Severní Hlavní brána

First topic message reminder :


Ochranný systém



- 4 ANBU a 1 chunnin, který hlásí Tsukikagemu, kdo přišel

- Každý host bude mít doprovod ANBU, volně se pohybovat po vesnici neexistuje – pokud tak bude stráví noc a den ve vězení
U brány se odevzdají všechny zbraně



- kolem vesnice jsou krystalové hradby a vstup je možný pouze branami nebo vzduchem ze shora


- V ulicích se potloukají nukenini někdy i hodně nebezpeční, když se naštvou a zahrávat si s nimi není dobré

- Nad vesnicí lítají 2-3 draci a hlídají

Prohlédla jsem si nechty na ruce jako by mě ta situace šíleně nudila, ve skutečnosti jsem se mo bavila.
"No vlastně nejdřív nic, pak když se zjistilo, že za ty vraždy můžu já začali mi to vyvracet poučovat, tak jsem je zabila. Na to že to byli taky ninjové to bylo lehký ani se nebránili. Nerozumněli mi, ani ty mi nerozumíš. A právě tehdy jsem zjistila, že mě to dccela baví, být takhle hnusná." přiblížila jsem se k bariéře.
"řekni, co budeš dělat, kdyby mě odsoudili k smrti? A popravdě." zavrtám se jí do očí.

"To máš teda pravdu vůbec ti už nerozumím." zakroutila jsem hlavou. Její vyřčená otázka mě zarazila. Teď mi vlastně došlo, že je nukenin a budou ji takhle i stíhat. "Chceš vědět pravdu?" byla to spíše řecnická otázka. "Tak tady ji máš. Asi bych nesouhlasila. Možná bych se tě i zastala, ale když si vzpomenu na to, co jsi udělala naším přátelům, tak jim v tom nebudu bránit!" řekla jsem skrze zaťaté zuby. "V nouzi poznáš přítele." zašeptala jsem a ironicky jsem se pousmála.

"Bránila by jsi mě, i když teĎ tvrdíš něco jiného. Udělala bych to samé, protože nejsem zas tak bezcitná."
Ty nejsi bezcitná? A co ten souboj mezi námi dvěma? Zavřela si mě do toho krystalu a bylo tam těsno a bylo ti to jedno.
Ale pak jsem tě pustila a navíc ti toho dovoluju až přes příliš.
tě začíná obměkčovat.
přijdu těsně k ní.
"Ty ani nemáš ponětí jak moc bych tě chtěla zabít i všechny ostatní, ta touha je velká, ale na druhou stranu mě zase žere to, že pak už na světě nezbyde nikdo, po kom bych šla."

"To máš možná pravdu. Nejsem chladná jako ty." Ztišila jsem hlas, aby nás nidko neslyšel. "Tak proč mě nezabiješ? Měla bys pokoj!" odmlčela jsem se na chvíli. "Už mě unavuje hrát hru na kočku a myš!"


(nemyslím to nějak proti tobě )

"Mě jako kočce to vyhovuje neustále myš honit a pak pouštět, možná že přijde čas a myš potom sežeru. Nejsem tady nějak moc dlouho a pořád v sobě takoví ty výčitky svědomí mám." viděla jsem jak nás její skupina upřeně pozoruje, moc se mi to nelíbilo.
"Nibi, tě nemá ráda prý na mě máš špatná vliv, to že jsem jinchuuriky už víš." tentokrát jsem ztišila hlas já a to opravdu, aby mě slyšela jen ona.
"Pracovala jsem jako špionka pro Sunu, na moje vzkazy ohledně situace u Kabuta a tady nikdo nereagoval ani když jsem potřebovala pomoc, docvaklo mi, že to není ta cesta, kterou bych se měla vydat. A pak ta věc s Kabutem....dal mi moc, sílu...dal mi Nibi a ta mi dala nový pohled na svět."

"Ty máš výčitky svědomí? Tak to si špatný zločinec." popíchla jsem ji. Přestalo mě bavit s ní mluvit jako s kámoškou, tak jsem zkusila jinou taktiku.
"To myslíš, Nibi, tu potvoru co máš v sobě? Nemyslela jsem si, že si tak slabá, že si necháš tohle udělat!! Zesílit jen díky někomu cizímu?! Síla má vycházet z tebe a ne, že se objeví nějakej cizinec a řekne: jo tak mám na skadně bijju tak ji dám prvnímu člověku, co mi padne do oka!" náchla jsem rukama.
"To ses vážně nic nenaučila?!"


(hej už mi začíná hrabat... na icq ti písnu podrobnosti )

"COŽE?!" vykřiknu, že mě je slyšet skoro na celou vesnici.
Co si o sobě myslí, když si mě porazila tak seš silná i beze mě. Hej no ta mě štve a já jsem potvora...ne pusť mě ven Reino dělej!

V tu chvíli mi úplně přeskočila bolest ve spáncích jako poprvé, kdy jsem se s Nibi ještě seznamovala. V okamžiku se vše kolem mě začalo pokrývat krystalem aniž bych k tomu dala svolení, začala jsem cítit jak Nibi ve mě sílí.
"Zruš bariéru a já ti ukážu co jsme se naučily." řekla jsem, ale můj hlas už to nebyl. Na okamžik jsem povolila Nibiinu zlost a vší silou praštila do bariéry, i když bezmocně. Začala mi modrout pravá část obličeje a zůžila se mi i panenka v pravém oku.

Jsem naskočila, když vykřikla. Pak jsem sledovala co se právě dělo s Reinou. Když řekla něco dalšího už to nebyl její hlas. Ustoupila jsem stranou. Netušila jsem, co mám dělat.

"Ona má v sobě dvou-ocasého démona? Podle tohohle ho buď ovládá velmi dobře, že se v tak mladém věku dokázala přeměnit do plné formy a nebo pravý opak."
Řekl jsem si vduchu.
"Shizuko-san, odstupe dál od bariéry, prosím." Usměju se na ní.

Slyšela jsem za sebou něčí hlas. Otočila jsem se. Byl to můj velitel. Chvíli jsem stála na místě, ale nakonec odstoupím.

Chceš zkusit první fázi, Reino?!K čemu by to bylo? Jsme tu zavřený, Nibi vůbec nemyslíš. Jdi zpátky začíná mě bolet hlava.
Byl to zlomek netušila jsem, že tak rychle dokážu sílu Nibi potlačit, bylo to možná tím tréninkem. Každopádně se mi zase obličej vracel do mého původního ale bolest v halvě nepovolila.
Příště se laskavě koncetruj vyjedu na Nibi a podlomí si mi kolena, chytám se za spánky, na to si musím už zvyknout. Klony, které neskrystalizovali ke mě okamžitě přiběhly a zvedly mě. Výhružně jsem se podívala na Shizuku.
"Tos neměla. POčkej až se odsud dostanu."

"Až se odtud dostane hmm? Hlupák.. No i když, já bych už chtěl taky se nějak pohnout a né jen tu čekat, až skončí válka.. že by jsme bariéru otevřeli?" Řikal jsem si pro sebe.

"Tak co, zabiješ mě už?" rýpla jsem si ještě víc. To předešlé překvapení už vyprchalo a já se zase dostávala do formy.
V duchu jsem si oddychla, že je bezpečně za bariérou.

Vytrhla jsem se klonům co mě drželi.
"Hej ty blonďatej krasavče, co hodláte dělat, když jste nás tady tak šikovně zavřeli? To se nás tak bojíte? Hm?"
Reino, řekla jsem žádný kluky.
Ty mlč, dneska si mě vytočila už dost.
Pro teď jsem hodlala Shizuku ignorovat, teď když už vím jak přejít s Nibi do první fáze, musím to jít potrénovat a celkově Nibi naučit nerozčilovat se. Ona jí k tomu provokuje

"To myslíte vážně?" zeptala jsem se šeptem velitele. Stála jsem kousek od něj a slyšela jsem, co říkal.
Reina se na mě ani nedívala. Po tom co se stalo jsem se ani nedivila.


(zlato mě ignorovat?, tak to si teda vypiješ! )

"Krasavče?" Začal jsem se ovívat svým vějířem. ( xD )
"No.. Já sám nevím.. Čekám na rozkazy. My nemáme za úkol bojovat.." Odpověděl jsem oboum dívkám.

Ten jeho klidný výraz mě vytočil. Nadechla jsem se, že mu něco řeknu, ale nakonec jsem pusu zavřela. Kousla jsem se do rtu.


(lidičky mí zlatí, ještě cca 15 minut než mi vypnou net )

(s tím vějířem si mě dostal xD Yoshi nemáš něco s čím se s tebou můžeme spojit? )

"Srabi." řeknu a prohrábnu si vlasy. "Ono se taky může stát, že pak už nebude možnost ..... bojovat." usměju se zle, mrknu na Yoshira.
"Máte ještě něco na srdci nebo můžu jít vymyslet plán na vaše zničení?" přitom jsem se svůdně koukala na Yoshira, schálně jak dlouho vydrží. Opět jsem se dostala do své osobnosti. ( )

Prišel jsem sem a zeptal jsem se Reini "Kdo je to devče a co se deje slišel sem krik tak jsem pribehl" rekl jsem ji

Nepřetrhávala jsem kontakt s Yoshirem a odpověděla Kaitovi.
"Nic moc jen jsem přišla na to jak se proměnit v Nibi. Kaito, to je Shizuka, jak jsem ti o ní říkala. Shiz to je můj parťák Kaito." podívala jsem se kamsi za Yoshira a jen kývla, pak opět můj pohled spočinul na Yoshirovi.

Klon
seděla jsem na větvi, zachytila jsem Reiny signál. Rychle jsem se otočila a běžela jsem za někým z Akatsuki informovat je, co se tu stalo.

"Aha to je ona" podíval jsem se na ní a pak jsem se podíval na toho podivýna z vejirem "A kdo je on" zeptal jsem se

Podívala jsem se na nového přichozícího. Prohlédla jsem si ho.


(no nic zlatíčko, už musím, brou noc )

Jen jsem zavřela oči a usmála se.
"To je fešák co?" provokuju dál.

(Jo jasně, ICQ: 391409273, jestli nemáš tak řekni)
"Ta holka mě balí nebo co?Takže se teď naučila jak se proměnit do formy Nibi." Řekl jsem si vduchu.
Řekl jsem Katsuyu kterou jsem měl na plášti.
"Řekni Tsunade-sama, že jsme uzavřeli celou vesnici s Naomi Hyuugou a tak v bariéře, máme je tam držet, nebo bojovat.. nebo co?"

Zasmál sem se a rekl "Ach jo a co teď Reino" a vydechl si