Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

Usmála jsem se na Nawakiho.
Pak se na Shi snesli motýli. Jenom pohla hlavou a zabořila se mi hlouběji do břicha.
Vzhlédla jsem a uviděla jsem Exe. Zasmála jsem se, protože jsem věděla, že mu ty jehlice stejně nevrátí.

Přiběhl jsem k Exovi "Nepotřebuješ pomoc...., radši odvolej motýli." Trochu jsem se zasmál při pohledu na Shi.ale pak jsem udělal pečetě, na temi se ukázal tento znak
pak se oběvil dým a z něj na Shi jetělo pár blankitně modrých ohnivých koulí asi stejně velkých jako Katon Goukakyuu no Jutu.

Poskládala jsem pečetě a před námi se vytvořila stěna z hlíny, která zachytila ohnivé koule. Když se znovu rozpadla, přede mnou a Shi stáli Taiyo, Tenshi i Subarashii a vrčeli na Danteho.
Mračila jsem se jako čert. Nelíbilo se mi, že jen tak začne útočit. Zvlášť na svého ,nadřízeného', ať už je to kvůli čemukoliv. Navíc, když se ho to netýká.

---

Teleportoval jsem se na větev nad Shi, Tsukikage by už mohla poznat o co se snažim. "Ahoj číčo, dobrý den tsukikage-SAMA." Umyslně jsem to zdůraznil aby to slyšela Shi že jí jsem řekl číčo a Ayame titulem i s příponou.
Mezitím se rozplynul dým a tam stál Haya.

"Ayame nechceš si dať so mnou boj dlho som nebojoval a potrebujem sa odreagovať"
Sledoval som ju psími očkami.

(Sorry Nawaki za to že jsem ukončil ten boj ale vážně další 3 dny se mi dělat jeden boj nechce.)

Shi hluboce zavrčela a jehly si posunula až pod sebe. Nenechala se nijak vyprovokovat.
Podívala jsem se na vlka před námi a pak jsem se obrátila k Nawakimu.
,,Momentálně mám období odpočinku. Ale tady Dante by si s tebou jistě rád zabojoval.'' Poslední větu jsem pronesla trochu uštěpačně, ale pak jsem se na Nawakiho široce usmála.

Pozoroval jsem Danteho počíná ní a jen zavrtěl hlavou.
Díky Dante, ale kdyby mi šlo o boj, tak ty jehlice dávno odpálím.

"Laskavě nemluvte za mě když jde o boje." Pak jsem se teleportoval před strom a požil Hyaku hoippu
Useklo to jen kmen stromu, ten strom začal padat, pak jsem se teleportoval do vzduchu, aby ostatní kočky nic nezkoušely.
"Krom toho se krapet nudím."

S povzdechem jsem seskočil ze stromu, za tím co padal.
Ta jeho výbušnost je poměrně unavující.
Dopadl jsem na zem a změřil si ho pohledem.
Dante? Dost! To si radši koupím nové jehly! Nehledě na to, že jsi právě zničil tolik papíru, že si to neumíš představit, takže náklady na boj převýšili případné náklady na nákup!

"Někdo mluvil o ničení?" Zeptal jsem se tónem který mi nebyl vůbec podobný i Tenshi z toho začala na mě vrčet. Moje oči teď byly takovéhle.

Zvedla jsem se. Mračila jsem se a zorničky jsem měla stažené hněvem.
V očích se mi jasně zračila zuřivost naštvaného tygra. Ve tváři jsem měla chladnou masku.
,,Stačí!'' Můj hlas se rozezvučel prostorem.
Kočky se přede mnou rozestoupily a já vyšla dopředu. Shi jenom sebrala jehlice do tlamy a poodešla kousek dál, kde si zase lehla.
,,Tohle už překročilo meze. Dalo by se to považovat nejenom na Shirayuki-hime, ale také na mě. A nepřej si vědět, co dělám s lidmi, kteří na mě zaútočí!''

"A co s nimi děláš?" Mluvil jsem furt tím divným tónem pak po mě Haya plivl oheň ale ten jsem jen rukou kterou mi začala prosakovat černá čakra zastavil.

Změnili se mu oči a vypal tak nějak naštvaně. Nevěnoval jsem tomu přílíšnou pozornost, jen jsem se mu do nich pro jistotu nedíval. Za tu dobu, co jsem ho znal u něj byly fyziologické změny takřka na denním pořádku.
Ano, já, právě jsi jen tak zničil strom, který se dal rozhodně mnohem lépe využít. Pro mě za mě, ikdyby se ti tu nelíbil, dal se zlikvidovat daleko ekonomičtějším způsobem.
Pak jsem trochu couvnul před Tsukikage.
Fjú, děsivá!

Já jsem se jen do očí podíval Tsukikage mé panenky hořely. "No tak co statila jsi řeč?"

Neměla jsem náladu vytahovat nějaké zbraně. Aby věděl, nebyl jediný, kdo se uměl změnit.
Probodla jsem ho vražedným pohledem mých modrých očí.
Zvedla jsem pravou ruku a s nataženými prsty jsem si ji dala k obličeji, takže bylo velice dobře vidět, jak se jindy dokonale upravené nehty prodloužily, zaostřily se do ostré špičky a zaoblily se, takže nápadně připomínaly kočičí drápy.
,,Pohraju si s nimi...pomalu...bolestivě.'' Promluvila jsem tiše, ale velice pronikavě.
Když jsem promluvila, špičáky jsem měla zaostřené a prodloužené, trochu jako upír. xD
Začalo se projevovat mé kočičí já. Ne nadarmo se mi říkalo princezna koček.

"To je všech.." Už jsem to nestihl doříct protože do mě narazila tenshi ze střemhlavého letu obalená futonem pak řekla Exovy. "Potřebuju abys na něj dal pečeť na vysávaní čakry." Hodila si ho na záda a bleskurychle vyrazila směrem kterým mě odhodila.

Překvapeně jsem se jí chytil, abych nespadl.
A to pak přestane mít tu šílenou náladu?
Doufal jsem, že ano. Nestál jsem o to, aby napadl Tsukikage.

"Jo." Odpověděla Tenshi doletla k mistu kde jsem ' Přistál ' lehla si na mě aby na me mohl Ex dát pečeť.

Fajn, těsně před tím, než dopadla na zem jsem vyskočil. V letu jsem se obrátil a vytáhl pečeť. Dopadl jsem za jeho hlavu a pečeť mu připlácl přímo na čelo.

"Vylez na mě jediný kdo ho zvládne je Tsukikage." Chytla mě do zubů počkala až si Ex nasedne a letěla zpět.
Zastavila před tsukikage a omluvně se na ni podívala.

Vyskočil jsem zpět na ní a jen nevěřícně zakroutil hlavou.
Bože, co je to zas za šarádu?
Když jsme doletěli k Tsukikage seskočil jsem a tázavě se na ní podíval, netušil jsem totiž jak bude reagovat.

Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem prudce vydechl, ale moc mi to nepomohlo. Jsem věčně klidná a rozumná, ale když mě někdo naštve, tak bych nejraději něco rozmlátila...resp. někoho rozmlátila.
Nejprce jsem svůj ledový pohled upřela na Tenshi a pak na něj. Nespouštěla jsem z ně oči.

"Odpusťte ho on vás nechtěl takovým malým detailem zatěžovat. Teda takhle mi to řekl." Začala dělat packou kruhy do hlíny.

Udělala jsem krok dopředu směrem k Tenshi. Pak další.
Když jsem byla až u ní, dřepla jsem si a jemně jí položila ruku na hlavu. Po hněvu, který se mi zračil v očích nebylo v mém chování vůči ní ani stopy.
Podívala jsem se jí do očí. Bylo to jako bych se jí dostala až za pomyslnou bariéru její mysli a viděla jí až do duše.
Tiše jsem zavrčela. Ujistila jsem jí, že mu nic neudělám. Jejím vlastním kočičím jazykem.
Ale to neměnilo nic na tom, že jsem na něj byla naštvaná. Hodně naštvaná.