Rezidence Otokageho

First topic message reminder :

Rezidence o dvou křídlech nového Otokageho Reiny Kany, na zahradě hlídá drak (Dag) u hlavních vchodů jsou sluhové a v celé rezidenci jsou tři služebné a jedna osobné komorná Reiny a další personál

Prešli sme cez záhradu kde nás uvítal drak !! následne sme len vstúpili dovnútra a ja som ju viedla ďalej a ďalej. Nakoniec som otvorila dvere do jednej z miestností, teda skôr do jednej časti budovy. Tam nás hneď privítal vĺčok !! teda aspoň pre mňa to bolo nehorázne rozkošné stvorenie.

Naznačila som mu, že je to v poriadku keď je so mnou Amaterasu a tak sme vstúpili dovnútra. Uuuhm chcela by si niečo? jedlo? kúpeľ? pitie? chlast? začala som sa jej vypytovať a doslova som okolo nej skackala !

Jen jsem si to tady pořádně prohlížela. Vypadalo to tu velmi slibně. Když jsem uviděla draka, jen jsem povytáhla obočí, ale pak se hned pousmála. Je to tu super... Potom jsme procházeli budovou a bylo to tu prostě super. Když jsme vešli do místnosti, tam už na nás čekal nějaký vlk, který měl po sobě Jashinistické znaky. Teď mi to teprve bliklo."Ne,ne..nic si nedám....ty si Jashinistka? To je super! To si můžeme dost užít..." Potom jsem jen došla k tomu vlkovi."Ty si tak Kawaii a zároveň strašidelný...super!!"

Uhm Haaai ! pousmiala som sa po čom som len sledovala ako si začala obzerať vlka.. Ten sa na mňa len spýtavo pozrel.. s takými veľkými očami no ja som len pokrútila hlavou. Nie nemôžeš ju zjesť baka !! zahučala som na neho viac menej podráždene po čom sa len znova na Amaterasu obrátil, priblížil sa k nej a začal sa k nej líškať a obtierať sa o ňu.. keď už ju nemohol zjesť tak chcel aspoň pohladenie !!

Jen jsem se tak ušklíbla."Tak ty by sis mě rád ochutnal jo? ... Ty si prostě rozkošný..." Začala jsem ho škrábat a jakoby se k němu přitulila. Prostě jsem si ho přitáhla a hladila všude možně."Ty si chlupáč...tebe bych chtěla taky mít...takových zvířat se moc nenajde...prostě super!!" Mazlila jsem se s ním jak malé dítě...

Len som sa pohodlnejšie usadila na posteli a zapozerala som sa na tých dvoch.. mala som čo robiť aby som sa nerozosmiala keď sa k nej tak líškal !!
Vlk sa nechal rozmazlovať pri čom ešte pokyvoval hlavou a sem tam Amaterasu na tvári oblízal.. takým psím a vďačným spôsobom.. začal vrtieť chvostom no bolo na ňom vidieť že by si naozaj rád kusol... aj keď toto sa mu očividne páčilo.

Jen jsem se s ním dál mazlila."Takový mazel a navíc by bez váhání někoho zabil...to je úžasný!" Naschvál jsem se řízla ostrým nehtem do ruky a dala mu to k tlamě. Z říznutí vytékali pramínky horké krve."Na...dej si...takové kawaii zvířátko si to zaslouží a myslím, že tě to potěší víc, než nějaký sladkosti nebo ták..." Usmála jsem se a druhou rukou ho dál škrabala.

Vlk sa len .. viac menej nenásitne hlavou presunul k jej ruke a začal jej olizovať krvavú ranu, jeho oči sa doslova rozžiarili a nevyzeralo to tak že by niekedy hodlal prestať... srsť sa mu od toho pocitu trocha neježila no nie ani tak od agresivity ako skôr od slasti !!

Jen jsem se usmívala a dál ho hladila."Vidíš jak ti to jde...jen si dej...já ji mám ještě dost..." Ušklíbla jsem se a pak se jen otočila na Atsuku a usmála. Ta bolest z rány byla tak úžasná!! A když mi to takhle oblizoval bylo to ještě lepší!!

Opätovala som jej úsmev a tak zasnene som sa na tých dvoch pozerala.. vlk len pokračoval, sem tam ju trošku kusol do prstu no nie tak aby jej ho odhryzol xD, proste to niekedy nie tak úplne odhadol... Ja som sa po chvíľke zamyslela a pri jej výrazi mi hlavou prebehla istá myšlienka.. máš uuhm rada bolesť? potešila som sa nadšene a čakala som na odpoveď.

Jen jsem se tak na ni podívala."No...vlastně jo...jo mám..." Ušklíbla jsem se a říznutím přejela přes vlčí tesák a tím zase tok krve obnovila, protože už to pomalu přestávalo. Bylo toho zase dost. Radostně jsem ho poškrábala za ušima a vždycky když mě tak jakoby nechtěně kousl do prstu jen jsem trochu jakoby slastně vzdychla."Máš skvělý mazlíčky..." Zasmála jsem se.

Hai, arigato !! jaaa viem.. zaškerila som sa po čom som sa však postavila a pomaly som podišla až k nej.. pozorne som svojho vlka sledovala, ako lačne jej oblizuje ranu na prste a nenechá si újsť ani kvapu krvi, doslova sa mi z kútika úst pustila malá slinka.

Když ke mě došla i Atsuku, nemohl mě ujít ten její pohled. Tak spokojeně jsme se usmála."Vidím, že by si chtěla taky co?" Zašklebila jsem se a tou rukou, co jsem hladila vlky jsem zvedla a natáhla k ní."Na...tak si kousni, jestli chceš..ráda ti dám taky ochutnat..." Ze široka jsem se usmála.

Keď to povedala tak som sa úplne rozžiarila, ako keby som dostala dlho vysnívaný vianočný darček !! len som zobrala jej ruku do svojich a následne som si ju priložila k ústam, prekusla som jej pokožku aj keď len na jednom mieste, začala som si je jkrv vychutnávať, bola taká, osviežujúca, chutná a proste úplne sugoooi ! na tvári sa mi usadil taký blažený výraz..

Jen jsem trochu sykla, ale bylo poznat, že jsem si to taky užívala. Dívala jsem se z jednoho na druhého a jen se usmívala."Vy jste prostě takový zlatíčka..oba..." Ušklíbla jsem se a pořád těkala oči mezi nimi.

Vlk nakoniec.. zmizol, ochutnal krv ktorá mu však privodila stav Jashinizmu a kvôli tomu iba zmyzol v opare dymu, tiež som ho odvolala páč som sa začala obávať že ma nepočúvne a na Amaterasu naozaj zaútočí. ja som si len jednou rukou podržala ranku ktorú som jej zubami spôsobila a následne som sa skôr silou vôle odtiahla.. len som sa na ňu po jej slovách žiarivo pousmiala a následne som zase začala pocuckávať jej krv.

Já se pak jen tu druhou ruku, co doteď měl ten vlk, olízla a tak jsem z ní očistila zbytek krve. Už to ani moc nekrvácelo a pomalu rána zasychala. Pak už jsem se věnovala jen Atsuko. Otočila jsem se k ní a pohladila jí ve vlasech."Jen si dej...aspoň toto ti můžu dát za to, že si mě jsem vzala...a určitě už ti někdo dlouho nenabídl svou krve, mám pravdu že?" Usmál jsem se a hrála si z konci jejich vlasů. Vypadala takhle úplně Kawaii, jak si vychutnávala tu krev. Rozhodně mě nenapadlo, že bych tu potkala někoho, kdo by měl stejný záliby jako já a ještě je chápal.

Uhm.. zamumlala som s plnými ústami po čom som sa zase na chvíľku odtiahla.. tento krát som však jej ranu na ruke už nechala tak, nechcela som aby jej ruka stŕpla a tak som sa presunula k jej ramene, pri tom som sa však pousmiala. Nikto nechce aby som pila jeho krv, všetkých k tomu musím donútiť !! toto je príjemná zmena !! zaškerila som sa a len som si odhalila pravú časť krku a ramna. Uhm myslím že ty si to tiež, ešte neskúsila, kľudne si daj !! som nesmrteľná tak si jej môžeš zobrať koľko len chceš !! rozžiarila som sa znova a následne som jej zakusla kúsok medzi ramenom a krkom, nie však do krčnej tepny páč som nechcela aby vykrvácala..

Jen jsem přikývla."Ahá...to jsou ale lakomci teda. Mají jí tolik a ani ti nedají ochutnat..." Usmála jsem se. Po jejich slovech jsem se pak jen trochu ušklíbla."To máš pravdu...vždycky jen zkusím, když někoho zrovna zabiju nebo tak, ale nikdo mi ještě takhle nenabídl..." Pak jsem jen cítila, jak se mi zakousla do krku. Trochu jsem zaklonila hlavu a slastně sykla. Byl to dobrý pocit. Já si potom jen vzala její ruku a nehtem na ní udělala menší škrábanec, abych ochutnala. Dala jsem si ruku k puse a můj jazyk přejel přes celou rýhu."Hm...dobrá..." To už jsem na nic nečekala a prostě se do její ruky zahryzla a užívala si toho, že mi někdo nabízí vlastní krev jen tak. Bylo úžasné zároveň ji pít a zároveň, když ji pil někdo vám.

Pila som ju len, tak pomaly, opatrne, a po veeeľmi malých dávkach, chcela som aby mi vydržala čo najdlhšie, pocítila som taký divný tlak na ruke a len som sa zaškerila, milovala som bolesť, celý môj klan bolesť považoval za až osvietenie takže to pre mňa bolo niečo.. úžasné !! ..

Užívala jsem si to, jak nejvíc to šlo. Naopak od Atsuki, já nešetřila. Věděla jsem, že si to můžu dovolit a naopak jsem byla vděčná, že ona na to nespěchá. Přeci jsem jen stále byla člověk a nemohla jsem si toho tolik dovolit jako ona. Víc jsem přitlačila a moje zuby se zaryli hlouběji. Teď jsem ani skoro nestíhala polykat.

Nakoniec som sa len odtiahla, cítila som ako pomaly tok krvi začal slabnúť, jej tok krvi, a keďže som jej nechcela ublížiť tak som toho nechala. Bola som však v kľude, sedela som na zemi zo zaklonenou hlavou, mierne pootvorenými ústami a užívala som si tú bolesť !! keď svoje zuby zarila hlbšie trocha som sikla no, nesťažovala som si..

Cítila jsem, jak už se mi trochu točí hlava. Zdá se, že už toho bylo víc, než jsem si myslela. Proto jsem byla docela ráda, když se Atsuko odtáhla, i když jsem zase ztratila ten nádherný pocit. Jenomže jsem to nesměla přehnat. Jen jsem se taky pak, ale dál ji pila...ještě jsem toho totiž neměl dost. Potřebovala jsem si to ještě chvíli užívat. Její ruku jsem chytil do obou dlaní a hltala každou kapičku její krve.

Začalo sa mi trocha divne dýchať, síce som nemohla zomrieť, mohla som upadnúť do bezvedomia, v tomto som bola troška iná než ostatný Jashinisti, tiež sa mi začala točiť hlava a keď presiahla určitý limit krvi, ktorý by normálneho človeka 100% zabil tak som sa už nevládala držať vzpriamene, hlava a vlastne aj celé telo mi kleslo niekde do predu a tento krát som dýchala, naozaj rýchlo, bola som úplne bledá no stále som bola viac menej pri vedomí.

V tu ránu jsem se rychle odtrhla. Nečekala jsem, že by jí to nějak mohlo uškodit. Jen jsem k ní přiskočila a chytla ji do náruče."Atsuko?! Jsi v pořádku?! Tolik jsem nechtěla...promiň!" Zvedla jsem jí a odnesla rychle na pohovku a tam ji položila. Sladce jsem jí pohladila po tváři a doufala, že bude v pohodě a že se uklidní. Nechápala jsem to...za takovou chvíli jsem si už oni mohla začít strachovat? To bylo u mě velmi nepravděpodobné, ale bylo to tak. Teď už jsem jí chtěl raději nechat...Viděla jsem, že si potřebuje asi odpočinout.

Uhm.. hai, s..som v poriadku len.. mi začalo byť nejak.. zle, .. točí sa mi h..hlava a tak.. zamumlala som pri čom som si lenivo a pomaly jednou urkou pretrela teraz už spotené čelo. Nemohla som zomrieť, sama som to vedela a tak som moc nezúfala.. nič sa nestalo, nemám ti čo odpúšťať. Pousmiala som sa ešte milo no nevládala som ani zodvihnúť hlavu z pohovky, nie to sa ešte postaviť či podobne.