Hory,lesy a podobne

"Uvidíme..." Odpověděl jsem jen a také dál seděl."Ale i tak díky za radu..." Řekl jsem nakonec."Víš... je to docela ironie... rozešli jsme se v boji a setkali se jako dva starý známý a teď spolu kecáme. Lidé se mění a doba taky... a už je to... taky pár roků ne?" Znova jsem se na něj podíval...

Pousmál jsem se."To já později už také ne. Zažil jsem si taky své, ale stále jsem byl nerozvážný a bláhový. No a navíc, co by si chtěl, když ti někdo přizabije tvou přítelkyni a navíc jí daruje jeho vůdkyně, prokletou pečeť, což jí v pozdější době přivodilo její zkázu a stejně ji neobviňuji, ani tebe, jen sebe. Díky mě se aktivovala, díky mě utekla..." Stále jsem se mu díval do očí."Odnesl jsem si z toho mnoho a v opětovný duel samozřejmě doufám..." Znovu jsem se pousmál.

"Neostáva nám teda, než dúfať, že sa naše cesty zasa raz skrížia," prehovoril som a postavil sa.
"Dovtedy už viac neostáva než povedať, bolo mi cťou," pri tejto poslednej vete som sa i mierne pousmial, čo však nebolo badateľné vzhľadom na obväzy okolo mojej tváre. Vydal som sa už zasa raz svojou cestou naspäť do Otogakure.

Taky jsem se postavil a přikývl."Ano... nezbývá, než doufat..." Znova jsem se jen tak pousmál."Bylo mi taky ctí a ať se ti daří v tvém životě..." Po téhle větě jsem se otočil a naposledy se podíval na vodu.Nevím, co mým sledováním získá..." Pomyslel jsem si a jen si trochu povzdechl. Vítr mi ještě stihl procuchat moje delší vlasy, než jsem zase jen s tichým zašustěním, zmizel...
(přesun)

Dorazil jsem se a snažil jsem si vyčistit hlavu."Prej ANBU a chovat se k němu s úctou.Dělá si prdel?To že jsme tady pro ni s Rukim celou dobu byli nic neznamená to si za Rukiho našla tak rychle náhradu."jak jsme šel tak jsem si mluvil takhle pro sebe pak jsem si sedl na pařez a opět se objevil ten hlas."Přestali jste ji bavit a našla si náhradu.Byli jste jen dočasné hračky přiznej si to.Nikdy jsi neměl nikoho kdo by tě měl rád.Ruki odešel a nechal tě tu.Reina si našla nového člověka kterému věří a tebe jako studenta zavrhla.Neuro tě nikdy rád neměl měl tě jenom na pokusy protože jsi byl zajímavý a tvoji rodiče tě nechali jen tak ležet v lese."potom se začala smát."Ne tak to není nemáš pravdu.Neříkej to."vykřikl jsem a složil jsem se k zemi začala ze mě přímo tryskat Raiton chakra a nedokázal jsem to ovládat.

v tu chvíli se předním objevila černá socha kurai shotonu a ta praskla a zní jsem vyšla já pevně jem ho uchopila za ramena a donutila se ho podívat na mě
"Nedávej na jevo své emoce to je prnví známka slabosti ninji a pro tebe dvojnásobně nebezpečné když máš v sobě démona, který se bude pokoušet dostat se aždým způsobem ven." pustila jsem ho a vyťukala pečetě musela jsem to risknout i za tu cenu že se chvíi nehnu přitáhla jsem si ho za bradu a lehce políbila a tím z něho začala vysávat chakru nebyla jsem tak procvičená abych byla shcopná chakru od démona oddělit proto jsem ho po chvíli pustila. On se sklidnil a já padla na kolena bílá jak stěna vytvářející se mdlo a černo před očima

Ve chvíli kdy ze mě vysála chakru mohla cítit všechny moje pocity a to co cítil i démon.Já jsem byl velmi vyčerpaný ale všechno co mi řekla jsem slyšel.I přes své vyčerpání jsem se nějak postavil a zvedl ji a přenesl jsem ji pryč.(Přesun)

Kashike


Přiskočím na jeden ze stromů a pak dolů. Hm... stopy mé paní a ještě někoho. Čerstvé... tak jo. Vydám se po nové stopě za Reinou. (přesun)

(Už tady nejsme )

// doháje... sorry...

Až teprve tady jsem se po nějaké době vynořil ze země."No do háje ještě to mi chybělo vrátím se sem a hned by mě chtěli mrzačit."sedl jsem si na kmen stromu a přemýšlel jsem.

Whuaaaaaa !!! revala som pomaly na celé hory páč ma môj úžasný kuchiyosen chytil do zubov.. teda za oblečenie ale do zubov !! následne ma len nastrčil nad nejakú priepasť .. Po tvári mi stekal studený pot a ja som nevedela.. či sa mám od strachu smiať alebo kričať !!.. Heeeh ale ja som to tak nemyslela !! naozaj nemáš blchy.. gomeenasaaai !! zamumlala som ospravedlňujúco no tá jashinistická sviňa za na mňa len uškrnula a pustila ma !!..no len asi na sekundu.. myslela som si že budem voňať fialky niekoľko metrov pod zemou a to ešte za živa !! no v tom ma znova zdrapil asi len o pár centimetrov nižšie než pred tým.. Niee nie si bastard gomeen.. si pekný čistokrvný !!.. prosíkala som ho ako malá tak, že sa to rozliehalo celou roklinou.. následne ho to asi omrzelo páč ma znova vyhodil na svoj chrbát.. znova začal nuchať a hladať Tatsua zatiaľ čo ja.. no.. viac menej som rozdýchavala ten "šok".. dokonca som sa začala smiať.. ako taký blázon..

Ucítil jsem chakru Atsuki a taky to že se ke mě blížila."Jak mě mohla sakra najít když jsem cestoval podzemí.".Rozhodně jsem nečekal na to abych to zjistil a hned jsem vyskočil nahoru do korun stromů odkud jsem ji sledoval.

Chvíľku sme ešte cestovali no v tom som v srsti môjho kuchiyosena niečo našla !!.. BLCHA !!! BLCHA!!! zvreskla som .. no.. nemala som to robiť.. strelil po mne dosť démonským pohľadom, v momente som už letela z jeho chrbta niekoľko metrov smer "dole".. priamo do kríkov.. vlk následne zmizol a nechal ma na holičkách T.T.. Ja som vletela priamo do kríkoch a.. no.. moc som sa z nich nevedela vymotať.. Bwhuaaa !! zrevala som nešťastne pri čom som začala kopať nohami a rozhadzovať rukami !! proste som sa odtial chcela dostať.. nakoniec sa mi to aj nejak podarilo a ja som sa ocitla na holej zemi.. z hlavy mi do tváre tiekol pramienok krvi no ten som úspešne ignorovala.. vo vlasoch som mala vetvičky.. ako aj v záhyboch oblečenia.. bola som celá špinavá a dotrhaná.. T..t..to není féer !! zasmračila som sa a z očí sa mi pustili potoky anime sĺz.. len som sa rozvalila na zem, rozhodila som rukami a zadívala som sa na oblohu stále takým.. nešťastným pohľadom !.. moje ústa skôr pripomínali nejakú vlnku alebo obláčik !!

Nebyl jsem tak hloupí abych se jí ukázal.Ne potom co jsem slyšel od Reiny.Stále jsem zůstával schovaný v koruně stromu kousek od ní a nehodlal jsem vylézt dokud to nebude bezpečné.

WHeem.. aké by to bolo?.. zomrieť?.. hmm.. asi blbé a bolestivé.. heeeh.. rozmýšľala som pri pohľade na oblohu.. v očiach sa mi lesklo. .stále som bola úplne maximálne nešťastná no aj tak som s tým nemohla nič spraviť.. človek by sa možno niekedy chcel aj normálne vyspať no.. u mňa to proste nešlo !!.. aj keď som spala tak ma v nočných morách prenásledovali tie najhoršie nočné mory aké na svete existovali !!.. čo však Jashinistu po tom? o ani nie dve minúty som spala ako zarezaná.. z nosa sa mi nafukovala a vyfukovala anime bublina.. a.. no.. celkovo som mohla vyzerať dosť komicky !

Ani nevím jak se to stalo ale usnul jsme v korunách stromu kde jsem se i ráno zase probudil.Byl jsem celý polámaný a bolelo mě z toho celé tělo."Sakra jak se mi tohle povedlo."řekl jsme si pro sebe trochu víc nahlas.Potom jsem si uvědomil že je tam ještě Atsuka jenom ta pořád spala jak zabitá."Teď je moje šance."seskočil jsem ze stromu a mířil střemhlav na zem.V letu jsem ale stihl poskládat pečetě a ruce jsem natáhl před sebe."Doton: Moguragakure no Jutsu".Zapadl jsem do země a prohrabával jsem se pryč.(Přesun)

Prebudila som sa až o niekoľko.. hodín !! Problém bol asi len s mojou povahou.. proste som nemala tušenie kde som, ako som sa sem dostala.. a prečo som sa sem dostala. Začalo sa mi to znova celé zamotávať... rozhodne som nemala tušenie ako sa dostať.. niekam, kde to poznám.. vlastne som nemala tušenie ako sa dostať hocikam !! môj orientačný zmysel bez kuchiyosenov bol na úrovni šesťročného dieťaťa.. ani som nevedela ktorá je pravá a ľavá strana !!

O nejaký čas blúdenia.. a rozmýšľania som sa predsa len rozhodla vydať "niekam".. nevedela som kam no usúdila som, že bude najlepšie keď sa budem hýbať.. predsa len kto by prišiel pre Atsuku? nikto !! T.T
(presun)

Prebudil som sa v lese no bol som pomerne unavený K-kde to som? otváral som pomaly oči a pozeral som na nebo no videl som ešte všetko rozmazané Čo sa to deje? pokúsil sa vstať no len si sadol a bol opretý rukami o trávu...

Shitaku

Po dlhom odpočívaní som stále neprišiel kde to som...."Skúsim sa niekoho opýtať" a vydal sa do vesnice

naštvaně jsem došla do hor a měla jsem takovou chuť něco rozdrtit nebo zabít. pomocí rineganu jsem vyvolala všechny zvířata a zaopatřila jsem je kurai shotonem potom jsem je zase odvolala a začala jsem postupně ničit krystalem stromy kolem sebe abych se uklidnila a vybila ze sebe zlost

ANBU
přišel jsem na zdemolované místo kleknul na koleno a sklonil hlavu
"Mylady, přišla vzácná návštěva, Kemukage-sama, očekává Vás v kanceláři."

otočila jsem se na něj
"Hm...už jdu." řekla jsem naštvaně a obalil mě krystal a shunhinula jsem se do kanceláře (přesun)

Kde jinde by se pohyboval člověk z Kumogakure než v horách umístěných vysoko.
Sensei mi zmizel kamsi netuším kam. Nohy jsem měla spuštěné dolů z vysokého srázu. Komíhala jsem jimi dopředu a dozadu, užívala si ten osvobozující pohyb větru ve vlasech. Oči jsem měla zcela přivřené.
Jak příjemné...

https://www.youtube.com/watch?v=oP-JfJNMuoM&feature=related

Faito

Rychleji! Rychleji! křičel jsem a pozoroval tým, jak skáče po skalách, někdy lépe, jindy hůře, probíhá hustým křovím a houpe se na větvích. Vše v maximální rychlosti a se stálým nebezpečím mého genjutsu.
Dobře, Kashike! Lépe, Takumi...ano, to je ono! Kryt zleva, úder pod! řval sjem a usmíval jsem se, protože můj necelý tým do tréninku dával opravdu všechno.
Několikrát jsem se shunshinul, abych lépe viděl, když jsem zahlédl Ikaros. Nepřítel na jedenácté, obklíčit, nesmí mít na sobě ani škrábanec. Teď! rozdal jem rozkazy a vyshunshinoval směrem za Ikaros. Počkal jsem si, až budou na svých místech a společně s nimi jsme v trojúhelníkové formaci jsme asi v okruhu dvou metrů obklíčili Ikaros. Dobře... řekl jsem a se samolibým úsměvem jsem se podíval na Ikaros. Přidáš se? Hoši už toho mají docela dost za sebou.