cestu."

Shlédl jsem dolů na toho prcka.
"Dávej pozor na cestu?" vytrhl jsem mu knihu z ruky.
"Poslední díl Icha Icha?" okamžitě to upoutalo mou pozornost. "Samozřejmě vím, že tu knihu chceš věnovat svému senseii kvůli dobrému prvnímu dojmu."
Vrhl jsem na knihu zamilovaný pohled.
"Jinak by se taky mohlo stát, že by se sensei zeptal, kde ji jeho nedospělý žák sehnal," sarkasticky jsem se rozesmál a knihu zastrčil do kapsy vesty.

"Sense?Vy jste můj sensei?"řekl jsem s údivem.To budu mít za senseie takového divného týpka?Určitě je slabej.Jakmile mi vzal Icha Icha začal jsem zuřit."Vrťte ji zpět nebo vás skopu do kuličky."

"Samozřejmě, že chápu, že jsi tu knihu jen někde našel a přišel jsi mi ji dát. Já ji samozřejmě pečlivě uschovám, bude u mě v bezpečí," mlel jsem si dál svou.
Pak jsem rozhodil rukama a dál jsem se na něj usmíval.
"Yosh. Co kdybysme si zatrénovali?"

"To je konečně něco co by řekl můj sensei ale jestli vás porazím vrátíte mi moji knihu."Ťukl jsme se do čelenky a ukázal prstem na jeho kapsu.

"Když mě porazíš, vrátím ti ji," souhlasil jsem.
"Tak tedy, pojďme si zatrénovat." jednoduchým gestem jsem naznačil, ať mne následuje a vydal jsem se hledat místo vhodné k tréninku. Kupříkladu někam, kde je hodně vody.

(Přesun)

Chach ten ještě neví co ve mě je.Vyrazil jsem hned za ním.(Přesun)

Prechádzal sa ulicou a pozeral sa okolo seba. (Presun)

Nakoniec som sa už poprechádzal dosť tak som sbehol do obchodu nechal som si zbaliť jedlo do dvoch krabíc a pobral som sa späť na cvičisko. (Presun)

Shirayuki-hime

Vzhledem k tomu, že jsme přišli společně, troufala jsem si tvrdit, že ostatní se teď budou pohybovat někde v ulicích. Chvíli jsem bloudila, než jsem zachytila známý pach a vydala se po jeho stopě.
Tady jste.
Dorazila jsem až na střechu jedné z budov, než jsem našla partičku šelem. Otočili se na mě. Půjdeme.
Odebrali jsme se pryč. (přesun)

Procházel jsem se ulicemi a hledal jsem kovářství které jsem po chvíli hledání našel.Na tváři jsem již delší dobu měl masku." Dobrý den...chtěl bych vás poprosit...nemohl byste udělat chakrové čepele..potřeboval bych jich 10...a co nejdříve prosím... "
řekl jsem a na pult mu hodil několik Ryo." Drobné si nechte... ".On jen přikývl a já zmizel.
Přesun

Kráčal som po ulici a rozhliadal sa. Bolo okolo mňa dosť ľudí, čiže nájsť tú správnu osobu vôbec nebude ľahké. A použiť na pomoc Byakugan, tak zúfalý ešte niesom.
A tak som kráčal ďalej a stále hľadal. Keď okolo mňa prebehol hlúčik detí, jeden chlapec do mňa vrazil, no bežal ďalej. Ja som na nich iba zavrčal a potom pokračoval.
Možno tu ani vôbec nieje. Tak potom, kde teda bude? Zastal som a zapozeral sa do jedného výkladu. Hokage by to mohol vedieť. Zložil som pečate a v oblaku dymu som zmizol.

Presun