First topic message reminder :

Objevil se mi široký úsměv na tváři.. mohl jsem vyprovodit Yoko až do Suny.. sice i stím otrapou, ale co nadělám. "Hai, Tsuchikage-dono" řekl jsem oddaně a odešel jsem spolu s ostatníma směrem k hlavní bráně.

"Neznie to nebezpečne, ale už radšej pôjdem. Nechcem, aby sa ninjom z Iwy niečo stalo." Uklonil som sa a vybehol z budovy.

(Odchod.)

Já dopsal dopis a poslal ho do suny pomocí orla skalního... (sice je pomalejší než sokol,ale zato je menší pravděpodobnost že se mu něco stane...)

Prešli sme bránou, stále sme išli v tichosti, ja som mal pohľad uprený zväčša na bezvládne telo Rimy ktorá bola úplne bledá. Aotsuchi ju niesol páč.. no.. ja by som to asi nedokázal. Na tvári som mal viac menej úplne vymenený výraz.. zmizol z nej ten optimizmus ktorým som ovplíval. Nakoniec sme došli až ku Tsuchikagemu. Ani som nezaklopal, nejak mi to proste.. vypadlo..proste som otvoril dvere a vošiel som ako prvý.. musel som sa pozerať do zeme, proste som sa Tsuchikagemu nemohol pozrieť ani do očí.

Koukal jsem chvíli na ně a pak jsem jenom řekl: "Položte ji zde na stůl,oznamte,jak přesně proběhla mise... a pak odejďěte..."

Keď ju Aotsuchi položil na stôl tak som si len povzdychol. Ešte raz som sa na ňu zapozeral takým nešťastným pohľadom po čom som však spustil. Odhalili nás.. snažili sme sa utiecť a potom sa znova vrátiť pretože boli v presile.. vo veľkej presile. To sa nám však podarilo iba z polky pretože nás ten shinobi prenásledoval. Následne sme proti nemu bojovali, vyzeralo to.. dobre ale.. používal nejaké zvláštne guličky, nevedeli sme však že budú aj vybuchovať.. Nakoniec dostal Rimu. Vtedy však ešte bola na žive len... v bezvedomí, zničil som istú gulu na ktorej lietal, teda doslova som ju skamenel no keď dopadla na zem tak vybuchla a úlomky mi preleteli telom.. myslím že som mal prerezaných hrozne vela žíl a tepien.. neviem presne moc si na ten moment nespomínam ale.. ona do mňa preniesla svoju krv.. celú svoju krv.. zamumlal som potichu.. posledné slová som zo seba viac menej vysipal.. nechcel som o tom hovoriť viac krát a tak som dúfal že všetko Tsuchikage počul.

"Dobbrá... tak teda by jsi měl zajít do nemocnice... protože jestli se rychle nesynchronizuješ... tak zemřeš..." řekl jsem a pak jsem je vyprovodil ven zavřel dveře a zavolal sekretářce... ať přijdou všichni Tooyští lidé do kanceláře ..

Len som prikývol a následne som odišiel.. nič som nehovoril, nemal som na nič chuť.. proste som mieril priamo do nemocnice. (presun)

Do kanceláře přišli Tooyové... spolu jsme se pomodlili za její duši ... a poté ji odnesli do menší svatině krve tady v iwě kde bude do té doby dokud se nevyrobí rakev a nebude nepohřbí se...

Po Ogovom odchode a odnesení tela klanom Tooya som prehovoril. "Tsuchikage-sama, čo bolo vlastne ich úlohou? Nezdá sa, že by to bola iba výzvedná misia." Nechcel som však Tsuchikageho nahnevať, takže som zmenil tému. "A Suna už odpovedala?"

"Takže... jejich mise bylo zjistit co se tam děje,neboť delší dobou neodpovídali... nečekal jsem, že to tam bude takové a že hned se tam bude bojovat..." řekl jsem na první otázku a na druhou... "Podle čipu co má orel na noze víme,že zatím jen krouží kolem kanceláře kazekage..."

"Může... ale z vlastních zájmů bych jim šel na pomoc..." řekl jsem a ušklíbl se

"Chápem." Vlastne som to úplne nechápal, ale nechcel som sa zapliesť do Tsuchikageho plánov. "Čo máte pre mňa ďalej? Alebo mám voľno?"

Zastal som pred pracovňou a zložil si kapucňu tak, aby mi bolo vidieť do očí. Bez klopania som otvoril dvere a predstúpil pred Tsuchikageho. Pohľadom som prešiel po pracovni, aby som sa uistil, že už tu nikto nie je. "Dobrý deň, Tsuchikage-dono." Prehovoril som na Smortna so sarkastickým úsmevom.

Pomalým krokom som išiel až ku Tsuchikagemu.. musel som sa ho spýtať pár vecí a.. pochyboval som že on po mne nič nebude chcieť, moc som mu toho minule nepovedal. Všimol som si že sú dvere otvorené, nebývali otvorené o tom som bol presvedčený.. s narastajúcimi obavami som vstúpil dovnútra po čom som si všimol niekoho, vyzeral.. ako idiot.. Bol som však ticho a čakal som.. už len kvôli dverám som nabral podozrenie že to nebude len tak niekto.. vlastne som ostal stáť vo dverách takže som mu zamedzil asi jedinú poriadnu únikovú cestu.

Koukl jsem se na sůj seznam návštěv... pak jsem se otočil na Ogu a řekl jsem: "Zatím se posaď..." a ukázal jsem Ogovi na místo na sofě...
pak jsem na svém stole zmáčkl nějaké tlačítko(které jsem chvíli hledal,neboť se v nich nevyznám... mám je totiž nově zabudované...) a pak jsem zvedl hlavu od stolu s tlačítky... a kívl jsem na pozdrav a ukázal podivnému jinochovi na křeslo,které bylo přímo proti mému stolu (já u stolu nesedím... jen aby bylo jasno :-D )

"Nie, ďakujem. Rád postojím." Odpovedal som s úsmevom a hneď Tsuchikagemu zdelil dôvod mojej návštevy. "Pôjdem rovno k veci. Rád by som s vami uzatvoril obchod. Iwa je bohatá dedina na kekkei genkai, takže určite nebude postrádať jedného shinobi. Ja vám a vašej dedine za to zaobstarám silu. Dokázali by ste také techniky, o ktorých sa vám ani nesnívalo." Prestal som s výkladom a čakal na jeho odpoveď. Veľmi ma zaujímala jeho reakcia.

Len som Tsuchikagemu prikývol... vošiel som dovnútra a pomaly som prešiel popri Kurovi.. sadol som si na miesto kde Smortn ukázal.. Jednou rukou som si dal dole obväzy z čela páč mi začali zavadzať a len som si ich pichol do vrecka.. to čo navrhol Kuro ma viac menej prekvapilo.. mal som chuť mu niečo.. urobiť.. spraviť..zabiť.. no.. stále som mal na tvári taký neprítomný výraz.. čakal som na reakciu Tsuchikageho.

Koukl jsem na něj jako na blázna a řekl jsem: "Myslíš si že nejsme dostatečně silní? My jsme jedna z nejsilnějších zemí,která dokonce má věci o kterých by se ostatním vesnicím jen snilo... a ty mi tady navrhuješ,že ti mám dát jednu shinobi???" řekl jsem zle... a přitom se mi rozproudila krev v žilách,až to začalo vytvářet třením v žilách teplo a to začalo oteplovat místnost... když jsem se trochu uklidnil řekl jsem přísně... "No nic... tak teda si stejně tě ještě vyslechnu... o koho by šlo?"

"Vaše informácie nie sú aktuálne. Vlastne ste jedna z najslabších dedín. Kvalita dávno prekonala kvantitu. Vašu armádu tvoria prevážne geninovia." Zasmial som sa. "O koho by išlo? To je na vás. Predpokladám, že Jinton mi nedáte, takže tu je ešte Bakuton a Youton. Alebo máte v dedine ešte nejakú kekkei genkai?" Možno mi Jinton nedajú, ale ja ho časom získam.

Tsuchikage-sama.. nemôžete predsa .. čo i len uvažovať že mu vydáte niekoho kto patrí pod Iwagakure no sato.. to čo hovorí sú len kecy, je to pravdepodobne nejaký blázon ktorý sám stojí za.. za.. za ..grrh... zavrčal som nepríjemným spôsobom na toho týpka.. V očiach sa mi doslova zableskla taká .. krvavo červená farba. Možno som pred tým pôsobil tak mŕtvo ale teraz to bolo skôr až.. také.. desivé.. mal som sto chutí vyskočiť a vraziť tomu.. niekomu.

"Hmm, máš v sebe potenciál. Ak Iwa moju ponuku odmietne, budeš moja prvá obeť." Pozorne som sledoval Ogu sharinganom. Chcel som ho uvrhnúť do genjutsu, ale čakal som na Tsuchikageho odpoveď.

Jen jsem přešel k stolu s tlačítky našel jsem další a to jsem zmáčkl... a pak jsem jenom řekl: "Je možné že máme geniny... ale popravdě... naši genini vydají stejnou sílu jako chunini jiných vesnic... neboť u nás ve vesnici jsou na povýšení trochu jiné požadavky hlavně tvrdší... takže o to,jaké máme počty a jakých hodnot se vůbec nestarej... navíc... já sám dokážu zničit celou vesnici... A jinak moc tebou bych nevyhrožoval... všichni Anbu byli informovaní,že jsi tu a že vyhrožuješ... takže být tebou bych se klidnil... jinak sharingan si zkoušej na děti s Konohy a ne na nás... A jinak být tebou,dal bych lepší nabídku...až příště přijdeš... A proč příště ?... Protože pokud teď neodejdeš,tak dám rozkaz k tvému zatknutí ... či zabití... ono je to vlastně jedno... ale když odejdeš hned... nechám tě odejít bez boje..."