Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Hokage Konohy:

"Shewe, okamžitě zmiz!" za běhu se z konečků mých prstů oddělily chakrové jehlice.
Vyběhla jsem nahoru po zdi budovy a teď stála v okně kanceláře. Očima jsem kontrolovala přítomné.
Proboha...
Jehly zatím letěly přímo na nukenina.

,,Sakra." Jeden ocas mě trefil a já odletěl a zastavil se až na nějaké zdi. Podíval se i na toho neznámého. Mikomi, Shijin, nebo někdo, kde sakra jste? Vstal jsem a pomalu se zase rozběhl na Sanbiho. Poskládal jsem pečetě. Chidori senbon. Jehly jsem namířil na Sanbiho oko.

Ale Shijin-sama!Já neuteču jako zbabělec! řeknu jí.

Teprve teď jsem začala dávat pozor na Sanbiho.
Jeho asi Juukenem neznehybním. Sakra!
Seskočila jsem z okna a kličkovala mezi jeho ocasy.
Musí mít slabé místo...
"Hakke Kushou!" z druhé strany než Seito jsem na druhé oko poslala vlnu tlaku.

Zavrčel jsem a 3 ocasy dřív, než jehly doletěli nastavil před svou hlavu a zablokoval tím jak vlnu, tak i senbony. Z celého hrdla znovu zařval a všechny ocasy se naplocho rozletěli do stran a všechno kolem něj a v okolí kam dosahovali, prostě bez milosti smetli drtivou silou.

Otočil jsem se a moje kamenná ruka pohltila čakrové senbony.
"Budu se kochat touhle krásou.." udělal jsem pečeť.
"Iwa no Goremu!" vyplivl jsem kamenného golema, vyskočil na něj a sledoval boj.

A sakra. Pode mnou se vytvořila voda. Mizu no jikuukan. Zmizel jsem na vodě a objevil se dále od útoku, ale bylo to celkem blízko Fukushiho, na kterého jsem trošku zapomněl. Díval jsem se na Shijin, asi se tomu taky stihla vyhnout a mezi tím jsem poskládal pečetě.

Cože?
Prudce jsem skočila do okna, odrazila se od zábradlí a dopadla na střechu. Tím jsem se všemu nebezpečnému vyhnula. Běžela jsem po ní, snažila se mu dostat k nějakému slabému místu. Jediné přístupné bylo oko.
Znovu jsem proklouzla k němu a pod ocasy a vyslala další vlnu.

Kso! Odskočil jsem docela daleko bylo to rychlejší takže jsem spíše odletěl dál od souboje a zastavil se o dům a vůbec jsem nevnímal.(dopadl jsem až do ulice)

"Bavíš se? Já docela jo.." usmál jsem se a seděl na golemovi.
"Jen klid, budu se v tichosti bavit a nic dělat nebudu.." protože musím čekat a odpočívat, to ale vědět nemusí

Pribehol som a to čo som videl ma ochromilo a ostal som v nemom úžase, stáť toľko strachu som ešte necítil nikdy. ,,Č...č..čo sa to tu deje?,, opýtal som sa dosť potichu, ani som nevnímal okolie jediné čo som vnímal bolo to obrovské monštrum....

Otočil jsem se na Fukushiho a lehce se usmál. V ruce mi blikalo chidori a já jen natáhl ruku. Chidori Eisou. Proti němu se vyřítilo bleskové kopí. Chakra z kamene už je pomalu pryč. Za chvíli už pojedu jen na svoji.

"Vy jste jak krysy!!! Proč chvíli nepostojíte, abych vás mohl rozdrtit?!! Byl však chvíli nepozorný a nevšiml si Shijina dalšího útoku. Uvědomil si to, až byla vlna skoro u něj. Stačil jen zavřít oko, ale i tak ho to do něj docela silně zasáhlo. Poodstoupil dozadu a zařval na celé kolo.Ty m**ho! Za to zaplatíš!!! Zaměřil jí tím druhým okem a zaútočil na ni všemi třemi ocasy naráz s účelem ji rozdrtit jako nějakou mouchu.

Doufala jsem, že takový útok na mě poskytne šanci Seitovi, nicméně uhnout celkově nebylo v mých silách.
"Hakkeshou Kaiten!" roztočila jsem se aniž bych věděla, jestli to na jeho ocasy bude mít účinek. Nejspíš to prostě proseknou a odhodí mě stranou. Připravila jsem si chakru v celém svém těle.
Tak lehce se nedám...

Zemní golem zvedl ruku, aby mě zachránil.
Já jsem se ušklíbl a vznesl se do vzduchu. Začal jsem dělat pečetě.
"Tak, měj se..Jinton: Genkai hakuri no jutsu!"

,,Ještě mám dost sil." Uskočil jsem rychle pryč, aby mě ta krychle nezachytila. Poskládal jsem pečetě a pomocí Shunshin no jutsu jsem stál na golemově hlavě přímo před ním. Vytáhl jsem rychle meč a mířil mu na hlavu.

Ocasy to trochu zpomalilo a také z jedné strany, kde nebylo brnění pořezalo, ale byla to opravdu brutální síla a taky váha, takže nastal velký výbuch a Shijin tu prudce a silně odhodilo o veliký kus dál."Mě už ta vaše hra nebaví!!" Znova zvedl své ocasy a nastavil si je před obličej. Jeho čakra se prudce začala uvolňovat ve velkých proudech a v kuličkách se formovala v místo, kde naproti sobě byli jeho ocasy a hlava. Čakra se stlačovala a připravoval se na jeden z jeho nejničivějších útoků, Bijuudama...

Prohnul jsem se jako kočka a letěl trochu výš, aby na mě nemohl.
"nejsem moc dobrý v taijutsu.." udělal jsem pečetě a u rukou se mi objevil čakra skalpel.

Díky sharinganu jsem jeho pohyby dokonale četl a dokázal se jim i vyhnout. Na chvíli jsem odklonil hlavu a podíval se na Sanbiho. To se mi nelíbí. Musím to tu rychle dokončit. Při jednom údery, kdy jsem se vyhnul jsem proti němu vystartoval a nohou mu mířil na břicho.

Proboha...
Prudce mne to odhodilo na stranu. Tělem jsem při té rychlosti prorazila zeď a zastavila se o další dům. Přidušeně jsem vykřikla a zastavila jsem se. Chvíli jsem ležela bez hnutí, ale pak jsem se rozkašlala. Prudce jsem dýchala a snažila se zastavit tu rychlost. Točila se mi hlava. Pomalu jsem se vyškrábala na nohy a ještě za běhu jsem získávala rovnováhu.
Nepolevím...
Cítila jsem jako kdybych měla zlomené nejméně jedno žebro, ale běžela jsem dál.
Vyslala jsem proti němu v té chvíli další vlnu chakry.

"Ranshinsho!" odskočil jsem, když mi mířil na břicho a chtěl jsem pošramotit mu nervy.

Nestačil jsem se mu vyhnout dost, takže mě ta jeho technika škrábla na krku. Cítil jsem jak pomalu nemůžu hýbat hlavou a začala mi vypadávat i pomalu levá ruka. Máchl jsem druhou rukou a z poslední chakry kamene se kolem nás utvořila voda. Musí to být rychlé. Poskládal jsem rychle pečetě. Suiton: Koka suijin.

To už však se koule doformovala.

Zem po sanbi praskla kolem dokola a tlakem vytvořila veliký kráter a čakra jako by vyletěla do okolí a tím také vyblokovala Shijin útok."Jste mrtvýýýý!!!!"
Naposledy zařval a vyslal kouli asi o něco menší, než jeho hlava přímo proti sobě.

To vyvolalo obrovský proud rudě žhnoucí čakry, která svým tlakem rozmetala vše po stranách a jakmile se koule střetla se zbytky budovy hokage, nastal obrovitánský výbuch, který se rozletěl skoro do všech stran, ale hlavně dopředu a vše, co mu stálo v cestě nenávratně ničil. Bodovy, cesty, prostě všechno (Představte si to ve velikosti Sanbiho xD) a letělo to dál směrem k Hokage monumentů a za ní zůstávali jen trosky. (Samozřejmě tedy to letělo i směrem kde byl Seito a te Fukushi xD... ten zbytek nechám na vás)Tyhle techniky se asi střetnou, tak to už nechám na tobě Seito)

Jakmile jsem dokončil Koka suijin, letělo na mě něco většího. A sakra. Uviděl jsem Shijin a Shimona, že jsou od toho dále, takže je bijudama nemohla moc ohrozit. Složil jsem rychle pečetě. Mokuton: Moku Shouheki no Jutsu. Dal jsem do toho všechnu svou chakru, tak abych to zpomalil a aby to nepokračovalo dále. Větší část se mi podařilo zastavit a jakmile to vzalo mokuton, tak to nabralo i mě a odmrštilo mě to hodně daleko dozadu, kde jsem se rozbil o nějakou budovu. Myslel jsem, že mám snad v těle všechno polámané a z úst mi stékal pramínek krve. Aspoň, že jsem zachránil většinu obyvatel. Pomalu jsem upadal do bezvědomí.(ten mokuton si představte mnohem, mnohem větší.)

Bijuudama narazila do mokutonu, který chvíli zdoroval, ale pak ho to také rozprášilo. Zasáhlo to Seita a zastavilo se to pár set metrů od hory kágů, ale i tak to poškodilo docela dost velkou část vesnice, tedy hlavně od prostředka, dál směrem na sever... Sanbi znovu silně zařval. Tento útok byl zažehnaný, ale on tu stále byl a zuřil na nejvyšší míru, jak to šlo.