Tréninkové oblasti

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

Objevila jsem se na zbrusu novém cvičišti. Musela jsem se pousmát. V podstatě je to tu podobné, až na to, že možná narazím i na nějaké shinobi z Kumo.
Hyuuga a shinobi z Kumo... svět se zbláznil.
Protáhla jsem se a trochu se rozcvičila. Po tom incidentu v Lese smrti jsem se cítila divně. Alespoň jsem chápala, že za ty blbé pocity a absolutní neschopnost mohla jakási zlá předtucha. Ale teď už je to pryč. A už brzy bude konec i těch proklatých chuuninských zkoušek. A já budu naprosto v pohodě. Vážně...

Povzdechla jsem si a přestala se snažit oklamat sama sebe. Místo toho jsem se podívala na tu novou mašinku pro trénink úhybných manévrů. Skvělé. Poslední technická vymoženost. Uvnitř bylo několik gumových shurikenů a senbonů. Seřídila jsem tedy tu věc a ustoupila o několik metrů. Pokud se mi to povedlo, mělo by to co chvíli po mě začít házet ty roztomilosti.



Stála jsem tam. Byla jsem připravená ale nic se nedělo.
"Pitomá věc, není nad staré osvědčené..." a větu jsem nedokončila, neboť se na mě začaly řítit senbony a shurikeny. Jako naschvál právě v momentě, kdy jsem polevila v ostražitosti. S použitím juukenu se mi jich pár povedlo odrazit, některým jsem jen tak tak uhnula.



Šílená smršť na chvíli přestala. Ale opravdu jen na chvíli. A to jsem si krátce oddechla... Právě když jsem si myslela, že je konec, plivla na mě ta mašina kunaie.



Jen jsem se ušklíbla. S tímhle si na mě ta tupá hromada šrotu nepřijde. Kunai jsem odhodila do trávy a chystala se tu uklidit ten bordel. Bohužel ještě nebyl konec, což jsem zaregistrovala jen a jen díky byakuganu. Kolik těch srágor na mě letělo tentokrát se nedalo ani spočítat. Nešlo to jinak, než je odrazit Kaitenem.



Chvíli jsem zůstala stát jako opařená a čekala, kdy na mě ta odporná věc začne flusat další věci. Nic se však nedělo. S úlevou jsem si vydechla. Dát do toho opravdové zbraně, bylo by to dost nebezpečné... Mohla bych tím týrat své geniny.

Když jsem konečně uklidila ten bordel, přísahala jsem si, že to jednou zkusím znovu a bez Kaitenu. Jak jsem vracela zbraně do toho stroje, všimla jsem si, že je nastaven na nejvyšší obtížnost - "jistá smrt". Jen jsem se pousmála a snížila úroveň na - "pro chromé lamy".

Kdo ví, možná by to dívka se zlatým prachem zvládla mnohem lépe...
Zamračila jsem se a zmizela zase pryč.
Přesun.

Tichá jsem se objevila v tréninkových místnostech.
Toto je nezvyklé... A i přesto, že je nás tu mnohem více je tu takový klid...
Zívla jsem a protáhla jsem se. Bystrýma očima jsem sledovala okolí, aby mi neunikl jediný příchozí. Prozatím jsem se zády opřela o strom a přemýšlela.

(Přesun trval 10 minut , jelikož mám psa , který je považován za dopravní prostředek ^^)
Přišli jsme na nové cvičiště a já se rozhlédl.* Hmm...udělali to tady pěkné....hodně pěkné...a docela vymakané...hlavně ty stroje vypadají...nebezpečně... * pomyslel jsem si a ušklíbl jsem se.Znovu jsem se rozhlédl jestli tady není nějaký člověk , se kterým by si dalo zabojovat , ale nezabil by mně.Bylo tady sice několik ninjů , ale žádný Genin.* No..tak s tím tréninkem bude menší problém * pomyslel jsem si a seskočil jsem z Akia.Ten se šel k jezírku napít a pak si u něj dokonce lehl.* On si snad ze mně dělá srandu?!To chce zase spát?! * pomyslel jsem si a nevěřícně jsem zavrtěl hlavou.
Chvíli jsem se jen rozhlížel a přemýšlel jsem , co vlastně chci dělat.Zalíbily se mi stroje na vystřelovaní...Přišel jsem blíž.* Gumových zbraní?! * pomyslel jsem si a na tváři se mi zjevil trapný výraz.* Pokud nás chtějí zkoušet...tak proč gumové zbraně??Ninja by se měl vyhnout normálním zbraním...a ne gumovým..vždyť nám nic neudělají...i když ve velké rychlosti...nooo... * dodal jsem v mysli a zamyslel jsem se jaké by to asi bylo dostat gumovým kunaiem v plné rychlosti do břicha.* Au...asi jsem to podcenil...nebylo by to příjemné * znova jsem se ušklíbl.Postavil jsem se k mému oblíbenému tréninkovému "stroji".
* Stará dobrá figurína! * pomyslel jsem si a pousmál jsem se.Odskočil jsem od figurín na dálku cca 4 metrů.Rozběhl jsem se a v půlce jsem se odrazil.Ve vzduchu jsem udělal salto a zakončil ho kopem seshora (Konoha Senpū , ale ne z jedné strany na druhou , ale seshora dolů ^^) " Konoha Senpū " zakřičím a kopnu do prostřední figuríny.

GIFSoup
Pak začnu padat na zem hlavou dolů a tak spadnu na ruce několikrát jsem se otočil čímž jsem znova nabral rotaci a vlastně jsem udělal Konoha Senpū na zemi.

Stála jsem na okraji lesa, který byl poblíž. Přesněji řečeno v koruně jednoho ze stromů. Sledovala jsem lidi co tu byli. Výborně. Zdá se, že Konožané si tohle místo oblíbili. Ale ráda bych si zabojovala s někým z Kumo. Třeba si sem přijde potrénovat i Raikage... kdo ví. Ušklíbla jsem se a posadila se. Ve vzduchu jsem pohupovala nohama.

Akio

Probudil jsem se a rozhlédl se kolem.Uviděl jsem i pána jak pořád cvičí.* On je nějak moc závislý na tréninku...takhle si jenom dobije tělo * pomyslel jsem si.Najednou zavolala příroda.* Ta jejich voda mi nějak nedělá dobře * pomyslel jsem si a přišel jsem k nejbližšímu stromu , kde jsem si ulevil.Byl to ten samý strom kde stála nějaká žena s prázdnými oči (ale ulevil si na druhé straně ne na ní XD).Když jsem dokončil potřebu tak jsem přešel před ní.Hlavu a celou přední část sklonil , natáhl přední nohy , zvedl celou zadní část a když jí pozoroval , tak strašně moc vrtěl ocasem.

Přiběhnu, no spíš se připloužím, na cvičiště. Hned na první pohled se mi líbilo, ale zdál se mi tu až moc podivný klid. Najednou jsem zaslechla nějaký křik, rozhlédla jsem se a uvidím Katashiho. Jdu jeho směram ,, Aho.." a stačím jen tak tak uhnout před jeho kopem. Bohužel mi jeho rychlým pohybem ,,ukopl" pár vlasů.

Pohledem jsem zabloudila ke svým nohám.
"Ty jsi ale krásný pejsek..." až podivně sladce jsem se pousmála a sklonila se k němu. Na chvíli jsem se dotkla jemné srsti, abych zjistila, jestli mu to bude vadit nebo ne.

Naštěstí jsem byla dost vysoko a tak mě ta menší povodeň nezasáhla. Pes? Kde se tu vzal? Komu vlastně patří? Na obličeji jsem měla tázavý pohled. Ještě taková přerostlá obluda... Kdo to sem přitáhl?

Katashi

Dokončil jsem několik posledních kopů , a cítil jsem že ten poslední netrefil figurínu , ale vzduch , avšak něco mě zalechtalo.Rukou jsem se odrazil a přistál jsem na hlavě figuríny , která se pod náporem zhroutila na zem a tak jsem stal jen na tom klacku co jí držel." Je...Gomene Kayo..víš..trochu jsem si tě nevšiml " řeknu s nevinným úsměvem na tváři a rukou se podrbu zezadu na hlavě." A mimochodem..promiň za ty vlasy " dodám , ale spíše zašeptám.
" A co ty tady?Přišla sis zatrénovat? " zeptám se a seskočím z figuríny , nebo spíš z toho co po figuríně zůstalo." Jo a ehm...mojí bundu jsi mi asi nepřinesla že?? " zeptám se.

Akio
Když ses dotkla jeho srsti tak jeho ocas začal mrskat ještě víc a dokonce to vytvářelo malý větrný proud za ním , takže kdyby někdo něco hodil tak to určitě změní směr." Co...to máš...za oči? " zeptá se tě s mírně démonským hlasem , ale je poznat že tak mluví normálně a nemyslí to tak jak to znělo." Jaké je...tvé jméno? " dodá po chvíli.

"Hyuuga Shijin." trochu mne to vyvedlo z míry, ale při jeho velikosti a také díky mé... Ehmm... Jisté oblibě klanu Inuzuka XD Drbala jsem ho za ušima. Nebýt skloněný, dosáhla bych sotva ke krku.
"A mé oči jsou mojí speciální schopností..." pousmála jsem se.
"Komupak patříš?"

Akio

" Hyuuga...Shijin " zopakoval už normálnějším hlasem.Poté si lehl a pohlédl nahoru na strom." A vy...vy máte...oči...ty samé " řekne při pohledu na Mikomi." Speciální schopnost.Hmmmm " řekne a hlavou trochu hýbá nahoru a dolů." já...můj pán...on... " řekne a ukáže na mně (Katashiho XD)." On mě...zachránil..z Les Smrti...dal jídlo...a drbal " poví a zavře oči.

Dal jídlo a drbal...
Koutky úst mi cukly do úsměvu.
"Vida, takže Chuuninské zkoušky nám byly ještě prospěšnější než dříve." zvedla jsem oči ke koruně stromu.
"Dobré odpoledne." kývla jsem na nee-san.

Bunda? zamyslím se na chvilku. ,, Je, promiň, nepřinesla." sklouznu pohledem k zemi. ,, Zacvičit, noo tak by se tomu říkat mohlo, já tomu říkám sportovní odpočívání." Zasměju se svému zavtipkováni i když mi po chvíli dojde, jak hloupě to vypadá. ,, Kdepak máš Akiho?" rozhlížím se kolem.

Dvakrát jsem mrkla a všechno mi došlo během okamžiku. Takže takhle to bylo. Vedle odnesení svitku si Katashi ještě našel mazlíka.
"Dobré odpoledne přeji." odpověděla jsem sestře a dále sledovala toho rozkošného pejsánka.
Vejde se vůbec do jeho bytu?

Akio

" Ano..některým....ano " praví a pak to vypadá že se usmál." Já chci drbat " řekne a při tom mu začnou z pusy téct sliny což po chvíli vytvoří menší kaluž." a jaké.....vaše jméno? " zeptá se znova ženy stojící na stromě (Ne Shijin XD).Poté se postaví a znova se protáhne , ale tentokrát dlouze a pak padl k zemi a měl otevřené jen 1 oko.

Katashi

" Nevadí...vrátím se pro ní..stejně mám Akiho..takže kdyby mi byla zima tak si stačí zalézt do něj " odpověděl jsem a zasmál jsem se." Aki...no jo..sám nevím " pravil jsem a rozhlédl jsem se.Pak jsem ho uviděl když leží u stromu.* Vypadá..jako by mu něco bylo...jdu se na něj podívat * pomyslím si vážně." Hele...zdát se mi...že vypadá nějak divně..pojď..koukneme na něj " řeknu a rozběhnu se jeho směrem.Postavil jsem se vedle něj a všiml jsem si Shijin." Je...Ahoj Shijin....sama " řekl jsem a to -sama jsem řekl až později.

Přiběhla jsem za ním a vidím tam stát Shijin-sensei s blaženým výrazem. ,,Dobrý den Shijin-sensei, přišla ste si zacvičit nebo jen lenošit jako já?" pousměju se. Všimla jsem si, že Katashi oslovil Shijin-sensei -sama, hmm, zajimavé. Koutkem oka jsem zachytila, že někdo sedí v koruně stromu.

"Mikomi Hyuuga." pousmála jsem se a seskočila ze stromu.
"Zdravím lidi." trochu jsem se pousmála a sledovala naši společnost. Ten pes byl větší než my všichni dohromady.

Akio

" Mikomi...Hyuuga....Máte...stejné jméno " praví a nevypadá ani moc překvapeně.Poté zavře i to jedno oko které měl otevřené." Dnes byl..moc namáhavý den " řekne unaveně a dokonce si i zívne přičemž ukáže své nabroušené tesáky.

Katashi

" Mikomi-sensei? " řeknu trochu překvapeně." Dobrý den..nebo spíše večer " řeknu a mírně se ukloním.Pak vyskočím na Akia k jeho uchu a zašeptám." Akio...ty si snad ze mně děláš srandu že?!Vždyť jsi dneska nic neudělal...půl dne jsi spal...chvíli ses prošel..a. teď zase spát?Doufám že při boji takový nebudeš " zašeptám trochu naštvaně a seskočím dolu a tvářím se normálně.* Už zítra...je 3. zkouška...KSO!!Jsem moc slabý...tak slabý! * pomyslím si a můj pohled sjede dolů , až na zem.

,, Těší mě," odpovím Mikomi,, já jsem Nara Kagayami." prohlédnu si ji od hlavy až k patě. Letmým pohledem jsem si všimla, že je Katashi najednou nějak skleslý, že by?.... Chvíli se na něj dívám, ale pak odvrátím zrak a podívám se na Akiho.
,, Ty jsi nějaký lenoch." zasměju se a pohladím ho.

"Ráda tě poznávám Kagayami." pravila jsem a otočila se ke Katashimu.
"Ještě jsme spolu nemluvili od té zkoušky. Každopádně ti chci říct, že mám z tebe radost. Získat ten svitek nebylo nic jednoduchého. Ale zdáš se mi nějaký ustaraný. Máš snad obavy ze zítřka?"

Aniž si toho někdo z nás všiml tak Akio už zase ulehl do spánku." Uhm...Hai...to...jsem...rád...že....že jsem vás.....uhm.....potěšil " řeknu a mezi každým slovem dělám pořád větší pauzy." Zítřek.....co když....co..co kdyby...uchm...c-co kdyby.... " nedokázal jsem to ani vyslovit , ale v myšlenkách mi to běhalo pořád.* co kdybych tam umřel?! * řeknu a můj výraz se změní ze smutnu v mírný vztek.

Moje oči mi vždycky ukazovaly mnoho věcí. Snad právě díky nim jsem se uměla vcítit do pocitů druhých. Ale možná se pletu...
"Katashi, zítřek bude v pohodě. Časy Krvavé Mlžné už jsou fuč. Ať se stane cokoliv, jsi můj nejlepší žák. Budu se dívat na to jak si povedeš. Nemysli hned na nejhorší scénáře ano?"

* Krvavá Mlžná?!O čem to tu sakra mluví?!Pokud to chtěla zlepšit...zatím se jí to moc nevede...i když myšlenka že jsem nejlepší žák...no...možná je to tím že alespoň trénuju...Ale...když já jsem tak slabý..když jsem viděl ty lidi v lese...až mi běhala husí kůže * pomyslel jsem si a z oka mi ukápla slza.Moje psychika na tom byla tak zle , že jsem se prostě zhroutil k zemi.

Protočila jsem oči v sloup a snažila se ho zvednout.
"Přestaň se mi tu hroutit... pane bože... Vstávej! Teď to bude na mě!" jemně jsem s ním třásla abych zjistila, zda je vůbec při smyslech. Ještě si budou myslet, že své žáky opravdu týrám.
"Do lesa ses nebál a ten je podle mého mnohem horší... Je načase ti naordinovat i trénink duševní."