First topic message reminder :

Ale...... jakmile mě obejmula tak jsem se na ní podíval.Kso takže to neuděláte ani jeden z vás? zeptám se

Po těle mi po cvičení stékal pot.
Po cvičení mi zůstalo málo chakry, ale jako vždy jsem dbala toho, abych se nedostala až ke svému minimu. U mne to bývalo nebezpečné. Posadila jsem se k jednomu ze stromů, zády jsem se opřela o kmen a zvedla pohled k nebi.

Nakonec jsem se přece jen vydala pryč.
Neměla jsem tu již co na práci.

(přesun)

S Yuusukem jsme přiběhli sem. Raději jsem se vyhýbala cvičišti ve vesnici, nýbrž hrozilo střetnutí se Shirem. *Přiznejme si, že by si mě teďka možná ani nevšiml... po vyslechnutí jejich rozhovoru jsem to pochopila... takhle to začínalo i se mnou...* byla jsem hodně smutná a zklamaná. Raději jsem si sedla pod strom a přemýšlela o všem co mě napadlo.

Čo ten smutný výraz? spýtal som sa Hikari, sedel som oprený o opačnú stranu stromu ako ona. Hlavu som mal naklonenú do boku a ofačovanú ruku v obväzoch som mal schovanú pod mikinou. Na tvári som mal zopár škrabancov a ostatné zranenia mi proste zakrývalo oblečenie. Bol som zvedavý na jej reakciu, predsa len netušil som prečo je taká smutná.. a to som to poznal !! veď ona sa vždy tak pekne usmievala.

"Uhm...? Oga-san! Cc-co?" trošku jsem se lekla. Vůbec jsem si ho nevšimla.
"Uhm.. jak se m-máš?" snažila jsem stvořit na obličeji úsměv. A však byl trošku falešný.
"A-ahooj.." měla jsem ten proslov trošku rozházený, nýbrž mě vylekal.
Snažila jsem se tedy to na sebe raději nedávat najevo.

Len som sa pootočil tak, aby som na Hikari videl. Pozorne som si prezrel jej tvár a tiež som zaregistroval ten jej.. štýl rozprávania. Gomenasai, minule som sa správal ako debil. Povedal som ospravedlňujúcim hlasom.. následne som si však ruky založil na kolená. Čo sa stalo Hikari-chan? spýtal som sa potichu, na mňa ten jej fake smile neplatil, na to som jej pravý úsmev videl až priveľa krát. Neodpovedal som jej, teraz tu nešlo o to ako sa cítim ja.. páč som sa pravdepodobne cítil lepšie než ona a tak som jej chcel aspoň troška pomôcť.

" Uhm... stalo se .. toho hodně..." raději jsem to shrnula a řekla to obecně. "Za to milule... se netrap.. každý máme chvilky..." tentokrát jsem se smutně usmála. Bylo mi sice děsně, ale nechtěla jsem ho tím zatěžovat. " Uhm... jsem v pohodě.. jak jsi se měl ta Oga-san?" smutné složky jsem v duchu zabalila a založila jsem do odloženého boxu. Zhlubola jsem se nadechla a usmála se. *To bude dobrý..!* Pozorně jsem si ho prohlédla. " JSem ráda, že jsi v pořádku..." upřímně mu řeknu a pohladím ho po hlavě.

Asi o tom.. nechce hovoriť.. prebehlo mi hlavou keď som ju počúval. Ako môže niekto takúto veselú osôbku uviesť do takéhoto.. depkárskeho stavu?.. rozmýšľal som ešte s menšími výčitkami svedomia.. nemohol som si pomôcť no myslel som si že za to môžem sčasti aj ja. Keď ma pohladila po hlave a spýtala sa ako sa mám tak som sa na ňu len pousmial. Uhm.. ja sa mám celkom fajn, konečne mám chvíľu voľno.. tá posledná misia bola niečo strašné.. povedal som popravde a len som sa pousmial.. vytiahol som obviazanú ruku a jemne som jej ďobol do líca.. úsmev Hikari-chan.. takto ti to pristane oveľa viac než keď sa mračíš.. zaškeril som sa.. chcel som ju nejak rozveseliť.. aby prestala myslieť na to niečo..

"Hm.....dobře!" rozveselým se. *Bude to dobrý!* rozhodla jsem se. "Tak co? Oga-san? Povídej!"jemně jsem ho šťouchla do žeber. " Jak to bylo s tou misí? Akčí? Napjatý?" chrlila jsem na něj horu otázek a doufala v odpovězení. Už bych si taky měla jít pro misi. Zakývám a opřu zrak o něj. Hodně se změnil. Vyrostl a vcelku vypadal jako pravý muž. "Určitě mě tentokrát zase něco naučíš, že?" zeptala jsem se a v očích se mi zase rozzářilo. Přestala jsem myslet na Shira a konečně se dokázala i soustředit. "Pojď zase si dáme souboj ano?" zašklebím se a odstoupím.

Keď ma pichla do rebra tak som sa len tak nasilu zasmial.. vlastne som tým zamaskoval bolesť ktorá bola viac menej nečakaná.. trafila zrovna to miesto do ktorého som pár krát schytal pri misii. Znova ma zahrnula stovkami požiadaviek čo bolo dobré znamenie.. znova to bola tá Hikari-chan ktorú poznám. Jooosh bolo to akčné !! ani som nevedel proti čomu idem.. najprv po mne vybehol obrovský červ ktorého prezívali krvavá marry.. bol hrozne silný, absorboval každú jednu techniku ktorú som na neho použil.. po tom som bojoval s istým shinobi ktorý bol expertom na bunshinjutsu !!.. keď som bojoval s jeho klonmi tak som ani nevedel že to klony sú.. jeho samotného sa mi podarilo vypátrať až o dosť neskôr.. nakoniec ušiel heeh asi sa ma bál keď už dostával na prdel !! zaškeril som sa a len som vyskočil na nohy. Hai naučim ťa niečo.. a uhm kľudne si môžme dať zápas.. cvičný.. usmial som sa.. postavil som sa mierne rozkročmo a čakal som na jej prvé kroky.

"Dobře!" vyskočila jsem. Postavila jsem se do soustředěného bojovného postoje. V klidu jsem vydechla a vyběhla prosti němu.* Jaky má být ninja? Nápaditý, nepředvidatelný a originální.* v hlavě mi běželo heslo, které jsem se musela naučit. NEchala jsem to zatím na taijutsu. Asi metr před ním jsem zahnula, udělala lehkou otočku a zezadu se ho snažila kopnout. Kdybych ho teď trefila bylo by to určitě do žeber.

Pozorne som sledoval jej pohyby, zranenú ruku som dal za chrbát, predsa len nechcel som do nej dostať páč by to tak maximálne mohlo zhoršiť jej stav. Zatiaľ na to išla celkom dobre, bolo dosť možné že tu teraz prehrám páč som bol stále zranený a stihlo sa mi obnoviť len minimum chakry.. Zaťal som ľavú ruku ktorú som v momente postavil do dráhy jej kopu, trocha som sa pritom pohol do strany aby tá odstredivá sila moju ruku nedolámala, no.. zas takú silu asi aj tak nemala.. v momente som však jej nohu chytil a snažil som sa ju s takým zatočením odhodiť o niečo ďalej.

Zaklopítla jsem a padala na zem. Obrátila jsem se a přešla přes stojku. Teď jsem stála a pravou rukou jsem ho chtěla udeřit. Něco se mi ale honilo hlavou. *Oga-san...nejsi zraněný..?*Najednou jsem se zastavila a chvíli si ho prohlížela. " Oga-san...nejsi zraněný z mise?"zeptám se na ověření. *Taky si myslím...na zkouškách ...byl takový ostřejší..*

Huum? noo.. eehm nie je to nič čo by som nezvládol. Usmial som sa na Hikari, nechcel som ju zbytočne strašiť a ani som nechcel aby ma šetrila. nezapieral som však len.. som sa to snažil nejak obkecať, pochopiteľne som zranený bol, keby som na sebe nemal mikinu a ani tričko tak by mohla vydieť početné odreniny a podliatiny ktoré som mal po celom tele, keby som si dal dole obväzy z ruky, ktorú som teraz kryl za chrbtom tak by sa asi zhrozila.. teraz to už bolo lepšie ale stále som ju mal viac menej dotrhanú..

"Ehm... dobře.."starostlivě se na něho usměji. "Tak teďka mě tady Oga-san něco naučí!"radostně vykřiknu. Nasadím úsměv, aby si Oga nemyslel, že si dělám obavy. "Co to bude pane sensei?"Yuusuke přiběhl aby mohla dívat. *Jouu.. borcovskej chlapík...*zachechtal se.

Hmm josh.. naučím ťa jedno genjutsu.. gomeen že zasa to ale.. no.. mám doton a tak ťa nemám ako učiť prípadné ninjutsu.. Ospravedlnil som sa jej a len som nahodil taký "úsmev". Takže.. jedná sa o genjutsu ktoré zakrivuje priestor a mení ho do .. no.. tvojich požiadaviek. Magen: Kokoni Arazu no Jutsu, je to rank C takže myslím že by si ho mohla zvládnuť.. Netreba na to dokonca ani pečate. Jedná sa o plošné genjutsu takže sa do neho chytí každý kto sa pri zmenenom priestore ocitne.. num.. Usmial som sa a len som čakal.. či to nejak skúsi alebo tak.

"Hmm.. tak do toho!" s Yuusukem povyskočíme, vyměníme si významný pohledy a už
sledujeme, co a jak dělá Oga. *Genjutsu které krivuje pristor...hmmm*zamýšleli jsme
nad tím."Tohle bude zajímavé..."řeknu zamyšleně.

Eeeh.. t..tak okej.. zaškeril som sa a len som sa na chvíľku sústredil Magen: Kokoni Arazu no Jutsu .. šepol som po chvíľke na čo som len zatvoril oči. Celý priestor sa začal okolo Hikari zakrivovať, teda.. doslova meniť, na chvíľku to bolo všetko rozmazané no po tom sa to znova ustálilo.. už sme však nestáli na cvičisku ale, no aspoň tento menší priestor vyzeral ako nejaká bažina.. Pochopiteľne sa to dá použiť aj na jednu jedinú vec.. pousmial som sa na Hikari.

"S-senza...!" civěla jsem na to vykoulenýma očima.*SÍLA!* zatleskala jsem "To je fikané..." pochválila jsem techniku. "Tak... jak mám na to jít?" zkoumala jsem. Pohladila jsem Yuusukeho, který měl v genjutsu obzvlášť zálibu." Oha-san...musíš bůt vážně silný že?" usměji se.

Heh.. tak okej..proste sa sústredíš na nejaké miesto, musíš si dokonale predstaviť ako by malo vyzerať.. teda.. ako by sa malo "zmeniť" a do tej svojej predstavy vložíš chakru.. alebo ako to povedať no.. ťažko sa to vysvetluje.. usmial som sa.

Sledovala jsem ty dva zamyšleným pohledem.
Sama jsem si našla místo na vodě dostatečně daleko od nich. Dávala jsem přednost samotě. Pomalu jsem přecházela po vodě dál, dokud jsem se neocitla přesně uprostřed vodní plochy.
Vytáhla jsem si jehlici z vlasů a rozpustila je tak. Okamžitě jsem ji uklidila do tašky.
Pak už jsem zaujala svůj vlastní bojový postoj. Něco mezi stylem klanu Hyuuga a bojovníkem na dálku, zkrátka velice zvláštní. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, co vlastně chci dělat. Zavřela jsem oči.
Když jsem je otevřela zářily rudě. Začala jsem se točit a pohyby vířit vodu. V dlani se mi následně vytvořila jakási zvláštní rudá stuha. Točila jsem jí okolo svého těla. Vypadalo to spíš jako tance než jako trénink.

"Ehm... dobře.." ustoupila jsem si a složila ruce a vyvolávala chakru. Začala jsem si představovat naši zahradu. Zaplněnou kaktusy všude možně. Zavřela jsem oči a zašeptala: "Magen: Kokoni Arazu no Jutsu..."prostor kolem nás se začal zakřivovat, ale nezměnil se po chvilce se vrátil do normálu. Yuusuke mě pozoroval a radil mi.

Sledoval som ju..Hem.. celkom ti to ide.. na prvý krát.. Povedal som s úsmevom no len som sa postavil a podišiel som k nej.. Ja už budem musieť ísť.. tak sate.. prídem ťa ešte pozrieť.. ako pokračuješ a tak.. zaškeril som sa a len som jej postrapatil vlasy. Následne som si strčil ruky do vreciek a pomocou shushin no jutsu som mieril preč.
(presun)

"Uch..? Měj se..!"zamávala jsem mu a usmála jsem se ..*To bylo rychlé...jednou to zkusíme taky Yuusuke ..!* vlk zakýval hlavou a já to zkoušela dál. Opět jsem si začala představovat náš dům. Zavřela oči a zašeptala..? "Magen: Kokoni Arazu no Jutsu.." zopakovalo se to samé. Najednou nějak zafoukalo. Já pocítila cizí pach a přestala se soustředit. Otetřela jsem oči a podívala se směrem odkud jsem cítila ten cizí pach. Byla tam dívka (Akaime Minakami)...

Došel jsem k tréninkových prostoru a prohlížel si je.Najednou jsem zpatřil Hikari a nějakou ženskou.Díky tomu že jsem poslední tři dny strávil v knihovně tak jsem spoznal o jaký bojový styl u te shinobi se jedná.Přišel jsem blíž k nim a zeptal se."Ahoj.Můžu se taky zapojit?"