Severní Hlavní brána

First topic message reminder :


Ochranný systém



- 4 ANBU a 1 chunnin, který hlásí Tsukikagemu, kdo přišel

- Každý host bude mít doprovod ANBU, volně se pohybovat po vesnici neexistuje – pokud tak bude stráví noc a den ve vězení
U brány se odevzdají všechny zbraně



- kolem vesnice jsou krystalové hradby a vstup je možný pouze branami nebo vzduchem ze shora


- V ulicích se potloukají nukenini někdy i hodně nebezpeční, když se naštvou a zahrávat si s nimi není dobré

- Nad vesnicí lítají 2-3 draci a hlídají

pomalu jsem přišla k Hitomi "Zdravím....jak se zatím daří ?" ptala jsem se na stav vojska

Ze sedu jsem zhlédla k Naomi. Usmála jsem se. ,,Držíme se obstojně. Přes noc jsme nabrali sílu, jsme v pořádku." naklonila jsem mírně hlavu na stranu.

"Bylo hodně zraněných ?"

Zavrtěla jsem hlavou, až mi pár neposedných pramenů spadlo do očí. Strčila jsem je za ucho. ,,Naštěstí ne..Spíše jen vyčerpaní jsme byli." pousmála jsem se.

Vzhlédla jsem k příchozí Naomi a pousmála se. Pozdravila jsem jí kývnutím a dál se věnovala pozorováním brány a kontrolováním písku v ulicích.
Stále nic neobvyklého, jako klid před bouří, možná by se toho klidu dalo využít k proniknutí dovnitř..
Přemýšlela jsem a pohodlněji se opřela o kmen stromu.

Celé dopoledne jsem obcházel okolí, právě teď jsem dorazil do přední linie vojsk.
"Připravte se, dnes zahájíme protiútok..Na tři.."odkryl jsem si sharingan, a kousl do obou prstů.
připravil jsem spoustů pečetí a položil dlaně na zem.

Seskočil jsem ze stromu a pomalu došel za Assasinem, připraven útočit.

Protiútok? Měla bych jít za divizí a dát jim také povel k útoku nebo pomoct tady?
Přemýšlela jsem, ale nebylo na to moc času. Nakonec jsem jen vstala a vyvolala písek. Soustředla jsem se znovu na ulice.
Napadneme případné posily zevnitř. Budu tam muset proklouznout..

Stála som na mieste, už nejaký čas.. zase to isté čo včera.. ksoo.. ak ich dnes udržím na svojich miestach.. tak to bude zázrak.. povedala som si potichu pri čom som očami sliedila po radách mojej jednotky.. všetci boli podráždený.. nedočkavý.. a nervózny.. v podstate to isté čo ja.. až na to že im nezničili dedinu a tak necítila aj ten ohromný hnev a zúrivosť voči klanu Kana ktorú som cítila ja..

"Dva.."soustředil jsem všechnu čakru.
"TŘI! KUCHIYOSE NO JUTSU!"
Před branou se objevili tříhlavý hadi, ti na nic nečekali a protrhly bránu.

Aktivovala jsem Byakuugan.
"Kuchiyose: Chakura no reivun! " Jen co jsem to dořekla, kolem mne se zatřepotalo pět vran z chakry. Za chvíli se spojily v jedinou a větší. Vyskočila jsem jí na záda a ona se mnou vylétla nad bojiště. Zatím jsem vše sledovala ze vzduchu.

"Nande?" šokovaně jsem sledovala hady.
"Tak to ne!" Jako medik jsem se měla držet stranou.
"Kuchiyose no Jutsu!" velký tříhlavý had se obrátil proti jeho třem a zasyčel.
Ksó, nemůžu bojovat...
Odrazila jsem se a z jeho hlavy seskočila na draka. Ten se okamžitě zvednul a stejně jako ostatní draci se staral o raněné ve stanech za bránou. Přesunuli se na druhou stranu vesnice a já přelétávala nad bojištěm a kontrolovala situaci. Neměla jsem v plánu útočit, jen se starat o raněné.

Políbil jsem PiliKKu a vstal.''Už se to hýbe'',mírně jsem se pousmál a kousl se do prstu.''Kuchiyose no jutsu'',přivolal jsem jestřába a naskočil na něj.''Jdu se přidat do boje,jsem přece jen v Assasinově divizi,tak zatím'',řekl jsem a zakřenil se.''Miluji tě...''Vylétl jsem nad bojiště a málem narazil do Shijin.''Ach,zdravím,říkal jsem že se ještě uvidíme'',pousmál jsem se a připravil si katanu.''Jak to zatím vypadá?''

Přišla jsem ke skupince bojujících. Zdá se, že i já budu mít napilno. Krátce jsem se rozhlédla abych zhodnotila situaci. Už zase nějaké přerostlé potvory...

"Ahoj." chakrový havran se se mnou otočil ve vzduchu, aby o něj ani nezavadil.
Jakmile jsem nebyla hlavou dolů, rozhodla jsem se odpovědět.
"Vypadá to, že se ještě nevzpamatovali z momentu překvapení." ušklíbla jsem se.
"Ale prosím opatrně. Jestli nechceš dostat ránu shukuukenem, tak se k mým vránám raději nepřibližuj." věnovala jsem mu mírný úsměv. "Nikdo kromě mě se jich nemůže dotknout."

"Hebi!? Používat proti mě, mé vlastní techniky!?" odrazil jsem se od země a skočil na své hady. "Držte see..vzaduu!" udělal jsem pečetě.
"Katon: Karyuu endan!!"
vyplivl jsem oheň a pálil hady.
"Copak, se budete bát malého plamínku, vy ošklivý hadi."

Otočila jsem se a postavila na draka.
"Mé mazlíčky nechte na pokoji!" přese všechno jsem se na chvíli vrátila.
Když vy tak, tak já taky...
"Katon: Karyuu Endan!" vykřikla jsem a začala totéž, když jsem přelétávala nad jeho hady.

Poznal jsem sharinganem pečetě, dřív než udělala jutsu, hrábl jsem do taštičky a hodil po ní dva Hiraishin no kunaie. Když proletěli okolo ní, objevil jsem se u nich a snažil jsem se jí probodnout Kusanagi.

''Jasně...''Usmál jsem se.''Půjdeš dolů?''Podíval jsem se na ni a aktivoval sharingan.''Vypadá že jich tam je dost pro všechny'',řekl jsem trochu optimisticky a vytáhl Katanu.

Postavila jsem se a poskládala pečetě.
,,Hyouton: Souryuu Boufuusetsu!" z dlaní mi vystřelili dva draci, kteří naráželi a bořili vše, co se dalo. V letu se proplétali, až se začalo tvořit tornádo, které opravdu smetlo skoro vše. Snažila jsem se to tornádo směřovat zatím do vzduchu, aby to neublížilo naším jednotkám. Museli se však vyhnout větrnému proudu, jinak by je to vtáhlo do víru. Což bylo dobře, vcuclo to několik draků, kteří ve vzduchu létali.

Tak nám to začíná. Pořádně jsem se nadechl a odkryl sharingan. Vytáhl jsem Samehadu, která se nedočkavostí hodně kroutila a vyrazil k bráně.

Ten meč... Kdo je to?
Trochu jsem zbledla.
"Katon: Ame no Kasaiha!" vytáhla jsem katanu a prořízla jí vzduch. Jeho směrem začaly z ostří odlétávat jiskry s účinky kyseliny. Musela jsem několikrát uskočit a tohle byla má jediná šance. Doufala jsem, že tentokrát bude muset uskočit on.
Skvěle Rin. Na tohle by sis měla vzpomenout vždy, když začneš blbnout.

Prišiel som ku bráne a sadol som si na nu.

Ušklíbla jsem se a můj havran začal klouzat po obloze směrem dolů.
Roztáhl křídla a hladce přistál mezi nepřáteli.
Hned potom následoval Kaiten, takže jsem okolo sebe měla zničehonic volné prostranství.
"Já už jsem dole." pousmála jsem se.

Ruka mi začal blýskat. ,,Chidori senbon." Máchl jsem rukou a nepřátelé co byli před mnou to zasáhlo.