Nemocnice Suna-Kiri-Iwa

First topic message reminder :

Nemocnice spojenectví Suna, Kiri a Iwa. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice ve spojenectvu.

...



Zde se ošetřují a zotavují pacienti. Také zde probíhá trénink všech mediků ze spojenectví.

Katsuro

,,Ja nie som ono, volám sa Katsuro." zaštekal nahlas Katsuro ale následne stíchol a užíval si škrabanie za uchom od Natsuki.,, Suuuuuuuper." dostal zo sebe.,,Ešte za druhým uchom prosííííííím." zavrtel chvostom.

Přišel sem před nemocnici a Toshio mi vytrhl Yunu z náručí. Už mě ten chlápek dost dlouho štvál ale nic sem neřekl. Sedl sem si na budovu a chvíli sem si pospal. Věděl sem že když sem jí donesl sem už se Yuně nic nestane. Byl sem klidný. Pak odešel a já si řekl že pomalu pujdu za Yunou, šel sem dovnitř a zeptal sem v kterém je pokoji. řekli mi to a já tam vešel oknem. Potichu sem si sedl ke zdi a čekal až si mě všimnou. Yuna už byla vzhuru a při ní byla i Natsuki, byl tam ale i pes kterého sem neznal.

Není vůbec milý. Namítla jsem Nenosí aporty a ještě je drzej. Ehm ... budu tu jen do rána a neboj vážně jsi mě nekopla já se jen zranila už ráno při tréningu. Odvětila jsem s úsměvem. To co právě vypadlo z toho psa mě dost naštvalo. Hele já tě taky škrábala za uchem abys věděl. Chytla jsem ho za kůži na krku a shodila ho z postele. Tsse ...

Katsuro

Katsuro sa ocitol na zemi ale okamžite vyskočil naspäť.,, Neber to osobne ale musel som si porovnať ktorá vie lepšie škrabať za ušami." zazíval Katsuro a uložil sa do klbka.,, Druhý raz to neskúšaj inak budem zlý a mimochodom máme návštevu." zaštekal.

"...Aha...proč jsi byl smutný?" odvrátila jsem pohled a svižně seskočila na zem. Tam ke mě přiběhl Yuusuke s vážným výrazem v obličeji. Šlo vidět, že se mnou nesouhlasí. Chtěla jsem se zeptat jak to je s tou dívkou, ale byla jsem děsní zbabělec, a tak jsem to nedokázala. "... Bude lepší, když si nějaký ten čas odpočineš...jinak...nemáš hlad? Zajdu ti něco připravit ano?" chtěla jsem se teď dostat co nejdále, aby mě neviděl. Neustále jsem mu uhýbala pohledem. Dost mě ta myšlenka trápila.

Kuga Natsuki

Ahoj Keimi, pozdravila jsme ho, natáhla jsme se k psovi, který se vrátil na postel a poškrabala ho za druhým uchem.
Já už půjdu, tak se rychle uzdrav. Usmála jsem se, zvedla se z postele a odešla ke dveřím.
Ahoj, rozloučila jsme se a odešla.
(přesun)

To ani nezkoušej důrazně jsem ho upozornila a dodala se škrábáním máš utrum. ... Návštěvu? Kde? vzhlédla jsem od té chlupaté věcia spatřila Keimiho. Chvíli jsem na něj jen tak zírala, pak jsem se začala usmívat a nadšeně ho pozdravila a poděkovala mu. Ahoj. Zavolala jsem rychle za Nat která nějak moc rychle odešla.

Katsuro

,,Ale no táááááááák." zašepkal Katsuro a urobil psí kukuč.,, Škrabkaaaaaať." ticho skučal.,, Škrabkaaaaaaaaaaaať." skučal ďalej.,, Nemôžeš to predsa urobiť pejskovi aby si ho neškrabkala za ušami. Zľutuj sa." skučal ďalej.

Ty jsi ale otravnej pes. řekla jsem mu a znovu ho shodila z postele.

Katsuro

,,A ty si nenormálna hnusná k zvieratám. Nič ti nehovorí združenie pre ochranu práv a slobôd zvierat?" spýtal sa Katsuro a stiahol jej prikrývku z postele a znova na ňu vyskočil.,, Ešte raz a zavolám Toshia." zaštekal a vyplazil svoj obrovský jazyk.

Kdyby mĕ ten na první pohled roztomilý hafan neoznámil asi by si mĕ nikdy nevšimli. Pak se Natsuki rozhodla odejít. Zamával sem jí se slovy Dík že si na ní dala pozor. Pak sem se otočil na Yunu Jak se cítíš? Co řekli doktoři? vychrlil sem na ní.

Co jsi to řekl? ! zeptala jsem se ho s vražedným výrazem ve tváři. Chceš abych k tobě byla milá a věnovala ti pozornost? v tom případě... Začala jsem ho tahat za uši, šťouchat do něj a vyplázla jsem na něj jazyk. Pak jsem zvedla hlavu ke Keimimu a vybídla ho aby si sednul na židli vedle mě. Cítím se už daleko líp díky za optání a hlavně za to že jsi mě sem donesl. A omlouvám se za senseie trochu to přehnal. Doktoři řekli že už jsem v pořádku, ale do rána si tu ještě poležím. Odvětila jsem s úsměvem.

Katsuro

Katsuro len ležal a ani sa nehal.,, Je to len sprostý človek nič viac." upokojoval sa v duchu.,, jedno nevychované, zakomplexované dieťa ktoré nemá úctu k zvieratám a starším to je v pohode Katsuro." upokojoval sa naďalej v duchu a len tak tam ležal.

Čekala jsem na to až to vzdá. Pak jsem ho znovu zvedla položila si ho na klín, začala ho hladit a škrábat za ušima. Musela jsem tě trochu pozlobit řekla jsem mu a svítězoslavným úsměvem se dívala ne Keimiho.

Katsuro

Katsuro len pocítil ako si ho pritiahla k sebe bližšie.,, Juuuuuuuuj." zavrnel potichu Katsuro a až zavrel oči od toľkého rozmazlovania.,, Na toto by sa dalo zvyknúť. A veľmi ľahko." zaštekal potichu a užíval si toho príjemnéo pocitu. Po tých týždňoch práce si takéto voľno zaslúžil.

Poslechl sem Yunu a sedl si k ní na židli.To je fajn že ti je líp. řekl sem. Trochu sem se zamyslel a díval se při tom na mluvícího psa, pak sem se zeptal Yuny Umí alespoň aportovat? Vĕdĕl sem že je to trošku od vĕci ale zaujalo mĕ to.

Keimi se vedle mě posadil byla jsem ráda že ho zase vidím. Umí aportovat, ale nechce aportovat věř mi zkoušela jsem to. Zasmála jsem se. Mrzí mě že jsem ti přidělala starosti omlouvám se za to. Trochu posmutněle jsem sklopila hlavu a dál hladila Katsura.

Na psa sem se pousmál, byl sem rád že je tu on ne Toshio. To je v pořádku, řekl sem Yunĕ na její omluvu. Podvĕdome sem jí pohladil po vlasech, ani trochu sem si to neuvĕdomil, pak sem se jí znova zadíval do očí.

Ucítila jsem jak mě Keimi hladí, Podívala jsem se mu do očí. Pomalu jsem se přiblížila k jeho tváři a políbila ho na ni. Chvíli jsem tak zůstala a vnímala vůni a teplo jeho těla. Když jsem se zase odtáhla a znovu se mu podívala do očí mírně jsem se začervenala a pousmála se.

".. Ehm...vážně???" otočila jsem se k němu zády a začala se červenat...*Přestaň se červenat ty úchyle...na co to prosím tě zase myslíš ?!!!* zděšeně se zatvářil Yuusuke. Pomalu jsem se otočila a schovala obličej do dlaní. Aby neviděl jak jsem zase červená. Mezi prostředníčkem a prsteníčkem udělala mezeru a dívala se na něho. 3la za ním a trošku se potácela, nýbrž jsem měla v hlavě zase moc krve.

Ako šla ku mne ja som natiahol ruku k jej a pritiahol si ju k sebe .
"Zdá sa mi to alebo už sa mi tu červenáš ?"
Opýtal som sa podpichovačne .

"Ne-nečervenám se...!" řekla jsem tlumeně, nýbrž jsem měla zakrytou i pusu.
Nechala jsem se přitáhnout k němu a když už jsem byla dost blízko tak,
aby mě neviděl do obličeje, sundala jsem ruce z obličeje a obejmula ho kolem pasu.
" ...Nebolí tě to?...když tě takhle objímám..." zeptala jsem se a přitom se chtěla
trochu odtáhnout, aby ho to nebolelo.

"Nie ani trošku a aj keby dalo by sa to vydržať lebo teraz aj tak nikam nepôjdeš ."
Poviem a obýmem ju aj ja .
"A aj tak sa červenáš ... "
Dodal som nakoniec a keď už bola tak u mňa blízko neodolal som dlho a naklonil som sa k nej a spojil som naše pery a teda ju pobozkal .

Usměji se nad jeho odpovědí a znovu ho tedy pevně obejmu. Opřu se o něj a zvednu hlavu.
Opětovala jsem mu polibek a znovu se začervenala. Nevěděla jsem co říct a tak zavládlo ticho.
Ale nudně jsem se nějak necítila. Byla jsem s nim a to mi stačilo.