Kabutova skrýš

"Kazekage vytvořila jinchuuriki. Shukaku to tam dost poničil, to je pravda, ale docela dost se bránili." vyhrkl jsem jedním dechem. "Un, šéfe, co teď?"

"Hm..Myslel jsem si to. Nevadí, něco takového nás nezastaví. Teď půjdeme po Kirigakure." zasyčel jsem a začal jsem se ďábelsky smát.

hmm nuda
(presun)

"Deidara, ty půjdeš omknout zemi Železa, a pokusíš se dostat na naši stranu Mifuneho. Nabídni jim spoustu peněz a pravé místo v novém světě, který vybudujeme." zasyčel jsem a v očích se mi zlomyslně zablesklo.
Nesmím dovolit kage, aby získali samuraie. Je to důležitá složka ve světě Shinobi.

"Jasně šéfe!" Un, samuraiové. Aspoň si procvičím moje umění. V Sunagakure to bylo nic moc.

Vytvořil jsem jílového ptáka a odletěl.

Přiletěl jsem do skrýše a sletěl z ptáka. Klekl jsem si před Kabutem a sundal si klobouk.
"Šéfe...Konoha předala zprávu, a ten malej zmetek mě předehnal. Zase Uchiha!" rozzuřil jsem se.

"Hm..Konoha nám opět zhatila plány. Neboj se, Deidaro! Brzo nastane den, kdy ukážeš konoze a ostatním svou skutečnou sílu. Vyrazíme na sraz a budeme je sledovat. Zetsu, Sasori! Připravte se." POhladil jsem Deidaru po vlasech a vydal se směrem k východu skrýše.

Tomu hajzlíkovy to trvá dlho.Asi sa idem poprechádzať.

(Presun do Madarovej skrýše)

"Hm Zetsu, pojď za mnou, musíme si něco zařídit." řekl jsem s nechutným úsměvem na rtech a odešel.

Kývnul jsem a následoval ho.

Zjevil jsem se ve skrýši.

"Hm, Madara." řekl jsem u vchodu, když jsem viděl Madaru.
"Madaro," pohazoval jsem s kamenem gelel a nepříjemně jsem se usmíval.
"Dej mi tvůj sharingan, který má schopnost teleportace."

Nebýt Edo Tensei jseš mrtvej.

"Já? Nikdy." ušklíbl jsem se.
"Dělej, nebo tě mám donutit pečetí?" zasmál jsem se.
"Ani nevíš jak mi to dělá dobře, vidět velkého uchihu Madaru, jak je ovládán mnou..Kabutem!!"

Slizkej hade.
Vydloubl jsem si oko,které mi znovu narostlo.

"Hm hm hm hm hm hm hm." začal jsem se ďábelsky smát a oko jsem si vzal, připravil sem si pro něj skvělou lahvičku.

Začal jsem s transplantací kamenu gelel a Madarova sharinganu. Transplantace bude trvat do oběda. 26.2. 13:00

"Muhahahaha!" zasmál jsem se a vyhrnul rukáv. uprostřed dlaně se mi točil Madarův sharingan.
"Hm. uvidíme, jak si daří." zamával se a vnořil do sharinganu.

přišla jsem sem a zařvala "Hej Kabuto !!!"

Otočil jsem se, vykulil oči, vyplázl jazyk a zařval.
"CO JEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEE!"

"hele já tě slyším ale když si tak starý bála jsem se aby si mně slyšel ty" hodila jsem k němu ožralu a potom po něm sasukeho kost "todle by mnělo stačit" sedla jsem si "tak a čekám"

"Ts. Já nestárnu." ušklíbl sem se.
"Hm, tak Sasuke-kun jsi chtěla oživit." Chytil jsem kost a vytáhl svitek. Rozložený jsem ho položil na zem před ožralu a udělal nějaké pečetě. Za chvíli ožrala zařval a jeho tělo zakryl prach. Za několik sekund tam stál Uchiha Sasuke.

"nádhera" přišla jsem blíž k sasukemu a pošptala mu do ucha "výtej v naší armádě"