Nemocnice Suna-Kiri-Iwa

First topic message reminder :

Nemocnice spojenectví Suna, Kiri a Iwa. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice ve spojenectvu.

...



Zde se ošetřují a zotavují pacienti. Také zde probíhá trénink všech mediků ze spojenectví.

Aiame (18 let )


Objevila jsem se náhle před nějakýma geninama. S úsměvem jsem na ně pohlédla... Tak copak potřebujete? Stalo se vám snad něco? Podívala jsem se na oba zkoumavě a prstem si pohrávala s pramenem mích dlouhých vlasů...

Ja nevim co se stalo me kamaradce ale je uplne mimo. rekl jsem

Ksakru s príkazmi.. zavrčal som skôr pre seba po čom som sa len postavil, hodil som na seba, náhradné oblečenie ktoré činilo iba červené pohodlné tepláky a dlhšie biele tričko, tiež som si musel dať tú kvázi "šatku" na hlavu ako to je u mňa zvykom !! (ako na pictu).. len tak naboso som nakoniec vyšiel z nemocnice, musel som sa prejsť páč mi z tej nečinnosti začalo šibať.. išiel som stále ďalej a ďalej až. H..Hikari-chan? zamumlal som prekvapene keď som ju tu videl, nad hlavou mi prebehlo niekoľko anime bodiek keď som si všimol aj chalana ktorý ju sem viedol no zatiaľ som to neriešil, bolo celkom divné že sa nachádzala tu, v nemocnici, čakal som že bude niekde trénovať alebo tak.. Prišli za nejakou doktorkou a tak som len postúpil bližšie aby som započul ich rozhovor.

Ahoj Oga-san Pojd klidne bliz a nestuj tam tak nenapadne Mile jsem se usmal.

´´Hmmmmm..???´´ otočila jsem hlavou...*sakra tohle se nemělo stát..*

Jen jsem se nechala uložit. Byla jsem ráda, že je tu se mnou. Vysunulu jsem ruku a chytila ho za ruku.
Arigato, usmála jsem se na něj.

Pohľad mi preskakoval celkom z troch vecí, z Hikari, z toho chalana a z ich spojených rúk.. kto vie prečo.. možno žiarlivosť? proste som stratil chuť ďalej sa prechádzať.. aj keď navonok to nešlo poznať.. nahodil som taký falošný úsmev po čom som len popri nich prešiel. Nebudem vám kaziť chvíľku, aj tak som sa len išiel najesť.. povedal som potichu po čom som si to naozaj zamieril do kuchyni v nemocnici.

´´hmmmmm....´´ zase jsem odpověděla....*Hikari!!!! Hikari poslouchej!!! hej!!!!*

Pff.. hovor to niekomu kto na to skočí, ešte stále máš na perách jej arómu.. zavrčal som no tak, že to nemal ako počuť, nikto to nemal ako počuť.. ruky som si dal do vreciek po čom som naštvane vpochodoval priamo do bufetu!! tam som si kúpil krabičkové kakao, nejaký croasant a to bolo asi všetko.. následne som len vybehol po schodoch na strechu nemocnice.. tam som si sadol na kraj, nohy sa mi voľne pohupovali vo vzduchu a ja som viac menej, stále podráždene pozeral niekam mimo.. čo ma vôbec do toho.. zamumlal som nakoniec a takým heroickým spôsobom som si z Croasantu odkusol xD

Po chvilce se mi začaly zavírat víčka....pustila jsem Jay-sana....´´Hmmm..´´*Hikari!! zůstaň, nesmíš !!! nesmíš!!!!*

Kruci nal vzpamatuj se Hikari A Jenme jsem ji Propleskaval.

Aiame (18 let)


Pustila jsem neposlušný pramen vlasů a podívala se na toho chlapce, toho druhé co teď přišel jsem prozatím ignorovala... Hmm tak já jí tedy prohlédnu... Usmála jsem se sladce a přistoupila k dívce, která se zdála kompletně zamrzla. (na nic nereagovala) Začala jsem zkoumat její chakrový tok, rychlost tepu, reakce zorniček a mnoho dalších věcí, které laik nepochopí. Po chvilce jsem odstoupila a zamyšleně řekla... Zdá se v pořádku, jen její mozkové funkce jsou dost pod úrovní normálního člověka, ale to je u ní pravděpodobně normální stav...(SORRY, ALE JE TOTÁLNÍ DEBIL ) Jednoduše řečeno měla buď nějaký relativně velký šok, nebo příval informací, který její mozek doslova zkratoval. Když jí dáte chvilku zase se vzpomatuje a možná si něco nebude pomatovat... Poodstoupila jsem od ní a s úsměvem čekala ne jejich reakce...

Aiame (18 let)


Stále s úsměvem jsem se na něj tázavě podívala... Jak to myslíš? V čem bych si měla dělat tu "PRDEL"???

Sedel som na streche budovy pri čom som mal naozaj zamyslený výraz.. v ruke som zvieral už prázdnu škatuľu od kakaa.. sakra.. zamumlal som takmer nečujne po čom som len odhodil tú škatuľku.. hoodne ďaleko.. rukami som si zašiel do vlasov a s rezignovaným povzdychom som to .. už chcel mať za sebou, mal som pocit že ma tu nedrží už nič, proste vyhlásenie či som sa stal chuninom alebo nie.. a padám späť do dediny.. môj život bude tak či tak znova taký.. blbý ako do teraz, taký stereotipný.. je celkom záhada prečo mi to začalo vadiť práve teraz !

Otevřela jsem oči...´´Co se děje???´´ *huuuff.... ještě že jsi v poho...* *co???*

Len som sa postavil, nemal som náladu na to sa s ním rozprávať.. spravil som jeden krok do prázdna, teda do vzduchu a takmer v momente som začal padať, pomocou shoushuriken no jutsu som sa však lankom zachytil o jeden zo stromov. Použil som ho ako kvázi nejakú liáni a zhúpol som sa bezpečne dole.. následne som sa stratil niekde v okolí nemocnice.

vratil jsem se dolu kde byla Hiraki. Jsi vporadku

"Vážení přátelé,co tu všichni děláte?" dala jsem si ruce v bok s dost výhružným obličejem ajko jsem měla včera při té aférce.
"Ta dívka má být na lůžku nejméně další tři dny proč tu sedíš? Ihned ji odveď na lůžko." ukázala jsem na Tashera a šla k Fujinu a sáhla mu na čelo zkontrolovala jsem jeho jizvu atd.
"Ty jsi v pořádku můžeš už opustit nemocnici hlavně pozor na mou sestru a omluv jí je trochu ještě v pubertě i když vzhledem k jejímu věku. Dávej na sebe pozor." rozcuchala jsem mu účes a točila se na Roku a čekala až vyjdou do svých pokojů

´´Hai.... jsem ale co se to tu vlasně stalo? a Oga-san? je tu nebo není ....´´byla jsem absolutně zmatená.... *tě buh...*

Se nastval Si myslel No ze to spolu peceme. tak se sebral a sel pryc