Severní Hlavní brána

First topic message reminder :


Ochranný systém



- 4 ANBU a 1 chunnin, který hlásí Tsukikagemu, kdo přišel

- Každý host bude mít doprovod ANBU, volně se pohybovat po vesnici neexistuje – pokud tak bude stráví noc a den ve vězení
U brány se odevzdají všechny zbraně



- kolem vesnice jsou krystalové hradby a vstup je možný pouze branami nebo vzduchem ze shora


- V ulicích se potloukají nukenini někdy i hodně nebezpeční, když se naštvou a zahrávat si s nimi není dobré

- Nad vesnicí lítají 2-3 draci a hlídají

Vzdychla jsem. "Kde je můj syn...?" zopakovala jsme znovu svou otázku a zvedla svůj pohled k němu. "Prosím..." zamumlala jsem zoufale. "Musím ho najít..."

Radšej budem mlčať. Ja som predsa nič neslúbil.
Odvrátil som pohľad od Uchihu.

"Tvoj syn je velmi mocný na jeho vek má talent....Ruki povedal že ta chce zabit a aj celú Sunu."
Pozrel som sa na nu.

Dobehol ku Kazekage-sama.Počkal na jej rozkazy.

pristoupil jsem k Hitomi a zaseptal ji
'' co se tady deje? ja o nicem nevim a chci se nejak vtahnout do deni''

Bodlo mě u srdce. Kdybych mohla, pravděpodobně bych plakala. Ale já nemohla... "Na tom nezáleží..." zamumlala jsem. "Kde je?" vydechla jsem tiše. Moje mysl se vznášela někde totálně jinde.

,,Nezachránil jsi ji, Nawaki...Jen jsi ji odnesl, aby mi ji vzali Anbu prováděli na ní pokusy..Sice mi jí vrátili, ale..." přivřela jsem oči. ,,Odveď nás k Reině a Rukimu, Nawaki." zvedla jsem k němu pohled, ale..Tak tos jí říkat neměl...
Otočila jsem se k divizím.
,,Bude se konat přesun! Všichni se začněte připravovat, do půl hodiny musíme toto místo opustit!" zavelela jsem všem. Zůstala jsem otočená a sledovala ten ruch.

"Ešte vám to nepoviem pretože Tsuchikage nepotvrdil prvú podmienku."
Povzdychol som si.

"Kazekage-sama deje sa niečo?"Spýta sa keď uvidí Kazeka-sama ako za zvíja v menších bolestiach.

Hmm.. keď myslíš Shijin.. ja sa bohvie ako .. ako dobrá generálka necítim.. niekedy doslova cítim ich pohľady na mojom chrbte.. ak vieš ako to myslím.. predhodila som jej no po tom som sa znova pozrela na Nawakiho.. hneď ako to vyklopí tak vyrážam... prebehlo mi hlavou a len som čakala.

Po chvilce depky ^^ jsem přišel k ostatním a podíval se Nawakimu do očí.''já už ti odpustit nedokáži,ale jsi mým vykoupením od slepoty'',mírně jsem se pousmál a instinktivně sáhl na Katanu.''Až zesílím,a budu mít oči jako ty,přijdu si pro tvů sharingan '',usmál jsem se a zůstal stát v kolečku oO kolem Nawakiho.

"Ne... nic se neděje... jsem v pořádku!" odvětila jsem k Yukimu. "Nic mi není, nemusíš mít strach... potřebuji se jen vzpamatovat!" posumála jsme se falešně.

"Vypadá to, že již brzy budete mít co dělat."
A já snad také...
Sledovala jsem Nawakiho upřeným pohledem.
Je to lest, není to lest...?

Neochotne som prikývol.
Moje slovo mojou smrťou padá. Dúfaj, že v boji nepadnem.
Pozrel som sa Nawakimu do očí.

"A za Konohu bych měl odpovědět já." proklestil jsem si cestu k hloučku.
"Patřím k jednomu z nejváženějším klanům v Listové a jsem člen její rady Starších." ušklíbl jsem se a rukou si prohrábl vlasy.

''Přišel jsi sem machrovat Baka?!''Zakřičel jsem na příchozýho chlápka a probodl ho pohledem.

"Dobre"Povie Kazekage-sama.

Smutne som sa zatváril a potom hned pousmial.Sva prsty som mu dal na čelo.
"NEzabudni kto si"
Pozrel som sa na ostatných.
"Nebude dobre ked tam pojdeme po pomste."

"Aki klid!" otočila jsem se na něj. "Takže... odpověď za Konohu?" otočila jsme se na Sasukeho. Upřeně jsme jej sledovala, tak moc jsem ho očima prosila, aby řekl to co sjem chtěla.

Probodl jsem pohledem malého skřeta. Otevřel jsem pusu a následně ji zavřel. Ten mi za to nestojí. Místo odpovědi jsem se dotkl adamantiové tyče, kterou jsem měl na zádech.
Enma: "Že by ses konečně naučil ovládat?" zašeptal starý opičák přeměněn v tyč.
"Hm." zabručel jsem a sledoval Nawakiho. "Myslíte si, že je moudé mu věřit? Bych byl nejšťastnější, kdyby mu dal Danzou prokletou pečeť, aby jsme byli doopravdy pojištěni."

Věnovala jsem Sasukemu mírný úsměv.
Dlouho jsem ho neviděla... Ale lepší, než kdyby odpovídal Danzou-sama.
Těkala jsem pohledem mezi přítomnými.
Vážně zvláštní... Kdo by řekl, že je bude chtít zradit zrovna on.

"Tak dobře." znova jsem si prohrábl vlasy, ale tentokrát se zavřenýma očima.
"Ale necháš si dát od Danzoa prokletou pečeť." dodal jsem s mírně zamračeným výrazem.

Kdo by si dal od toho dědka pečeť?Nawaki určitě ne..''Chcete aby nás tam zavedl a nebo ne??''Procedil jsem skrz zuby a díval se naštvaně na toho machra.

"Aki!" otočila jsem se k němu a chytila ho za ramena. "Klid! Má právo mít pochyby..." zašeptala jsem. "Prosím.. uklidni se!" zašeptala jsem konejšivě. "Bude to v pořádku..."

"Chci, abys držel hubu a nechal pracovat starší a zkušenější. Nemluv do něčeho, čemu ani za mák nerozumíš, kluku." procedil jsem skrz zuby dost naštvaně.