Nemocnice Suna-Kiri-Iwa

First topic message reminder :

Nemocnice spojenectví Suna, Kiri a Iwa. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice ve spojenectvu.

...



Zde se ošetřují a zotavují pacienti. Také zde probíhá trénink všech mediků ze spojenectví.

"Záleží na tom, co chcete vědět..." rozhlédla jsem se okolo sebe.
"A jste si jistý, že nemocnice je na probírání tohoto nejlepší místo?"

Stála jsem tam s Yuusukem a pozorovala dospělí rozhovor...*hej heeej... ten kadeřník se mi líbí...**Hmm...**už vím čím to je ! je podobně divnej jak ty!** no nekecej !!!*

Nechal jsem se unést vzrušením omlouvám se lady. Podíval jsem se na toho psa Jediné co mě tak napadá je ti to zkrátit prcku.

*hej to beru ještě to tužidlo do toho tejpka co jsem minule potkal a budu jako prejetej--* *hej ?!!! *.. po chvilce jsem řekla vážně´´Hai pouhlasí!!!´´ a začal mi cukat koutek...

(Orli skripeni) Yuusuke ty blbe slysis? Potrebuji aby jsi neco rekl Hikari a ona to rekla ostatnim. Do prcic proc mi tu nikdo nerozumi co jsem komu co udelala. nj sem vlastne orel

"V pořádku..." věnovala jsem mu jemný úsměv.
"A teď, mí drazí, jestli mne omluvíte, mám ještě něco na práci." s uvolněným úsměvem a zjevně absolutně spokojená jsem se vydala pryč.

(Přesun)

´´Hai!!!´´ zasalutovala jsem...

´´Sím potřebuje domu...´´řekla jsem po tom co jsem dokomunikovala s Yuusukem..

*no to teda jo..*zvala jsem Jay-san.do rukou jen tak tak jsem ho nesla a vyšla z nemocnice... (presun)

Mitsuki (Presun) Obytna cast, sidlo klanu washi sennin

Pomaly som došiel až do nemocnice.. bol som stále trocha bledý.. keď sa ma doktorka spýtala čo mi je tak som ani nevedel odpovedať, trocha som sa zapotácal a s námahou som sa zaprel o pult, aby som nezletel na zem.. Bol som celý od krvi, zdrapy oblečenia na mne v podstate len viseli páč som sa nejak nestihol prezliecť. Začalo mi byť stále horšie a horšie. Ako po psychike tak po fyzickej stránke.

Prišli ku mne sestričky a doktory .. chytili ma no v tom som sa z ich zovretia doslova vytrhol.. nemohol som za to. Nedalo sa povedať že by som sa neovládal no tá bolesť ma nútila lomcovať celým telom.. doslova som zvreskol.. vlastne som začal vrieskať a kričať od bolesti.. dosť som očividne vydesil ľudí v celej nemocnici, Ja som sa však doslova utápal v agónii bolesti ktorá začala byť neznesiteľná.. Nepomáhal ani pokus "omráčiť" ma.. tá bolesť bola až príliš intenzívna aby ju nejaký klacek dokázal utlmiť. Následne mi však do ruky pichli morfium. Prestal som kričať.. ostal som len bezvládne ležať na zemi s otvorenými očami.. bolesť ma pochopiteľne stále zožierala, bolo to ešte horšie než pred tým páč mi morfium ako keby zabraňovalo kričať. Odniesli ma do izby kde som.. od bolesti po nejakom čase doslova upadol do kómtau.

Po pár dňoch.. počas ktorých som ležal v kóme v nemocnici som sa pomaly ale isto začal preberať.. bol som hrozne.. dehydrovaný no to už riešili infúzie.. vlsatne si ma tu ešte nejaký čas nechali.. dovolili mi postaviť sa až o pol dňa neskôr.. Kedy som bol ako tak zregenerovaný.. pochopiteľne mi povedali aby som sa najbližšie moc neprepínal na čo som len prikývol .. následne som pomalším krokom vyšiel z nemocnice.. mieril som práve Iwagakure no sato. (presun)

Prisel jsem do nemocnice predal jsem jim telo a vyridil kazekageho vzkaz po te jsem odesel. (Presun)

Jen tak tak jsem dorazila do nemocnice. Pohotová sestřička mě hned chytila a vzala na lůžko. Přišel doktor a šikovným způsobem mi vyléčil prasklino lebky a obvázal mi hlavu, pro jistotu. Nechal mě chvilku ležet a pak odešel z pokoje, předtím mi řekl ať si chvilku odpočinu a pak že můžu jít a dávám pozor a krotím se.
(presun)

Brzy po té jsem odešla. Při každém kroku se mi třásla hlava.
Bylo to uč lepší ale i tak jsem se radši drzela Yuusukeho.
Sestřičky mi říkali ať ještě zůstanu. Já chtěla jít ale do vesnice a dělat, že mi nic není.

Rychle jsem spěchal do nemocnice a šaty už jsem měl taky nasáklé krví mizukage. Doslova jsem bez jediného slova vletěl do nemocnice a ihned s ní běžel na sál. Za mnou se ihned vydali lékaři. Opatrně jsem ji položil na operační stůl a odstoupil do rohu místnosti. Nikdo se mě na nic neptal, jen se lékaři rozestoupili kolem stolu a napojili ji na dýchací přístroj a kapačky. Následně jí do hrudníku zavedli odsávačku a odebrali tak vzduch a krev. Asi po necelé hodině byla operace hotová a Shirio byla ve stabilizovaném stavu odvezena na Jednotku intenzivní péče. Stále si mě naštěstí nikdo nevšímal a tak jsem se nepozorovaně dostal do jejího pokoje a v rohu si sedl na židli abych se přesvědčil, že bude v pořádku. (stále jsem celý od krve) Po nějaké blíže neurčené době se začala probouzet.

Jak mě nesl do nemocnice, už jsem o době nevěděla. Nevnímala jsem nic, co se mnou doktoři dělali.
Pořád jsem měla zavřené oči, ale už jsem trochu vnímala. Už jsem se mohla konečně nadechnout. Netopila jsem se ve vlastní krvi.
Hruď se mi v pravidelných intervalech zvedala. Nebyla jsem špinavá od krve a oblečení jsem měla nemocniční.
Pořád jsem se vracela k tomu incidentu. S touhle technikou by dokázal zabít kohokoliv. Neuběhla ani minuta a bylo po všem. Vůbec jsem nepocítila meče, jenž mě proťaly. Ale teď jsem to cítila velmi dobře.

Sledoval jsem ji ze židle bez pohnutí. Nevěděl jsem totiž co ji na ten incident říct a navíc jsem si nebyl jistý, jestli může ve svém stavu vůbec mluvit. Čekal jsem jestli na mě začne mluvit ona. Krev na mích šatech již pomalu zasychala.

Konečně jsem otevřela oči. Dívala jsem se do bílého stropu. Nehýbala jsem se, jen jsem tupě zírala do stropu.

Vstal jsem ze židle a došel k posteli. (k nohám postele) Nevěděl jsem co bych v tokových chvílích měl říct. Protože když jsem tu techniku kdykoli použil, nikdo nepřežil. Ona byla první, ale byl jsem rád, že jsem se v poslední chvíli před zásahem, částečně kontroloval a nezasáhl tak srdce.
Ehm, jak se cítíte?
Řekl jsem takovým nejistým hlasem.