Rezidence Otokageho

First topic message reminder :

Rezidence o dvou křídlech nového Otokageho Reiny Kany, na zahradě hlídá drak (Dag) u hlavních vchodů jsou sluhové a v celé rezidenci jsou tři služebné a jedna osobné komorná Reiny a další personál

vzala jsem si od ní tu věc a podívala se dovnitř oči se mi rozzářili
"O pádi to je sladké." vzala jsem do dlaně malou chlupatou kuličku "Jak se jmeduje?" ukázala jsem jí i Everestovi a pak si jí dala k tvářím a mazlila jsem se s ní
"Díky boc Ayame."

,,Amai. Hodí se to k ní.'' Viděla jsem, jak se s ní mazlí. ,,A prosím...snaž se jí nenakazit, ano? Její máma by mě zabila.'' Ušklíbla jsem se.

"Deboj." usmála jsem se ale v tu chvíli jsem se nadechla Amai jsem rychle dala z tváře pryč a pšikla zase rychle za sebou a přímo na to stvoření na posteli
"Probiň." natáhal jsem se pro kapesník a vysmrkala jsem se

Shi zatřásla hlavou a znechuceně si odfrkla.
Jestli budu nemocná, tak si mě nepřej. Zavrčela.
,,No, právě, že bojím.'' Zasmála jsem se, když jsem viděla, jak poprskala Shi.

"Aspoď dá pokoj da chvíli." pousmála jsem se
"Ayabe dechci být drzá nebo depříjebná, ale já tu potřebuju děco vyřešit." nevinně jsem se na ní usmála

,,No, tolik ke slibu věrnosti.'' Mrkla jsem na ní a koukla na její prstýnek. Otočila jsem se, že už odejdu, ale hned jsem se otočila zpátky. ,,Ten kabátek...no, víš co? Nech si ho. Asi ho potřebuješ víc než já, když po chvilce venku hned onemocníš.'' Naposledy jsem se lítostivě koukla na kašmírový obleček, který svírala v rukou.
Shi, jdeme. Lehneš si doma.
Tygřice vstala a seskočila z postele. Chtěla dojít ke mě, když se najednou nakrčila, otevřela tlamu a vydala zvuk, který se nápadně podobal pčíkání, jenomže ne nosem, ale ústy. Vrhla na Reinu vražedný pohled.
Rozesmála jsem se a pak jsem mrkla na Rei a Everesta. ,,Užijte si to děti.'' Stále se smíchem jsem vyšla na chodbu a následně ven, kde jsme nasedli na draka a odletěli. (přesun)

"A je to." pak jsem se podívala na Everesta "Řekli bi že jsi brtví." vražedně jsem se na něj dívala

"Spáchal si sebevraždu den před mím vzkříšedíb." podívala jsem se na chlupatou kouličku na rukou



a pohladila jí.
"Báš pravdu hoddě věcí se zbědilo." vysmrkala jsem se a položila hlavu do polštářů

Nemal som ani tušenie že sa vrátiš na tento svet! vykríkol som.
Navyše viem že máš pred niekym strach, tentokrát budem stáť pri tebe a nedopustím aby sa ti čokoľvek stalo...

Zabudol som sa s tebou v ten den rozlučiť takže (podišiel som ku Reine) a pobozkal som ju na pery...

překvapeně jsem zamrkala a mírně ho od sebe odstrčila
"Seb democdá chceš být taky?" vyjela jsem na něj
"Jak víš .... že báb z děčeho strach?"

Proste to viem odpovedal som a nedovolil som jej aby ma od seba odstrčila.
Je mi to jedno ak by som ochorel pousmial som sa.

"Pak by si byl k dičebu." řekla jsem chamtivě a otočila se na bok od něj Amai jsem položila na polštář na kraji postele aby usnula
"Proč si by to deřekl dřív? A já blbá se trápila."

Trochu ma trápili okolnosti o ktorých som počul...
Ak si myslíš že sa od teba pohnem čo by len o 1 cm tak sa mýliš pousmial som sa.

Urobil som chybu a teraz ju napravím!
Vydal som zvuk ktorý sa podobal (Kýchnutiu)

"Di pryč, kobordá i dá pokoj, busíb se vyležet." řekla jsem naštvaně a víc se přikryla

Vôbec si sa nezmenila (pousmial som sa) ale to mi nevadí mám ta rád takú aká si...
Dostanem druhú šancu a ona sa ku mne opäť správa tak chladne
Prajem ti dobrú noc a sladké sny
Pousmial som sa a odišiel som do izby pre hostí.

Ráno jsem se probudila a bylo to snad ještě horší jak včera. Přes noc jsem se musela několikrát probouzet. KOmorná mě chodila kotrolovat jak malou holku apodávala mi léky a čaje. Dokonce mi vzala i Amai, abych ji nenakazila a stará se o ní než mě bude dobře. Ráno jsem chtěla jít do kanceláře, ale načapal mě majordom, tak jse musela zpět do postele. Větší smůlu jsem mít nemohla. HOrečka se mi po té malé akcičce ještě víc zvýšila a já jsem si v tu chvíli nepomyslela, že je něco horšího jak angína.
"DOufáb, že teď po bě děkdo debude děco chtít, jak je da tob obdova vesdice?" zeptala jsem se ráno ANBU, který přišel pro pokyny na celý den. Řekl mi že se staví nová obytný čtvrť. Většinu dopoledne jsem prospala v polosedě, pšíkala o sto šest a vedle postele jsem měla hromadu bílých kapesníčků.
"Já chci aby to skodčilo." prosila jsem znaveně

MIWA

K reině do pokoje nacupitala Miwa a roztomile se na ni usmála "mám vám vyřídit vzkaz od Tatsua."Potom se znovu usmála a pokračovala."Prý se tam chvíli zdrží ale nemáte se bát že jsou v pořádku a také se mám zeptat jestli se děje něco nového o čem by měli vědět."Pak se ještě zahleděla do stropu a nad něčím přemýšlela a za chvíli dodala"A že prej ty čokolády mají být hodně velký."Zasmála se a čekala na Reininu odpověď.

"Jo vyřiď jib, že seb debocdá aď despěchají a debo ať bi cestou přivedou doktora...*pšíík* ze Sora do Kudi..... ať se chovají slušdě a dezlobí. Rukibu vyřiď, že je u bdě Everest....*pšíík*." musela jsem se vysmrkat. "A taky pro dě báb bmisy." znovu jsem pšikla

MIWA

"Dobře"zase se ušklíbla a pak se rozplynula v obláčku a byla pryč.

Zatial som odpočíval v izbe pre hostí.
Mal by som sa ísť pozrieť na Reinu vlastne ešte mám čas to čo som potreboval som už získal...

Dostala jsem hlad a komorná nebyla v dohledu. Vstala jsem opatrně z postele vzala si saténový župánek a šla ke dveřím potichu jsem je otevřela a podívalaa se do chodby nikde nikdo tak jsem se podél stěny plížila ke schodišti v tu chvíli jsem pšikla. NAštěstí se nikdo neobjevil, tak jsem se po schodech dostala dolů do haly a odtamtud dlouhou chodbou do kuchyně. Tam jsem použila Mesaigakure no jutsu, a vzala jsem si z kuchyně jablko. Pak jsem se zase proplížila ven a stále v jutsu pokračovala nahoru až u schodů ho zrušila a kousla si do jablka a šla nerušeně s největší tajností do své ložnice...

(Hogyoku vážně? promin ale nepleteš do toho ten bleach trochu moc? )

(Sice bleach nesleduju,ale vážně mě s tím začínáte srát xD)

(Aj ja vás rád vidím, tak teda dobre ja to zmením xD)